Kalíku, Ty jseš úžasnej, opravdu bych Tě chtěla poznat osobně. Chlap, který nešetří chválou a uznáním, to je pro mě Chlap s velkým CH.

Račice, Tvoje názory jsem sledovala na nějakém vlákně co založila Regina a fakt jsi mi mluvila z duše! Asi jsem si v tomhle podobné.

ale teď už fakt musím, budu možná zítra, pa!

Vanilka 69, to co si napisala je absolutna pravda a iba suhlasim. Takto som zila donedavna ako pises ty - ako zena co neotravuje , nedusi , neziada, ale aj potrebuje, smeje sa a tak dalej. Na druhej strane, napr. ja som teraz zase po velmi dlhej dobe na materskej DOVOLENKE a citim, ze moja rovnovaha a nezavislost rapidne ubudaju. marne sa snazim -   byt sama, bez pribuznych, priatelia maju pracu a cas a ja len male dojca a velke decko, myslim ze nemusim ziadnej vysvetlovat ako to zamava a ako to robi cloveka naviazanym na partnera, priznam sa nenesiem teraz niektore veci lahko, ktore by mi predtym ani neapadlo registrovat.  Chcela som len povedat ze je to vsetko komplikovane. a ci chcem nechcem stava sa stredom vesmiru.

"Taková milenka si nenárokuje veškerý ženáčův volný čas. Mají spolu dohodnuto, kdy se sejdou a milenka se netrápí tím, co dělá ženáč jindy, má svůj svět kam ženáč nepatří"

Vanilko,
jsi obdivuhodná, máš v mnoha věcech pravdu. Ty ses svou zkušeností hodně poučila a vytvořila sis už jakousi bariéru před tím, že by Tě manžel mohl opět zklamat. (Jsi připravená odejít.)
Možná by se akorát trošičku dalo polemizovat o větách, které jsem tu zkopírovala. Totiž, mezi milenkou a manželkou je nebetyčný rozdíl hlavně v tom nároku na partnerův čas.

Protože když za milenkou přijede Tvůj manžel na schůzku později, vynahradí si to (co si budeme povídat, především v posteli) .... no prostě jakýmkoliv způsobem - určitě ji to trápit nemusí. Nemají k sobě žádné závazky. Však on si příště najde víc času na úkor rodiny, aby spolu v tom pelíšku skončili dřív.
Ale když Tvůj manžel přijede domů kdovíodkud místo ve 20 h. třeba o půlnoci a vy máte ráno naplánovanou cestu s malými dětmi někam daleko - už to může znamenat problém. Protože tatík unavený od milenky se buď ráno neprobudí, nebo může usínat za volantem . A to už znamená pro manželku stres, který jí ten muž coby milence jaksi rozhodně nevynahradí . Navíc pro milenku není nutná polička na knížky v dětském pokoji, o jejíž instalaci Ty prosíš manžela třeba i měsíce

Jen jsem chtěla užít "protipříklad" z toho praktického hlediska k vnímání partnerova času. Jasně, že se nedá mluvit o tom, že by manželka snad měla nárok!! na manželův čas, ale myslím, že většině lidí s dětmi a domácností přibudou i povinnosti, které u milenky samozřejmě ten chlap nikdy nemá.
Takže se dá souhlasit s tím, že "nenárokovat si"  je správné, ale život manželský (rodičovský) a milenecký se v tomto ohledu asi srovnávat nedá.
O citovém chladu s Tebou debatovat nemůžu, to se písemně dá asi těžko - máš pravdu: člověk když si uvědomí svoji hodnotu, určitě se stane nezávislejším, samostatnějším, ale taky určitě ublíženějším, odhodlanějším tomu partnerovi ledacos už nedarovat, že?... akorát (dodávám posílena životními zkušenostmi, přesto trochu smutně) - je to už sakryš tak jiné než před tou nevěrou, viď...

Upravil(a) Tercila (31. 8. 2007 18:04)

Axi napsal(a):

Vanilka69 napsal(a):

Ale je fakt, že můj muž měl a má ke změně velkou motivaci, protože ví, že když budu ve vztahu nespokojená, tak že ho s lehkým srdcem opustím.

Ouu, tak to je skvělá motivace. Moje motivace ve vztahu k partnerce a dětem je, že mě to baví. To, co píšeš, si nějak nedovedu ani představit.

