.

Upravil(a) Olympia (13. 4. 2010 17:57)

Kokarda: ....Oporou mi není, když je malá nemocná, není tu, o mně ani nemluvě. Společ ného majetku mnoho nemáme, ...
....Asi jsem typ, co nedokáže žít v nefunkčním vztahu. Prostě jak uvnitř, tak navenek. Strašně mně ten stav ubírá kyslík.

Promiň, a na co čekáš?  Až ti ten kyslík dojde napořád? 

kokardo, gratuluju k rozhodnutí

Děkuji všem za podporu.
Došlo mi /konečně/, že očekávám od M něco, co nikdy nehodlá splnit.navíc jim vlastně dělám dobrovolně křena. Takže je to jako když chci kupovat rohlíky tam, kde prodávají televize.
Bojím se konfrontace, jak to budeme probírat, ale co, už jsem se rozhodla a basta.Pokud je charakter, nebude mi bránit. Pokud jo, alespoň uvidím jeho pravou tvář. Držte mi palce:-)) Pošlu info.

kokarda: Tak ty palce držím Rozhodla ses podle mě dobře. Já se rozvedla po dvanácti letech, kdy jsem stejně víceméně žila sama a byla na většinu věcí sama.... a nelituju. Ani trošičku. Když jsem si uvědomila, že vlastně už sama jsem a že horší to být nemůže a taky, že nechci, aby si to naše dcera brala jako model do partnerství, tak to mě jednoznačně rozhoupalo k rozchodu a pak k rozvodu. Po odchodu jsem se trochu bála, aby na mě nepřišel splín, abych toho nelitovala...jenže to nepřišlo. Já začala žít konečně volně, bez myšlenek na to, kde on je, co dělá, proč nevyzvedl dítě, jak slíbil, proč mi skoro jedním dechem říká, jak mě miluje a hned potom, že jsem pitomá, proč z 90% nepřišel domů, když jsme byli domluveni, že jdu cvičit, proč mě pořád šmíroval, kdekoli jsem byla sama (podniková akce nebo kafe s kamarádkami nebo na třídním srazu po x letech), proč utratil bez mého vědomí část mojí výplaty, proč mi volají jeho zákazníci, kterým slíbil a nesplnil atd. atd. atd..... to ti byla, holka, taková úleva....a to vědomí, že si konečně sama řídím život, tak to je taky k nezaplacení. Začala jsem si víc vážit sebe sama, protože už jsem ho nenechala, aby se mnou zacházel jako s hadrem.... (a to on byl proti manželu Olympie tedy nula...žádný výhrůžky atp., ale brečet taky brečel pěkně).... Dlouho tomu mému asi trvalo, než pochopil, že spadla klec. Asi navzdory tomu se okamžitě po odchodu sestěhoval s milenkou a za pár měsíců po rozvodu si ji vzal za ženu. A doteď mi volá kvůli "radám" o věcech, o kterých já vím jen z rychlíku.... a když jsme se kdysi bavili, že bych se vrátila (krátce po odchodu a myslela jsem to jen v případě, že by změnil dost věcí), tak jsem se ho ptala, jak by vyřešil slečnu B., která s ním už tehdy asi tři měsíce žila....a on mi na to řekl přezíravě:" TO si nějak vyřeším, o TO se nestarej...." ... chudák holka....ale kdo chce kam

Kokardo:  holka moje zlatá, neboj. Když nepůjde rozvod dohodou, podej ho ty ze své strany. Bude to vše trvat 10 minut.

Pro soud jsou důležité pouze informace:
- již delší dobu nežijete ve společné domácnosti - tj. žijete odděleně, hospodaříte odděleně
- on má dlouhodobý mimomanželský poměr
- z těchto důvodů je manželství trvale narušeno a po takové době není vyhlídka, že by se na tom něco změnilo.

NIC víc není potřeba uvádět. I přestože BM u soudu řekl, že se k žalobě nepřipojuje /že on rozvod nechce/, soudce po uvedení těchto okolností nepřipustil žádnou diskusi.

