19. dubna : Váení uivatelé, vkládat zde odkazy na různé e-shopy a stránky je přísně zakázáno, je to poruení Pravidel. Takové příspěvky budou smazány. Děkujeme za pochopení! 19. dubna : Obyčejný citrón a jeho netradiční vyuití beze zbytku. V kuchyni i v domácnosti je skvělý pomocník! 19. dubna : Rodičovství podle zvěrokruhu: tíři jsou přísní, Panny umí ustoupit. |
|
|
Ahoj vem,
obracím se na vás, protoe potřebuju radu někoho kdo mě nezná a nemá tak =potřebu stát na mé straně, někoho kdo mi dá pokud mono objektivní názor. Kamarádky a mamka, se kterými jsem to řeila, mají moná podvědomě potřebu stát při mě..
Můj přítel má dítě z předchozího vztahu. Je to 8,5 letá dcera. Já se s ní vídám cca 9 měsíců, vdycky jednou za 14 dní, kdy jí přítel přiveze na víkend. protoe s náma je jen o těch víkendech, tak se vdycky snaíme nachystat nějaký program aby se nenudila - nejčastěji nějaký výlet, koupalitě, prostě asi klasika. Teď ale o prázdninách tady byla měsíc a půl (z toho ale bylo 20 dní tábor, protoe nemáme tolik dovči) a tak se mi asi otevřeli oči, protoe jsem jí měla monost vidět i v situaci, kdy se není moné jí věnovat na 100%. Musím se přiznat, e jsem k ní bohuel získala celkem averzi, vím zní to hnusně, ale prostě popisuju moje pocity. A proč vlastně? Ona prostě je vychovaná jinak ne bych si asi představovala já. Pořád chce něco kupovat (tím pořád myslím třeba tak 15 nebo i víckrát za den), kdy jí něco koupíme, tak to chce hned 2x a nebo chce hned něco dalího. pořád řeí peníze, kolik co stojí a tak. taky se neumí sama zabavit, teda pokud si nesedne před televizi (má nakoukané snad vechny seriály..) nebo nehraje hry na PC. Snaila jsem se jí dát kníky a taky vyzkouí něco jiného, ale bez úspěchu. napříkad na narozeniny od nás dostala na jaře nový mobil, ale průvih, nemá foák, take u se asi pětkrát ptala, kdy dostane jiný (nutno uznat, e telefon pomluvila její máma a od té doby se ptá). Moje mamina jí cca 5 dní přes den hlídala a i ona z ní byla celkem na práky (a to myslím e má větí trpělivost ne já), říkala, e se nesetkala, aby dítě v jejím věku pořád takhle něco vyadovalo (a u věci nebo pozornost). la s ní například na oběd s jejíma kamarádkama a ty jí řekly, jestli by se nezlobila a la s malou pryč, e je to k nevydrení. To samé jsem zaila i já, take usuzuju, e asi nějaký problém v jejím chování je a není to pouze moje předpojatost.
Poradí mi jak z toho ven? Já jsem poslední 3 dny co tady byla začla schválně chodit pozdě z práce, protoe jsem se domů vůbec netěila, bylo mi blbě, moná jsem sobec nebo srab, ale prostě jsem rezignovala. Třeba jídlo (co je teda kapitola sama pro sebe). Ona má nadváhu, tak jsme se snaili jak o těch víkendech, tak i teď o prázdninách vařit dietněji, místo suenek dostala musli tyčinky a tak, jene ke konci se mi u nechtělo s ní dohadovat. mimo jiný i proto, e jsme zjistili, e jí její máma poslala na tábor balík s čokoládama a taky jí volala, e na ní doma čokolády čekají.. A taky nám malá dřekla, e jak máma, tak babičky jí vodí do mcdonalda.
