Modroočka napsal(a):

Promiň Helčo, ale dostala jsi, co sis zasloužila. Možná to zní tvrdě, ale o co sis koledovala, toho se ti dostalo. Já vím, že ten chlap je myslící, svěprávná bytost, že kdyby nechtěl, nedělal by to, ale taky vím, že chlapa oblbneš lehce. Vím, že se říká "nikdy neříkej nikdy. Ale vím, že ženatý chlap je pro mě tabu. A víš proč? Protože jsem to prožila na vlastní kůži, když ti někdo ničí život a rozbíjí rodinu, taky se mi smála. A taky se jí to jako bumerang vrátilo, oběma, bohužel tím nejstrašnějším způsobem. Umřelo jim miminko. Obrečela jsem to i já, protože ten bobeček za nic nemohl a tohle bych nikomu nepřála.  BM mi brečel do telefonu a ona mi to pak sama řekla, že je potrestaná za to, že mi tak ublížila. Já nebudu milenkou ženáče, vím to, protože už bych jí jinak byla. A předpotopní názory mám taky, i moje maminka, řekla, že by se za mě musela stydět. Vychovala mě k tomu, že nikomu nemám dělat to, co nechci, aby dělal někdo mě.

Stejne jako ty bych to napsala pred 10 lety,ale clovek mini zivot meni.

Ne nebyla jsem stastna,bylo to jen trapeni,ale bylo to silnejsi nez ja a moc jsem ho milovala.Proto jsem to nedokazala utnout.

Modroočka napsal(a):

Promiň Helčo, ale dostala jsi, co sis zasloužila. Možná to zní tvrdě, ale o co sis koledovala, toho se ti dostalo. Já vím, že ten chlap je myslící, svěprávná bytost, že kdyby nechtěl, nedělal by to, ale taky vím, že chlapa oblbneš lehce. Vím, že se říká "nikdy neříkej nikdy. Ale vím, že ženatý chlap je pro mě tabu. A víš proč? Protože jsem to prožila na vlastní kůži, když ti někdo ničí život a rozbíjí rodinu, taky se mi smála. A taky se jí to jako bumerang vrátilo, oběma, bohužel tím nejstrašnějším způsobem. Umřelo jim miminko. Obrečela jsem to i já, protože ten bobeček za nic nemohl a tohle bych nikomu nepřála.  BM mi brečel do telefonu a ona mi to pak sama řekla, že je potrestaná za to, že mi tak ublížila. Já nebudu milenkou ženáče, vím to, protože už bych jí jinak byla. A předpotopní názory mám taky, i moje maminka, řekla, že by se za mě musela stydět. Vychovala mě k tomu, že nikomu nemám dělat to, co nechci, aby dělal někdo mě.

Já tady netvrdím, že jsem nedostala to co jsem si zasloužila. Jde mi jen o to, že tady prezentujete názory zhrzených žen, ale já bych se taky ptala proč jste zhrzené? Úlet je úlet, to se může stát myslím každému, třeba i v manželské krizi, kdy si člověk myslí, že jde manželství do háje. Nebo pod vlivem alkoholu, jsou různé situace a my lidé nejsme stavění na pouze jednoho a jednoho celoživotního sexuálního partnera.

Ne každé manželství různé krize ustojí, (a dnešní doba je přerozvodována kvůli každé kravině) ale když mimomanželský vztah pokračuje, ptala bych se, co je za tím...a proč...co mi schází...zřejmě to, co má ona...či on...
Táhne mi na padesátku, mám dvě skoro dospělé děti, a nemyslím si, že je taková věc výchovou.

Pokud se jedná o nějaký trest - podívej - ta paní mi nadávala, v době, kdy se mnou její muž žil jako druh, a já se léčila pro neplodnost, do "neplodných pi...a jalových krav".

V tom případě i jí se to vrátilo, protože jsem s jejím mužem otěhotněla.

Modroočka napsal(a):

Já míním a měnit nebudu, vím, co říkám a proč to říkám. Opravdu už jsem tou milenkou ženáče mohla být, ale já na to nemám žaludek. Možná jsem divná, ale aspoň se můžu sama sobě podívat do očí a nemusím se za sebe stydět. Ale to je každého věc, když to někomu nevadí, tak ať si to užije. Prostě ženáče nechci. Já vás, milenky ženáčů, nesoudím, jste svéprávné a asi víte, co děláte a proč. Jen nevím, jestli jste v takovém vztahu opravdu šťastné.