Upravil(a) petra72 (18. 7. 2007 12:06)

Kokardo, je to hodně těžký. Já mám BM stále ráda, ale už jen jako člověka. Jako partner mě také zklamal a hlavně jsem se kvůli jeho chování vůči mě hodně moc trápila. A to si nezasloužím, já mám právo žít hezky a s člověkem , který se ke mě hezky chová a né kvůli kterému brečím už pár let.

Ale jinak vztah máme tak nějak slušný.

A to, že mě rozvod mrzí jsem už psala. A bude mě mrzet dlouho. Protože nebýt takové razantní změny v chování BM, nebýt nevěr za poslední 4 roky, tak jsem byla šťastná a spokojená. I u soudu jsem řekla, že jsem naše manželství považovala do určité doby za spokojené, bezproblémové...

Jo a menší perlička:
- včera BM dorazil za dětma, protože hodně teď pracuje a to v jiném městě, dorazil tak v 20,30hod.  Věděla jsem,že asi jede rovnou z práce, tak jsem mu nabídla karbanátky, které nám zbyly z oběda. Vrhl se na ně, pomlaskával si a kudy chodil tudy říkal: Maminky (to jako moje ) karbanátky, mňam, ty já miluju,......  Pak dal kousek psovi co žebral, a dodal....Pejsek ti sklání poklonu za skvělý karbanátky a já se k němu přidávám.... 

Měla jsem hooodně dobrý pocit. Hlavně z toho, že i po tom všem mu já dokážu něco nabídnout, on mě to pochválit ....  

Prostě neutrální, slušný vztah......... jen ten milenecký a partnerský je fuč.

