29. ledna : Vážení uživatelé, vkládat zde odkazy na různé e-shopy a stránky je přísně zakázáno, je to porušení Pravidel. Takové příspěvky budou smazány. Děkujeme za pochopení! 29. ledna : Poslední šance pro přezrálé banány? Upečte z nich lahodnou buchtu 6. prosince : Je vám čtyřicet a už řešíte menopauzu? Co je příčinou předčasného nástupu, vysvětluje gynekolog |
|
|
Keiti, já mám v posledních dnech taky krizovku , tak se můžeme vzájemně podporovat
. Ani k tomu nemám moc velký důvod, ale v zen kartách mi vyšlo, že jsem účelně odpojená od matky
. Asi zase další lekcička
.
No baby, myslím, že až vás uvidím, to budou pane radostné emoce .
Jestli on by ten seminář by se neměl jmenovat Sraz kořenářů a podobných šílenců
.
Tak aby ty semináře Petr nezrušil, když z nich začínají být takovéhle srazy
Já teda pořád ještě nevím, co že tam budu řešit, se mnou moc emoce necloumají, spíš je ze sebe musím dolovat.
No něco se určitě najde
Není tady
Bubli, už balíš kufry ? Těšíš se domů?
Batohy zabalene a pripravene na odlet Jo,jo, docela se tesim domu, ale dnes jeste letim do Irska, tak se spis tesim tam
Není tady
Ty se mááááááááááááš . To je můj sen. Uvidět Irsko a zemřít
. Říkal Salv, že prý jsem tam v minulém životě žila. Tak kurňa tu moji domovinu pozdravuj....
.
Zasloužím si to, neměla jsem pořádné volno devět měsíců
Jo, Irsko bylo taky vždy můj sen, tak si ho teď splním Doufám, že potom nezemřu
Není tady
Prdlajs nezemřeš, protože Tě chci potkat na emocích. . Když už jsem se tam teda přihlásila, to mi přece neuděláš
. Jsem zrušila tantru, abych tě s Keito potkala, takže žádné umírání.....
Tak si to pořádně užij, dej si pivko za mě a pak mi pošli fotky . Abych věděla, jestli se tam mám vypravit...
.
Tak prvni polovinu objevovani skrytych schopnosti mam za sebou. Keito - prodavala se tam tva knizka :-)
Není tady
jaký to je? Povídej!
Keito, já se chtěla pustit do té tvojí knížky a někam jsem ji zašumelila a nepřišla jsem na to, ve který diskuzi byl ten odkaz.
Prosímtě, hodíš mi ho ještě jednou? Slibuju, že ho okamžitě zařadím mezi "knihy"
Upravil(a) lupina montana (24. 9. 2007 18:54)
Není tady
Lupi - tezko se to popisuje, kazdopadne jsem nadsena. Uvedomila jsem si spoustu veci, poklabosila s uzasnymi lidmi, proste hluboky nadech z plnych plic. Ted to trochu vydycham a za 14 dnu se opet krasne nadechnu na pokracovaku :-)
Není tady
ice napsal(a):
... jsem nadsena. Uvedomila jsem si spoustu veci, poklabosila s uzasnymi lidmi, proste hluboky nadech z plnych plic. Ted to trochu vydycham a za 14 dnu se opet krasne nadechnu na pokracovaku :-)
Ahoj alfačko Ice, nedivím se ti, že to musíš rozdejchat. Mně tehdy – před sedmi lety - trvalo hodně dlouho, než se to ve mně nějak srovnalo. Ovšem já o těchle věcech nevěděla absolutně nic. Proto jsem z toho byla v naprostém v šoku. A byla klika, že tohle byl můj vůbec první „esoterický“ seminář a že ho vedl Petr, který mi svým projevem a přístupem sedl. Být to někdo jiný, tak nevím nevim
Není tady
lupina montana napsal(a):
Keito, já se chtěla pustit do té tvojí knížky a někam jsem ji zašumelila
a nepřišla jsem na to, ve který diskuzi byl ten odkaz.
Prosímtě, hodíš mi ho ještě jednou? Slibuju, že ho okamžitě zařadím mezi "knihy"
Lupi, já žádný odkaz na svoje stránky nepsala, anžto je pod mým nickem. Ale když ho chceš napsat, tak je to:
http://www.volny.cz/hovory/
Není tady
Aha................................ ...............
Není tady
Keiti, tak emoce se blíží, tak na viděnóóó. Musím se jít podívat na Tvojí fotku a pořádně si tě prohlídnout, bych tě poznala . Při nejhorším zařvu: Keito, pojď na mou hruď
a uvidím, kdože se to ke mně pohrne
lvice napsal(a):
Keiti, tak emoce se blíží, tak na viděnóóó. Musím se jít podívat na Tvojí fotku a pořádně si tě prohlídnout, bych tě poznala
. Při nejhorším zařvu: Keito, pojď na mou hruď
a uvidím, kdože se to ke mně pohrne
![]()
Šmarjá Lvice, tys mě vyděsila s tím, že emoce se blíží. Honem jsem se šla podívat , kdyže jsou... Takže klídek
, jsou až za tři týdny! Času dost.