Je mi jasný, e za to nemůe ona, e je to dáno výchovou (a taky vím, e vina je i u přítele, protoe i on jí nějakých skoro 7 let vychovával společně s bývalou enou), ale co s tím? Nechci na přítele tlačit, aby se s ní přestal vídat, to fakt ne, ale chci ty víkendy proívat v klidu. Máme teda ustoupit a aby byl klid jí ve povolovat? To mi taky přijde blbost.. Jenom předesílám, e jakákoliv dohoda s BM není reálná, těch pokusů u tady bylo fakt hodně a výsledek je nula..
Pokud máte nějakou radu, klidně i kritickou, tak sem s ní..
Pecule
Není tady
Pecule,děti v tomhle věku jsou nesnesitelné.U těch které vídá od narození a často, si zvykne.Jako kandidátka na macechu k tomu musí zaujmout filosofický přístup.Podle tvého popisu bych řekla ,e se holčička těce nudí.Nudu zahání jídlem a televizí,kňouráním a louděním. Postupem času přibyde mindrák z tlouky.Chce to změnit ivotní styl a uhonit.Pochybuji,e v pozici ve které jse s tím něco nadělá.Rozhodně je fajn vymýlět hejbací program.Do obchodu max. jednou za den - a si holka plánuje co potřebuje.Je-li den bez výletu zeptat se dítěte jaké má plány (kamarádky,vihadlo,kníka) a nenápadně korigovat (televize).Jednou za čtrnáct dnů o víkendu to zorganizuj a vydr!Přítí prázdniny jí bude o rok víc a bude hůř! Rozhodně nekritizuj výchovu její matky,jen zhorí svou pozici.I tvé budoucí děti mohou být v tomto věku stejně nesnesitelné.Určitě je nebude uplácet sladkostmi a nepoene se koupit kadou hloupost.Ber to jako trénink.Má výhodu - můe si postup rozmyslet a kadých čtrnáct dnů vyzkouet.
Upravil(a) Hannah (4. 9. 2007 7:44)
Není tady
Ahoj, asi Ti neporadím. Ale přidám vlastní zkuenost. Mám dvojčata - 8letá. Holku a kluka a to nakupování postihlo mého syna. Od malinka je neuvěřitelně "protivný" - neustále denně chce něco kupovat. Je mu jedno co, hlavně něco. A kdy u člověk povolí, tak mu to nestačí. Hned chce dalí a dalí. Sama nevím co s ním, někdy se to nedá vydret. On je neuvěřitelně vytrvalí a pokud to rovnou odmítnu, tak vzteky brečí, kope do něčeho apod.. V podstatě pokadé odcházíme z obchodu (i potravinového) vichni natvaní - on uraený a brečící, já vytočená na nejvyí obrátky a dcera zaraená. Uklidňovala jsem se, e z toho vyroste. A zatím nic. Doslova otravuje vechny - mě, babičku (také je trpělivějí ne já). Jsem rozvedená, asi to na BM působí taky hrozně a to nechci myslet na to, co si o mě myslí jeho partnerka. Ale není to výchovou. Vzhledem k tomu, e mám dvojčata, tak jsou oba dva vychovávaní naprosto stejně. A dcera takto nevyvádí, oba jsou úplně odliní - v chování, jídle.
A co se týče knihy, tak si myslím, e je na samostatné čtení malá. Jetě se nedovede plně soustředit na text.
Já bych radila vydret (i v zájmu mého syna ). Sice jsem neporadila, ale mě kolikrát stačí se dozvědět, e to není ničí vina. Ale je to ivot a kadý jsme jiný. A některé děti nejsou podle naich představ - nato ty "cizí". Kolikrát máme plné zuby vlastních
.
Take buď trpělivá a sna se najít lepí stránky její povahy. Na kadém se dá něco najít. A toto brát jako nutné zlo.
