Tercila napsal(a):

Ahoj,
případ Kiršnerové považuji za hodně zajímavý.
Ty prachy bych tu nerozebírala ani tak ze strany Kiršnerové, ale spíš ze strany manželky. Přemýšlím, jak moc by mi nevadilo třeba po 20letém úsilí o nějaké rodinné úspory, o rozmach nějaké rodinné firmy, o našetření dětem na studia pak ve zralém věku "věnovat" část financí ženské, která se svlíkala před mým manželem, ačkoli věděla o mé existenci....
Přemýšlím, kolik těch skrupulí měla či neměla Kiršnerová, když s kuframa a děckem dorazila do domu tohoto manželského páru a věděla, že se s tou manželkou setká. Že udělala věc, která se nedělá, a ještě byla schopná přijmout jakési zajištění (a myslím, že to zajištění zdaleka není jen dílem chlapa, že na tom narůstání jeho majetku se celé ty roky podílela i jeho paní). Já jsem teda odvážná holka , ale představa této situace mi nějak bere dech.... já bych se možná zpočátku bála i nějakého fyzického napadení té manželky a vůbec bych se jí nedivila.

Každopádně je to hezké, když se lidi dokážou podpořit v těžkých chvílích. Je to možná ta nejvyšší forma člověčenství. Já dnes už skoro "vím", že kdyby mi manžel přišel, že má s jinou dítě, z okna bych neskákala (teda to vím na 100%) ; nemám zatím pocit, že bych ho vyhodila z domu, pokud by sám nechtěl jít. Možná bych byla schopná nakonec i toho upečeného beránka jí donést. To by asi záleželo na případných sympatiích či nesympatiích k té ženě. Čím víc jsem si jistá sama sebou jako hodnotným člověkem, tím víc dobra dokážu poskytnout druhému. (To nebyl popis mé osoby, to bylo čistě filozofické zamyšlení)
Ale asi by mi to "skousnutí" buď dlouho trvalo - s vědomím, že život je holt pestrý - co nadělám, tyhle věci se stávají; nebo bych musela vědět, že se mi tahle situace i tak prostě "vyplatí" (mám na mysli aspoň částečné fungování manžela doma, jeho (naše) firemní peníze, jeho vztah k našim dětem, uvědomění si svého vyššího věku a neochota si hledat někoho jiného, nevím co ještě...) anebo bych musela být duchovně hodně na výši (o čemž u sebe pochybuji ), protože vím, že v duchu!!! bych za tu nefér hru vůči mně oba dva liskala až do zmodrání, o použitých slovech běžně neuváděných v akademickém slovníku ani nemluvě  .

:godlike:Tak nějak to je,souhlasím.

Upravil(a) kiršnerová (5. 9. 2007 10:51)

aeva1 napsal(a):

Ahoj Kukačko,
ještě to na nás občas "dopadá" , že ? Škoda, že naši manželé nebyli idioti, líp by se zapomínalo... Ale na druhou stranu lepší hezké vzpomínky než zatrpklost. Já když teď novému "kamarádovi" říkam, že BM byl fajn chlap, tak nechápe. A když on mi řekne, že jeho BM byla mrcha, tak ho krotím, ať to neříká, že to tak určitě není. Sice nechápe můj přístup, ale zase se mu líbí, že jsem, jaká jsem ... Prostě neprošel babinetem

Jo, já jsem měla štěstí, že mi nechal všechno...jako idiot se choval ve vztahu k ní, a spousta lidí by řekla, že se zachoval jako idiot i při odchodu z domova. Materiálně zatím nestrádám a nic se pro mě nezměnilo. Jen jsme rozvedeni. Peníza, auto, byt, telefony, internet...všechno platí nebo mi nechal (byt), když požádám, půjči mi své luxusní BMW, vezme si moji nákupní taštičku a tu prátí opravenou, umytou a s plnou nádrží.
Nemůžu si na něj stěžovat. Snad jen že rozboural můj život, moje iluze, iluze našich dětí o otci a rodině.

Jo, mám to podobně, materiálně rozhodně nestrádám. A citově se to lepší. Ale před tím rokem a půl to tedy byla fakt pecka.

Tak to věřím,že měl komplexy  a řešil to takhle.Buď ráda ,že je pryč,ono mu dobře nebude. Věřím na boží mlýny. Co když ta jeho sviňka za pár let udělá tohle znova,když jí není zle z toho,že loví v chráněnejch vodách,tak to udělá znovu až on jí přestane bavit aq jí se přestane líbit to jeho stárnutí.

Minule jsem něco četla o životě ve třch ,kam psala milenka a stěžovala si,že už její ženatej milenec jí tolik nepíše a nevolá atd.Psycholožka jí odpověděla,že milenka vlastně sbírá drobky od stolu.
Nechtěla bych být milenkou.Ta je béčko. čeká až se chlápek utrhne od rodiny,věčně se schovávat,nemůžeš nikam na veřejnost,do kina do divadla,vánoce atd atd ( teda pokud není ta milenka veřejná) .Jsou to chudinky,které nemají na to aby si našli slušnýho svobodnýho nebo rozvedenýho chlapa.Berou to ,co už je zadaný.

OTZI napsal(a):

Tak to věřím,že měl komplexy  a řešil to takhle.Buď ráda ,že je pryč,ono mu dobře nebude. Věřím na boží mlýny. Co když ta jeho sviňka za pár let udělá tohle znova,když jí není zle z toho,že loví v chráněnejch vodách,tak to udělá znovu až on jí přestane bavit aq jí se přestane líbit to jeho stárnutí.

