Eva36: Tercila: tuším, že Aximu bude úplně u pr.... , co dělá jeho partnerka ve svém osobním volnu (ať se nechává fotit nahá nebo oblečená nebo dělá něco ještě ujetějšího podle měřítek současného svět) ... navíc si myslím, že takovou ženskou on by si nevybral ... tak jsem zvědavá, co ti na to napíše.

Evi, já ho neznám, já jen podle rčení: "nedělej druhému, co sám nemáš rád" si vždycky zkouším představit i tu druhou stranu mince. Prostě pokud nad něčím přemýšlím, tak to zkouším ze všech stran - no samozřejmě, že občas se nedaří a je mi jasné, že každého k určitému poznání dovede až čas a osobní zkušenost. Nepříjemné je, že pokud někdo žije jinak, odsoudí v první chvíli někoho, kdo žije zas jiným způsobem života. Mimochodem, mně se nějak nedaří teď uvěřit, že by bylo jakémukoli člověku úplně fuk, čím se zabývá jeho protějšek. Jo, pokud bude ženská chodit do cvičení, chlap si zatím asi rád bezmyšlenkovitě poleží u telky , ale v momentě, kdy se provalí, že ostatní ženy chodí ze cvičení domů o hodinu dřív než jeho manželka, nemyslím, že by byl úplně v klidu . Divadlo lhostejnosti chvíli hrát může, ale dlouho to nevydrží - si teda myslím .
Jinak jsem taky přesvědčená, že ledacos se jakoby vyřeší samospádem, a že někdy nemá cenu hrotit záležitosti, ale zase jsou i takové situace, kdy to určité "vyjasnění" natvrdo a na rovinu pomůže. A zas, jak komu a jak kdy. Zažila jsem chvíle, kdy strčení hlavy do písku bylo jistým řešením, ale i chvíle, kdy jasná fakta mi otevřela cestu k lepšímu životu.  No jo, život je zamotaný.

Eva36:  Jo, mně kdyby někdo ukázal, že můj dnes BM fotí nahatou milenku, tak mi konečně dojde, že za jeho nezájmem není přepracovanost, ale taky mj. i ta baba a jelikož on se nezmění, bylo by pro mě řešení "sbohem a šáteček" to jediné možné ... ale že mi to nikdo neukázal, neřekl, tak u nás byla skutečně prodlužovaná agónie vztahu, protože on kecal a kecal, já dlouho věřila a věřila - do doby než mě znovu podrazil, pak se omlouval nebo mi případně nadal, jak jsem nechápavá, já se zastyděla za svou neomalenost, že nejen chci, aby přestal vybírat mou výplatu, ale že i chci i jeho příspěvek na byt, stravu a naše dítě, že chci občas společný víkend a aby někdy dceru vyzvedl ze školy a zasklil dveře doma, ... tak já se styděla za svou náročnost, sklapla jsem a uvěřila, že příště to bude lepší ... he! ... nebylo ... tenkrát kdyby mi někdo řekl, ať nejsem hloupá, že on už má svůj zájem jinde, balila bych kufr ... takhle jsem čekala, až SE to zlepší ...


Nóóóó, tak přesně něco takového jsem měla na mysli. Tedy v pozici té, která je informována. Proto říkám, že i ta krutá informace může někdy i pomoci. Bohužel, bohudík (?).

Regina napsal(a):

Je to o úhlu pohledu.Kamarádka rok věděla, že má muž milenku, viděla, jak mě deptá, jak se ke mně husně chová a byla schopná mi akorát říct, že bych se měla začít malovat a nechat ho žít- jen jsem nechápala, vo co go...brrr.

Bohuzel i takove jsou kamaradky.

Nabuko, určitě do toho všeho nezasvěcuj manžela milenky. Jen mu zbytečně ublížíš a bůh ví, jak on by se pak zachoval. Co kdyby jí pak opustil? Vždyť pak by se ona teprve pověsila na tvého muže. Jednak by měli pro svůj románek větší prostor, protože ona by měla například volný byt. Nebo kdyby jí její manžel z bytu vyhodil, tak by jí tvůj muž musel jako správný chlap nakonec pomoci....
Myslím, že bys pak opravdu mohla o svého muže přijít - a ještě by ti vyčetl, že tys ho svým jednáním donutila k tomu, aby se on o ní, když zůstane sama, postaral.
Vem si raději poučení z toho, co napsala na druhém fóru -  Ukončila jsem život ve třech... -SOLKLA, o tom jak její láska k milenci "vyšuměla".