Něják musím  tentokrát v tomto s Axim souhlasit

Upravil(a) PPavlaa (31. 8. 2007 18:27)

eset napsal(a):

Na druhej strane, napr. ja som teraz zase po velmi dlhej dobe na materskej DOVOLENKE

jen pro upřesnění - já jsem taky na mateřské dovolené - když jsem začala měnit své chování tak dceři bylo osm měsíců, teď je jí dvacet měsíců a k tomu mám s mužem ještě dvě další děti - 10 a 13 let ... já jen že jen o tom to není, ale je bez debat že být nezávislá během mateřské dovolené je trochu těžší ...

Tercila napsal(a):

Totiž, mezi milenkou a manželkou je nebetyčný rozdíl hlavně v tom nároku na partnerův čas.

to máš určitě pravdu, ale o to mi nešlo, mě šlo o to ukázat, že můžeš být citově nezávislá a přitom vášnivě milovat.

Nezávisle se můžeš chovat i v manželském dlouhodobém svazku plném dětí. Když si představíš právě partnery těch lidí, co jsou citově závislí (třeba jako jsem byla leta já) no tak Ti jsou právě nezávislí. Tam je samozřejmě špatně ta nerovnováha. Ale pokud by se těm závislákům podařilo vychýlit ten vztah trochu víc směrem k rovnovážnému vztahu, bylo by to určité vítězství, nemyslíš?

Jinak konkrétně k těm příkladům co jsi uváděla. Kdyby mi to manžel udělal dřív (jakože to dělal), přišel pozdě když ráno měl nějaké rodinné povinnosti, tak jednak jsem mu volala a prosila ho ať už jde domů (ano tak hrozně jsem se chovala), on stejně nešel, já doma řvala jak jsem psala a druhý den jsem mu to dala sežrat - výčitky a moje naštvanost nebo jsem byla nepříjemná, uražená. A příště jsem se chovala stejně.

A teď? Pokud by to udělal (zatím se tak nestalo), tak rozhodně bych mu nevolala a spíš bych přemýšlela, jak to ten druhý den vyřeším. Já řídít umím, ale kdyby ne, tak bych si zajistila jiného řidiče nebo bych akci zrušila (jako kdyby manžel v tu chvíli neexistoval). Až by byl při vědomí, tak bych mu v klidu řekla něco ve smyslu: Mě tedy tohle nebaví, komplikuje mi Tvoje chování život a kazí náladu - prostě bych se ozvala, dala mu jasně najevo že mi to vadí a obtěžuje. (ani slovo o tom, co by on měl nebo neměl dělat).  Pokud by to udělal podruhé, tak bych si rozmyslela, jestli mi soužití s takovým člověkem stojí za to. Zřejmě bych přišla na to, že ano, že má spoustu jiných kladných stránek ale už bych věděla, že po ránu od něj nemůžu chtít, aby mě někam odvezl a zařídila bych si to jinak. Pokud by mě tohle jeho chování ale vadilo tolik, že bych to nezvládala snášet, rozešla bych se s ním.

A s tou poličkou - to u nás nastalo ale s lustrem - už jsem psala - trvalo mu to na můj vkus moc dlouho. Tak jsem se ho zeptala, kdy to plánuje udělat, jestli do konce měsíce, protože mě už děsně vadí, jak je v místnosti tma. A on řekl že ano, do konce měsíce to udělá. Já jsem řekla že to jsem moc ráda. Ale kdyby mu to nevyšlo, že už pak objednám pana X. /práce v domácnosti všeho druhu), který by to za peníze udělal. A Skutečně jsem to měla v plánu.

Říkám si vždycky - kdyby manžel odešel, kdyby prostě nebyl ,tak to taky budu muset nějak zvládnout.

Tercila napsal(a):

O citovém chladu s Tebou debatovat nemůžu, to se písemně dá asi těžko - máš pravdu: člověk když si uvědomí svoji hodnotu, určitě se stane nezávislejším, samostatnějším, ale taky určitě ublíženějším, odhodlanějším tomu partnerovi ledacos už nedarovat, že?... akorát (dodávám posílena životními zkušenostmi, přesto trochu smutně) - je to už sakryš tak jiné než před tou nevěrou, viď...

tak k tomuto chci napsat, že ublíženěji jsem se opravdu chovala předtím. Ťo že už nehodlám tomu mému leccos tolerovat, to platí. Ale taková drobnost: já se ke změně odhodlala paradoxně 14 dní před provalením. Zjistila jsem totiž, že bez manžela je mi líp než s ním (byly prázdniny a já byla s dětmi bez něj na chalupě, poprvé dlouhodobě odděleni). Ale uvědomovala jsem si, že s ním mám tři děti a z toho jedno hodně malé a že asi od sebe jít nemá cenu, takže jediná cesta byla změnit sebe a víc se osamostatnit, citově se stát na něm nezávislou. Takže to byl ten impuls, tehdy mi prostě došla trpělivost, poté následovalo to provalení, ale to bylo spíš potvrzení, že jsem na dobré cestě.

