29. ledna : Vážení uživatelé, vkládat zde odkazy na různé e-shopy a stránky je přísně zakázáno, je to porušení Pravidel. Takové příspěvky budou smazány. Děkujeme za pochopení! 29. ledna : Poslední šance pro přezrálé banány? Upečte z nich lahodnou buchtu 6. prosince : Je vám čtyřicet a už řešíte menopauzu? Co je příčinou předčasného nástupu, vysvětluje gynekolog |
|
|
Tak jsem se konečně rozhoupala k napsání referátku…
upřímně kdyby mi před rokem někdo řekl že za rok to tu budu sepisovat, tak bych mu moc nevěřila
Takže 23/7 jsem byla dle jednoho z UTZ ve 40+0. Asi v půl pátý ráno mě vzbudila bolest břicha, ale to jsem si říkala, zase ty prďoušové, tak jsem se koulela z boku na bok, jak jen to s tím ooobr břichem šlo…chvíli to přestalo, ale zase se to vrátilo. Tak si říkám hmhm asi posly no už je na čase…nakonec jsem stala, a s mamčou coby doprovodem jsem klusala na kardio, už i s močí, jako do rizikový poradny…na zastávce jsem se kroutila bolestma cca každých 8-12 minut a přemýšlela co bude asi na kardiu…no bylo tam strašně lidí, jen jeden monitor takže od devíti čekačka až do poledne…na monitoru kontrakce, ale asi nic moc sestra se extra nevyjádřila…pak čekání na mudra. a ten si mě k mému překvapení pozval na vyšetření…no s tím břichem jsem se vydrápala na kozu on do mě šmátnul… a prej na porod to není, ani amnioskopie nelze, byla jsem ouplně zavřená CS 3. z kozy mi musela sestra podat pomocnou ruku jinak bych tam ležela asi doteď …
No takže tradá domů, respektive na kontrolu k mýmu gyndaři…to jsme ještě hrdinně šly pěšky cca 3 km. Stavily jsme se s mamčou na oběd..dala jsem si dva knedle s rajskou, víc mi to křečkovaný břicho nedovolilo. U gyndaře se sestra zhrozila, co že tam ještě dělám, jak to že nejsem vyroděná…no koukli na zprávu z nemocnice a prej že ještě teda asi ne, udělali mi UTZ, povyprávěli tři ftipy, že jsem se málem počurala smíchy a šla jsem…
Po příchodu domů jsem se svalila do postele, to byli asi 3 hodiny odpolko a na dvě hoďky zabrala…naštěstí. Po probuzení přijel manža z práce a prej co dělám v posteli, tak mu říkám že mám nějaký bolesti to už byli dost pravidelný po 8 minutách a docela nepříjemný…pak jsem šla dát sprchu, že to asi zabere a bude zase dobře…no jo ale ono prd….kontrakce přetrvávali i ve vaně…to už ve mně narůstal pocit nemožná asi brzo budeme tři no pak jsem ještě psala cosi sem na bbnet v 17:43. Pak jsem volala sestřence, prej super počkej až budou po 4 minutách a přijeď mám noční (je porodní asistentka). No tak jsem zase zalehla a od šesti to začlo…bolesti po 6 pak 5 minutách a trvaly asi minutu až dvě…prostě mazec. Snažila jsem se to rozdejchávat, ale bylo to drsný…manža chudák chodil, jestlimi může nějak pomoct, tak jsem říkala, že mu na chvíli půjčím břicho i s bolestma, pak prej jestli nechci brufen
to jsem s díky odmítla
no a asi v devět padlo rozhodnutí, že pojedem. Bylo to po další sprše, která nepomohla
.Takže jsme čapli tašku a jelo se.
V porodce mě přijali v 21:30. Přišla doktorka, že mě vyšetří…no to jsem nebyla moc nadšená, ale co se dalo dělat. Ale musím říct, že byla šetrná, šáhla do mě a prej jsem otevřená na sedum čísel, to jsem valila bulvy co se za cca 12 hodin změnilo, když jsem ještě dopolko nebyla ani na prst…no pak mi udělali tu amnioskopii, a UTZ, odhadli 3,6kila a prej že se mám pozitivně naladit tak jsem se mazi kontrakcema smála, jestli to bude do rána, že teda se pozitivně naladím…no a pak jsem šla na klystýr..teda nejdřív oholit pak klystýrek
to bylo celkem v pohodě, ani jsem ho necítila…pak jsem strávila cca 20minut na wc, prej netlačit když bude kontrakce…no ono se to říká
nakonec jsem to zvládla, pak přišla na řadu sprcha, to bylo příjemný, no a pak sestřenka ať jdu s ní…tak si říkám, fajn teď budu na hekárně a chudák manža, ten sedí venku a čeká co mu řeknou..(měl být u porodu), tak jak jsme šli kolem hekárny, tak jsem si tam hupla na postel a sestřenka prej co děláš, sem ne! Tak si říkám aha tak ještě něco asi, jo prd, najednou jsme byli v porodnickým boxu a manža ve dveřích v zeleným prej jestli teda jdeme už rodit…
tak říkám no já nevím
nato mě sestřenka uložila na porodnický lůžko a prej prodejchávat a že se podívá jak to postupuje…zase do mě šmátla a říká, no možná to stihnem ještě dneska
tak to jsem byla ráda, protože bylo kolem půl jedenáctý nebo tak nějak…no tak jsem tam ležela, mačkala manžovi ruku a dejchala a dejchala. Pak přišla sestřenka že mi píchne do zadnice něco, tak mě otočila na bok, píchla a pak asi během 10minut se to rozjelo. Nesměla jsem tlačit, že malá není ještě dorotovaná, byla jsem otočená na hodiny a to už chodily kontrakce po 2 minutách a trvaly přibližně stejně dlouho. Pak mi bylo dovoleno lehnout zase na záda, a po chviličce jeee takový teplo a voda byla prasklá, to bylo ve 23:20, no a pak už jsem potřebovala straaaašně na velkou, tak to říkám sestřence, a už tam byla dr a druhá PA že teda nohy nahoru a můžu pomalu přitlačovat. Tak jsme se do toho pustily
jednu chvíli jsem slyšela jak dr říká vidím vlásky, jůůů tak to bylo něco. Pak mi řekli, že málá už leze a že teď musím tak dvakrát hodně zabrat, protože je v ouzkým místě, že by se jí pak nemuselo dařit, a to byl impulz, čapla jsem se za nějaký kovový tyčky co mi podpíraly nohy a nadechla se a zabrala no a na druhý zatlačení, ve 23:45 ze mě to naše zvířátko vyjelo a sputilo pěknej ryk
doktorka mi jí ukázala - fůůůj ta byla ošklivá oslizlá, ještě se šňůrou a řvala
. Pak odšmikli šňůru a manža se zvednul a šel fotit ošetřování…Mě zatím vyrodily placentu a začalo šití…no šila mě skoro celou dobu co ošetřovali Baruš, to bylo hnusný, ale zase doktorka byla skvělá a povídala si se mnou, prej cože tam chci vyšít a tak.