Není tady
Hannah: Ahoj Hannah, vzhledem k tomu, e sem bude jezdit nějaký čas zase jen na víkendy, tak program zajistíme, tak to bylo i před prázdninami a v té době to cekem fungovalo, prostě jen ty prázdniny byly v tomhle směru horí já měnila zaměstnání a nebyla dovča a přítel taky neměl u tolik dovolené aby někam jeli na delí dobu., take nebylo moné mít vlet kadý den. Take v tomhle ohledu to snad zase bude ok. Výchovu matky nekritizuju, jen jednou mi to ujelo, protoe malá nám tvrdila, e táta mámě nedává peníze (posílá alimenty 4.000 Kč), tak jsem řekla, e máma le, jinak se v tomhle ohledu docela ovládám.. ) je mi jasný, e to by bylo patný, a´t já nahlíím na její mámu jakkoliv, tak je to její máma a ona jí má ráda..
TerezaG: To docela koukám, fakt bych řekla, e je to o výchově.. Ale je dobrý vědět, e to bude asi někde v genech.. ) ono to asi bude i odkoukaný od její mámy, protoe ta taky neumí říct slovo prosím. Dokone jsou na tom s přítelem tak daleko, e on jí radi nebere telefon a komunikujou jen ořes ail a popř. sms, prtpe je celkem hodně sprostá a to i před dcerou, take to klidně můe podvědomě napodobovat. Já jsem jí tady líčila jen v tom horím světle, ale je fakt, e ona je v podstatě hodná, jen jí to vydrí moc krátce. .
Jetě mi poraďte s jednou věcí. S čím bojujeme je taky její váha. Její máma sice v jedné slabí chvilce, kdy s přítelem mluvila, uznala, e má problém s váhou a e je dobře, e se s tím bude něco dělat a e taky bude spolupracovat, ale vydrelo jí to tak týden. Pak u zase malá dostává čokolády, na tábor jí dovezla Macdonalda (!!), doma na ní čekal řízek a tak. Já jsem na tohle asi rezignovala, protoe s ní máme ohledně jídla hodně dohadů a stejně je to o ničem, protoe jednou za 14 dní nic nezměníme. Teď jsem psala do jiné diskuse několik příkladů, tak je popíu i tady. Malou jsme naučili, e místo fanty bude pít dus. Kdy to volala mámě, e nesmí fantu, ale jen dus, tak jí matka řekla, e jí koupí velkou láhev, a se vrátí domů. Dalí jsou sladkosti, my doma nemáme ádný čokolády ani suenky, občas jí koupíme lízátko nebo nějakou blbost, ale jinak má ovoce, ale její máma jí zásobuje čokoládama a slanýma tyčinkama. Tak co s tím? Neřeit to, připravit jí co má ráda a bude klid? Nebo bojovat, ale výsledek stejně nebude ádný.. konkrétně tohle mi přijde jako boj s větrnými mlýny..
Jinak jetě jedna věc, jak byste si vysvětlovali chování ejjí mámy, kdy se snaí, any ty její víkendy s ní dcera nebyla. Celkem často si toti domluví na víkend některou babičku a tak dceru nemá třeba měsíc o víkend. Beru, e s ní je v týdnu, ale to přece není o tom, e si jí můe uít, přijde po páté z druiny, take se připraví do koly, koune se na televizi a pak jde spát. Beru to podle mých rodičů, v týdnu byly větinou povinnosti a ty radosti (výlety a tak) jsme jezdili o víkendech. A třeba prázdniny, původně chtěla její máma, aby u nás byla celé dva měsíce, ale to prostě není jak vymyslet, take byla u mámy týden, týden byla s babičkou a pak jsme měsíc a půl prázdnin řeili my. A kdy jsme jí přivezli pátek 31.8., tak 1) dorazila domů a po hodině (a my to k nim máme 200km) a 2) měla na nás vztek, e jí nepřivezeme a v neděli. No a tenhle víkend má dohodnuté babičky. Mě to přijde, e s ní moc nechce být, přece by měla chtít vyuívat i ty chvíle volna, ne?
