Modroočka napsal(a):

Pavli, mně dvě kadeřnice řekly, že mám vlasy kudrnatý, prý ne vlnitý, ale kudrnatý. Tak to nevím, ale asi tak, některý mám jen vlnitý a některý kudrnatý, prostě totálně na houby. Ale zase lepší takový než žádný.

Oli, to je přece jedno, jak tomu kdo říká. já kudrnatejma myslím vyloženě kudrnatý, ne jako máš ty, já, viki ... neumím to popsat ...
stejně tak dlouhé vlasy - to pro mě znamená tak do 3/4 zad, do pasu ...
dorozumět se přes ty písmenka je někdy fakt strašný.

černoši mají chemlon

já mám ty vlasy do půli zad, když je natáhnu, jinak u hlavy vlnitý a na kocích už spíš kudrnatý. Jsou těžký. Ale těžkou hlavu si nedělám, mám pocit lehkosti :-)

Viki, sice vím, co se mezi námi oderhrálo , ale k tomuhle videu jak jsi dospěla, nemám páru. 

Nicméně ho znám, a jednou když jsem ho hodila na astrologický web, sepsuli mě tam tamní muži, jak je to laciné a teatrální, jak něco takového tehdy ve mně mohlo vyvolat slzy dojetí. Že jsem neskutečná hysterka apod., ještě by to tam bylo určitě v historii k dohledání.

Dnes už z toho videa neslzím, páč to prostě znám, ale tehdy mě to tak oslovilo! Musela jsem si ho pustit víckrát. Bylo to okouzlující.
A bylo mi moc líto, jak mě ti chlapi tam schodili, že jsem primitivní blbka, co se nechá američany zmanipulovat.

Dnes mám trochu jiný pohled na fyzické a duševní omezení, ale Vujcic pro mě zůstává symbolem síly, víry a lásky k životu.

Díky za připomenutí.

To víš, že dnes si z těch chlapů nic nedělám, ale tenkrát mě to mrzelo, že na webu, kde se všichni tvářili jako šíleně duchovní lidé sepsuli - ne že jen to video, ale i mě osobně a dost nevybíravými výrazy.

Vím, že to byla jen jejich reakce na to citlivé, co jsem v nich tím zavěšením videa spustila, že to, co je tak rozlítilo, byla zlost na to, že se nedokážou (nesmí) sami takto dojmout, tak to raději shodí a nejlépe i se všemi, koho by  to náhodou oslovilo...
Prostě najednou primitivní chování chlapa, který tvrdí, že nemá city a všichni kdo je mají jsou hysterky.
Na bulváru by mě to nepřekvapilo. Na webu, kde působí profesionální astrologové, ano. Silně.
Ten rozpor mezi tím, co hlásají a co žijou...
Zvláště když jsem četla jak se kasají svými profesními "úspěchy".
Asi měli na mysli prachy, ne spokojené klienty.


K těm bych fakt na výklad nezašla a nikoho nedoporučila.

Já vím, všichni jsme jen lidi. Ale není třeba si na hrát na nic vyššího,, když je to tak zjevné, a dnes bych řekla...úsměvné. Jako malé děti.
Popírání. Nejjednodušší obranný mechanismus.

Nicméně abych jim všem nekřivdila---byly to asi jen 2/3 osazenstva toho webu, a byly tam i ženy mezi nimi,asi dvě, z toho tábora, co se tak nesmyslně ostře vyhranil proti tomu odkazu.

Upravil(a) Damila (31. 7. 2011 11:07)

ViktorkaM napsal(a):

Dam, ja tehdy davno, kdyz jsem to nasla, jsem to poslala tehdejsimu priteli moji dcery, on mel nejake soukrome trapeni, ktere ho dost bralo, ja mela pocit, ze by mu to videjko jaksi pomohlo ulehcit tu tezkou situaci, ve ktere se nachazel... a on mi pak napsal, ze jenom uvidel prvni zabery, a hned to stopnul, ze "nema cas se divat na nejake sasky, kteri vydelavaji na svem postizeni", vis, on neni zlej, a city ma taky, co mi napsal, se me dotklo hned trikrat: Za mne, ze jsem se minula cilem, za Nicka, a take za zetaka, ze je svoji bolesti TAK zaslepeny...

Já dokážu pochopit, že tohle prostě neosloví každého. V poho.
Já zas nemusí ten film Tajemství, i když vím, že je to pravda, co tam povídaj, ten styl je pro mě prostě blé. tak jsem to jednou shlédla a nepotřebuji víc, nevyhledávám to.