Kokardo,
ani nevíš,jak mi je-čtu tady o sobě-právě jsem se proto zaregistrovala.Prožívám lži, jeho nevěry, mlčení, přehlížení , úkolování.M jede po své linii a já taky čekám, jestli ho to nepřejde...jasně , že ne.A Tvým dnešním rozhodnutím jsi mi dodala odvahu nečekat na jeho dohodu-protože se dohodnout nechce, psychicky vydírá tím, že celý rok  od nás "odcházel" a když jsem souhlasila, tak  ho ani nenapadne. Vrací se  k nám vyspat-donedávna i najíst a nabrat čisté prádlo jako na hotelu...Trvá to taky pár let.Tuto péči jsem  již přenechala někomu dalšímu-mám pocit, že ve svých 47 letech takto poctil svou mamku  nebo o 10 let starší sestru/t.j.matka č.2/,které ke všem M.avantýrám vždy mlčely-i v době mého druhého těhotenství.Vzteká  se, že se o něj teď nestarám-má co chtěl..
Nyní jsem se /jako vždy oklikou/ dozvěděla, že nesuší seno u babičky,ale je v Chorvatsku s milenkou a jejími puberťáky.Našim dětem /24 a 21 let /poslal SMS , jak se má fajn./nechtěly mi to říct/  Snaží se je nyní kupovat penězmi /které jsme "neměli"-přiznal jen to, co jsem vydělala já-a půjčováním auta, aby si na ni zvykly a nemyslely si, že je opouští se mnou.Celá léta jsem byla dobrá na  práci a na zábavu  byla tajně vždy nějaká kámoška-nejlépe s velmi mírným manželem anebo čerstvě rozvedená, která potřebuje pomoci/hlavně  už ho neměl kdo  shodit ze schodů.../, s cizími malými dětmi to umí.Byl se svou pověstí snadnou kořistí pro chytrou ženu, kterou jeden opustí, tak děti zajistí strejdou , kterému manželka nerozumí. Manželka mu rozumí až moc-má ho dokonale přečteného.Jeho 3 naučené věty:
-Neklape nám to-na mou otázku:Cos udělal pro to , aby nám to klapalo?  neodpoví-vždy mlčí, když má něco vysvětlit, řešit.Mlčením mě týral týdny i měsíce-to mě spolehlivě sráželo k zemi...Dodnes neřekl, mám někoho jiného, chci být s ní-to jsou ty první příznaky-pečlivější hygiena, kontrola váhy, manželka je ještě nemožnější než dřív, práce se protahuje do nočních hodin...na který si člověk přijde sám. Pak se dozví, že brzy ráno autobusem odjede do práce a za chvíli se v jednom sídlišti objeví naše auto, M.s klíčema vyjede výtahem do jednoho bytu-třeba den před Štedrým dnem/který si nechá doma připravit tou nemožnou ženskou/ a takto denně, atd.atd...
-Nemá to cenu-  to znamená, že  pro něj nemá cenu člověk, který s ním žije 25 let, dělá vše s ním, pro něj podle něj a očekává to samé-toho však není schopen. Je veselý , pracovitý, ochotný, oblíbený, společenský, ale všude jinde-doma unaven-divadelní maska padá s překročením prahu..My  už jen slyšíme: Nevím, možná , uvidíme...Nikdo by mi to nevěřil, že žije dvojím životem-dokonalé mimikry-jako Koarda/myslím/ v neděli , o Vánocích, o posvícení jsme hráli rodinku..Chtěl by teď se mnou asi "kamarádit", ale já nemohu mít za kalmaráda, podrazáka a nevěrníka-přátele si vybíráme jinak, že?
-Nemůžem se dohodnout=nastolí požadavky a nepřistoupí na ty mé ani trochu.
Chce rozvod dohodou/pro mě ale nepřijatelnou/, ale kdybyste mi ostatní taky poradili, jak časově a finančně je náročný rozvod "z mé strany", byla bych ráda. Vím, mám to vypozorované, že rozvodem to nekončí-budem se potkávat, ale to, že  zanedlouho bude ta druhá mým vnoučatům za babičku, to nemohu snést-dospělým dětem styk s ním nemohu nijak zamezovat-počkal si, jestli jim dopadnou vysoké školy a když ne, nebude na ně teď muset platit...Jde o to že,já mám jen nemocnou mamku a on rodinný klan, který dělá jakoby nic, já jim nechybím, je jich dost.ON je jejich,ne já.M.se snaží  mě odříznout od příbuzných/"nepolezezeš tam a nebudeš s nima mluvit !!/-u společných známých se již stalo..Nechci se nechat, ale tam, kde oni bydlí máme část, kterou bychom nyní mohli v poho používat jako chalupu/moje je čtvrtina/ a víkendové útočiště pro  budoucí rodiny  dětí. Odchází mi děti z hnízda, potřebovala bych nyní na to překlenutí svého muže, ale odchází také-všichni  najednou...To není druhá míza, to je další puberta-co se ptáš, co ti je pom, přijdu, kdy budu chtít a ty mě nic neříkej,nezajímáš mě atd.atd.-Vše jsem si musela zasloužit-těžkou prací, ta druhá nic-jezdí v našem autě, má ho na zábavu, na noc ho nevonícího vrátí, jí do ucha nechrápe...U ní zabáva  , pro mně psychický teror.K mamince se chová pěkně, ale tatínek taky neměl moc úcty ke své ženě-neměla jméno-byla TÝYYYYY,dárek, obejmutí ap. -nikdy nic
Poraďte, jak se zachovat, až se z té dovči M.vrátí?Přichází od ní jakoby nic-snažím se mu v bytě vyhýbat-domácnost /před potřebnou rekostrukcí,na kterou nemám/ a zahrádku udržuji,když není -stejně tu jen spí a prý bude, dokud nepřistoupím na jeho podmínky. V jedné své"silné "chvilce jsem se stavila u právničky, která  zhruba zhodnotila pozice a poradila mi,co chtít v té dohodě, aby byla rovná. Sdělil mi, že to takhle bude třeba 5 let, že se sem bude vracet/ví, co nechci, tak mi to dopřává/.Nic mu nechybí, žije ve více domácnostech a já se tu trápím. Vím, že to nemá cenu, ale jak se rozhoupat. ? Rozumím Kokardě a rozhodnutí jí závidím.
Jsem toho plná-Vaše příspěvky čtu několik dní-o Babinetu jsem nevěděla...Nějak jsem to s psaním  přehnala, asi to nemá hlavu a patu,ale tolik podobných znaků s  Kokardiným příběhem-  to u mně spustilo stavidla-třeba  ti vlivní známí-má dávno vše zjištěné, jak na mě právně...vše je taky jeho-auto je firmy , byt ,dům po rodičích-který opravujeme stále dokola, firma, kterou si vybudoval za našeho manželství..A co by mi dával-vždyť jednou po mamce zdědím  1+1...
Přiživila jsem se u tématu. Vaše rady Kokardě pomohou i mně.Díky za net-za našeho mládí toto nebylo a plácaly jsme se v tom každá,jak uměla...Mějte se všechny hezky. Už budu jen číst-slibuju...

