1. prosince : Váení uivatelé, vkládat zde odkazy na různé e-shopy a stránky je přísně zakázáno, je to poruení Pravidel. Takové příspěvky budou smazány. Děkujeme za pochopení! 1. prosince : Maraton pečení cukroví začíná. Finty, jak jednodue upéct to nejlahodnějí cukroví! 1. prosince : Začínají adventní svátky. Připomeňme si je vechny a také tradice s nimi spojené. |
|
|
Jiný název mě nenapadl. Nejsem toti ani anorektička, ani bulimička. To první mi nehrozí ani omylem, to druhý je se mnou spjato jenom jednou svou částí. A tou je přejídání. Nezvracím, ani úmyslně, ani "nechtěně" z přejedení. Ale kolikrát jsem schopna sníst tolik jídla, tak nesourodého a v noci nemůu spát a ráno mi je těko... Nevím, jak toho nechat. Dělám u to několik let. Kdy někde nadhodím, e mám problém s příjmem potravy, vichni se smějou - váím toti 55 kilo na 167 cm a rozhodně nevypadám nemocná, naopak... Nejhorí je, kdy jsem třeba delí dobu doma. To pořád chodím a na co mám chu, to si dám. Nevím, jestli jsem nemocná. Ale bejvá mi dost blbě, vím, e je to pro aludek hrozná zátě, a nejen pro něj, pro celou trávicí soustavu, ale to si říkám a PO, nikoliv PŘED přejezením. Prostě se neumím zastavit. Nevím, co mám dělat. Protoe nejsem ani bulimička, ani anorektička. A kdy přijdu k doktoru, co mi můe poradit? Chce to vůli? To vím taky. Ale neříkejte mi, e jiná monost přestat není...
Není tady
Ahoj má pořád hlad nebo jí jenom tak,e tě to baví?Kdyby jsi měla pořád hlad,tak by to mohla být títná láza,já jsem taky jedla od rána do večera a pořád jsem měla 50kg při 170cm,ne mi přili na títnou lázu.Jestli nepřibírá asi tam bude nějaký zdravotní problém,protoe jak píe při tom co sní by jsi byla dávno jako koule.Zkus si nechat udělat testy a protilátky na títnou lázu.
Není tady
Hlad neřeím, kolikrát mám hlad a nemám chu a někdy zas od rána jím, i kdy hlad necítím. Vím, e kdy jsem byla malá, tak mi se títnou lázou něco čachrovali, ale neřekla bych, e s ní něco mám, necítím ádný zdravotní potíe, nejsem ani hubená, to zas nevím, jestli je dědičný, ale v rodině máme patný návyky, večeří se v deset večer třeba čokoláda a nikdo nepřibere. Cítím to spí primárně jako psychickej problém, kterej v důsledku ubliuje mýmu oreganismu. Ale stejně dík.
Není tady
A vlastně nevím, jestli je to na obvoďáka nebo psychologa. U vidím tu svou nevímavou doktorku - vdy ta ani nepochopí, co jí říkám! Kdy si poztěuju kamarádce, tak mávne rukou a řekne - buď ráda, e se nemusí hlídat. Jene já se NEUMÍM hlídat, o to je to horí...
Není tady
Ahoj, já se se títnou lázou léčím a můu ti říct jen jedno, kdybych najednou prudce nepřibrala, tak ani nevím, e mi něco je. Onemocnění t. lázy má také za následek patný metabolismus. Proto moná ty výkyvy ve stravování. Rozhodně bych to být tebou řeila, abys pak neměla jetě aludeční problémy, kdy sama píe, e je ti pak zle. Já mám teda dobrou praktickou dr., říkala jsem, e se mi něco nelíbí a ona mi pro jistotu nechala udělat vechny moné krevní testy a tam jsme na to přili. Nemusí ti opravdu nutně něco být - něco bolet či tak a přesto můe být nemocná. Já mám opačný problém - títka nefunguje, tak musím ty hormony brát v tabletách. A později jsem rozhovorem s příbuznými zjistila, e toto onemocnění máme v rodině a dr. mi potvrdila, e je dědičné a konkrétně u mně se nejspí spustilo zátěí při prvním porodu. Do 3 let, kdy jsem nic netuila se onemocnění rozvinulo, ale pořád mi jakoby nic nebylo. Jen díky dr. jsme na to přili. Mně to zachránilo mentální zdraví syna, zjistili jsme to na počátku těhotenství- při mém onemocnění tělu chybí jod, který je velmi důleitý pro správný vývoj dítěte. Jsem mé dr. dodnes moc vděčná, e byla tak pečlivá. Pokud se přejídá a nepřibírá, pak ti moná t. láza funguje nadměrně a tak dochází k větímu a rychlejímu spalování. Můou to ale také být třeba jen rozhozené hormony - já tzv. větí ravost zaznamenávám před příchodem menses, můu se tím klidně řídit. Vdy poznám, e to mám dostat - to bych pak chroupala i "hřebíky".
