29. ledna : Vážení uživatelé, vkládat zde odkazy na různé e-shopy a stránky je přísně zakázáno, je to porušení Pravidel. Takové příspěvky budou smazány. Děkujeme za pochopení! 29. ledna : Poslední šance pro přezrálé banány? Upečte z nich lahodnou buchtu 6. prosince : Je vám čtyřicet a už řešíte menopauzu? Co je příčinou předčasného nástupu, vysvětluje gynekolog |
|
|
Johny_Cage, to je neskutečné viz: "Sbalit se a utéct z manželství jako husa při prvním závanu nesnází dokáže každý. " a podobné perly. Já s ohledem na situaci jsem podobné závany nesnází, spočívajícími v opakovaném brutálním bití vydržela patnáct roků a žádné, opakuji žádné ženě to nepřeji.
Na rozdíl od Tebe jsem domácí násilí zažila na vlastní kůži, takže si troufám tvrdit, že jsem v náhledu na tento problém daleko poučenější, nežli Ty. Podobné perly, ze kterých čiší názor, že každá bitá žena by napřed měla zpytovat svědomí, zdali manžela-agresora "nevyprovokovala" mě sice už nedokážou rozčílit, ale zato u mě vyvolávají útrpný úsměv BTW já jsem si po rozchodu hodně dlouhou dobu nikoho nenašla a jedním z důvodů byla obava, abych nepřipravená na další vztah zase nenarazila na nějakého podobného dárečka, druhak jsem se potřebovala psychicky dát dohromady a za třetí život o samotě bez násilníka je určitou dobu pro týranou ženskou neskutečný balzám na duši.
Není tady
Kiaro na tyhle řeči se vykašli, občas někdo neví co mluví
Není tady
Asi to sem nepatří, tak to berte jako povzdech ............... a někdy je psychycké týrání horší a nejhorší je na tom to , že není vidět modřiny na duši a zlomené srdce
Není tady
souhlasím, bohužel.
Jak se pořád máš ?
Není tady
Dneska zrovna mě vytočil, teda už včera tak to u nás zase je u mě slzavé údolí u něj honění si ega
Není tady
Od chlapa, co týrá ženu, ať už fyzicky nebo psychicky, patří okamžitě odejít. Vím, že to není jednoduchý, ale cokoliv je lepší, než to týrání snášet. Týrání není "závan nesnází". To je trestný čin.
Není tady
nemáš ICQ??? 480-447-481 Ppavli
Upravil(a) 666salome (26. 8. 2007 16:48)
Není tady
Ono je to moc těžké začínat ve čtyřiceti znovu od nuly když vidíš ty mozoly a ještě k tomu když to týrání se velice těžko dokazuje a před ostatníma pečlivě střeží a pak jsem za bosorku já, bosorku která pořád není s ničím spokojená ...... No že jsem ale semetrika
Upravil(a) 666salome (26. 8. 2007 16:51)
Není tady
666salome napsal(a):
Ono je to moc těžké začínat ve čtyřiceti znovu od nuly když vidíš ty mozoly a ještě k tomu když to týrání se velice těžko dokazuje a před ostatníma pečlivě střeží
a pak jsem za bosorku já, bosorku která pořád není s ničím spokojená ...... No že jsem ale semetrika
Salomko, není to lehký, ale zůstat s tyranem, to je pak boj o život, ať to okolí vídí, jak chce, ale to okolí ti pak nepomůže,
Není tady
666salome - je to strašně těžké, nikoliv však nemožné.
Spouštěcím momentem, kdy jsem začala jednat, bylo to, že se násilí nedalo schovat před dětmi - a když jsem si uvědomila, v čem vyrůstají a čeho všeho jsou svědky, následoval rázný konec.
Máš pravdu v tom, že psychické násilí je pokud možno stejné, ne-li horší svinstvo, než to fyzické. Po fyzickém násilí Ti zůstanou šrámy na těle, po psychickém zase na duši. Bohužel šrámy na těle se hojí rychleji, než ty duševní
Není tady
No to je sice pravda, holky, ale na psychické úrovni jsme si s mužikama rovny....je možno se bránit. Na psychické úrovni není žádný muž o 20 centimetrů vyšší a o 20 kilo těžší, než my.....
Čímž ale nikoho neomlouvám, aby bylo jasno.
