Pisateli, hezký souhrn dějin, ty jedna nesmazatelná genetická tečko:))))). Abys věděl i feministické řeči jsou pro mnoho žen ujeté.

Ono mi to spíš nesedlo jako názor k Attě, té tohle nyní nepřidá. Ta  spíš přemýšlý o labuťácích. Potřebuje trochu podržet a najít si model konání , který by  její rodině pomohl a zmírnil to špatné.

Fanny5 napsal(a):

Koi, taky mám pocit, že si z toho chlapi udělali nějaké zaklínadlo, kterým se nechá omluvit jakékoli promiskuitní chování.
Copak vás pánové teprv předevčírem sklepali ze stromů, že se oháníte loveckými pudy? Je jasné, že je obrovský rozdíl mezi ženskými a mužskými pudy a pohnutkami, ale je nejde brát jako omluvu na každou nevěru. Myslím, že se od dob, kdy muži lovili a ženy v jeskyni udržovaly oheň, mnohé změnilo. Minimálně snad v inteligenci.

Nakonec ženy jsou také nevěrné, mělo by být tedy takové zaklínadlo i pro ně. Tím by se všechno omluvilo a vyřešilo a byl by klid a mír. No ne? To bych celkem ráda viděla, jak by takový podváděný muž podobnou omluvu přijal. "Promiň miláčku, ale to víš ...... ty pudy. Ale nezlobíš se viď, vždyť přece víš, že za to nemůžu!"

Nevěra je běžnou součástí života (jak se zdá), ale lovecké pudy jsou dost laciná výmluva. To je můj názor.

Ano máš pravdu je to výmluva. :-)

Chtělo by to konstatovat, že člověk je mix pudů, citů, tužeb, komplexů a potřeb.
Jestli je to muž či žena - to je tak jedno jak loňský sníh. :-)

Třeba když člověk vyzařuje pozitivní energii, že touží dát druhému lásku, věrnost, péči, humor, tak druhá strana odpoví.

Mně se moc líbí heslo Klokana - Co dáš, to dostaneš.
Tak to asi ve vesmíru funguje.

A to zasa ja som toto nikdy so svojimi neverníkmi neriešila. Zistila som totiž jednu útešnú a veľmi jednoduchú vec: Aj tí najväčší k.revníci, ktorým nezáleží na tom druhom, majú radi SEBA. Zatiaľ najväčší "lovec", akého som doteraz stretla(alebo povedzme jeden z dvoch najväčších) sa mal tak rád, že chodil na pravidelné prehliadky, okrem kondómov(aspoň spočiatku, než sme sa stali "vzťahom") a ďalších opatrení. Aj mňa nútil starať sa o svoju čistotu a zdravie priam úzkostlivo - takže som bola chránená vďaka jeho SEBALÁSKE. Skoro ma dohnal na očkovanie proti papillomavíru...

Selima napsal(a):

A to zasa ja som toto nikdy so svojimi neverníkmi neriešila. Zistila som totiž jednu útešnú a veľmi jednoduchú vec: Aj tí najväčší k.revníci, ktorým nezáleží na tom druhom, majú radi SEBA. Zatiaľ najväčší "lovec", akého som doteraz stretla(alebo povedzme jeden z dvoch najväčších) sa mal tak rád, že chodil na pravidelné prehliadky, okrem kondómov(aspoň spočiatku, než sme sa stali "vzťahom") a ďalších opatrení. Aj mňa nútil starať sa o svoju čistotu a zdravie priam úzkostlivo - takže som bola chránená vďaka jeho SEBALÁSKE. Skoro ma dohnal na očkovanie proti papillomavíru...

Jéééééé muži se o sebe tak bojí.
Dobrá zpráva. :-)