Kokardo,
ani nevíš,jak mi je-čtu tady o sobě-právě jsem se proto zaregistrovala.Prožívám lži, jeho nevěry, mlčení, přehlížení , úkolování.M jede po své linii a já taky čekám, jestli ho to nepřejde...jasně , že ne.A Tvým dnešním rozhodnutím jsi mi dodala odvahu nečekat na jeho dohodu-protože se dohodnout nechce, psychicky vydírá tím, že celý rok  od nás "odcházel" a když jsem souhlasila, tak  ho ani nenapadne. Vrací se  k nám vyspat-donedávna i najíst a nabrat čisté prádlo jako na hotelu...Trvá to taky pár let.Tuto péči jsem  již přenechala někomu dalšímu-mám pocit, že ve svých 47 letech takto poctil svou mamku  nebo o 10 let starší sestru/t.j.matka č.2/,které ke všem M.avantýrám vždy mlčely-i v době mého druhého těhotenství.Vzteká  se, že se o něj teď nestarám-má co chtěl..
Nyní jsem se /jako vždy oklikou/ dozvěděla, že nesuší seno u babičky,ale je v Chorvatsku s milenkou a jejími puberťáky.Našim dětem /24 a 21 let /poslal SMS , jak se má fajn./nechtěly mi to říct/  Snaží se je nyní kupovat penězmi /které jsme "neměli"-přiznal jen to, co jsem vydělala já-a půjčováním auta, aby si na ni zvykly a nemyslely si, že je opouští se mnou.Celá léta jsem byla dobrá na  práci a na zábavu  byla tajně vždy nějaká kámoška-nejlépe s velmi mírným manželem anebo čerstvě rozvedená, která potřebuje pomoci/hlavně  už ho neměl kdo  shodit ze schodů.../, s cizími malými dětmi to umí.Byl se svou pověstí snadnou kořistí pro chytrou ženu, kterou jeden opustí, tak děti zajistí strejdou , kterému manželka nerozumí. Manželka mu rozumí až moc-má ho dokonale přečteného.Jeho 3 naučené věty:
-Neklape nám to-na mou otázku:Cos udělal pro to , aby nám to klapalo?  neodpoví-vždy mlčí, když má něco vysvětlit, řešit.Mlčením mě týral týdny i měsíce-to mě spolehlivě sráželo k zemi...Dodnes neřekl, mám někoho jiného, chci být s ní-to jsou ty první příznaky-pečlivější hygiena, kontrola váhy, manželka je ještě nemožnější než dřív, práce se protahuje do nočních hodin...na který si člověk přijde sám. Pak se dozví, že brzy ráno autobusem odjede do práce a za chvíli se v jednom sídlišti objeví naše auto, M.s klíčema vyjede výtahem do jednoho bytu-třeba den před Štedrým dnem/který si nechá doma připravit tou nemožnou ženskou/ a takto denně, atd.atd...
-Nemá to cenu-  to znamená, že  pro něj nemá cenu člověk, který s ním žije 25 let, dělá vše s ním, pro něj podle něj a očekává to samé-toho však není schopen. Je veselý , pracovitý, ochotný, oblíbený, společenský, ale všude jinde-doma unaven-divadelní maska padá s překročením prahu..My  už jen slyšíme: Nevím, možná , uvidíme...Nikdo by mi to nevěřil, že žije dvojím životem-dokonalé mimikry-jako Koarda/myslím/ v neděli , o Vánocích, o posvícení jsme hráli rodinku..Chtěl by teď se mnou asi "kamarádit", ale já nemohu mít za kalmaráda, podrazáka a nevěrníka-přátele si vybíráme jinak, že?
