Oznámení

19. dubna : Vážení uživatelé, vkládat zde odkazy na různé e-shopy a stránky je přísně zakázáno, je to porušení Pravidel. Takové příspěvky budou smazány. Děkujeme za pochopení!

19. dubna : Obyčejný citrón a jeho netradiční využití beze zbytku. V kuchyni i v domácnosti je skvělý pomocník!

19. dubna : Rodičovství podle zvěrokruhu: Štíři jsou přísní, Panny umí ustoupit.

#1 25. 7. 2007 0:34

LViktorka
♥♥♥♥♥--
Registrovaný: 5. 4. 2007
Příspěvky: 635

Pocity

Prosím, jste schopni a ochotni popsat své pocity z těch nejextrémnějších situací ve svém životě? Třeba z nějakého okamžiku první lásky, tragické chvíle svého života, dojemných chvil a tak?
Abych to přiblížila: např.
Někdy, nevim proč, si vzpomenu na první pusu od (rsp.) pro svého prvního manžela. Bylo nám sladkých patnáct, byla zima, já jsem měla takový zelený vypasovaný kabát pod kolena a nosila černou smuteční pásku po smrti otce, on měl krátký hnědý umělý kožíšek na zip, zapínal si to až pod pusu...šli jsme procházkou a povídali si o hloupostech, ve vzduchu bylo cítit mnoho napětí, takové to brnění, když se čeká na něco velkého a neví se přesně, co to bude...šli jsme přez jakýsi můstek, drželi se za ruce (ty dlaně tak pálily!!!) a já najednou nesměle řikám: (byla jsem tehdy Slovenka)... Vieš, musím ti čosi poveda...a on:...no tak hovor...a já...chytla jsem ten hroznej zip, zatáhla trošku, aby se rozevřel a dala jsem mu zlehka pusu...byla to nejsladší a nejvoňavější pusa v mém životě... a on, že... počkaj, ja som tomu nerozumel, povedz mi to ešte raz... no a tak sme sa tam cmúžali, a až sme sa docmúžali, tak on hovorí (tak čo teda som, Slovenka, či Češka? Kurnik, nechala som sa unies...), no a čo si mi to teda chcela poveda? A já, blbá, upřimná, pravdomluvná, poctivá, zamilovaná jako blázen, řikám: Vieš, ja som sa stavila s tvojimi kamarátmi o dve koruny, že mi dnes dᚠpusu.
To byly vteřiny, čekala jsem, že mi třeba bude nadávat, že ta krása, to magično toho okamžiku se vytratí, no a on... prohrábnul kapsu v tom děsném kožíšku, vyndal všechny drobný co měl a řekl:... No, asi si vyhrala... a vložil mi je do rozpálené dlaně...prosím, napište mi taky někdo něco...!!! rodna

Upravil(a) LViktorka (25. 7. 2007 0:35)

Není tady

 

#2 25. 7. 2007 0:56

sexynet
♥♥♥♥♥♥-
Registrovaný: 18. 7. 2007
Příspěvky: 1234

Re: Pocity

Kdyz jsem se v cca. 16 vedl poprve za ruku se svou prvni slecnou... Uz jsme tehdy spolu nejaky ten patek "chodili" ale nic jsme si k sobe nedovolili - ja byl strasne stydlivej, a ona cekala samozrejme na me "impulsy" smile) (samozrejme, ja na hodne veci myslel, ale jen ve sve hlave). Az jednou, sli jsme spolu nekam k veceru ven, a jak tak jdeme vedle sebe, nejak nam o sebe drnkly ruce, a najednou nam do sebe vklouzli dlane, me prejela vlna elektrizujici zhave energie od hlavy az k noham, malem jsem upad, 15 minut jsem nemohl promluvit, a jen jsme sli a ja byl stastnej jak nikdo v te same chvili na zemi, a jen jsem myslel na  "vedu si svou slecnu"...

