to chlubení je trapné, asi je jiná doba.... 
Mně se náhodou Topolánek líbí.... je to golem..
Myslím, že bylo psáno, že se svému staršímu synovi věnuje.. 
Osobně jsem koukala na tu trapnou tiskovku a tam mu vypadlo z pusy, že první rok je výchova zejména věcí matky..  (doufám, že se nepletu)..

Paroubek je druhý slizoun . Vlastně není, nabrnknul si 28cítku. Takže je šikovnější než Topolánek. Četla jsem o tom v příloze MF Dnes. Ale třeba kecají

Upravil(a) lvice (30. 7. 2007 17:37)

No, já bych se na to dívala nejen z pohledu rodičů, ale z pohledu toho dítěte. Věřím, že pořídit si ve 40 miminko pro radost, když už jsem ekonomicky za vodou, něco jsem dokázala, vybudovala, leckde jsem byla, je fajn. Jenomže ono to miminko roste. A až bude v "nejhorších" letech, už asi nebudu mít tu potřebnou páru na jeho zvládnutí. Jsou samozřejmě výjimky. Mě osobně by se moc nechtělo psát teď v mých 46 letech úkoly s prvňáčkem.
Mojí mami bylo 34, když jsem se narodila. Vždycky jsem cítila tu věkovou bariéru. Mě bylo 15, mámě skoro 50. Neměla přehled o tom co mě zajímalo, nemohla jsem za ní s ničím jít, rozhodně jsme se nebavily tak, jako některé mé kamarádky se svými mladšími matkami.
Na druhé straně znám paní, která měla nechtěně druhé dítě ve 42 letech a ta zase díky tomu naopak zůstala déle "psychicky mladá".

Salen, ale teda keby sme sa spýtali dieťaťa, či by radšej malo mladších rodičov, alebo sa VOBEC nenarodilo(lebo to je zvyčajne alternatíva), tak hádaj, čo by odpovedalo...

Já měla první dítě v 26ti a připadalo mi to tak akorát.
Ovšem nedovedu si představit, že bych měla ve svém věku (43) dalšího potomka. Ne, že bych se tomu zuby-nehty bránila, ale v mém věku už je daleko vyšší možnost toho, že by to miminko nemuselo být zdravé - a hlavně, řekněme si to otevřeně, potencionální tatínek zatím není. A hnát se do vtzahu s tím, že jako matka už mám pět minut po dvanácté... Tohle ne. Když budu chtít ňouňat malá miminka, budu si holt muset počkat až na vnoučata

Ještě dodatek:
Je malinko rozdíl mít v 35 letech první dítko nebo třetí....Víc než malinko....

Sel, ale takto to myslím nikdo nemyslel
Život není o tabulkách, ani o schématech, život je prostě život a nikdo z nás dopředu nemůže vědět, co zrovna jemu přinese.
Našim jsem se narodila, když byli oba v pokročilém věku - mamince 38 a otci 59 (taky síla, co?) Z vlastní zkušenosti nedoporučuju nikomu - zejména otcům - zplodit v tak pokročilém věku potomka, protože taťka mi zemřel, když mi bylo 7 roků a celej život mi zákonitě chyběl. Nejsem z těch, kteří by někomu život linkovali a uvažovali nad tím, v kolika letech je mravné či nemravné přivádět děti na svět, toto je pouze sdělení prožitého na vlastní kůži, kdy mi ten táta opravdu chyběl, s jeho odchodem jsem se nesrovnala po pravdě nikdy a celý život jsem díky tomu inklinovala k podstatně starším partnerům, kterí mi měli "suplovat otce".
Že všechny ty vztahy samozřejmě dopadly špatně, netřeba dodat, protože podstatně starší partneři se ke mně na oplátku chovali jako k malému dítěti, které "je třeba vychovávat". No nic, to je trošku off-topic.