-Nemůžem se dohodnout=nastolí požadavky a nepřistoupí na ty mé ani trochu.
Chce rozvod dohodou/pro mě ale nepřijatelnou/, ale kdybyste mi ostatní taky poradili, jak časově a finančně je náročný rozvod "z mé strany", byla bych ráda. Vím, mám to vypozorované, že rozvodem to nekončí-budem se potkávat, ale to, že  zanedlouho bude ta druhá mým vnoučatům za babičku, to nemohu snést-dospělým dětem styk s ním nemohu nijak zamezovat-počkal si, jestli jim dopadnou vysoké školy a když ne, nebude na ně teď muset platit...Jde o to že,já mám jen nemocnou mamku a on rodinný klan, který dělá jakoby nic, já jim nechybím, je jich dost.ON je jejich,ne já.M.se snaží  mě odříznout od příbuzných/"nepolezezeš tam a nebudeš s nima mluvit !!/-u společných známých se již stalo..Nechci se nechat, ale tam, kde oni bydlí máme část, kterou bychom nyní mohli v poho používat jako chalupu/moje je čtvrtina/ a víkendové útočiště pro  budoucí rodiny  dětí. Odchází mi děti z hnízda, potřebovala bych nyní na to překlenutí svého muže, ale odchází také-všichni  najednou...To není druhá míza, to je další puberta-co se ptáš, co ti je pom, přijdu, kdy budu chtít a ty mě nic neříkej,nezajímáš mě atd.atd.-Vše jsem si musela zasloužit-těžkou prací, ta druhá nic-jezdí v našem autě, má ho na zábavu, na noc ho nevonícího vrátí, jí do ucha nechrápe...U ní zabáva  , pro mně psychický teror.K mamince se chová pěkně, ale tatínek taky neměl moc úcty ke své ženě-neměla jméno-byla TÝYYYYY,dárek, obejmutí ap. -nikdy nic
Poraďte, jak se zachovat, až se z té dovči M.vrátí?Přichází od ní jakoby nic-snažím se mu v bytě vyhýbat-domácnost /před potřebnou rekostrukcí,na kterou nemám/ a zahrádku udržuji,když není -stejně tu jen spí a prý bude, dokud nepřistoupím na jeho podmínky. V jedné své"silné "chvilce jsem se stavila u právničky, která  zhruba zhodnotila pozice a poradila mi,co chtít v té dohodě, aby byla rovná. Sdělil mi, že to takhle bude třeba 5 let, že se sem bude vracet/ví, co nechci, tak mi to dopřává/.Nic mu nechybí, žije ve více domácnostech a já se tu trápím. Vím, že to nemá cenu, ale jak se rozhoupat. ? Rozumím Kokardě a rozhodnutí jí závidím.
Jsem toho plná-Vaše příspěvky čtu několik dní-o Babinetu jsem nevěděla...Nějak jsem to s psaním  přehnala, asi to nemá hlavu a patu,ale tolik podobných znaků s  Kokardiným příběhem-  to u mně spustilo stavidla-třeba  ti vlivní známí-má dávno vše zjištěné, jak na mě právně...vše je taky jeho-auto je firmy , byt ,dům po rodičích-který opravujeme stále dokola, firma, kterou si vybudoval za našeho manželství..A co by mi dával-vždyť jednou po mamce zdědím  1+1...
Přiživila jsem se u tématu. Vaše rady Kokardě pomohou i mně.Díky za net-za našeho mládí toto nebylo a plácaly jsme se v tom každá,jak uměla...Mějte se všechny hezky. Už budu jen číst-slibuju...