A že náš vztah už nikdy nebude jako dřív před nevěrou, to máš pravdu, ale já bych to tedy už nechtěla, žít jako předtím, dneska nad sebou kroutím hlavou, jak jsem tak mohla žít. Kdybych si mohla vybrat, zda věrného manžela s takovým vztahem jako jsme měli dřív nebo provalenou jeho nevěru a vztah, jaký mám dnes tak zvolím tu druhou možnost, vztah jaký mám teď.

Jo a díky za pochvalu.

Kiaro, taky díky za podporu.

Axi napsal(a):

Ouu, tak to je skvělá motivace. Moje motivace ve vztahu k partnerce a dětem je, že mě to baví. To, co píšeš, si nějak nedovedu ani představit.

Kiara už trochu odpověděla za mně.
Ale přesto Axi  je to tak, že když něco člověka baví, tak o to nechce přijít. Takže vlastně Tvoje motivace je dle toho co píšeš stejná jako u mého muže.  Mého muže to baví být se mnou a našimi dětmi.

Helčo, první impuls.... Představ si, že to samé nám říkala naše češtinářka při diktátu: co Tě napadne jako první, je to nejsprávnější. Obvykle to fakt fungovalo .

petra72 napsal(a):

A to, že Vabi použila výhružky, dokonce odchod s cizincem - kterého asi tuším ani nemá - to je opravdu jen uvolnění emocí.  Zdá se mi to taky jen jako legrace, protože už teď vědět, že se odstěhuje s cizincem do ciziny.... Vidím v tom jen znázornění toho, že uteče hooodně daleko, protože neunese případný rozpad jejich manželství a tím i celé jejich rodiny.

A jak by tobě přišlo legrační, kdyby se tvůj manžel rozhodl ve velké legraci emočně uvolnit a řekl ti, že "jestli nezačneš být zábavná a při chuti podle jeho představ", odejde s mladou  a veselou sekretářkou s prdítkem velikosti XS?" Furt sranda? když (například) kojíš á dvě hodiny a posledních 7 let jen utíráš zadky a nosy vašich dětí? jak je asi chlapovi, který se snaží uživit rodinu se všemi nároky dnešní doby, řeší práci a do toho mu manželka vyčítá, že není komunikativní a navrch přijde s trapnou (byť opravdu směšnou) výhrůžkou útěku s cizincem?  To se měl opravdu zasmát?
já bych se nedivila, kdyby si po tomto extempore opravdu nějakou spřízněnou duši našel...

nestřílejte mě... jen vám nabízím jiný úhel pohledu!

A zeptala ses ho na to?

Fidorka napsal(a):

petra72 napsal(a):

A to, že Vabi použila výhružky, dokonce odchod s cizincem - kterého asi tuším ani nemá - to je opravdu jen uvolnění emocí.  Zdá se mi to taky jen jako legrace, protože už teď vědět, že se odstěhuje s cizincem do ciziny.... Vidím v tom jen znázornění toho, že uteče hooodně daleko, protože neunese případný rozpad jejich manželství a tím i celé jejich rodiny.

A jak by tobě přišlo legrační, kdyby se tvůj manžel rozhodl ve velké legraci emočně uvolnit a řekl ti, že "jestli nezačneš být zábavná a při chuti podle jeho představ", odejde s mladou  a veselou sekretářkou s prdítkem velikosti XS?" Furt sranda? když (například) kojíš á dvě hodiny a posledních 7 let jen utíráš zadky a nosy vašich dětí? jak je asi chlapovi, který se snaží uživit rodinu se všemi nároky dnešní doby, řeší práci a do toho mu manželka vyčítá, že není komunikativní a navrch přijde s trapnou (byť opravdu směšnou) výhrůžkou útěku s cizincem?  To se měl opravdu zasmát?
já bych se nedivila, kdyby si po tomto extempore opravdu nějakou spřízněnou duši našel...

nestřílejte mě... jen vám nabízím jiný úhel pohledu!