Pak jsme se jednoho dne poprve polibili. Hrali jsme na zemi proti sobe nejakou deskovou hru, a jak jsme se nad ni oba naklaneli, najednou jsme byli v jednu chvili hlavama oba nad tou hrou, kousicek od sebe, pamatuju si dodnes ten pohled... ty oci. Pomaloucku jsem ji polibil. Neuhla, a polibek opetovala. Vzal jsem ji do naruce a libali jsme se v kuse cely zbytek noci, az do rana.  Nemohli jsme pak dva dny mluvit, z namozenych svalu, a rty jsme meli jak cernosi smile

Pocity se nedaji popsat. Kdo nezazil, stejne nebude ani tusit... Ale jednou vetou - zkuste si predstavit, ze vas obejme andel, oddeli vam dusi od tela, a ukaze vam, jak to vypada v raji...

Není tady

 

#3 25. 7. 2007 7:28

xxxx
♥♥♥♥♥♥-
Registrovaný: 23. 9. 2006
Příspěvky: 3804

Re: Pocity

juuuu vás je tu škoda, pište zamilovaný krásný knížky:) opravdu hezkýwink


dum spiro spero

Není tady

 

#4 25. 7. 2007 8:10

LViktorka
♥♥♥♥♥--
Registrovaný: 5. 4. 2007
Příspěvky: 635

Re: Pocity

xxxx napsal(a):

juuuu vás je tu škoda, pište zamilovaný krásný knížky:) opravdu hezkýwink

Dik, to je taky pocit, přidej nějaký svůj, třeba ju napíšu, počim,počim... rodna

Pro Sexynet: ڞasný. Netušila jsem, že se to dá sdílet. Myslela jsem, že to umí jenom spisovatelé ve svých románech. Chvilku jsem se v tom tvém náručí cítila sama. wink

Upravil(a) LViktorka (25. 7. 2007 8:17)

Není tady

 

#5 25. 7. 2007 8:19

adra
♥♥♥♥♥♥♥
Místo: moje krásné město:-))
Registrovaný: 13. 4. 2006
Příspěvky: 7401

Re: Pocity

no...já když to četla-jak Tebe Viktorko tak sexynet....tak mě mrazilo...jak jste to krásně napsali...stolt

já mám v paměti poslední zážitek...kdy jsem po operaci volala na výsledky a byly v pořádku...tak se mi chtělo radostí brečet, chtěla jsem křičet a skákat a někoho obejmout...byla jsem v práci,nikdo tady o tom neveděl..musela jsem se krotit....a chtělo se mi lítat....pak jsem to odpoledne říkala kamarádce a ona:"No vidíš, to je super, pojd sem já Ti musím dát pusu...!!" a objala mě smilesmilesmile tummenupp to bylo nádherný!!! a uvolňující hjarta

Upravil(a) adra (25. 7. 2007 8:20)


Co uděláme v životě pro sebe, to si s sebou vezmeme do hrobu. Co uděláme v životě pro druhé, to tu zůstane na věky...

"Pri milování zavři oci a užívej ho plnými doušky, je to dar co teď v tuhle chvilku mas, ale jak skonci vic nedoufej. Milování je dar...ne slib..."

Není tady

 

#6 25. 7. 2007 8:22

Bety
♥♥♥♥♥♥♥
Registrovaný: 10. 1. 2006
Příspěvky: 9003

Re: Pocity

sexynet: to je moc krásné, nechceš napsat nějakou povídku?


Strach je malá smrt...

Není tady

 

#7 25. 7. 2007 8:26

adra
♥♥♥♥♥♥♥
Místo: moje krásné město:-))
Registrovaný: 13. 4. 2006
Příspěvky: 7401

Re: Pocity

třebas jak líbají černosši.....reta
pardon:-))))


Co uděláme v životě pro sebe, to si s sebou vezmeme do hrobu. Co uděláme v životě pro druhé, to tu zůstane na věky...

"Pri milování zavři oci a užívej ho plnými doušky, je to dar co teď v tuhle chvilku mas, ale jak skonci vic nedoufej. Milování je dar...ne slib..."

