On leží na postely s rukama za hlavou a čeká jestli se něco začne dít.


No to se nedivím, že se ti do toho nechce.

Na některé chlapi působí ženino začínání spíš antikoncepčně, páč si potřebujou připadat jako pořádní samci, ale myslím si, že většina má ráda, když žena občas projeví iniciativu a začne ho svádět a dráždit sama. A takový "znásilnění" od ženský...

Vůbec se ti nedivím, že se ti do sexu chce čím dál míň. Asi bych osobně vsadila na dvě karty - za prvé naučit se s manželem mluvit o svých potřebách a přáních a o nepříjemných věcech, zpočátku nejlépe bez jakékoli souvislosti se sexem (tedy nemluvit o sexu a neřešit nic v posteli). Vysvětlit mu, že nehledáme viníka, ale řešení - pokud on má sklon hrát hru "kdo za to může", nepřistoupit na ni za žádných okolností. Říct si, co chceš, co potřebuješ, co by tě potěšilo, třeba si večer u televize řekni o namasírování chodidel, pak mu poděkuj a později se o tom ještě zmiň, přiviň se k němu, hoď po něm očkem a řekni, jak to bylo příjemné, když tě hladil. Nebo si řekni o opravu kapajícího kohoutku, o cokoli - rozhodně si ale dej záležet na fázi poděkování, pochvaly a obdivu.

Staň se jednak čitelnější - aby věděl, co potřebuješ, jednak přitažlivější tím, že oceníš každý zájem a snahu.

Zároveň (to je ta druhá karta) bych se snažila narušit stereotyp v sexuálním chování. Pokud přesně víš, co bude následovat, a nelíbí se ti ta představa, tak prostě udělej něco jiného. Zatím jste bez dětí, užívej si to, že si můžete začít kdykoli a kdekoli. Pokud vyšleš nějaký signál (to kafe je vynikající, ale já mám teď chuť na něco úplně jiného, víš.. - nebo se k němu zezadu přiviň, obejmi ho a sklouzni rukama trochu níž - i kdyby on zrovna chuť na sex neměl, rozhodně ho to nenaštvě ) a on se chytne, řekni mu, že ho chceš, ale že by ses ráda chvilku jenom objímala. Na mně tedy takové pevné objetí ve chvíli, kdy začínám být vzrušená, působí spolehlivěji než prvoplánová snaha. Prostě chci cítít jeho blízkost, jeho teplo a tlukot jeho srdce, chci se naladit na stejnou vlnu. Chvilku spolu dýchejte a potom postupuj dál. Naveď ho (gestem nebo slovy) , co by sis přála, aby ti dělal, a zpomal ho, když to bude moc rychlé.

Vlezte spolu pod peřinu třeba v neděli po obědě, oba si schrupněte nebo se jenom tulte, a pak se uvidí. Dělejte si navzájem i každý sám dobře po tělíčku - chutě, vůně, dotyk zajímavého materiálu, barvy... Nauč se užívat si smyslových potěšení. A nemuč se strachem, je to především zábava a hra...

Se ti nedivím, když dá ruce za hlavu, lehne si a řekne něco ve smyslu"Udělej mi to" . Já jsem taková, že mě přítel musí první  naladit, dotyky, líbáním atd.,a po nějaké době se většinou tak rozvášním, že na něj sama skočím - a z toho je on nadšen. . Ale bez té předehry mi to také moc nejde ...

A myslím, že by to byl i rozumný kompromis ve vašem vztahu - on tě pěkně naladí, a ty ho potom klidně znásilníš Ale nevím, jestli to máš nastavené jako já, třeba jsi opravdu úplně pasivní typ, a nebo pokud se hodně stydíš, je to těžké...ale to by mohl ,pomoct sexuolog, ne?

adnad napsal(a):

Tak mu ho pocumlej, nejdříve se však sama nastartuj, třeba i v jiné místnosti. A dělej si to i před ním a zároveň i jemu. Strach a stud ze sexu nám vštěpuje tato patriarchární společnost již 6000 let. Není divu, že to v nás je. zkus to překonat a uvolnit se.

No, mne keby sa chlap vyložil ako do výkladu, uvelebil sa a žiadal odo mňa "obsluhu" bez vlastného prispenia... tak by asi nebolo nič. To by som "vyschla", aj keby som bola neviemako naštartovaná, alebo by som si To radšej obstarala celé sama. O polovicu menšia námaha...

Druhý človek sa rieši ťažko... Hlavne ak nemá chuť niečo riešiť. Tú zatiaľ badám len u Winzby(ale nemáme vyjadrenie durhej strany, to je fuckt).

Selima napsal(a):

No, mne keby sa chlap vyložil ako do výkladu, uvelebil sa a žiadal odo mňa "obsluhu" bez vlastného prispenia... tak by asi nebolo nič. To by som "vyschla", aj keby som bola neviemako naštartovaná, alebo by som si To radšej obstarala celé sama. O polovicu menšia námaha...

