Hani vím jak ti je, sama jsem to zažila. Věř jednomu, pokud on to nebude chtít dát dopořádku
tak ty s tim nic nenaděláš. M§žu ti jen poradit mysly na sebe a syna. Staň se vůči němu sobcem. Ať uděláš cokoliv tak to stejně neocení. Začneš prožívat to co většina žen tady na babinetu. Jenom samé lži ze strany tvého muže. Mysly jen na sebe a syna. U nás to žačlo podobně.

Ahoj holky, tak od posledního příspěvku se přihodilo: (už nás vidím jako případ, jakoby zvenčí...)
Přestala jsem prudit a dělat dusno hned po rozhovoru 22.9., jak jsem našla její fotku v počítači. Řekl, že to skončilo, ale neé. Každý den si volají a sms-kují. Vím to, před chvílí, když byl na terase a myslel si, že ho nevidím, mačkal písmenka ostošest. Tak nevím, poraďte - mám zase po týdnu udělat dusno, když mi vlastně lhal, nebo se mám obrnit a čekat? Jinak je fajn, komunikujeme, spíme spolu, plánuje společnou dovolenou a práce na domečku, jakoby nic. Bože, oni to maj tak jednoduché.... Vůbec nevím, co si od toho slibuje - opakuji, že ona žije 200 km odtud, je asi vdaná a má dítě a obchod - třeba jí také slíbil, že to se smnou ukončí, pochybuji, že by normální ženské tohle stačilo. Za ní určitě nejezdí, je pořád doma.
Bože..........

Hani nevím jestli nežijeme s jedním chlapem.Já doufám, že ten můj již ten fyz. vztah vyloženě s ní nemá, ale to psaní a scházení  pokračuje, píšu o tom v jiném vlakně.

Asi ani nemůžu tvrdit, že je dobré to tak přehlížet a vůbec neřešit. Já to taky nevydržela dělat rok jen pohodu, ono to snad ani nejde. Taky vidí, že když něco moc vyhrotí, nespím a trápím se. A stejně ji pak napíše, že to nejde přehlédnout.

Moc ti přeju, aby ten tvůj dokazal vyřešit svůj vztah rychle a ty mohla postupně zapudit smutné myšlenky. 

Radit ti nemohu, protože před víkendem mě manžel zase dostal  a včera jsem si ještě o samotě bulila.Mě obvyle trvá 3 - 4 dny než se vyhrabu ze smutné nálady. Ale pak se snažím fungovat a být nad věcí. Z tvého popisu situace bude tvůj m. snad rozhodnější a pomůže mu v rozhodnutí vzdálenost. Moc ti to přeju.

Hani, fakt stejné, stejné vysvětlení(s tebou to nemá nic společného, atd.). Také mi navrhl, že se odstěhuje, aby mě netrápil, ale byla to jen slova, která se rozplynula a to je dobře."Moje blondýna" je naštěstí také vdaná, takže se to chce obrnit trpělivostí, fakt neprudit a pokud je vše ostatní v pořádku(domácnost, volný čas a i postel) tak vyčkat do vyšumění.

Já nezvládla situaci za rok 5x. Dvakrát na začátku a nyní 3x (od poloviny srpna - minulý víkend), kdy jsem byla bláhově přesvědčená, že je vztah ukončen. Postelově chci věřit, že M mluví pravdu, ale SMS a scházení se nikoliv. Prostě jsem to od práznin 3x nevydržela a odbulila si to. Dnes jsem na tom podstatně lépe než v pondělí. Byl za tu dobu na mě milý a pozorný, tak si říkám, že už mu snad dojde, že mě to  bolí a časem vše ukočíruje.

Nejde to se stále tvářit jako ta chápající, když muž  ujíždí. Každý má své city a emoce, tak v tom rozjitřeném stavu si myslím, že není od věci dát to své polovičce také trochu sežrat.  Nesmí se to ale přehnat. Ono by to pak  působilo opačně. Já se mám sama sebe po 2 - 3 dnech také plné zuby, protože na nic jiného nemyslím. Pak mi stačí si přečíst, když ty pokročilejší někde někomu vynadají, nebo i mě a ono to člověku docvakne.