Za tu dobu, co jsem vdaná, jsem mohla taky mít milenců plnou pr..., ale taky od té doby, po téhle zkušenosti, se pro mne stali tihle dobrodruzi tabu.
Taky bych to už nikdy neudělala a kdyby se to dalo vrátit, tak bych spoustu věcí změnila. Ale bohužel, vrátit nejde nic, dnes to chápu jako životní zkušenost, něco jsem ztratila a něco dostala - tím myslím dítě.

eremuruss napsal(a):

Helco a jak se to ta jeho zena dozvedela,ze nemuzes mit deti?

Jednoduše - od něj...když jsme spolu žili několik měsíců, tak jsme se pokoušeli a nešlo to. Léčila jsem se a on se vrátil k ní, stáhl zpět žádost o rozvod, s tím, že mě miluje, ale bohužel nemůžu mít dítě a on "doma" dítě zdravé má.

Jenže to ani tak neskončilo, na dva měsíce a byli jsme pak zase tam, kde před tím. A já přišla do jinýho stavu. Pak začal kolotoč. A on???? Nutil mě k přerušení. Zmetek!

Helčo, milence svého muže jsem nikdy nenadávala, proč taky, nebudu se ponižovat a dělat ze sebe fúrii. Proč se to stalo mi nedokázal BM říct nikdy, řekl mi jen, že totálně zblbnul. Tak jo, tak zblbnul, někdo to ustojí, on ne, to je celý.

Terci, já svoje dva kluky učím hlavně to, aby se vždycky chovali tak, aby se sami sobě mohli podívat do očí. Jak s tím naloží, nevím, ale doufám, že stejně jako já.

Upravil(a) Modroočka (26. 8. 2007 21:45)

surikata napsal(a):

Tak nevím, ale z téhle diskuze mi vyplynulo tohle:

Pánové jsou nesvéprávní blbečci, kteří nejsou absolutně zodpovědní  za svoje chování a jeho důsledky. A nebýt toho, že si před nimi ženské na potkání lehají na záda a svádějí je, chudáčky, byli by to vzorní otcové a manžílci...
Takže šup s milenkami na pranýř a pak hezky vymrskat z města.  Poslušný manžílek se poté, co bude odstraněn zdroj pokušení, jistě vrátí do hnízdečka.... než se vyskytne jiná poběhlice, kterou bude nutno zmrskat...

Nezlobte se, ale to, kolik se na tyhle dvě stránky vešlo nenávisti žen proti ženám,  co nejhoršího si jedna druhé dokážeme přát, jen proto, že máme doma záletníka, z toho mi nějak běhá po zádech mráz...

Chytrá holka!

….A taky se jí to jako bumerang vrátilo, oběma, bohužel tím nejstrašnějším způsobem. Umřelo jim miminko. Obrečela jsem to i já, protože ten bobeček za nic nemohl a tohle bych nikomu nepřála.  BM mi brečel do telefonu a ona mi to pak sama řekla, že je potrestaná za to, že mi tak ublížila.     ……

Modroočce:



"To je hezké, že máte ty a milenka tvého muže tak hezký vztah, že ti říká takové věci".

Upravil(a) Helča (26. 8. 2007 22:51)

Tercilo, díky za pochopení a i když s tebou úplně nesouhlasím.Nesouhlasím s tím, že bych byla na nějakém dně. To ne, byla to zvědavost, mládí. Pracovala jsem mezi desítkami mužů a do práce jsem nastupovala se zásadou: nikdy s nikým nic, nevyjde to a budu to tam střídat???!!!

Taky to byl jedinej muž v té práci, se kterým jsem měla vztah. Ale začal ho on. Není jednoduché být celkem atraktivní mezi muži. Lepili se na mě jak vosa na bonbón. Jemu jsem odolávala  hodně dlouho, ale pak mě po jeho nekonečných letmých dotecích, po jeho neustálých zamilovaných pohledech, udolala zvědavost ?, přitažlivost, nezralost. Pánbůh ví, co ještě.

Další moje zásada: na návštěvy ke kamarádkám chodím zásadně, když její muž není doma. Pochopila jsem, že i zbytečná žárlivost v ne příliš pevném vztahu, dokáže pokazit všechno.