Není tady

 

#8 25. 7. 2007 9:27

LViktorka
♥♥♥♥♥--
Registrovaný: 5. 4. 2007
Příspěvky: 635

Re: Pocity

rock Adro, když jsem četla tebe, bylo mi líto, že jsi v tu chvíli neudělala, na co jsi měla chu: to lítání, křik... , že jsi měla potřebu se "krotit". Proč by to nemohl nikdo vědět? Vidíš, co to udělalo s kamarádkou, dostala jsi "dáreček" ty i ona.  hjarta Kdyby se tak lidičky podělili o ty své krásné vnitřní pocity, pohnutky, pochody, třeba by té radosti bylo víc.
Já si vzpomínám, jak se mi "rodil" první vnuk. Trvalo to hrozně dlouho, dcera byla už dva dny v porodnici, proces začal, ale táhnul se...nervičky a tak..., chodila jsem tehdy do práce obden na čtrnáctky, v restauraci... ten třetí den už jsem volala každou hodinu, určitě jsem ji hrozně otravovala, ale nedalo se to vydržet. Zástěru kolem pasu, ruce od bramborového salátu...od půl šesté rána do půl osmé jsem si je umývala kvůli telefonu snad stokrát. Pak vypadl. Prostě můj plně nabitý telefon nechtěl fungovat. Šílela jsem. Nemohla jsem volat ani z pevné, co byla na baru, protože mi bylo trapné před šéfem hledat nějaké číslo, které můj posr....tel.nechtěl vyplyvnout. Tak jsem jenom trnula...
Práca šlechtí. Měla jsem toho dost, lítala jsem tam jak fúrie...na porod jsem na chvilku zapoměla. Úplně. Najednou šéf volá: "Máte telefóóóón..." Fakt jsem byla úplně vygumovaná, nenapadlo mě, že mimi už...Myslela jsem si, že se stalo něco hroznýho, že jinou dceru srazilo letadlo nebo tak... a von řiká, "...prej máte ňákýho kluka, nebo co...", šel za mnou skoro až do kuchyně, v ruce držel takovej ten domácí telefon, co se může nosit bez šňůry...strkal mi to k uchu, a já cítila to šílený mrznutí, strnutí, bez dechu, krev stojí...a pak jsem uslyšela tu nejstarší dceru, jak řiká: Mami, jakto, že mᚠvyplej mobil!? Kluk už je na světě, má pět kilo...ježiši, ještě teď cítím, jak mi šíleně tlouklo srdce, stála jsem na takovým dřevěným schůdku, začala jsem ječet a skákat a všichni čuměli, zastavili se, ohlídli (bylo to jako když ve filmu stopnou obraz, postavy v půlce pohybu, věci padají, ale nedopadnou...i zvuk se zastavil...), a já jsem tam šílela a bylo to úžasný, oni nejdřív tak jako kroutili hlavami, ale pak mi všichni gratulovali, byla to obrovská chvilka...
No, dobře, klídek. Chtěla jsem ještě dodat, že ten telefon mi asi musel vypadnout, jinak by snad dcera neměla na svůj porod klid. Mimochodem, šla jsem se na něj podívat, a... fungoval, samozřejmě! Bebe.Dik. vissla dudlik

Upravil(a) LViktorka (25. 7. 2007 9:32)

Není tady

 

#9 25. 7. 2007 9:42

Selima
♥♥♥♥♥♥♥
Místo: už Bratislava
Registrovaný: 27. 4. 2006
Příspěvky: 39989

Re: Pocity

Ja si dobre pamätám extrémne emócie z oboch pólov... Najsilnejší (zatiaž) pocit pri milovnaí napr. bol, že zažívame neičo, čo nás oboch presahuje, je to silnejšie a krajšie ako my, bolo tu dávno pre dnami a bude navždy po nás... Ale dostali sme krásnu šancu sta sd ana chvížu toho súčasou. Paradoxne sme to cítili obaja naraz... .Taký nejaký súčasný transcendentálny orgazmus.
Jeden z najhorších pocitov v mojom živote bol, keď som musela da uspa moju predošlú psinu. Okrem normálneho zármutku nad smrou som mala šialený pocit viny... A hovorila som si, že si to asi do smrti neodpustím. Postupne - hlaven v*ďaka jednému zážitku - som to vzládla a spracovala, ale v prvom momente som dostala tkaý záchvat žiažu, že ma zbierlai otec aj s evetrinárom a bezradne sa dívali striedavo na seba na mňa. Musela som ich uisti, že to prežijem, lebo som videla, že sú až panickí od bezmocnosti.
iaž nad smrou lbízkeho býva hrozný vždy, ale psomínam is, že ma vežmi odstala smr bývalého šéfa, ktorý umrel (podža mňa zbytočne) na krvácanie do mozgu ako 45-ročný. Kládla som si otázky, načo osm dostaal šnacu spozna ho, keď to bolo tak nakrátko. A potom, po čase, prišla odpvoeď. Aby som sa naučila by vďačná za každú chvížu strávenú s niekým príjemným alebo s niekým, kto ma má čo nauči. Za každú... A bra radšej každé stretnutie ako posledné, neodklada veci, ktoré chcem poveda a urobi.