Musíš si ale vybrat co pro svůj vztah platí. On ten můj se nechce rozvádět, ale momentálně má strašnou potřebu si sní psát (nebo se sejít)pro mě absolutně v nepochopitelnou dobu a na nepochopitelných místech. A nejsem bláhová, že ji píše jak mu je se mnou fajn na dovolený.

Je to doufám krize pánů okolo 50, dobře vypadajících, upravených, rozvážných a zajímavých ne jen pro nás manželky. Moje blondýna je údajně také vdaná, takže se mi velmi ulevilo. Muž mi také není schopný vysvětlit co mu chybí a co hledá. Já to vidím jako jakousi mopmentální  vyšuměnost duše, náročného zaměstnání, asi potřeba jakého si vzrůša, které jako  vyrovnaná manželka nikdy nedocílíš, asi i stále stejné manželka ,můžeš být modelka, ale po 24 letech jsi trochu okoukaná a těžko budeš šokovat - tedy alespoň já ,sám mi řekne, že mu kámoši mě zavídějí  a on, že mu nic neschází.  Tak vidíš a stejně se to stane.

Buď si smutná a řekni mu co cítíš, ale přemož se a buď zase vlídná. To zabezpečí komunikaci a jeho vstřícnost k tobě a časem si uvědomí sám, že to tak nejde. Moje touha je a snažím se pro to vše dělat, aby když bude s ní myslel na mě. Zpočátku strachy abych to nevěděla  a doufám  že časem až s ní bude si řekne "proč ji to vlastně dělám"(jako mě). To bude pro mě vítězství, snad se ho už brzo dočkám.  Já jsem sem začala psát nedávno, protože jsem měla už hroznou potřebu to někomu říci a to pomohlo, měla jsem to udělat již dříve. Zase napiš.

Ahoj HanB, přijde mi, že si tvůj manžel připravuje půdu pro to, aby se to mezi Vámi porouchalo, a aby měl důvod, proč Váš vztah ukončit.Možná, aby mohl bez ýčitek svědomí jít za tou druhou a sám to ani neví, že si to takhle připravuje. Ňěco mu ve Vašem vztahu nejspíš schází, a možná  neumí říct co, možná tvoje vyznání lásky.Myslí si, že s jinou to bude lepší.  A to může být to, co údajně nemá s tebou a s nikým nic společného jeho pocit prázdnoty. Nepřijde mi ve Vašem případě dobré, že jsi se přeorientovala jen na sebe.Spíš by jste si měli zase hledat cestu k sobě a nacházet společné zájmy a radovánky a ty hlavně a relativní svobodu. Samozřejmě dělej to co Ti říká tvé srdce a rozum.Máš ho ráda? Tak mu to řekni.A přes to mu dej ultimátum- buď ty, nebo ona. Prostě  o tebe přijde, jestli to s ní neskonč í ( smazat její telefon, vyměnit simkartu , napsat jí do meilu ať už nepíše ,že nemá zájem,) bezkompromisů.Jinak to Nemá  cenu být s někým, kdo by tě neměl rád.A možná právě mu pomůžeš zjistit, že tě vlastně má rád.Jaký by to pro něho bylo, kdyby jsi od něho odešla a našla si jiného? A bude si muset udělat jasno a ty taky.

Hmmmmmmm
někdy člověka prostě pálí dobré bydlo.

Nechybí ,nýbrž přebývá.
No uvidíme třeba po reformě se věci jinak semelou a
mnoho lidí si začně považovat toho co má.

Kdoví jak to bude s materiálnem tak za 5-6 let.
Ale nemá cenu předbíhat.