No a na závěr chci jen utrousit poznámku, těch maminek (Modroočka - 2 synové, Jeanne psala o vdané dcerce se zkušeností zásahu milenky do svazku):

Jeanne, kdybys měla syna, co uděláš, kdyby si našel jinou? Nějakou dobu by měl milenku, pak by šel k ní......zavrhla bys ho? Milenku nepřijala? Co kdyby se kvůli té milence rozvedl, to už by pro tebe skončil, a nebo bys ho omlouvala v rodině a po známých, v horším případě nakydala hnůj na jeho ženu. Což by bylo celkem logické.


Lidé se scházejí a rozcházejí ať už s papírem, nebo bez něj, s dětma či bez dětí. Zásady a výchova nepomůžou. S tím nesouhlasím.

Jo, a Surikata to nemyslela jistě na nikoho konkrétně, ona to myslím vzala z gruntu. Když začneš číst ty příspěvky, opravdu vyvolávají pocit odsouzení, nenávisti, a těch urážek na adresu milnek je tu ažaž. Jako by mohly za všechno i za to, že občas sluníčko nesvítí....

Upravil(a) Helča (27. 8. 2007 2:37)

Evka napsal(a):

Jo, souhlasím, že je Helča dobrá, že to sem napsala, na druhou stranu je to anonymní fórum, takže taková odvaha to zase nebyla. A to, že se bude zastávat milenek - je pochopitelný. A určitě tady nejsou nenávistná přání milenkám. Jen nepochopení z naší strany. Ruku na srdce - milenky - co vy jste přály manželkám, když od vás ten ženáč odcházel? Nechtěla bych být v tu chvíli ve vaší mysli, to by asi vypluly na povrch věci!

Ne-za-stá-vám se nikoho. Jen jsem chtěla, aby se v tomto fóru případné čtěnářky dokázaly podívat na tento problém ze všech stran. Odsoudit někoho je velmi jednoduché.
Manželky mají sklon své nevěrné muže omlouvat, zrovna jako milenky téhož muže,   omlouvají v okruhu svých známých.

Rady typu - najdi si někoho jiného, on se nikdy nerozvede....a moje odpovědi .... když otěhotním, tak se rozvede, on je s ní jen kvůli dítěti...
mám v živé paměti.
Všichni měli pravdu, jen já ne. Dnes si říkám, že jsem byla úchvatné tele.

Upravil(a) Helča (27. 8. 2007 8:38)

Evka napsal(a):

Helča: Víš, omlouvat chlapy - asi ne tak úplně. Já svýho neomlouvala, spíš jsem se snažila pochopit, PROČ. Ale uznávám, že je jednodušší zanevřít na milenku, která je pro mě cizí, než na něj... Ale další pravda je, že kdyby ženský nechtěly a "neroztáhly ty nohy", tak by chlapi tak nevyváděli... určitě je kousek pravdy na obou stranách, já zas nejsem taková naivka.. Hodně souhlasím s Tercilou. Ta mi tu mluví z duše.

NENÍ CHLAP, JAKO CHLAP. JSOU VĚRNÍ - A NEVĚRNÍ, to si myslím je podstata.

Když Modroočka vstupovala do svazku manželského, předpokládám, že si ona žena se zásadami a vychováním nevzala muže, který vychovaný nebyl a zásady nectil.

Takže celé tohle sviňstvo....holky uznejte to...kdyby muž byl věrný a přesvědčen o tom, že rodinný život a věrnost je jedinou a správnou cestou k manželskému štěstí, tak mu můžou případné milenky myslící chlupatým trojúhelníkem akorát bejt protivný, jak se mu nabízejí. V opačném případě je ON ten dobyvatel a hajzlíček. Nezdá se vám?

Míša Kulička napsal(a):