Duplikát-jsem tu poprvé a nějak je mi podařilo vyrobit to "dílo" znova  ...

Ahoj Mikulenko, držím palce při řešení tvé situace. Nevím, proč si takhle dlouho necháme tolik věci líbit a čekáme,jestli chlapi dostanou rozum.Bohužel málokdo.Pochybuju, že by takhle dlouho čekali chlapi, kdyby prožívali to co my.Já jsem taky rok a něco po rozvodu.Taky jsem nebyla podle manžela normální manželka, měla jsem hodně chyb, zvláštní, že podle něj byla vše jen moje vina. Ale už je mi to fuk.Děti si bere často, ale vím, že ani ke své nové partnerce není upřímný a lže, takže jsem ráda, že já mám od něj pokoj.A už se s ním nemusím trápit. Fakt se ti psychicky uleví, až budeš od něj, ale nebude to hned.Nejdřív si vezmi dobrého právníka, já měla ženskou, myslím, že to líp chápe. Pokud jste dávali peníze do baráku, který je sice jeho, vezmi si odhadce,máš nárok na polovinu nákladů, co jste investovali.Nevím jestli je to tak i s firmou.Nebuď hrdá a vezmi si půlku věcí, na které máš nárok.Nadřela ses na ně, tak proč mu to nechávat, aby to utratil s milenkou?Já měla i odhadce i z důvodu, aby jeho rodina nemohla říct, že jsem ho okradla,všechno mají přes právníky a odhadce. Stejně jako u vás, tchán se choval stejně ke své manželce a on ke mě.Jeho rodina pomalu dělá, jako když neexistuju.Mrzelo mě to, ale alespoň se ukázalo, kdo za to trápení nestojí. Já podávala žádost o svěření dětí do péče v prosince, v lednu byl o ně soud a v březnu jsme během pěti minut byli rozvedeni.Ale měli jsme vyřešený i majetek a dokdy můžeme bydlet v jeho chalupě.Protože mě vyplatil, tak jsem tam mohla být půl roku s  tím, že jsem mu dávala polovinu nákladů na bydlení a pak jsme se s dětmi museli odstěhovat.Docela mě překvapilo, že jsme se v tomhle směru na všem dohodli.Vůbec jsem to nečekala.Jo a máš taky nárok na půl peněz z vašeho společného účtu a taky se tam počítá jestli máte stavební spoření,penzijní připojištění, protože to jste si taky spořili ze společných peněz a je jedno kdo bral víc, jako manželé máte nárok na půlku.A pochopitelně všechny půjčky a dluhy se tam taky počítají. A u věcí jsme to dělali tak, že jeden si vzal lednici, druhý myčku..těžko bych jí odnesla i s kuchyní.A tak to bylo i s nábytkem ,autem a věcma co má každý chlap v garáži-vrtačka, křovinořez..Prostě sepiš si všechen majetek, proč byste s dětma měli odcházet jako když si nic nezasloužíte.

Holky:
tak na email, že se chci rozvést mi odpověděl že není na žádné dovolené-co zase mám-jak má moc práce, jak je nemocný s naží se makat, abychom měli/my/ peníze...k rozvodu ani slovo.taxem mu odepsala, že to na situaci nic nemění a že ať popřemýšlí na podmínkách. Odepsal mi: "jak myslíš".

Mikulenko: já vlastně taky doposud od něj "nevím", že má milenku-je to jen kamarádka, že-a nai jednou mi neodpověděl na otázku: "jak si to představuješ s náma dvěma do budoucna". nestojím mu ani za odpověď. Nebo něco jako "promiň, prostě sem se zamiloal, " -nic. Prostě jem mlčí, vytáčí se, mlží a nechce být otravován.
U tebe to taky už trvá dosti dlouho,vidno že obnova tvého vztahu je zcela proti všem zákonům/zřejmě/. Držím pěstičky ať najdeš odvahu-k čemukoliv, co ti udělá dobře.