Bylo dobře - bude dobře. :-) Pokud člověk ví, co tato věta znamená :-)

Upravil(a) Zrovna tady (8. 10. 2007 10:41)

Ahoj Adnad, trochu jsem ten čtvrtek přehodnotila - byla jsem fakt naštvaná a neviděla jsem to ostatní: uvařil, vypral dvě pračky, pověsil prádlo (to nikdy nedělá). Pak jsem přišla já a nic z toho neviděla a byla jen naštvaná a uražená.
Od soboty noci zase všechno OK, jen je teď v zahraničí, tak spolu mluvíme jen po telefonu - ale aspoň třikrát denně. Možná se zbytečně trápím něčím, co za to nestojí, a mám potřebu analyzovat sebemenší reakce od něj - slova, chování, atd.
Zkusím se odteď zaměřit na něco jiného, tento týden, kdy nejsme spolu, nám oběma možná pomůže.

Ahoj HanB.Je normální, že se člověk i zadaný do někoho vášnivě zamiluje, může se to stát každému.Hlavně, když spolu tráví více času. Teď se to nejspíš tak trochu stalo tvýmu manžílkovi a jindy se to může stát tobě. Otázka je, jak se ten dotyčný zachová , kde má své priority, jestli vše zhodnotí a uvědomí si, že může zničit důvěru ve svém vztahu,o koho může přijít a jestli mu to fakt za to stojí.Vypadá to, že tvůj manžílek je jeden z těch co do toho neskáčou po hlavě a přemýšlí, jestli se tím něco  vyřeší,jakou by to mělo perspektivu,  co mu chybí v tomto vztahu, co by na měm chtěl vylepšit a co ty  a tak.Většinou  lidem chybí nedostatek zájmu o ně samotné a radostný přirozený( častý) pohlavní život, prostě dobré citové zázemí, ale i svoboda.Vypadá to, že se rozhodl pro tebe, máš to dobrý v tom, že s ní nejspíš nespal, bude se Ti líp odpouštět. Každopádně bych potom trvala na zrušení kontaktů s  ní.Rozhodně tě nejspíš citově pěkně rozhodil, takže budeš potřebovat nějaký ten čas na zotavenou. Tak doufám, že si ten byt nenašel a popeláší ze služebky za tebou:)

Milé přítelkyně, ani nevíte, jak mi vléváte optimismu do žil!!!!
Vrátil se po týdnu v zahraničí, zatím všechno OK, i když mi chybí takový ten mužský zájem (dnes ti to sluší a tak), ale on se vlastně chová jako vždy, takže co bych chtěla. Teď seká zahradu, za chvíli pojedeme navštívit moji maminku, ráno pracoval na nové koupelně, všechno jako by se nic nestalo. Je veselý, dobře naladěný. Já se musím hlídat, abych ho pořád nesledovala, co a jak říká a proč. Musím to v té mé hlavě prostě potlačit, a jen tak si užívat přítomnosti. Nevím, jestli s ní pořád komunikuje ale chci to NEŘEŠIT.
Držte nám palce, zase se ozvu.
Všem přeji hezkou slunečnou sobotu a pohodu v duši i na těle. H.

Ahoj HanB,
nemám nic nového do diskuse, jen Tě chci podpořit, zajímá mě, jak se to u vás vyvíjí a jak se máš. Zase dej vědět.

Ahoj všichni, od mého posledního příspěvku uběhly dva dny a já v tom zase lítám - mám intenzivní pocit, že u M to ještě nepominulo. Ve dne je to OK, v noci - mám pocit, že se mi vyhýbá, ale nechci se vnucovat, riskovat odmítnutí, takže jen čekám a on nepřichází. Ach jo, asi jsem zralá na toho psychologa, začnu někoho hledat. Myslíte, že bych o tom s M měla mluvit - nebo raději ne? Bojím se, abych něco nezvorala.

Jestli výš název té výstavy, stálo by mi za to tam jet šmírovat, což by asi kde kdo odsoudil. Je to nějaký podezřelý. Co tam budou vystavovat? A proč tě neveme sebou?

Vyhoď ho.