Není tady
Ahoj Pecule,
tak něco podobného jsem zaívala i já. Manelova syna znám od jeho 6 let, ze začátku jsem se snaila ho vychovávat stejně jako mého, ale narazila jsem. Asi je to moje vina, protoe "cizí" dítě prostě není tvoje a do rodiny přichází jednou za 14 dní. Vyslechne se hodně názorů maminky na otce a otcovy na matku a asi má v hlavě pěkný gulá.
My jsme měli problémy s jídlem-tohle nejím, tebe nebudu poslouchat, proč má on draí nanuk ne já? (vybírali si kluci sami) atd.. V restauraci sbíral účtenku a nosil mamince. Vzdala jsem tedy vechny snahy o výchovu a prostě ho brala jako návtěvu, samozřejmě určité věci musel dodrovat. Ke zklidnění vztahů dolo kolem desátého roku, kdy u si uměl udělat obrázek on sám, bez přispění maminky, já jsem s ním jednala jako s kamarádem a ne dítětem. V 16 předloil mamince seznam vech věcí, které jsme si za poslední roky koupili nebo opravili a ta poádala o zvýení alimentů zpětně, protoe kdy máme, tak a dáme.
Kdy otec odmítl platit 3 roky zpětně alimenty, syn se přestal bavit s námi, mým synem i svou nevlastní sestrou, co malému puntovi těko vysvětlíte, proč jí brácha neřekne ani ahoj.
Vztahy se po roce pomalu upravují, protoe syn potřebuje peníze a chodí si pro ně k otci.
Take tak.
Obrečela jsem to, e mě nezdraví na ulici, jen proto, e jsem koupila novou kuch.linku za peníze po mé zemřelé mamince a nedala je jim. Zuřila jsem, kdy mi dcerka plakala, e jí brácha řekl, a neotravuje, vypěnila jsem, kdy synovi napsal, e se s ním nebaví, a jde do hajzlu a my e jsme svině, ale nudělám s tím nic. Teď u to neřeím, kadý svého těstí strůjcem. S hochem se bavím, jako by se nic nestalo, svoje jsem mu řekla a v jeho věku mu stejně nae názory připadají blbé a my vichni jsme vlastně blbci, kdy mu nechceme dát na motorku a chceme, aby se učil aspoň na 4.
Jediné poučení je- nelze vychovávat dítě, které vidí jednou za 14 dní. Zbytečně se nenervuj, přijmi holčičku takovu jaká je, a jí co chce, lehce vysvětli, e prostě nakupovat vechno se jí nebude a kdy zlobí, předej otci nebo mamince.
Mé děti taky nejsou andělé, asi by jiné tetě taky lezly na nervy.
Není tady
Mam podobne zkusenosti jako Darja. S tim rozdilem, ze zadne deti nemam, ale taky jsem se snazila deti pozitivne ovlivnovat pri jejich pobytu u nas. Snazial jsem se varit tak, aby to bylo chutne a zdrave - stejne to nejedly, snazila jsem se ucastnit aktivit, ktere pro ne naplanoval otec - stejne to byla "nuda a trapny" a tak (ja tam jako blbec skacu v pytli, kdyz jsem zatim mohla s kamaradkama jet na vikend) atp. Tak jsem si rekla dost. Momentalne praktikuji to, ze v patek uvarim a jdu do prace. Z prace jezdim ke kamaradkam, ci si zaridim jiny program a domu se vracim nejdrive v sobotu odpoledne. Detem nechybim a ja mam aspon volno.
Není tady
holky díkes za rady ze ivota, docela mi to pomohlo, protoe pomůe vědět, e to takhle asi prostě chodí.. A potom co tady čtu, tak si říkám, e to jetě vlastně celkem jde no a budu doufat, e to bude lepí.. A kdy ne, tak to budu dělat jako Miss Marple, koneckonců je fakt, e člověk aspoň vypadne z kolotoče
dám vědět, jak to dopadlo po dalí návtěvě.
Není tady