boruvečka: já vím, ale když já o něj nechci přijít....pořád si říkám, snad má jen takové špatné období a zase se vrátí ten starý, hodný kluk....ale asi jsem trochu najivní, jaký máš ty názor, když si to tady přečteš

Val - a nemá on tak trochu pravdu? Nemůžete být pořád jako dvě hrdličky, takový to ťuťuťu 24 hodin denně celý život prostě nejde. Asi ti tady i někdo další potvrdí, že když chlap musí odjet a dá ti to vědět (i když přes kámoše), tak mu záleží na tom, abys to věděla a neměla strach, že nevíš, kde je. On tyhle jemnosti neřeší jako ty.

Helena: ale já po něm nechci, aby jsme spolu byli 24 hodin denně. Já mám taky své povinnosti, kamarádky....a on mi říkal, že jede pryč ráno, ale že se za mnou staví, že potřebuje něco ofotit...jak už jsem tu psala....a slušnost, je zavolat, že nepřijede, že si to tady místo něj vyzvedne někdo jiný.....od rána se mi neozval, jako by nic.....tady jde jen o to jak to dělal dřív a jak to dělá teď.....

Val napsal(a):

Natynka:Ale já jsem mu to řekla, a´t jde jestli chce, že to sama zvládnu. Ale to on obrátil....najednou....dokavaď jsem byla ufňukaná, tak byl rozhodnutej, že odejde. Ale když jsem změnila názor , tak najednou změna.
Nevím, plácám se v tom už 14 dní.....víš, jak je to nepříjemný pocit, když se najednou probudíš vedle člověka, kterého vůbec neznáš. Přesně ten pocit mám já, najednou se mi strašně odcizil.
Teď se snažíme oba, ale mě stejně připadá, že on se nesnaží tolik. Že mu to prostě tolik nejde a v tom cítím, že se odmilovává. Třeba dneska, mi volal, že přijde za mnou do práce, že chce něco okopírovat....no a co si myslíš, nepřišel a zavolal mi jeho kamarád, že přijde on , že ten můj musel narychlo odjet do Liberce.....a víš co mě na tom mrzí, že mi to ani nezavolal....hale lásko,nestíhám....vyzvedne ty papíry někdo jiný....prostě mi pořád dává najevo, že jsem mu lhostejná.....už jsem fakt bezradná, A to máme teď takovéto usmiřovací období po krizi, tak vidím jak se snaží....ono mu to snad ani nedochází ...jak se má chovat. Ale dřív to věděl.....tak co si o tom myslíš. Já jsem se mu taky samozřejmě neozvala......dala jsem to tomu kamarádovi a nic víc.

Val,
napitvej každé jeho slovo, nerozebírej co by udělal dřív a co teď, ty taky určitě spoustu věcí děláš jinak než tehdy, a většinou je to tak, že chlapi se bojí jakéhokoliv rozebírání čehokoliv .... nech ho být, dej mu čas, dej mu prostor, jestli tam láska je, neumře jen tak, láska si totiž cestu vždycky najde, i když třeba někdy klikatě.... zajdi do knihkupectví a kup si nějaké knížky, zkus třeba Čtyři dohody - to se dá stáhnout i na netu, ale už nevím kde, prostě pracuj na sobě a uvidíš, že to půjde....

Natynka: a od jakého autora je tato kniha....už jsem četla knihu: Proč muži milují potvory a hodným holkách zůstanou oči pro pláč....docela je to pravdivé

Já jsem ochotna měnit, měnit a změnit se,ale když vidím tu snahu jen u sebe....tak to prostě nejde

počkej Val jak jako jsem ochotná měnit a změnit se? O tom to přece není. Jo - pracovat na sobě i na vztahu, fajn, ale změnit se? To je podle mě blbost. To se teda jako podle někoho představ "změníš" a budeš dělat co on chce a to tě bude fakt bavit?? A co to znamená, že snahu vidíš jen u sebe. Ono jestli náhodou moc netlačíš na pilu a nemá to spíš opačný účinek.. Co myslíš konkrétně tím, že ty máš snahu?

Helena: no něco udělá, že zase přestanu pochybovat o jeho lásce ke mě. Ono slovama se toho dá nakecat hodně, ale činy a skutky jak se k tobě ten druhý chová a zachová v určitých situacích - tím to asi poznáš nejlíp

Val napsal(a):

Natynka: a od jakého autora je tato kniha....už jsem četla knihu: Proč muži milují potvory a hodným holkách zůstanou oči pro pláč....docela je to pravdivé

Neco jsem o te knizce slysela.. "proc muzi miluji potvory..." O cem ta kniha je zhruba???

a co teda děláte v týdnu a o těch víkendech? jestli to není jenom z práce, najíst, televize a tak, to pak člověka asi domů moc netáhne, aspoń pro mě by to byla nuda. V týdnu toho moc vymyslet nejde, když přijdeš domů pozdě,a le i tak sem tam nějaká večeře při svíčkách (a nemusíš jí chystat jenom ty), občas skočit vedele do baru na vínko a tak. A seberete se o víkendu a jedete třeba nějam pod stan nebo někam na celý víkend? Já jsem v manželství véíkendy trávila skoro pravidelkně jenom buď u manželových rodičů nebo o mé mámy nebo s manželem doma - časem to byl stereotyp jako blázen. Manželství nevydrželo (i když neje kvůli topmu, ale taky to přidalo) a teď  díky tomu, že s přítelem to máme nstavené jinak už od začátku, takl je to fajn. A hlavně spolu mluvte. Ale ne ve stylu, kde jsi byl a s kým a kdy se vrátíš nebo jak to, že jsi mi nezavolal, když jsi byl celý večer venku s klukama, ale prostě se bavte o tom co děláte, co chcete dělat a tak. Asi píšu tak nějak na přeskáčku, ale snad je z toho jasný jak to myslím

holky jsem už fakt zoufalá, co byste mu řekli v mé situaci???? Nechci se s ním zase o něco přít, ale když něco začnu i v klidu, tak mi zase řekne....už zase začínáš

Natynka: hm, tak to si bude myslet , že se nic neděje....že mu to zase všechno prošlo,,,,tak proč by to nemohl udělat příště....vykašlat se na mě celý den a neozvat se