Boh nás má rád, keď pracujeme, ale miluje nás, keď tancujeme
Brita

Není tady

 

#10 25. 7. 2007 9:51

LViktorka
♥♥♥♥♥--
Registrovaný: 5. 4. 2007
Příspěvky: 635

Re: Pocity

Selima napsal(a):

Kládla som si otázky, načo osm dostaal šnacu spozna ho, keď to bolo tak nakrátko. A potom, po čase, prišla odpvoeď. Aby som sa naučila by vďačná za každú chvížu strávenú s niekým príjemným alebo s niekým, kto ma má čo nauči. Za každú... A bra radšej každé stretnutie ako posledné, neodklada veci, ktoré chcem poveda a urobi.

tummenupp godlike Krásne. Dik za to.

Není tady

 

#11 25. 7. 2007 10:33

adra
♥♥♥♥♥♥♥
Místo: moje krásné město:-))
Registrovaný: 13. 4. 2006
Příspěvky: 7401

Re: Pocity

Selima napsal(a):

Najsilnejší (zatiaž) pocit pri milovnaí napr. bol, že zažívame neičo, čo nás oboch presahuje, je to silnejšie a krajšie ako my, bolo tu dávno pre dnami a bude navždy po nás...

nádherné......tummenupptummenupptummenupp

Upravil(a) adra (25. 7. 2007 10:34)


Co uděláme v životě pro sebe, to si s sebou vezmeme do hrobu. Co uděláme v životě pro druhé, to tu zůstane na věky...

"Pri milování zavři oci a užívej ho plnými doušky, je to dar co teď v tuhle chvilku mas, ale jak skonci vic nedoufej. Milování je dar...ne slib..."

Není tady

 

#12 25. 7. 2007 10:42

adra
♥♥♥♥♥♥♥
Místo: moje krásné město:-))
Registrovaný: 13. 4. 2006
Příspěvky: 7401

Re: Pocity

tehdejší přítelova maminka byla na gynekologické operaci...všechno v pořádku ve středu jsem s ní mluvila, že ji v pátek pusít domů a že ji mám ale  přinést mandarinky...že má na ně chut a do pátka je daleko....
byly dve hodiny odpoledne šla jsem za ní do nemocnice a potkala tam tchána...stáll na chodbě v podivném sklonu....pak...otočil se ke mně a povídá:"Máma zemřela...!!"
čas se zastavil...on brečel..já jsem zakřičela:"Néééé...!!!" a nevěděla co dělat....chtěla se mi utéct...proč ONA? Jak se to stalo, co...vždyt to byla tak hodná paní....
Než šla do nemocnice zavolala si nás k sobě a řekla že až bude po operaci, bude všechno jinak....a bylo...a bohužel UPLNE JINAK

Zemřela na plicní embolii...ta mašinerie po tom...kdo zažil ví....:-(((((


a pak po dlouhých měsícíh kdy jsem na ni neustále myslela (bylo ji 43 let) jsem jednoho dne zjistila že jsem se asi pravděpodobně vyrovanala s její smrtí...protože jsem si na ni během dne nevzpomněla ....byl to ohromně zvláštní pocit...pocit poznání že takhle asi vypadá vyrovnání se s něčím...a taky trochu studu jak jsem si mohla dovolit na ni zapomenout....ale nezapomněla...v životě na ni nezapomenu


Co uděláme v životě pro sebe, to si s sebou vezmeme do hrobu. Co uděláme v životě pro druhé, to tu zůstane na věky...