Já teda na nějaký auta a chlapy v nich docela kašlu. My auto nemáme a ani po něm extra netoužím, leda když potřebuju někam dopravit, kde nejede autobus nebo vlak a to je hodně málo kdy. Můj manžel taky prohodil po tom co sem přišla na jeho nevěru a že se k ní chystal odejít," POTŘEBUJU K ŽIVOTU VÍC SEXU NEŽ MI MŮŽEŠ DÁT" Vysvětlili jsme si spoustu věcí, házeli po zemi talířema, ale trochu se to uklidnilo. Už se nám to docela dařilo vracet do vyjetých kolejí (ale lepších). Chtěl abych s ním jela do Prahy a tak i když mě nebylo zrovna nejlíp po zdravotní stránce, tak sem mu nic o bolestech neřekla a jela sem. Byl to pěkný výlet. No a druhý den měl nápad se podívat na net na reality, že by sme si mohli koupit barák pokud nám dají úvěr. Vyhnali jsme od počítače syna a já přišla do pokoje dřív než manžel. Viděla sem na liště, že mu přišla zpráva od NÍ. V klidu jsem mu to řekla a odešla do kuchyně a najivně jsem doufala že jí odpojí nebo že jí napíše že teď nemá čas. Čekala sem 20minut než si dopíší co si nestihli říct odpoledne. Pak mě zavolal ať jdu a já šla se sním koukat po baráčkách. Ve mě to vřelo, ale nechtěla sem to na sobě dát znát, protože by začal s tím, že pořád jen žárlím. Před spaním to na mě poznal a asi po 5 otázce co mi je? jsem mu to řekla a bylo zle, protože zase začínám. Říkala sem mu že mě to vadí, aby si s ní psal když nejsem doma. Nechápe proč. Mě zakázal k nám pouštět jednu mojí kámošku, protože si vjeli do vlasů, ale já nemám právo ani abych mu řekla co si nepřeju. Co vadí mě je jedno, důležitý je aby se nedělalo to co vadí jemu. Vám by nevadilo, kdyby si neustále dopisoval se svojí prý bejvalou milenkou, protože chce byt její přítel i nadále? A navíc když vy na něj čekáte?

tlapička napsal(a):

Já teda na nějaký auta a chlapy v nich docela kašlu. My auto nemáme a ani po něm extra netoužím, leda když potřebuju někam dopravit, kde nejede autobus nebo vlak a to je hodně málo kdy. Můj manžel taky prohodil po tom co sem přišla na jeho nevěru a že se k ní chystal odejít," POTŘEBUJU K ŽIVOTU VÍC SEXU NEŽ MI MŮŽEŠ DÁT" Vysvětlili jsme si spoustu věcí, házeli po zemi talířema, ale trochu se to uklidnilo. Už se nám to docela dařilo vracet do vyjetých kolejí (ale lepších). Chtěl abych s ním jela do Prahy a tak i když mě nebylo zrovna nejlíp po zdravotní stránce, tak sem mu nic o bolestech neřekla a jela sem. Byl to pěkný výlet. No a druhý den měl nápad se podívat na net na reality, že by sme si mohli koupit barák pokud nám dají úvěr. Vyhnali jsme od počítače syna a já přišla do pokoje dřív než manžel. Viděla sem na liště, že mu přišla zpráva od NÍ. V klidu jsem mu to řekla a odešla do kuchyně a najivně jsem doufala že jí odpojí nebo že jí napíše že teď nemá čas. Čekala sem 20minut než si dopíší co si nestihli říct odpoledne. Pak mě zavolal ať jdu a já šla se sním koukat po baráčkách. Ve mě to vřelo, ale nechtěla sem to na sobě dát znát, protože by začal s tím, že pořád jen žárlím. Před spaním to na mě poznal a asi po 5 otázce co mi je? jsem mu to řekla a bylo zle, protože zase začínám. Říkala sem mu že mě to vadí, aby si s ní psal když nejsem doma. Nechápe proč. Mě zakázal k nám pouštět jednu mojí kámošku, protože si vjeli do vlasů, ale já nemám právo ani abych mu řekla co si nepřeju. Co vadí mě je jedno, důležitý je aby se nedělalo to co vadí jemu. Vám by nevadilo, kdyby si neustále dopisoval se svojí prý bejvalou milenkou, protože chce byt její přítel i nadále? A navíc když vy na něj
čekáte?

Můj názor - snad ti trochu pomůže.

Co by mi vadilo?
Nenechala bys si zakázat kamarádku. :-)
Nečekala bych 20 minut, šla bych se po baráčcích podívat sama.
Pokud bych měla zdravotní problémy, řekla bych mu o nich.
A pokud by mi bylo hodně zle, nikam bych nejela.

Máš to těžké, to je jasné.
Už jsem to tu psala, někdy pomáhá, podívat se na sebe, své chování a pocity jakoby
seshora.
Máš svoji cestu, svůj život. Neplýtvej energii v "půtkách" s manželem.
Nemůžeš mu zakázat, aby si s ní psal.
Nicméně on ni nemá co zakazovat tvé kamarádky.

A hlavně nebyla bych tak snadno k mání a dostupná.
Psala jsem zde příspěvek a odkazy na kudlanku. Tam máš hodně rad.

Hezkou neděli a zkus to vše přijímat s lehkostí a s hlavou vzhůru.

