Nety:Jasně, že už s ním nejsem... a právě díky Bohu za to. Když si představím, že byl takový srab, že mi to ani nenašel odvahu za tu dobu říct, nevím, co bych s ním dělala... Pro mě je to naprostý důkaz jakési neuctivosti, nezájmu, ten člověk si tě prostě neváží. Jsem ochotná se přes nevěru snad i přenést, ale pouze v případě, že mi to sám partner řekne a vysvětlí proč se to stalo a proč chce se mnou zůstat. V takovém případě dám šanci - ale aby se schválně za mými zády tahal s jinou, a věděli o tom další lidé, némlich naši známí a on mi to neřekl - to neberu.  A proto bych to chtěla vědět.

Me, byla to jen jedna lekce na téma "Život" A dost mi to dalo a hodně jsem se tím tak nějak probudila, řekla bych, že od té doby jsem třeba vnímavější ke svému okolí. Napadlo mě, po pár letech, že mi to třeba neměli sílu říct, měla jsem tehdy svůj vysněný svět a nechtěli mi ho bořit, možná ani on sám Ale měli mi ho zbořit, protože byl jenom trapnou iluzí. A v těch pokud možno žít nechci, i když se tomu nikdy úplně neubráníš

No a já jsem zase ráda, že jsem se to nedozvěděla, protože bych určitě reagovala stejně - rozchodem!
A také jsem ráda, že mě přítel neobtěžoval tím, že by mi řekl, že je nevěrný a snažil se vysvětlit důvody ! To bych ho praštila sama.... byla jsem ráda, že si to vyřešil sám a nebýt té "společné kamarádky" která mi to řekla po dalším roku, dobře fungujícího vztahu, mohl tento vztah fungovat nerušeně dál (zapomněla jsem napsat, že toho času to byla hlavně jeho kamarádka, která chtěla být něco víc, což jsem se také dozvěděla až časem - zase od jiné). Náš vztah, ku zlosti těch zainteresovaných, opět funguje a dnes už to beru tak, že ho to vlastně posilnilo - takže nelituji a určitě se na "kámošku" nezlobím. Jen vím, že to bylo už zbytečné - tu info mi měla dát, když byla aktuální a nebo vůbec. Tak to beru já! Jenže u nás je to tak nějak fifty fifty. Já za sebe vím, že nechci nic vědět - dokud se tedy partner nezamiluje a nerozhodne se odejít - ale to zase věřím, že mi to řekne sám. Podle sebe soudím tebe

No, já teda nevím, co je nejlepší pro druhé - ale vím, co je dobré pro mě ... to mi stačí.
Do jiných se nestarám... pokud se mě to nějak bezprostředně netýká!

Balonek: Svatbičky jsou přece kvůli majetečku

Proč jsi mi to neřekla před 20 lety? Vybrala bych si jinak:D Já jsem tehdy, duše čistá, měla ještě radost z toho, že oba dva máme jen holej zadek, tedy že jsme "v jedné lajně" . Strašně mě tehdy udivilo, když mi známá v první větě o svém příteli nesdělila, že má krásné modré oči, nýbrž že on má našetřeno sto tisíc. Myslela jsem si, že je divná. A ona zatím byla "jenom" praktická.