Já jsem život ve třech a více (můj BM byl takový malý sběratel) vydržela od svého rizikového těhotenství (kdy jsme se nemohli s BM milovat a on začal hledt jinde) až do 5 let své dcery. Pak jsem se paradoxně zamilovala - do ženáče ... a začala prožívat život ve třech z druhé strany. Díky ženáčovi jsem dokázala odejít od BM a vždycky mu budu vděčná za to, že mě tehdy podržel ... a díky ženáčovi jsem pochopila i tu druhou stranu - milenky.
Protože jsme se hned na začátku oba shodli na tom, že náš vztah bude pouze dočasný, nedělalo mi problém být absolutně diskrétní a věci, které tu popisovala Helča (košile od rtěnky a pod.) by mě nenapadly ani ve snu. Přesto se po dvou letech u mě objevila jeho paní, byla psychicky na dně a její návštěva probíhala vcelku dost živelně, bylo to takové tříhodinové hysterické psycho (už jsem to jednou popisovala na jiném vlákně). Nicméně se nám po jejím extempóre podařilo probrat celou situaci od A do Zet. Snažila jsem se jí vysvětlit, že ho sice mám ráda, ale nehodlám rozbíjet jejich rodinu. Že jen potřebujem čas, abychom to mohli ukončit. Pak zavolala tomu svému a chtěla ho zapojit do debaty, ale ten jí vcelku neurvale odvedl domů - a to ve mně poprvé vzbudil odpor. Ona mě od té doby pronásledovala téměř na každém kroku. Nevím, kde vzala tolik volného času, ale nedělalo jí problém se vždycky vynořit někde, kde bych jí vůbec nečekala. Pak si různým lidem v okolí stěžovala, že se jí směju. A přitom, kdykoliv jsem ji někde potkala, se mi akorát stáhl žaludek a měla jsem chuť utéct (to mám dodnes - po 8 letech, když vidím podobnou ženskou v černých brýlích). Ze začátku mi jí bylo líto, pak už jsem měla vztek na oba. Vztah se ženáčem nám "vydržel" ještě cca 1/2 roku - ale během toho jsme se viděli asi tak 3x - pořád prosil a přemlouval, ať to vydržím, než se jeho žena dá psychicky do kupy.

Ukončila jsem to já - Vlastně až tehdy jsem skutečně ukončila svůj život ve třech. A odnesla jsem si z toho pro sebe, že:

1. už nikdy nikdy nikdy ženáče
2. chlapi uvažují úplně jinak
3. pokud mi je má současná láska nevěrná, nechci o tom vědět. Chci s ním žít a milovat ho ve sladké nevědomosti. Nepátrám. Beru to tak, že je se mnou, protože se mnou být chce.
4. pokud se někdy nějakým způsobem dozvím, že je mi můj muž nevěrný - tak nebudu váhat s rozchodem.
5. málokdo chce skutečně ubližovat. Lidé dělají to, co v určitou chvíli považují za nejlepší, jen někdy včas nedomyslí důsledky - a to je spíš projev hlouposti, než špatné výchovy nebo zlých úmyslů.

Máš pravdu Míšo, takhle jak to popisuješ. I takové případy jsou. Byl by to vlastně námět do dalšího diskuzního fóra: Věrnost muže, když žena nemůže. Muž je samec. Nedokážu se vcítit do jeho chtíče. Ale vím, že já  dokážu kvůli svému partnerovi fungovat bez sexu, kdyby nedej bože onemocněl.

S tou rtěnkou jak jsem tu psala...to byla ode mne opravdu hovadina,  já "jen" chtěla , dosáhnout u něj doma kraválu. Podařilo se, a samozřejmě jsem se udělala blbá před oným partnerem. A vidíš - stejně to se mnou neukončil . Převážně mi on volal v práci do kanclu, on mi stále říkal, že mě miluje. K mému tehdejšímu mládí patřila naivita, a já byla sakra naivní. On byl starší a měl za sebou čtyřleté manželství.

V jednom jsem si ale jistá - kdyby mi neříkal, že mě miluje, smířila bych se s tím, že jsem pro něj byla jen epizodka. Kdoví, třeba se mnou taky začal, když ona nemohla. Možná měla problémy, to ví jen on sám.

Upravil(a) Helča (27. 8. 2007 10:09)

Míšo - je to obdivuhodné, jak jsi se dá se říct chtěla obětovat. Opravdu nevím, jak bych regovala já. Je to asi velikej problém, když jednoho mužského milují dvě.

Ale proč je to tak, že když podvádí žena....tak je to ku.va  .
Když podvádí muž, tak je to kanec, borec, sexmašina....pašák.

Nějak mi uniká logika



Žena v očích okolí klesá, ale muž v očích ostatních ne. Muži tiše závidí a jsou schopni s ním oné nevěry probírat a ještě se tím hromadně bavit. A v tom nejhorším ppřípadě na něj ještě ženy letí.

Upravil(a) Helča (27. 8. 2007 10:27)