"Pri milování zavři oci a užívej ho plnými doušky, je to dar co teď v tuhle chvilku mas, ale jak skonci vic nedoufej. Milování je dar...ne slib..."

Není tady

 

#13 25. 7. 2007 10:54

Daniela S.
♥♥♥♥♥--
Registrovaný: 26. 11. 2006
Příspěvky: 914

Re: Pocity

Já vám tak děsně děsně závidím... Moje první pusa mi přišla po*ná a vůbec ty začátky byly nic moc.

No a negativní zážitek? Byla jsem už 8 měsíců na studiích v cizině a volal mi otec. My jsme si za celou dobu s rodiči telefonovali jen jednou, na Vánoce, jinak jen psali, takže mi to přišlo divný. Zrovna jsme blbli se spolubydlícíma a já celá vysmátá beru telefon... a otec... "Stalo se něco moc hrozného..." a já ztuhla, prostě úplně zkameněla včetně srdce snad... a napadlo mě jedině "máma!" Byla to možná vteřina, ale tu hrůzu nezapomenu. Už vím, jaké to bude, až mi umře máma. Absolutní osamění. Nezní to moc logicky, že, zrovna jsem mluvila s otcem, takže úplně sama jsem nezůstala, a navíc po tolika měsících velmi sporadické korespondence... nejsme zrovna komunikativní rodina... ale ta vteřina, kdy jsem na to pomyslela, mě změnila.

Nebyla to máma, byla to sestra, kdo zemřel. Doufám, že si někdy odpustím, jak se mi v té chvíli ulevilo.

Není tady

 

#14 25. 7. 2007 11:02

adra
♥♥♥♥♥♥♥
Místo: moje krásné město:-))
Registrovaný: 13. 4. 2006
Příspěvky: 7401

Re: Pocity

Danielo tak to je silný...(ne síla!!!) ale SILNY POCITY....  pussa  a posílám pohlazení....


Co uděláme v životě pro sebe, to si s sebou vezmeme do hrobu. Co uděláme v životě pro druhé, to tu zůstane na věky...

"Pri milování zavři oci a užívej ho plnými doušky, je to dar co teď v tuhle chvilku mas, ale jak skonci vic nedoufej. Milování je dar...ne slib..."

Není tady

 

#15 25. 7. 2007 11:23

evca1
♥♥♥♥---
Registrovaný: 12. 4. 2006
Příspěvky: 279

Re: Pocity

Daniela S. napsal(a):

Já vám tak děsně děsně závidím... Moje první pusa mi přišla po*ná a vůbec ty začátky byly nic moc.

No a negativní zážitek? Byla jsem už 8 měsíců na studiích v cizině a volal mi otec. My jsme si za celou dobu s rodiči telefonovali jen jednou, na Vánoce, jinak jen psali, takže mi to přišlo divný. Zrovna jsme blbli se spolubydlícíma a já celá vysmátá beru telefon... a otec... "Stalo se něco moc hrozného..." a já ztuhla, prostě úplně zkameněla včetně srdce snad... a napadlo mě jedině "máma!" Byla to možná vteřina, ale tu hrůzu nezapomenu. Už vím, jaké to bude, až mi umře máma. Absolutní osamění. Nezní to moc logicky, že, zrovna jsem mluvila s otcem, takže úplně sama jsem nezůstala, a navíc po tolika měsících velmi sporadické korespondence... nejsme zrovna komunikativní rodina... ale ta vteřina, kdy jsem na to pomyslela, mě změnila.

Nebyla to máma, byla to sestra, kdo zemřel. Doufám, že si někdy odpustím, jak se mi v té chvíli ulevilo.

Mě se stalo něco podobného před pěti lety v létě. Vzpomínám, že jsem vařila večeři, byl se mnou můj syn, který mi pomáhal, bylo mi po dlouhé době zase dobře (měli s manželem problémy). Najednou telefon, můj o více jak deset let mladší brácha, který mi jen tak nevolá, že se táta měl nehodu a zemřel. Œok, hrůza, nedokázala jsem nikomu sdělit co se stalo. Tenkrát mě manžel, dnes už bývalý, moc zklamal, místo aby byl s námi, šel raději s kamarády na bowling. Ale to už je jiná kapitola.