…No, jsem zvědavá, jak se poznáme. Ty mě můžeš odhadnout aspon podle fotky, já nemám představu žádnou. Ale co. Počkám si, až zařveš. To teda bude
Není tady
Když mi pošleš mailíka pošlu fotečku . No, zatím jsem nakřapaný lev
, tak doufám, že za 3 týdny už budu mít zase hlas jako zvon
.
Keito, ale je to síla, co jsi všechno stihla! já se s tím peru jako správný drak a jsem akorát za tím, že už nevlezu mužovi do mobilu a buduji si svou identitu (to se mi daří nadmíru úspěšně,musím si jen hlídat egouše).
Pak jsem se dostala ještě k tomu mít se ráda. Tím končím tvá máňa.
Všimla sis, jak se uvědomění a poznání pohybuje skoky? Že to buďto jde lehce a snadno nebo vůbec. Že můžeš soukolí mazat jak chceš, má to úplně jiné zákonitosti.
Že ses začala obklopovat jinými lidmi, že najednou nemáš leckomu co říct a není ti v jeho přítomnosti dobře, protože cítíš jeho závislost, cítíš, jak potřebuje probudit, ale zároveň víš, že ty to nemůžeš udělat za něj, že to musí udělat on sám.
Mám přítelkyni, která byla pořád nešťastná, pořád si na něco stěžovala, pořád ji něco trápilo, tak jsem jí ze začátku bila klíny do hlavy, že si má přerovnat svoje priority, že má změnit chod svého života tak, aby jí vyhovoval, že jedině když ona bude v pohodě, tak i kolem to bude lepší a spousta problémů se tím i sama rozpustí... Koukala na mě jako zjara,vůbec mi NEROZUMĚLA. Je mi jí líto, ale víc pro ni nemůžu udělat, tak jsem ji přestala vyhledávat. Zní to sobecky, ale o pomoc mě nežádala a myslí si, že to zvládne, a já vidím, že je na pokraji zhroucení a že tím musí projít, aby se konečně probudila a začla konečně žít naplno.
Upravil(a) Regina (2. 10. 2007 9:38)
Není tady
Regi, taky znám jednu takovou...... Ta mi navíc řekla, že mě má plné zuby, protože ze sebe dělám "chytrolína" a má těch mých mouder prý tak akorát plné zuby.... . Jo holt někteří lidé si musí opravdu sáhnout na dno. Ona ta dívčina je taková masochistka, která si v tom svém marastu docela hoví, ale aby na sobě zapracovala, to ne.....
.
Regina napsal(a):
Mám přítelkyni, která byla pořád nešťastná, pořád si na něco stěžovala, pořád ji něco trápilo, tak jsem jí ze začátku bila klíny do hlavy, že si má přerovnat svoje priority, že má změnit chod svého života tak, aby jí vyhovoval, že jedině když ona bude v pohodě, tak i kolem to bude lepší a spousta problémů se tím i sama rozpustí... Koukala na mě jako zjara,vůbec mi NEROZUMĚLA. Je mi jí líto, ale víc pro ni nemůžu udělat, tak jsem ji přestala vyhledávat. Zní to sobecky, ale o pomoc mě nežádala a myslí si, že to zvládne, a já vidím, že je na pokraji zhroucení a že tím musí projít, aby se konečně probudila a začla konečně žít naplno.
Myslím, Regi, že jsem prošla přesně totožnou zkušeností jako ty. Jen bych ještě dodala, že v určitou chvíli jsem se i vnitřně porvala s emocemi, o kterých jsme si myslela, že je mám dávno zpracované. Žárlivost, závist a zloba... to byla škola života!!! Ty návaly přicházely nepozorovaně v noci a já pak nespala do rána. Je zajímavé, že v tomto životě víc a líp a bezkonfliktně vycházím s muži... se ženami si často a tvrdě emocionálně ubližuji.
Hle, jak dostávám odpovědi:
citát z diskuse Po nevěře,Feministky jásají..., autor Pisatel
Nejprekérnější situace nastává, když vidím někoho, kdo opakuje chyby, které už mám za sebou a ráda bych mu pomohla."
Použil jsem jen tuhle větu a rád bych Ti sdělil, že dle mého názoru děláš velkou chybu. Pokusím se ti osvětlit jakou.
A ještě dodám, že nikdo není dokonalý tedy ani já.