Já jsem zastánce toho mít děti "brzy".
Ideální věk dle lékařů je okolo 25 let, ale to je opravdu pro prvorodičky. Doporučená hranice je 35 let pro první miminko, ale Selimo, to neznamená že po 35 letech nesmíš mít miminko, ale je to o tom, že se pak šíleným způsobem zvyšuje riziko postižení dítěte. Což málokdo chce.
Já osobně jsem měla první dítě skoro ve třiceti. Dřív to nešlo. Druhé dítě skoro o tři roky později. Jde o to, že na jednu stranu bych moc ráda třetí miminko, protože je to opravdu něco nádherného, ale ten věk mě straší ( manžel je o 8 let starší). Kdo začne s dětma brzy, může se vesele rozhodovat kolik dětí bude mít a daleko lépe zvládá probděné noci. Na dítě není až tak přehnaně opatrný.........
Ve vyšším věku zase zvládá jiné věci.
Záleží z jakého důvodu člověk odkládá mateřství. Někdo jen pro peníze ( zázemí, které je u někoho až moc vysoké), pro někoho je to že hledá toho správného partnera,kariéra, někdo se na to necítí a chce si užívat ( tito lidé si nejčastěji pozdě uvědomí že by chtěli miminko).
Dalším důvodem pro chtění miminka je to, že stále stoupá počet párů, které nemohou mít z nějakého důvodu děti, pokud to zjistí pozdě, nemohou jít na umělé oplodnění, protože je tam věková hranice 40 let ( tuším že stačí aby jen jeden z páru měl nad 40...). Čím dříve má žena dítě a kojí, snižuje se pravděpodobnost rakoviny prsu.

Ale samozřejmě jsem proti tomu pořídit si dítě za každou cenu, protože je mi 25 let..... jedno s kým....  Zvlášť když jsem to sama nestihla. Jen jsou asi věci vhodnější pro určitý věk. Někdo řekne že známá má ve 44 letech zdravé první dítě a proč by si také nepočkala, jiný zase řekne že známá měla ve 38 první dítě a má ho postižené, takže chce dítě dříve.......
Je to každého věc s jakými riziky do toho vstupuje.

Kdo děti chce, vřele doporučuji, je to nádherné.
Kdo je nechce, nemějte je, šíleně zlobí, lezou Vám na nervy.....

spunt: poslední dvě věty jsou překrásné Já už mám děti odrostlé (sinek 17 a půl, dcera v září 16) ale nikdy v životě nemůžu říct, že bych se s nimi nudila nebo že by mi dětičky připravily poklidný a spokojený život a podle zákonů matky Murphyové se s nimi nebudu nudit až do smrti
Viz pravidlo věkového paradoxu: Ať máte dítě v jakémkoliv věku, vždy se vám zdá, že když bylo menší, bylo hodnější

Selima napsal(a):

OK, Damila, idem sa dať strerilizovať... Prvé už skôr nestihnem mať, tak to aby som preboha zapadla do tých vašich tabuliek... Len aby ste si znovu nevymysleli nejaké dedlajny, termíny a schémy, do ktorých treba zapadnúť. To si môžem rovno ísť vykopať hrob, nie?

Neblázni, tak jsem to nemyslela.
To se omlouvám, jestli se tě to dotklo. někdy se vyjadřuji asi dost neobratně.

No, "řešením" by mohlo být, kdyby mladé ženy rodily a starší se o děti staraly.
Tak jako to bylo kdysi, když jsme žili v tlupách. Všechny děti byly všech, nebyly problémy s hlídáním...

Mě to tedy taky nic neříká - jen to, že je to každého věc. Když budu mluvit za sebe - je mi 26 a příjdu si sama ještě jako dítě ...
Má mamka nás má 3 , když jí bylo 22 - 25 - 32 ... a nepozoruji, že by jsme s tím měli doma sebemenší problém. Jsem o 10 let od staršího bráchy a lepší školu jsem dostat nemohla! Od určitého věku cca mejch 15 se k sobě chováme jako vrstevníci ....mamka je spíš kámoška - říkám jí skoro všechno a myslím si, že je to vzájemné.... Můj otec nás taky naučil všechno, zbytek jsme dodělali sami
A pokud se na to nebudu cítit, nebudu-li mít vhodného partnera nebo nebudu moct své dítě zabezpečit - tak ho mít nebudu a je mi fuk - jestli je mi 20 nebo 40... a naopak. Podle mě to o věku není ....tedy až na to, že starší rodička to asi bude muset mít více pod kontrolou - sebe i dítě ... No a od bráchy taky vím, že mu třetí těhu prý zkazilo postavu ... to břicho už prostě po třech dětech (mých antikoncepcích) nemůže schodit
A konkrétně Topolánek a Talmanová jsou mi stejně tak ukradení - jako sexy mozek Paroubek

mmj. ale Nikolas je krááásné jméno - to si u mě Lucka šplhla

p.s. jinak řekla bych že po 30ti je nejlepší věk - rodí se ty nej děti úplně genitální - ehm , tedy geniální

Upravil(a) Feuria (31. 7. 2007 12:26)