No a když to skončilo, objevil se manža, s uzlíkem, nebo spíš uzlem, a prej má 3,7 a 51 čísel když jsem ho viděla jak pyšně jí nese tak jsem si samo pobulela a pak už jsem jí měla v ruce a ona tak koukala obouma očičkama a byla hezká
už nebyla oslizlá. Pak přišla sestřička, abychom jí zkusily přiložit, docela pěkně se přisála
.
Manža tam byl se mnou ještě asi hoďku a půl a pak jsem ho poslala domů, malou si odvezli na novorozence, a kdy že jí chci přinést, tak jsme se domluvili na druhý den po snídani. Pak jsem už jen pospávala a kolem druhý ráno jsem šla na pokoj. Byla to strašně zvláštní noc, bez břicha a bez mimča, už jsem se ráno nemohla dočkat až mi jí přivezou. A pak když jsem viděla na postýlce napsáno Barbora M. zase jsem měla slzy v očích…byla tam a byla a je NAŠE
tak doufám že jsem vás moc nenudila a omlouvám se za chyby
Upravil(a) kačíkgirl (7. 8. 2007 18:15)
Není tady
kačí-krááááááááááásný!!!Gratuluju k Barunce!!!
jen tak mimochodem- Kdyby jsme bývali měli holčičku taky to měla být Barunka:hjarta:,Takhle máme Adámka,ale vůbec mi to nevadí, Bára až příště
A ještě -Áďa se narodil taky v 23.45.........
Není tady
Kačí moc krásné!!! Přeju moc štěstí a lásky P.S.: Je zvláštní, že ti tatkové jsou z těch holek tak vedle.Vždycky jsem si o manžovi myslela, že chce kluka a on je z malé dost unešený...
Není tady
Tak a zase bulím... Ale to jsou slzy štěstí - přeji vám,aby i u vás byly pouze slzy štěstí a Barunka vám dělala samou radost.
Není tady
Jé to je krása...ať hezky rostete.
Není tady
Kačí co mi to děláš? Tady bulim... je to krásné a jsem ráda, že to bylo docela v pohodě. tak teď už jen samou radost
Není tady
holky moje zlatý nebulte i když já taky bulela a ještě si určo pobulím...díky za pochvaly
přeju vám co máte prcky ať jste všichni zdraví a vám co na prcky ještě čekáte a nemusí bt už v bříšku, tak ať je to čekání co nejkratší a ať máte co nejdřív radost ze // a pak i z prcků v náručí...
jo a už jsem se rozhoupala a dala fotky na net
Upravil(a) kačíkgirl (6. 8. 2007 9:18)
Není tady
Kačíku, taky tady zatláčím slzu Moc hezky jsi to napsala a doufám, že bude Baruška hodná a že z ní budete mít pořád velikou radost...
Gratuluju vám, holky zvládly jste to na jedničku, samozřejmě i s manžou
Není tady
Kačí tak to byla rychlovka, jsi šikulka statečná. Ještě jednou přeju jen to nejlepší a užívej si mimíska, strašně rychle to uteče a než se naděješ, povedeš jí do školy, jako já toho svýho prvního broučka za necelý měsíc .....
Není tady
Kačko, strašně vám to spolu, vlastně všem třem s Barunkou mooooc slušínkuje
a je opravdu Barunka nádhernáááááá - povedla se vám rodičové, tak si ji pěkně užívejte je to to nejhezčí v životě, co nás může potkat.
Není tady
Kačí moc krásný. Vždycky když tu čtu ty slohovky, tak si zavzpomínám na svůj porod a mám slzy v očích.Přeju Vám jen to nej a hlavně zdravíčko.
Není tady
Kačí ještě jednou moc gratuluju a přeju Vám hodně zdraví!!!!
Není tady
Krásně napsané. A nejvíc mě dostal tvůj manžel s tím, jestli nechceš brufen, paráda Takže ještě jednou gratuluji a přeji hodně lásky a štěstí.
Není tady