Není tady

 

#16 25. 7. 2007 12:24

LViktorka
♥♥♥♥♥--
Registrovaný: 5. 4. 2007
Příspěvky: 635

Re: Pocity

Danielo, nádherný!!! Chápu, ač je to opravdu giganticky tragické. Myslím, že je skoro morbidní, co ti teď řeknu, ale až tvoje milovaná maminka zemře, zažiješ mnohem, mnohem větší bolest, ale, to bohužel taky patří k životu. A odpouštět si nemᚠco, všichni máme sklon inklinovat k "menšímu zlu" (pud sebezáchovy?)

Ale, aby se to vyrovnalo, vyštrachej z paměti nějakej krásnej pocit, ano?

Evčo, v takové chvíli, když "tvůj člověk" není s tebou, je to jako by ti ještě přidal nečekaný úder pod pás, KO se tomu řiká, ne?
Když můj otec zemřel, byla jsem sama doma, máma byla u synovce, mého bratrance v nedalekém městě na návštěvě. Otec zemřel v nemocnici po dlouhé vyčerpávající nemoci, smrt byla pro něj, (i pro nás) vykoupením... sestra -nemocniční - zavolala k nám domů, řikám "Prosím" a ona že :...už je s ním koniec... a já, patnáctiletá: A čo mám teraz robi? ...a ona: Príďte si pre veci...
Zavolala jsem mámě, co se stalo, a ona, že však ještě dokončí návštěvu a zítra přijede. Bomba. Cítila jsem se, jakoby mě obrovský hydraulický lis pomalu přitlačoval k zemi. Dnes už vím, že všichni jsme nějakí, ale tohle, to nikdy od ní nestrávím...

Není tady

 

#17 25. 7. 2007 12:42

evca1
♥♥♥♥---
Registrovaný: 12. 4. 2006
Příspěvky: 279

Re: Pocity

To bylo pořádný KO a bylo jich bohužel víc. Ale už jsem mu dávno odpustila, protože on se prostě choval tak jak uměl.

Není tady

 

#18 25. 7. 2007 12:45

sexynet
♥♥♥♥♥♥-
Registrovaný: 18. 7. 2007
Příspěvky: 1234

Re: Pocity

Mozna sem pozdeji jeste neco napisu, porad nejsem uplne zvykly "sdelovat" tyto nejintimnejsi (v dusevnim smyslu) zazitky jen tak do "site" smile

TOHLE je můj 5,5 letý příběh o štěstí smile

Není tady

 

#19 25. 7. 2007 12:50

adra
♥♥♥♥♥♥♥
Místo: moje krásné město:-))
Registrovaný: 13. 4. 2006
Příspěvky: 7401

Re: Pocity

prosím vás znáte někdo ten pocit kdy chcete něco udělat a cítíte vnitřně že to není uplně košer...a pak někdy v rozhovoru s někým koho se to třeba ani netýká...zjistíte že to prostě uděláte že "je to normální"...
nevím jestli jsem to dobře napsala...


Co uděláme v životě pro sebe, to si s sebou vezmeme do hrobu. Co uděláme v životě pro druhé, to tu zůstane na věky...

"Pri milování zavři oci a užívej ho plnými doušky, je to dar co teď v tuhle chvilku mas, ale jak skonci vic nedoufej. Milování je dar...ne slib..."