Upravil(a) lupina montana (26. 8. 2007 17:24)
Není tady
666salome napsal(a):
nemáš ICQ??? 480-447-481 Ppavli
Prosím máš tam SZ, kde jsi beruško?
Není tady
Odejdi od něj a to co nejrychleji. Měla jsem to podobné, byla jsem pár měsíců těhu, když mě poprvé "přidusil". Pak to byly facky, znovu škrcení, o psychickém deptání ani nemluvím. Kolikrát jsem seděla zamčená v koupelně třeba dvě hodiny a čekala, až ho to přejde. Nevadilo mu ani když mě praštil před naším synem, jednou dokonce prorazil skleněnou výplň dveří dětského pokoje, kde jsem se zamkla a nakonec jsem za to prý mohla já - že se pořezal.. a vždycky pak tak dva měsíce sekal latinu. Několikrát jsem to chtěla skončit, ale vždy mě přesvědčil, že už to bude jiný. Že nebude jsem pochopila, když jsem byla v nemocnici, kde mi zašívali 2 tržné rány pod a nad okem), které jsem měla od toho jak mě zmlátil pěstí. Nevzpomínám na to ráda, ale když vidím ženy, které váhají zda od násilníka odejít, musím říct, že takoví lidé se nemění!! Mají to v sobě pořád a chceš čekat až to jednou dopadne úplně nejhůř?
Já jsem se rozvedla (i když to nebylo zrovna lehké - neustálé vyhrožování) a teď můžu napsat happy end - potkala jsem úžasného chlapa, takového o kterém jsem dřív jen snila a s ním teď prožívám konečně ŽIVOT jaký má být. Po svých předchozích zkušenostech si teď připadám jak v pohádce a moc si svého manžílka vážím, pro to, jaký je.
Není tady
Mysulko, myslím, že to, co napsala Jennifer, by Ti mělo pomoci se rozhodnout. Je to moc hezky napsané Já s tím zkušenosti nemám, ale jak už jsem Ti psala před časem, tak takový člověk se opravdu nezmění. A Jennifer a její příběh jsou toho důkazem.
Buď silná a odejdi. Moc bych Ti přála, aby se Ti to podařilo ...
Není tady
U nás to vidíme dnes a denně. Úspěch jakékoli psych. léčby závisí na součinnosti nejbližších pacienta. Manžel musí pochopit, že léčbu podstupuje především kvůli sobě a nikoliv kvůli Vám. Není pravdou, že léčebná metodika v těchto případech neexistuje, stejně tak jako není pravdou, že posledními veličinami psychologie byl Freud a A.Adler.
Není tady
Johny_Cage napsal(a):
U nás to vidíme dnes a denně. Úspěch jakékoli psych. léčby závisí na součinnosti nejbližších pacienta. Manžel musí pochopit, že léčbu podstupuje především kvůli sobě a nikoliv kvůli Vám. Není pravdou, že léčebná metodika v těchto případech neexistuje, stejně tak jako není pravdou, že posledními veličinami psychologie byl Freud a A.Adler.
Ano, pokud to ovšem parner chápe. Pokud je přesvědčený, že chyba je v v partnerce, že ona se chová tak, že zaslouží pěští a že chyba je v ní a ne v něm. Pokud on pochopí, že potřebuje pomoc, to už je asi začátek úspechu .... Jen, jak ho přinutit, aby se nad sebou zamyslel ..... Myslím si, že je důležité to řešit hned v zárodku. Pokud to některé zezačátku trpí a přemýšlejí o své vině a o tom, jestli si to opravdu něčím nevykoledovaly .... to je cesta do pekel .....
Není tady
Johnny Cagi, takže podle tebe když "zranění není vážné" třeba jenom monokl a "šlo mu předejít" třeba tím, že jsem měla držet pusu a krok vlastně se nic nestalo ? A když se mi nelíbí, že mě manžel bije a chci odejít jsem husa, která zdrhá při prvním náznak potíží ???? Vážený pane, nezlobte se na mě, ale vy jste vůl! Korunovanej!
