Mně práce baví - dělám si co mně napadne a jak mně napadne. Placena jsem slušně kolektiv je fajn, séf moji práci neumí tak mně do ní nekecá akorát by jí mohlo bejt víc. Vadí mně, že když neco vymyslím co by se ještě mohlo dělat navíc tak se šéf vyděsí a smete to se stolu. A tak si občas zdřímnu.

práce mě baví ... chodím do ní ráda ... mám tu fajn kolegyni, proberem živý mrtvý, prostě je mi tu dobře....a od té doby, co tu jsem, je tu celkově taková příjemná nálada. když se v práci sejdou tři naštvaní, je to blbé, ale pokud má jeden dobrou náladu, nenechá si jí zkazit, dokáže postupem času ovlivnit i ty zbývající, je tam pak líp.

Mě práce moc baví, dělám v sociální a zdravotní oblasti, prostě s lidma. Sice občas při krizových intervencích musím ledacos překousnout, ale ten pocit, že jsem někomu mohla pomoct mě opravdu naplňuje. Co se týká peněz, no, vysokoškolák ve službách státu :-))))))) K tomu není co dodat. Líbí se mi na tom, že každý případ je jiný, tak se nemůžu jen tak lehce dostat do stereotypu a stále se musím učit něco nového ať nové zákony nebo medicínu.
Mám ráda služebky a konfërence, trochu to vždy osvěží celou práci.
A kolegyně jsou opravdu dobré, záleží na tom, jak a kolik si člověk nechá připustit a kolik toho poví. Nemám problémy.

A když je nejhůř, tak to je práce, kde nesmím myslet na své problémy.....

Upravil(a) boruvecka (13. 9. 2007 11:43)

boruvečko, ahooooj

no my sedíme naproto sobě, takže si to zpříjemňuje občas lecčíms, když tu není šéfová .. odlehčení je třeba ... nedávno jsme hledali na netu ten almaroidní habit....

Natynka napsal(a):

boruvečko, ahooooj

no my sedíme naproto sobě, takže si to zpříjemňuje občas lecčíms, když tu není šéfová .. odlehčení je třeba ... nedávno jsme hledali na netu ten almaroidní habit....

Ahoj Natynko...

No, my taky občas, když máme volno tak pokecáme - děti, muži, moda..... zážitky.... vtipky... je to super pro odlehčení. Mám v kanceláři opravdu skvělou holku. Při práci s lidma se to ani jinak nedá, než se trochu odreagovat občas.

Má práce mě velmi baví, a proto do ní ráda chodím. Je to výborným kolektivem, dobrým prostředím i různorodostí práce. Máme sice sezónu, plnou přesčasů a stresu, ale dá se to zvládnout.
Navíc po zkušeností z prvního zaměstnání si jí opravdu vážím a jsem spokojená.

Oxi napsal(a):

Tuzili ste v detstve po povolani, ake mali vasi rodicia?

Tak to je dobrý.

Oxi napsal(a):

Tuzili ste v detstve po povolani, ake mali vasi rodicia?

NE

Nebavila, už v ní nejsem. Teď hledám novou a doufám, že až ji najdu, že mě bude (aspoň trochu) bavit :-)

Už mám zažiadané o 48-hodinový deň, Terci, môžeš sa pridať k petícii...

Já jsem vyzkoušela už snad všechno. Práci z domova, OSVČ a jsem opět zaměstnancem. Když jsem jela sama na sebe, tak jsem měla asi více peněz,ale také více starostí. Prostě malým živnostníkům u nás nepřeje. Neměla jsem už sílu stále platit daně, hádat se na úřadech, nejsem na to typ.Totálně trpím, když mí kolegové, kteří nejvíce remcají a neudělají ani přesčas minutu, na živnostníky pohlížejí jako na milionáře, jak ti se mají  a co oni chudáci zaměstnanci. Tak ji vždy odpovím, že za 8 hodin průměrné práce nikdy z nikoho milionář nebyl. Každý má na výběr a může to jí zkusit.
Za prací dojíždím za Pce do HK a jsem docela spokojená. Dělám v pojišťovně a mám průměrný plat co se ve Východních Čechách nabízí. Takže nějakých 17 000,- kč hrubého sice není super,ale taky můžu jít dělat do Lidlu na pás. Hypotéká se službami mi vyjde na 7 800, + benzín, občas dovča. No ale nestěžuji si. Patřím k lidem, kteří nemůžou zůstat na pracáku. Nevím, nevážila bych si sama sebe.
Po škole jsem nastoupila do práce,kde jsem si vydělávala nadprůměrně.Ale bylo to jen o služebních cestách, měla jsem max 1 víkend v měsící pro sebe. Jinak furt PRaha - BRno -Vídeň děsný. Za rok jsem toho musela nechat, málem jsem se zhroutila.
Jednou jsem musela zase odejít kvůli šéfovi. Arogantní magor, který na nás jen řval a razil teorii, že ženská má stát u dřezu a když vytáhne ruce z vody, tak jí manžel má hned dát ránu.... ha ha ha. Mám problém s uznáváním autorit, když jí ten člověk přirozeně nemá a dám to taky patřičně najevo.
Teď mám šéfa super, kolktiv je taky docela dobrý. Nemůžu si stěžovat i když mám míň peněz. Občas je dobré klidně slevit, jen být v pohodě.
Jenže jako svobodné se mi to říká. Maminka s dvě dětmi po rozvodu je na tom jinak.
A jinak to Selima.: Naprosto tě chápu, že stěhovat se teď za prací, když jsi na jednom místě 40 let je těžké.nechat tam děti, vzpomínky. A hlavně, každý kraj je jiný. Jezdím časo na Východní Slovensko na Zakarpatskou Ukrajinu a tam je teda chudoba neskutečně vidět. to se to lidem , co se narodili v Praze mluvi:))))
Teď ještě při práci studuji,abych se mohla věnovat tomu co jsem vždy chtěla dělat. Fyzioterapii.

Klubko - to co píšeš, jak bych pomalu četla svůj životopis:) Taky mám za sebou práci z domova,  po škole jako  zaměstnanec v pojišťovně (třeba jsme pracovaly pro stejnou firmu:),pak v  makléřské firmě (kterou jsem pomáhala zakládat, a kde jsem měla hodně slušné příjmy), ale po 2 letech jsem vyhořela a to doslovně). Dnes jsem OSVČ,zůstala jsem z části u těch financí,a částečně "dělám papíry" pro druhé. Pro mě je důležité, že jsem svou paní, protože špatně snáším  nad sebou autoritu a kolektivně jsem možná trošku nepřizpůsobivější. Ten kolektiv mi sice chybí, po škole to bylo fajn,ale dělala jsem chvilku účetní jako zaměstnanec a z převážně ženského kolektivu jsem se vyléčila rychle. V práci mi sedí spíše chlapi.Ale jako OSVČ jsem spokojená, mám termíny, které musím splnit,částečně i úřední hodiny, ale jinak si jedu podle svého tempa...

Upravil(a) Račice dračice (17. 10. 2007 11:54)