Tercila napsal(a):

Milá Tlapko, nedokážu Ti žádnou radou pomoct.
Můj manžel nedělá to, co ten Tvůj.
On totiž ví, že žádnou moji kamarádku mi zakázat nemůže. Naopak těm, které u nás zastihne, rád předvede, jak umí uvařit kafe Asi si vybírám kámošky podobného povahového "ražení", jako máme my oba.
Ale taky ví, že by si s bývalou milenkou napsal jen jednou. Od té doby by pro mě neexistoval.
To všechno ovšem záleží na tom, že o mě stojí. Kdyby o soužití se mnou nestál, vím moc dobře, že nějaké psaní bych mu zakázat a dokonce ani si vyprosit nemohla.
Jeden nápad bych měla: dej mu nějaký čas. Všichni máme nárok na chyby. Dala bych mu .... 2 roky.

Mám stejný problém jako Tlapička. Vypadá to, že mu snad na mě záleží, ale stejně (doufám bývalé) milence napíše. Ta věta je celá postavená na hlavu, kdyby mu na mě záleželo, tak ji nepíše!

Jeho telefon obcházím obloukem, takže to ani nezjistím, protože jinak se chová hezky. Jak můžeš napsat, že M  ví, kdyby milence napsal jen jednou, že by pro tebe přestal  existoval. Přeci ti to sám neřekne, jak jsi schopná se to dovědět.

Potřebuju dnes zase od vás vynadat, mám den blbec.

Tercila napsal(a):

Milý Pisateli ,
tak k tomu Tvému předchozímu delšímu zamyšlení, ze kterého vybírám:

"vyrovnat se s tím, že muži byli jsou a budou lovci, kteří ano proto aby mohli lépe a radostněji lovit potřebují zbraně což jsou pro ně ony vozidla za miliony, jiné mužské hračky na které Vy dámi pak krásně se přilepíte:)."

Tak to trošku nabourám, jo?
Existuje (nejeden) druh zvířátka - konkrétně teď mám na mysli ptáčka, jehož samička si po oplodnění nějakým "průměrným" samečkem ponechá ve svém těle zárodek tak dlouho, dokud nenajde lepšího samečka!! Až pak donosí vajíčko.
Takže se nedá jenom planě opakovat něco o rozsévání atd., to jsou jen kusé informace z přírody, kterých jste si vy, muži, všimli a které vám, mužům vyhovují....
(jak se vlastně říká typu chlapů, kteří mají názory přesně opačné k těm feministickým?)

A ta druhá Tvoje zmínka - o vozidlech..... No ta mi zní teda vyloženě "mužsky feministicky, čili tvrdě maskulinně" - protože jsem si poctivou prací vydělala na supr fáro a přestože jsem si to koupila především kvůli SVÝMU pohodlnýmu zadku, zaznamenala jsem dooost zvýšený zájem mužů, jejichž konverzace, zjišťující MOJE poměry, začíná: ježiš, jakou ta síla má spotřebu? Vůbec si nemyslím, že bych je tak intenzivně zajímala, kdybych se proháněla ve stodvacítce.

Takže Tvoje úvahy o lovcích, kterým je cosi dáno (chudáčkům) geneticky a sarkastické poznámky o vyčůraných ženách, které letí na boháče - ty teda dost pokulhávají....
Nehledě na to, že jsi opomněl jednu skutečnost: dnes už netahají mamuty jen muži, dnes je ze zaměstnání taháme i my, ženy - nejsou ojedinělé případy, kdy těch mamutů dotáhneme víc, než náš partner. Na to zvýšení životní úrovně díky manželčině zaměstnání si mužská populace zvykla celkem bez problému, že? Ale kdybychom se chtěly, my, ženy, třeba v 90% případů vývojově přizpůsobit i v těch záležitostech oné ptačí samičky, joj, to by byl boj, nicht wahr????
Měj se a ber příspěvek v legraci, joooo? .

Ano i tohle je pohled na svět ve kterém žijeme. Já neříkám, ani netvrdím, že je to jediný správný  úhel pohledu. Víš matka příroda je občas trochu zvláštní, když ty ne mě tak tak já zas takto: "Jsou zvířata, kde se o potomka starají samci. Jsou skupiny zvířat, které žijí v harémovém společenství...

I stím autem ti dám za pravdu, dnes jsme tak svobodní, že mnoho žen má mužské zájmy a koníčky a naopak, takže i některé lepší autíčka než muži, ono záleží jak které ti jde ke kabelce, kozačkám, či kostýmku nebo jen k rukavičkám.