Není tady

 

#20 25. 7. 2007 12:51

sexynet
♥♥♥♥♥♥-
Registrovaný: 18. 7. 2007
Příspěvky: 1234

Re: Pocity

Ten pocit zna asi kazdy, jen asi kazdy v jine situaci smile

Není tady

 

#21 25. 7. 2007 13:05

LViktorka
♥♥♥♥♥--
Registrovaný: 5. 4. 2007
Příspěvky: 635

Re: Pocity

Adro, nevim, obávala bych se, že je to intuice, svědomí, co se ozývá, a potom, když ti někdo "nastaví zrcadlo" pro jiný úhel pohledu, a ty se rozhodneš, že svůj vnitřní hlas umlčíš, může dojít jenom k dvěma věcem:
1) svou intuiici neposlechneš, svědomí "otupíš" a udělᚠjinak - pak se ti to pravděpodobně v budoucnu vrátí jako bumerang...
2) pochopíš, že přišel čas změnit svůj postoj, hodnotový žebříček... no a v důsledku toho budeš pravděpodobně ve svém "dozrávání" o krok dál...
     Tak je to podle mně, nemusí to být "směroplatné", chichi

Není tady

 

#22 25. 7. 2007 13:10

LViktorka
♥♥♥♥♥--
Registrovaný: 5. 4. 2007
Příspěvky: 635

Re: Pocity

Sexynet, to byla "pecka", i když jsi asi měl úmysl své pocity neodhalit, byly jasně cítit. Tak do toho...

Není tady

 

#23 25. 7. 2007 13:17

host eska
♥♥♥♥♥♥-
Registrovaný: 21. 4. 2006
Příspěvky: 1299

Re: Pocity

adra napsal(a):

prosím vás znáte někdo ten pocit kdy chcete něco udělat a cítíte vnitřně že to není uplně košer...a pak někdy v rozhovoru s někým koho se to třeba ani netýká...zjistíte že to prostě uděláte že "je to normální"...
nevím jestli jsem to dobře napsala...

No, tak zrovna já teda si na nic nevzpomínám, ale je pravda, že se mi uleví, když citím za něco vinu a  zjistím, že jiní to tak dělají a vůbec je to netrápí nebo že je to takzvaně normální.
Jo, s tím růstem, to mě nenapadlo :)Ale to já bohužel asi moc to, co vnitřně už má nějakou rozhodnutou šipečku kvůi lidem kolem nezměním, já si vždycky jdu nabít vlastní d*žku big_smile
Jinak moc hezky popisujete pocity smile


všichni u podpisu moudře hovoří, a já budu mluvit, až mi lýtka dohoří... bo nejsu žadny rétor big_smile
http://www.kamelie.ic.cz/sm1_soubory/sm29_mal.gifhttp://www.bahno.cz/minismile/ms_2294.gifhttp://www.bahno.cz/minismile/ms_2294.gif

Není tady

 

#24 25. 7. 2007 13:22

adra
♥♥♥♥♥♥♥
Místo: moje krásné město:-))
Registrovaný: 13. 4. 2006
Příspěvky: 7401

Re: Pocity

LViktorko...i Tobě host esko děkuju moc za odpovědi...já jsem totiž zjistila že kolikrát něco chci...ale prostě NEVIM...NEVIM jestli je to "správné" a furt mám strach že mě to někde dožene...a pak když mi to někdo NEVEDOMKY posvětí tak to prostě udělám s tím...jak psala hosteska že jiní to tak taky dělají...
áách jo :-(((((


Co uděláme v životě pro sebe, to si s sebou vezmeme do hrobu. Co uděláme v životě pro druhé, to tu zůstane na věky...

"Pri milování zavři oci a užívej ho plnými doušky, je to dar co teď v tuhle chvilku mas, ale jak skonci vic nedoufej. Milování je dar...ne slib..."

Není tady

 

#25 25. 7. 2007 13:24

adra
♥♥♥♥♥♥♥
Místo: moje krásné město:-))
Registrovaný: 13. 4. 2006
Příspěvky: 7401

Re: Pocity

sexynet já se těšila na povídku....dumbom

ale ten hošíček je fakt krásnej!!!! dudlik


Co uděláme v životě pro sebe, to si s sebou vezmeme do hrobu. Co uděláme v životě pro druhé, to tu zůstane na věky...

"Pri milování zavři oci a užívej ho plnými doušky, je to dar co teď v tuhle chvilku mas, ale jak skonci vic nedoufej. Milování je dar...ne slib..."

Není tady

 
NÁŠ TIP:

Zápatí

Powered by PunBB 1.2.24c
© Copyright 2002–2008 Rickard Andersson
Content © Copyright 2000–2016 SAMI spol. s r.o.
Ochrana osobních údajů