Minule jsem něco četla o životě ve třch ,kam psala milenka a stěžovala si,že už její ženatej milenec jí tolik nepíše a nevolá atd.Psycholožka jí odpověděla,že milenka vlastně sbírá drobky od stolu.
Nechtěla bych být milenkou.Ta je béčko. čeká až se chlápek utrhne od rodiny,věčně se schovávat,nemůžeš nikam na veřejnost,do kina do divadla,vánoce atd atd ( teda pokud není ta milenka veřejná) .Jsou to chudinky,které nemají na to aby si našli slušnýho svobodnýho nebo rozvedenýho chlapa.Berou to ,co už je zadaný.

Otzi, to není tak prosté, jak píšeš. I Kukačka je teď milenkou zadaného chlapa. A jak ji znám, rozhodně žádná chudinka není. A má na to, aby si našla nezadaného. Ale život je jiný, nesuďme, dokud sami neprožijeme. Nesuďme, nebudeme souzeni.

Upravil(a) majkafa (5. 9. 2007 11:39)

já se svým "nelegálním" přítelem chodím všude, kam chci. On je můj partner, a v mnoha případech JÁ jsem jeho partnerka. Teď v neděli odlétal pracovně do zahraničí na měsíc a já jsem byla ten, kdo ho vezl na letiště a já budu ten, kdo ho bude vyzvedávat a poveze ho domů - 200km.
Nevím, jak dlouho to potrvá, ale až to jednou praskne, rozhodně nechci, aby jeho milovaná dcera prožívala to, co ta moje. Sbalím mu kartáček a pošlu ho šupem domů. Samozřejmě, pokud nebude chtít zůstat u mně. Ale nepodnikám nic, co by ohrožovalo jeho soukromí. Já mu taky neříkám, s kým jsem byla 3 neděle u moře a on se neptá. V podstatě ho využívám :-) je trochu mladší než já, báječný a pohledný společník a v mém bohatém společenském životě je mým zářivým doplňkem. nepotřebuju ho pro peníze, aby mi mým dětem dělal tátu, zatloukal mi doma hřebíky (i když občas drobnou věc udělá sám od sebe). Oběma je nám kolem 40ti a nějak jsme se našli, respektujeme se a tak nějak si vyhovujeme.

Majkafa - jestli si myslíš, že je nějaká legrace najít nezadaného...tak já zase ztrácím naději. Muži mého věku hledají mladší, a to výrazně. Asi mám velké nároky. Ale jsem sama svojí paní. To má taky svou váhu.
A děkuji ti za tvoje slova.
Já mám dnes nějakou stěžovací náladu a přitom nevím proč. Večer jdu s dcerou do divadla, přitel mi včera napsal asi 15 mailů a ráno dva, krásně jsem se vyspala a v práci přestali chladit a místo toho zatopili.

Kukačko,věřím tomu,že je těžké najít svobodnýho chlapa už i ve 30ti letech.Mám kamarádky v tohhle věku a vidím ,že je to těžký.
Vidíš,dnes máš hezkej den,tak si ho užij. Já jsem teď taky v pohodě a to je venku pěkná kosa.

aeva1 napsal(a):

Ahoj Evi 36,
už jsem vás holky dlouho neviděla a i málo čtu, ale občas sem ještě zajdu. Docela ráda bych vás i viděla, ale nějak to nevychází.

Príď aspoň do Černošíc...

Majkafo - napsala jsem ti SZ. A když myslíš, zkusím xchat... :-)

souhlas se Selimou...
takový to "já bych neudělala" nejlépe ještě "nikdy" tich už bylo... a jak krásně se porušili... a porušují a budou porušovat

já netvrdím, že bych měla nouzi, ale buď je to jak píše majkafa - tzn. moje srdce kamenné a něco nevyhovuje, nebo je ženatý

nejsem zoufalá a pozor - můj "převozník" by se s manželkou nerozešel. Rozhodně to neplánuje, nic neslibuje a dokonce mě ani neujišťuje že jsem jeho největší životní výhra. Poznala jsem ho, ještě jsem byla vdaná, nevěděli jsme, že za rok a půl od toho okamžiku budu dávno rozvedená majitelka realit a on bude mít u mě pyžamo. tak to ani jeden z nás neplánoval. A celkem soudím, že nás to stále překvapuje oba.

Kukačka napsal(a):

OTZI - ona nebyla první, ale byla první, která byla svobodná. ty před ní, krátké epizodky, jsem ani nevěděla. tahle neměla otce..tak si vybrala toho mého trotla. Jemu, chodícímu souboru komplexů (je albín se sklonem k nadváze)  to náramně lichotilo. A já jsem shodou okolností začala v práci stoupat výš a výš. Odložila jsem brýle, vyměnila šatník, šla jsem kupředu a nevěděla jsem, že on pokulhává za mnou, že ho spousta věcí přestala bavit. Dneska to hodnotím tak, že ne já, ale on trpěl stárnutím, odchodem dětí z domova, osamostatněním manželky. Tak si pořídil naivku kombinovanou se sviní. prodává 15 let prosperující firmu, bydlí 50km za Prahou v nouzové stavbě, bez přístupové cesty a neuplyne mnoho času a já zažádám o jeho odhlášení  tvalého pobytu z evidence.  Nemstím se, jen se mi nelíbí  představa, že si vezme úvěr a mě pak přijde do bytu exekutor a vybílí to tam.

Kukačko, na to sedí jeden vtip, který jsem dnes objevila:

“Neměl jsem štěstí ani s jednou z mých žen: ta první mě opustila a ta druhá ne.”