Není tady
Boha jeho, do čehos do duši dal? Jak si tě může začít vážit, když "jako" uděláš krok (podání oznámení), a pak to zase odvoláš? To je divná logika. A pak se člověk diví, kde se berou ty statistiky domácího násilí a týraných žen. Normální ženská by už dávno práskla dveřmi (resp. by manžílkovi sbalila věci a postavila mu je před dveře), případně by si na něj po první facce vzala váleček - tím si získají větší resp. než 20 podaných a zase stáhnutých žalob. Ale to je případ silných a vyrovnaných žen, ne duševních masochistek - záleží čistě jen na tobě, do které kategorie se začleníš.
Není tady
Johny_Cage napsal(a):
U nás to vidíme dnes a denně. Úspěch jakékoli psych. léčby závisí na součinnosti nejbližších pacienta. Manžel musí pochopit, že léčbu podstupuje především kvůli sobě a nikoliv kvůli Vám. Není pravdou, že léčebná metodika v těchto případech neexistuje, stejně tak jako není pravdou, že posledními veličinami psychologie byl Freud a A.Adler.
Jo, to určitě! Oni a ještě Johny_Cage, na toho jsme zapomněly! Hlavně aby byla součinnost! A už ho vidím jak dobrovolně a kvůli sobě podstupuje léčbu!
Není tady
Johny_Cage napsal(a):
U nás to vidíme dnes a denně. Úspěch jakékoli psych. léčby závisí na součinnosti nejbližších pacienta. Manžel musí pochopit, že léčbu podstupuje především kvůli sobě a nikoliv kvůli Vám. Není pravdou, že léčebná metodika v těchto případech neexistuje, stejně tak jako není pravdou, že posledními veličinami psychologie byl Freud a A.Adler.
Podľa mňa úspech akejkoľvek liečby závisí hlavne od snahy a ochoty pacienta... o čom si dovolím v tomto prípade pochybovať. Nepoznám veľa násilníkov, ktorí si priznajú, že sú násilníci a že sa musia liečiť...
Není tady
Selimo, násilník přece není nemocnej - on je naprosto zdravej a nemocní jsou všichni okolo
To je totéž, jako s alkoholikem, gamberem, narkomanem nebo psychopatem. Ti jsou rovněž naprosto zdrávi, jenom jejich koníčky, deptající okolí, přinášejí radost jenom a právě jim.
Johny_Cage, nevím, na základě čeho píšeš - "u nás". Pakliže pracuješ jako zřízenec na pitevně, je tvoje erudice k danému tématu nabíledni. Odborný personál, léčící podobné dárečky - terapeut, psycholog, psychiatr by se k tomuto tématu vyjádřil docela, ale docela jinak.
Na základě výše uvedených indicií si troufám směle tvrdit, že mezi odborný personál rozhodně nepatříš
Není tady
PRYČ OD NĚJ !!! Udělal to jednou, bude to dělat pořád a nakonec ještě tvrdit, že sis to zasloužila, že jsi ho k tomu dohnala. Za nějaký čas začne bít i vaše děti (pokud nějaké máte). Tomu se říká domácí násilí. Vím, že pochybujaš,ale dotáhni to do konce,dokud je ještě čas. Věř mi,ani po rozvodu nebudeš mít vyhráno. držím palce.
Není tady
mashanka napsal(a):
Já si spíš myslím, že Tvoje dušička a Tvoje nitro po této stránce není v pořádku a potřebuješ pomoc odborníka, jinak by sis nic podobného nenechala líbit a žádost o rozvod už bys dávno podala Ty.
Tím ale nechci říct, že jeho chování je v pořádku.
O to bych se ale v Tvé situaci nestarala a začala se sebou. Věř, že k silné (psychicky), vyrovnané, sebevědomé ženě, ze které je cítit, že má nějakou důstojnost a je si jí proč vážit, si to žádný nedovolí. A ten, co to potřebuje pro nějaké kompenzování vlastních komplexů, už vůbec ne - najde si takovou, která si to líbit nechá.
Promiň, ale to je prostě můj názor
Naprostej souhlas, k tomu není co dodat.
Není tady
Modroočka napsal(a):
Od chlapa, co týrá ženu, ať už fyzicky nebo psychicky, patří okamžitě odejít.
Já bych zase ráda věděla, jak se pozná psychické týrání - kde je ta hranice mezi např.různými cholerickými výlevy a tou patologickou podobou ... připadne mi, že fyzické týrání a napadání je v tomto více"vymezené"
Není tady