A propo vzhledem k tomu že svět občas dělá zvraty a dnes je moderní být vegetarián (ženy v dávném pravěku se staraly o pěstování zeleniny a sběru plodů, tak se ani dnes nedivím, že ženy nosí domů větší úlovek, neboť mamuti nejsou zrovna v módě

Tak to popiš. Co se ti zdálo a jaké, coby kdyby? Co tě žere? Konkrétně. Vypiš se z toho rozeberem to.

Prostě se mi zdálo, že muž jde za milenkou a já o tom vím, prostě sen, který mě vždy zaručeně probudí. A pak nemůžu usnout. V noci se těžko bráním blbým myšlenkám. Tento týden je to rok co jsem na to přišla. Tak se mi mlelo hlavou, jak dlouho ještě to bude trvat. Nyní si píší a asi občas scházejí, snad bez postele. Psala jsem že občas nevím, zda jsme např.dovče ve dvou nebo ve třech.

Prostě to trvá už dlouho a mě někdy přepadne blbá nálada a smutek. Nedokáže mi říci, že to ukončí, prý to vidím jinak než to opravdu je. Takže jsem už dlouho stále na stejném místě bez výrazného posunu k lepšímu nebo takové ty neuchopitelné důvěry.  Vím, že ta už nikdy nebude taková, ale alespoň nějakou si musím vybudovat v sobě sama a to se mi nedaří. Proto občas se mě to v hlavě vrací k nedořešenému vztahu s jeho přítelkyní.

Náš vztah není vyhrocen na rozvod, ale  já si musím najít náhradu za tu důvěru, abych se nevracela k tomu, že mi ublížil.  Když si tu přečtu něco ostřejšího, vždy se nějak vzpamatuju a ukončím si to v sobě tím, že to může být i horší, tak co vlastně chci. Prostě nevyspalá s blbou náladou. pa

HanB .... my jsme fakt všechny střelené asi stejně :-) . Já jsem nikdy na žádné horoskopy nevěřila, zvlášt takové ty v časopisech nebo volně na netu, stejně tak jsem nevěřila kartářkám a vykladačům osudu. Jedině snad astrologii z přesného času narození jo. A teď, přesně jak píšeš, chodím na horoskopy na wahlgrenis - tam to nějak záhadně opravdu většinou sedí. A prvně si přečtu sebe a pak honem ty dva. A jak mají oba lásku a štěstí, už jsem z toho rozhozená :-).
Víš co .... zjistila jsem jednu věc a to fakt, že ten horoskop si přečte tisíc lidí v tom znamení a každý si ho vyloží k tomu svému problému, takže nakonec ta slova mohou mít pro každého člověka úplně jiný význam.
Už se raději snažím to nečíst.
A kartářky .... řekla bych že to je v dnešní době zlatý důl. Jen kolik znám osobně ženských, které k tomu zoufale utíkají a platí a platí. Sama jsem to taky dělala, když jsem byla úplně na dně. A předpověď nevyšla a já stejně zase znovu zaplatila té samé vykladačce. A ta mi k tomu napsala, že výklad platí jen pro tu danou chvíli, takže pokud pak něco udělám, čím změním chod věcí (no to je dost logické že se pořád něco mění), tak to vyjít nemusí. Nebo ti řekne, že si mohla danou kartu vyložit trochu jinak, že úspěšnost je tak 80%. No .... měla jsem si radši koupit nový boty :-). Ale naštěstí ty "schopné" vykladačky jsou i dobré psycholožky a pod rukama jim prošly stovky příběhů, takže často poradí i něco rozumného.

Salen

nejsem kartářka :-) Občas vyložím.
A i horoskopy dělám. Zadarmo. Protože většinou to jsou moji přátelé
a často lidé v "nouzi".

Peníze beru za úplně něco jiného. :-)

Koi
je mi moc líto, že to teď máš tak těžké.
Zkus si přečíst příspěvky tady, ale dívej se na to s odstupem.
Na sebe a své pocity se také dívej s odstupem.

V klidu si sedni a projeď si váš vztah od začátku až k této křižovatce.
Uspokojoval tě?
Čeho se bojíš?
Proč ti vadí, že si on píše mailíky?

Jaké své sny by sis chtěla splnit - když pomineme současný vztah?

páček a nesmutni - venku je nádherný den a hlavně vše máš ve svých rukách - celý svůj
život. :-)

Upravil(a) Zrovna tady (8. 10. 2007 12:33)