Upravil(a) Sydney (1. 8. 2007 22:28)

je srandovne, ake strasne tazke je prijat fakt, ze musime zodpovednost za svoj zivot niest sami.

Nabuko, drz sa, si fajn baba a celkom urcite to teraz riesis tym spravnym sposobom. Je dolezite, co chces v zivote ty, je dolezite, zamerat sa na seba, na svoje predstavy a ocakavania. Zijes svoj zivot. Nezijes zivot za svojho manzela, ani on ten svoj za teba. A naozaj neries milenku. Ries vas dvoch, pretoze vas vztah je v skutocnosti len o vas dvoch, ci uz tam nejaka nevera je-bola, alebo nie je.
To, ako svojho manzela opisujes, no neviem.... Mne osobne to pripada tak, ze ovela viac "vyhras" v pripade, ak o neho teraz "prides". Leda, ze by chlapec zmenil svoje postoje, alebo take nieco. ale to byva skor zriedkave.

Evi, někdy je otázkou jak to říct. Jak říct své kamarádce, že její manžel je p..., který si dokazuje své "Já" a domá dělá dusno.  Když to naznačíš, tak to dotyčná někdy docela nepochopí, když to "vybalíš", tak se může stát, že se to obrátí proti Tobě. Zažila jsem obě strany. I jako ta dotyčná, které bylo jemně naznačováno, a která svéřepě trvala na tom, že jsem špatná a ta chyba je ve mně a Já musím ..., ale taky jsem byla v situaci, že jsem věděla, že v manželství moji přítelkyně je někdo třetí. Jí jsem to nedokázala říct, spíš jsem se snažila ji nějak nakopnout. Ale s ním jsem si dala kafe a vylíčila mu jak to asi bude probíhat až to doma praskne a jestli mu to stojí za to. No byl to celkem dlouhý rozhovor-spíš monolog. Poučena z babinetu avybavena vytisknutými příspěvky Pan a jiných jsem možná přispěla k tomu, že ten dotyčný šel trochu do sebe a dneska mají myslím "normální" manželství. Víš neodsuzuji kamarádky, které nedokážou říct " Tvůj partner(ka) má někoho".

já si myslím, že kamarádky nemají nic říkat. Nemají právo zasahovat do života těch dvou, vlastně třech. Moje kamarádka mi se slzami  v očích řekla, že věděla, že mě manžel podvádí, že se tím strašně trápila, ale nedokázala mi to říct. S ním o tom mluvila, ale se mnou ne. A já ji  odpověděla, že udělala správně. Pokud ze mě můj partner dělá hlupáka, tak je to jeho záležitost, ničí jiná. Jakým právem se pasuji na vykonavatele rozsudku nad něčími osudy?

Asi bych fotku milenky jejímu manželovi neposílala, ikdyž bych určitě měla sto chutí. Ale co se tím získá?
Možná su pesimista, ale já nějaký kladný vývoj ve vztahu Nabuka s tím jejím nevidím. Nabuko potřebuje lásku a podporu, což její muž evidentně poskytnout neumí. On zase potřebuje rodinné zázemí a mateřskou péči, jenže - jak dlouho vydržíte tvořit zázemí a opečovávat někoho, kdo o vás jinak nijak zvlášť nestojí (a vydrží to na vás hrát jen do chvíle, než dostane, co potřebuje) ... Jak dlouho si vydržíte namlouvat, že důležitá je vaše láska k němu a to ostatní (snad) příjde časem?
Je to bolestné, ale myslím, že Nabuko ho stejně jednou "vypakuje z baráku". A čím dřív to udělá, tím kratší dobu se bude trápit.

Upravil(a) Míša Kulička (8. 8. 2007 8:25)