Jestli má i jiné příznaky - zvýená únava, bolesti hlavy atd., pak si k dr. zajdi určitě, pokud ti nevyhovuje, najdi si jiného.
Není tady
Ahojky vem, co si tady píete o bulimii i anorexii.
Mám tohle za sebou, měla jsem vlastně obojí, chvíli bulimii, pak anorexii, kdy jsem se přejídala, tak z toho zvracení se hubne jen z počátku, protoe vyzvrací vlastně vechno, i cukry....ale kdy u v tom lítá, tak přesto, e zvrací, cukry v tobě zůstávají a tím pak začne přibírat. Pak jsem se zase plácala v anorexii. Je to začarovaný kruh, jak tady někdo napsal.
Radím jedině psychologa, antidepresiva, případně hospitalizaci. Z této nemoci se člověk nemá anci dostat sám!!!!!!!!!! Kdo se o to bude pokouet, riskuje nejen své zdraví ale i ivot.
Vem, co v tom lítáte přeji těstíčko!!!!!!!!
Není tady
ADFka2 napsal(a):
Jiný název mě nenapadl. Nejsem toti ani anorektička, ani bulimička. To první mi nehrozí ani omylem, to druhý je se mnou spjato jenom jednou svou částí. A tou je přejídání. Nezvracím, ani úmyslně, ani "nechtěně" z přejedení. Ale kolikrát jsem schopna sníst tolik jídla, tak nesourodého a v noci nemůu spát a ráno mi je těko... Nevím, jak toho nechat. Dělám u to několik let. Kdy někde nadhodím, e mám problém s příjmem potravy, vichni se smějou - váím toti 55 kilo na 167 cm a rozhodně nevypadám nemocná, naopak... Nejhorí je, kdy jsem třeba delí dobu doma. To pořád chodím a na co mám chu, to si dám. Nevím, jestli jsem nemocná. Ale bejvá mi dost blbě, vím, e je to pro aludek hrozná zátě, a nejen pro něj, pro celou trávicí soustavu, ale to si říkám a PO, nikoliv PŘED přejezením. Prostě se neumím zastavit. Nevím, co mám dělat. Protoe nejsem ani bulimička, ani anorektička. A kdy přijdu k doktoru, co mi můe poradit? Chce to vůli? To vím taky. Ale neříkejte mi, e jiná monost přestat není...
Ahoj, mezi poruchami příjmu potravy existuje i neméně známá porucha a tou je záchvatovité přejídání. Pokud touto poruchou trpí, to můe určit jen lékař psychiatr. Tam tě ale určitě nenutím chodit. Kamarádka, která proívala něco podobného, se dlouhou dobu motala v začarovaném kruhu. Nejdříve striktně drela dietu, a odpírala si určitá jídla, nejčastěji čokoládu a jiné sladkosti, a jakmile měla stres, vdy se těmito potravinami přejedla. Dlouho hledala pomoc, a narazila na Centrum Anabell, které se na poruchy příjmu potravy specializuje. Tam docházela nejprve k sociální pracovnici, se kterou sdílela svou situaci a následně k nutriční terapeutce, psychoterapeutce a peer konzultantce. S nutriční sestavila vyváený jídelníček, s psychoterapeutkou řeily strach z přibírání a učily se obranné mechanismy, co dělat, kdy mám stres, abych se nepřejedla. U peer konzultantky (osoba, která si sama poruchou příjmu potravy prola a je vyléčená) se bavila o motivaci k léčbě a o tom co pomohlo v začátku léčby peer konzultace a co naopak ne. Zkus se podívat na internetové stránky Centra Anabell, věřím, e i ty tam nalezne pomoc jako má kamarádka. Drím moc palce!
Není tady
Člověk se pořád učí. Take v případě těchto závaných poruch se nejdřív má jít k sociální pracovnici.....
Není tady
se nejdřív má jít k sociální pracovnici
Socpracka je dneska nejmíň Bc. - tak kde mají vechny vytudovaný najít místo? Neziskovky taky nejsou nafukovací
Ovem to centrum bude skutečnej zázrak, páč tu pomoc nabízí i přes mailový konzultace a korespondenční kurzy... akorát o výsledcích cudně mlčí (nepočítaje nablblý články o "kamarádce")
Není tady
rozhodně testy na t.zlázu
Není tady
Ahoj, věřím, e takové přejídání musí být náročné, jak fyzicky, tak psychicky, obzvlá kdy ses zatím nesetkala s tím, e by někdo bral Tvůj problém váně. To, co popisuje, zní jako záchvatovité přejídání, co je jedna z poruch příjmu potravy. Větinou souvisí s nezpracovanými emocemi, proto bych doporučovala vyhledat odbornou pomoc psychoterapeuta. Jinak mě napadá vyhýbat se místům, kde k přejídání dochází, nebrat si s sebou větí obnos peněz, aby nebylo moné utratit je za jídlo a nenakupovat si domů do zásoby. Hodně sil!
Není tady