Víš lidé se snaží pomáhat. Je to přirozená vlastnost z dob, kdy jsme ještě lezli po stromech a žili v klektivu stejných. Ale i tam mnohé chyby byly trestány tím, že tu chybu musel onen proviniilec odčinit sám. Společnost jej k tomu vedla. POmoc druhému, když se mu klepe ruka a podat sklenici vody není naškodu, ale snažit se mu pomoci v jeho životní situaci kdy potřebuje sám projít zkušeností např. rozvodu tím, že dotyčnému budeme radit jak si to má nastavit a jak to má nastavit tomu druhému je přesně ona cesta stálých chyb kterému pomáháme. Ano pomůžeomu druhému víc tím, že mu pomůžeme rozebrat situaci, dáme radu, ale on to musí udělat, můžeme ho objímat, můžeme s ním denně chodit na pivo nebo na dortíka, zařídit věci které jinak úspěšně zvládal dojít na poštu poslat složenky a pod. POkud za něj půjdeme domluvit nebo za něj něco uděláme vzali jsme na sebe odpovědnost a rozhodvání a současně i jsme jej přenesly o kus na kru kterou nezná a on se pak utopí.
Víc pomůžeme, když budem čekat až dotyčný příjde sám a o pomoc požádá, ale nenosit nedělat věci za druhého. Víc pomůžeme objetím a účastí než radami a nebo děláním něčeho co třeba sami jsme neprožili a neodžili.
Není tady
K tomuto závěru jsem časem dospěla také...... . Cesta do pekel bývá někdy dlážděna "dobrými skutky". A o "páchání dobra" tady také bylo jedno docela zajímavé téma
.
Regina napsal(a):
Keito, ale je to síla, co jsi všechno stihla! ......Všimla sis, jak se uvědomění a poznání pohybuje skoky? Že to buďto jde lehce a snadno nebo vůbec. Že můžeš soukolí mazat jak chceš, má to úplně jiné zákonitosti.
Že ses začala obklopovat jinými lidmi, že najednou nemáš leckomu co říct a není ti v jeho přítomnosti dobře, protože cítíš jeho závislost, cítíš, jak potřebuje probudit, ale zároveň víš, že ty to nemůžeš udělat za něj, že to musí udělat on sám.
Regino, všimla jsem si,. Pohybujeme se ve „skocích“. Jde o to, že pro nás potřebné info k nám proudí pořád. Jenže ne vždy jsme schopní je zachytit. A když už je zachytíme, pak je nějakou dobu „zpracováváme“, a to tak dlouho, dokud je úplně nepochopíme a hlavně nepřijmeme. Teprve když je přijmeme za své, můžeme poskočit o kus dál. ....
Jo jo, někdy je veškeré naše snažení marné, pokud na ně z pohledu vesmíru není správný čas, nebo to není to „pravé“ snažení. Takže i když se můžeme strhat, je nám to stejně houby platné.
Pravda je i to, že jak se člověk začne posunovat někam jinam (pochopením, změnou svého myšlení a tak), zákonitě si přestává rozumět s lidma, se kterými si rozuměl předtím. Ale objeví se zase další, se kterýma si rozumět budeme.
A s tou tvou kámoškou je to tak, jak píšeš o kus dál. Každý si musí svou „učební látku“, kterou si kdysi naplánoval, zvládnout sám. Každý má zodpovědnost sám za sebe. Takže asi nejlepší je nabídnout tomu dotyčnému svůj náhled na věc a tím skončit. A na něm je, jestli to přijme nebo odmítne. Ale to že odmítne, může být i tím, že ještě není ta správná doba. A ta nastane až poté, co si on všechno potřebné prožije. Jen tak se může posunout dál. ...Prostě život nás pořád postrkuje od jednoho úkolu k druhému. Ať se nám to líbí nebo ne, stejně nás to pořád někam strká ...A přesně tohle se děje mně. Takže ne že bych já sama dobrovolně , ale poněkud pod tlekem. A někdy docela děsivým.
Ale už vím, že jsem si tohle všechno kdysi naplánovala, no a protože jsem se celý život docela slušně flákala
, tak teď musím pořádně hnout zadkem, abych všechno stihla.
Není tady
lvice napsal(a):
Když mi pošleš mailíka pošlu fotečku
. No, zatím jsem nakřapaný lev
, tak doufám, že za 3 týdny už budu mít zase hlas jako zvon
.
Lvice, tak jsem ti poslala maila, doufám, že ti došel i s mou mailovou adresou. Prosím, prosím pošli fotečku :-)
Přeji ti , aby ses co nejrychleji vykurýrovala a na semináři jsi už mohla zařvat jako správný lev
Není tady
Ty jo, taková Alfa, v tmavě modré, s pěkným obutím, koženým interiérem, to byl vždy můj sen
Není tady
Kazaline
.
Upravil(a) lvice (3. 10. 2007 14:12)