Nicméně když má někdo potřebu to hodně shazovat, nebo dokonce proti tomu útočit,  tak ho to na jakési úrovni oslovuje, a to velmi. Až nepříjemně přesně. Všichni to známe.

Kdyby se to míjelo, tak se to prostě mine a nestojí to za koment, že jo.
Ale tolik energie, co jsou odpůrci schopni věnovat tomu, aby to málem ani "neexistovalo", to mi o něčem svědčí...

No vrtel tam nejak tou malou nozkou, a taky, myslim, je telo jaksi nadnaseno, aj kdyz se nehybe. Ale na tom jednom klipu evidentne "plaval"... Ja si myslim, ze je uzasnej. Tim svym fluidem a prave tim vlyvem na ostatni. Rozhodne dle mne "nevaril z hov..."

Viky, to je nádherný!

Já jsem si uvědomila, že si na objetí (přijetí) z dětství vůbec nepamatuju. Od mámy ani jednou, nemám ve vědomí tyhle vzpomínky.
Děkuju Viky

Děkuji. Takhle se objímáme s mým milým, to mi ho hezky připomnělo.
A taky s mými sestrami a dětmi a mým zlatíčkem vnoučkem a poslední roky už i s rodiči. Naučila jsem je to

Holky, me to ukazala dcera, kdyz jsem se dnes vratila z docela narocneho jednani na uradech. Ja se hrnula k PC, prej vypadni a pust me do mailu (neco duleziteho cekam), a ona, jako obvykle: "vydrrrrz".... tak ja stepovala uplne vztekla kolem... a ona, nadhera, az me konecne psutila rika: Mami pockej, neco ti musim ukazat, to je jenom chvilka, a ja do toho: Me to nezajima, pust me... a ona: Mami, podivej se na to, stoji to za to, ja to vidim uz podesate, divala jsem se aj na jine, co jsou vpravo v nabidce... a celou dobu nad tim brecim...
Byla tak sugestivni, ze jsem proste "uhla" a nechala ju to nacist...

No, a bylo.

Vite vubec, ze to jsou zrejme autenticke zabery z toho, jak se vojaci vraceli z Iraku?

Premyslela jsem, jak ty klipy poridili... jestli to bylo nejak domluvene, nebo nejakym zahadnym zpusobem proste posbirali, "co si kdo doma natocil"...

Jsem docela rada, ze "nekdy me vychovavaji take deti", a nekdy dokonce i nasilim...

Upravil(a) ViktorkaM (1. 8. 2011 21:10)

Dam?
Litujes toho, zes to shledla?

Viky, děkuju
To video je pro mě krásné, to je jedno co bylo předtím, že jsme trpěli a byli smutní, ale v momentě toho objetí je všechno trápení pryč a je tu jen to objetí-láska-přijetí není nic krásnějšího a člověku bližšího než přijetí a láska a krásné na tom videu je to, že zachycuje ten okamžik, kdy neexistuje nic jiného než právě to co se v tu chvíli děje

Taky jsem u toho brečela a opět jsem si uvědomila co mi chybí - přijetí. Já si ho musím a především chci dát sama sobě tak ještě jednou děkuju Viky, nečekala jsem že to bude tak silné, ale já mám silné okamžiky ráda


Třeba dnes byl jeden z těch silných momentů, něco jako vhled, ale trvalo to jen chvilku. Šla jsem po Staroměstském náměstí v Praze a uprostřed náměstí hrála krásná hudba, byla tam spousta lidí (cizinců) a mnoho lidí sedělo na zemi a poslouchalo tu hudbu. Ovšem nejenom tu hudbu, ti všichni lidi se především dívali na malou holčičku, která uprostřed nich tancovala, mohl jí být tak rok a půl a ona legračně tancovala do rytmu, bylo vidět jak jsou na ní lidé napojeni, všichni na ni soustředili své pohledy a usmívali se. I já jsem se usmívala a bylo mi tak dobře. A pak najednou jsem na vteřinu uviděla jak všichni ti lidi jsou jednou jedinou energií a jak pozorovali tu holčičku jakoby "TO" pozorovalo samo sebe. Nelze to slovy popsat, ale byl to kouzelný moment. Pro mnoho lidí naprosto obyčejný, ale já mám tyhle chvíle nejradši ze všeho