Fidorko, nesmíš brát hned všechno tak vážně....fakt.  Opravdu někdy člověk řekne blbost a tohle mi jako absolutní nesmysl přišlo. Tím že tam vložila toho cizince.
...spíš tím možná - asi - fakt nevím, to ví jen ona sama - chtěla vyjádřit to, že kdyby manžel měl milenku, tak by jí to tak ranilo, že by utekla hooodně daleko....  Mimochodem, takovou jednu znám. Vzala děti a byla fuč.... A jedna kámoška mi to vlastně taky říkala, že ona by manželův odchod od rodiny řešila totální změnou bydliště, města, práce,.....  NEŘÍKÁM, ŽE JE TO SPRÁVNĚ, ODNESLY BY TO JEN DĚTI, PROTOŽE TO JE JEN PRÁCE EGA TÉ MANŽELKY, KTERÁ NA DĚTI BY MĚLA TEN NEJHORŠÍ DOPAD....  Ale umím si představit, že to některé zhrzené ženy tak řeší, protože si myslí, že úprkem něco vyřeší-nebo že to třeba bude bolet míň.

Fakt nevím, to jsou mé nepodložené doměnky.  ALe nějak mi to v té její výhružce vyplynulo.  Taky mohla říct jako říkají jiný manželky- seberu děti a uteču ti- nebo cokoliv jinýho....

ALe to já osobně nepovažuju za důležitý.... Já bych se soustředila na to, že už spolu o problému hovořili, že on ví, že něco Vabi trápí a když bude chtít, tak s tím něco udělá, aby v ní nevyvolával svým chováním nesmyslný představy, a ona má teď odpověď na to, co vlastně delší dobu řešila, tj. proč se její muž chová jinak než dříve (pominu to, že jeho odpověď nemusí být pravdivá)..... Ale ona nějaká odpověď je v tu chvíli pro Vabi alespoň něco, než mlčení.

Oba mají možnost něco udělat .... pakliže mají chuť..... 

A je to i o tom, co píše Vanilka69,  pokusit se nevšímat partnera a odpotat se od jeho změny v chování. Jestli jinak funguje jako partner-manžel, a nemá ON sám potřebu odejít k jiné babě, neřešila bych a věnovala se raději jiným věcem. Za čas se to může změnit.... ke spokojenosti Vabi nebo třeba i odchodem k milence.

My co jsme zažily tu druhou variantu tak můžeme říct, že není síla, která by manželům zabránila zůstat s rodinou, když nechtějí......  No, uvažovala jsem i o tom, připoutat ho k topení...                Legrace....    

Upravil(a) petra72 (1. 9. 2007 23:38)

Gabu napsal(a):

Takze to vidim na panskou promiskuidni seznamku s rozmerami udu,tak holky ...do ruky meritkaaa...a po registraci pravdive nahlasit prumery:)

Jo to určitě.....a ty nám je přebereš, tůůůůdle     

Gabu napsal(a):

ted jsem prave zjistila,ze jsem prispevek poslela jinam,ale asi se i ptesto hodil....patril seznamka po nettu.pako no...Peto

Nic se neděje, všici tady už spí a já jsem ti to odpustila.     

petra72 napsal(a):

...mimochodem, takovou jednu znám. Vzala děti a byla fuč.... A jedna kámoška mi to vlastně taky říkala, že ona by manželův odchod od rodiny řešila totální změnou bydliště, města, práce,.....  NEŘÍKÁM, ŽE JE TO SPRÁVNĚ, ODNESLY BY TO JEN DĚTI, PROTOŽE TO JE JEN PRÁCE EGA TÉ MANŽELKY, KTERÁ NA DĚTI BY MĚLA TEN NEJHORŠÍ DOPAD....  Ale umím si představit, že to některé zhrzené ženy tak řeší, protože si myslí, že úprkem něco vyřeší-nebo že to třeba bude bolet míň.

Taky jsem s dcerou odešla a bylo to tenkrát asi to nejlepší, co jsem mohla udělat, protože jsem si vyčistila hlavu, začala se zabývat tím, jak nás dvě uživím, jak zařídím garsonku apod. ... a manžela jsem odsunula na vedlejší kolej. O to líp se mi s ním pak jednalo o návštěvách dcery, o alimentech, vypořádání majetku a samotném rozvodu - prostě, věcně, bez zbytečných emocí. Kdybych tenkrát zůstala, měl by náš rozvod daleko horší průběh.