Možná je to v tom, že začínat si musíš, když ty budeš mít chuť a ne když on bude mít chuť, že ty máš začít.

Upravil(a) host eska (23. 8. 2007 13:23)

Teda to jsem nečakala takový rozruch. Děkuji všem kteří píšete. Je to fajn přečíst si rady i vlastní názory na problém někoho jiného.

S tím prostředím to bude horší. Bydlíme s jeho rodičemi a bratrem v jednom baráku a manžílek je řidič kamionu takže je vlastně od rána do noci pryč. Večer na to chuť nemám. Spíše přes den. A to se dokážu udělat i sama. . Mám ráda sex mimo pokoj nebo když jsem byla v opojení nějakého alkoholického nápoje. Na to teď můžu zapomenout díky tomu melounkovy co mi roste v bříšku. Připadám si neerotická. Odvázat se taky nemůžeme přestože by chtěl člověk si trochu zařvat a zaskotačit, ale nejde to (rodina je vždy nablízku).
Asi se mi zatoulalo sebevědomí.

Na sexuologa jsem taky myslela. Několikrát už mi řekl že s ním musí někam zajít. Ale to bylo v emfórii po sexu. Když jsem se ho na to zeptala druhý den tak dělal machra že je to stejně moje chyba .... (to už znáte). Někdy (tedy skoro furt) mám opravdu pocit že je to moje chyba!!!!!!

Mám pocit jako by jsme trénovali na šestinedělí. Sice je to zatím jen čtrnáct dní, ale co je pro normálního smrtelníka jeden sex za takovouhle dobu a ještě k tomu to za nic nestojí!?!?

winzby napsal(a):

Ahojky lidičky.

Můj problém se týká toho, že si nedokážu v sexu začít. Mého manžela to štve. Známe se skoro dva roky a čekáme miminko. Myslele jsem si že se mi můj vztah k sexu zlepší. A ono nic
Pokaždé když si chci začít a jsem k tomu odhodlaná tak se něco stane (samozřejmě ne SEX) a já zařadím místo jedničky zpátečku. Je to pořád to samý. On leží na postely s rukama za hlavou a čeká jestli se něco začne dít. Lehnu si k němu a na jediný na co se zmohnu je že si hraju s jeho ..... Pak mi řekne jestli bych mu ho nepocumlala.  A to je pro mě konec. Jako by mě tímhle chováním odradil.

V těhotenství potřebuju i delší dobu na to abych dosáhla orgazmu. Nemám ho vůbec. Je hotový za pár (2) minuty. A jediný co mi na to řekne je PROMIŇ. .Přemýšlela jsem nad tím už hodně dlouho, ale nepřišla jsem na to jak uspokojit sebe i jeho. Neumím o sexu mluvit. Je to možná jeden z hlavních důvodů proč se stydím.

Poraďte mi jak mám nebo bych měla o sexu mluvit s někým kdo je tak suchej jako můj manžel. Protože pokaždý když s ním začnu mluvit o Sexu a o problémech. Řekne "je to tvoje chyba že si nezačínáš, že se o něj nazjímáš...bla bla bla.

Jsem zoufalá. Ten můj strach a stud ze sexu mě totálně schazuje na zem. Hlep

To je vůůůůůůůůůůůůůůl

Nedivím se ti, že se ti do toho nechce - to by se mi nechtělo taky

Neřeš sebe, vyřeš jeho a hodně o všem mluvte, jinak jste časem v "řiti"

Upravil(a) Santala (24. 8. 2007 16:07)

To by se mi tak chtělo něco začínat! Leží s rukama za hlavou, chce abys mu ho pocumlala (jéžiš, to je výraz ) a pak je za 2 minuty hotový... Být tebou, tak začnu jen, když mám chuť a to bych ho ještě nasměřovala, aby pocumlal nejdřív on mě!!

Nejsem věštkyně, ale tipla bych, že dřív býval aktivní manžel, pak se jeho a její potřeby začaly vzdalovat - on příliš brzy hotový, ona chtěla něco trochu jiného, načež manžel hodil veškerou aktivitu na ni, trochu v duchu "tak si to dělej sama, když jsi tak chytrá".

Jenže winzby s tím chlapem čeká dítě a podle všeho se mají rádi, takže tahle rada jí asi moc nepomůže - hlavně ve chvíli, kdy zdaleka nevyčerpali všechny možnosti řešení. Prostě si myslím, že manžel nechává aktivitu na ní, protože si nějaké přání či povzdech přeložil "jsem úplně nanic, zklamal jsem", takže radši nechává aktivitu na ní, protože prostě neví, co má dělat, aby to (ze svého pohledu) zase nepo-, tak radši nedělá nic.

Netroufám si tvrdit, jak jsou kdo založení, mně se zdá, že mají hlavně značné rezervy v komunikaci...

Upravil(a) Judita (24. 8. 2007 21:39)