NABUKO :

- fotka nebyla úplně aktuální, že? já vím .... něco takového najít, srdce se rozbuší leknutím, udělá se ti úplně špatně, šok, taky znám - můj ex si je v pc neschovával, prostě tam měl na ně složku na ploše a neustále přidával - z jejich společných akcí, ale i ona se probouzející apod. a já se časem naučila se nedívat a neničit se tím. Nevědět, nevidět.

- jeho reakce byla normální, cos čekala jiného? To nebyl vůbec chytrý nápad mu to volat, i když zase pochopitelný. Když už chceš číst v mobilu, v mailu atd., musíš mít sílu to unést a před ním ani nepípnout (a nebo si dělat kopie jako důkazy až pro případ rozvodu).

- důležitá informace z toho všeho - on se bojí, on se velmi bojí, aby se to nedozvěděl její přítel .... hmmmmmmm, tak to by bylo to hlavní pro mě. Já už bych se postarala, aby se dozvěděl! Samozřejmě tak, abych to nebyla já. A že to není ode mě pěkné? To není, ale tomu se srdečně směju - ve srovnání s tím, co udělal on

- jinak si taky myslím, že tenhle chlap nestojí za námahu, ale rozumím tomu, že ho chceš zpátky

Nabuko, tak to je fakt idiot ....s prominutím. Tak takový chlap ti už snad nestojí ani ze jedinou slzičku. Dělalo by se mi z něj špatně. A ty s ním chceš bydlet až do ledna? Vždyť takhle se budeš jenom trápit. Pořád na něj koukat a vědět, že odchází za ní. Myslíš, že to zvládneš? Nebylo by ti líp samotné s malým?

Na mě by to bylo opravdu tak moc, že bych mu naházela věci do tašky a ať se sebere a jde. Když je takový frajer, tak si určitě poradí.

Vím, že samotná to budeš mít o dost těžší, ale ty to určitě zvládneš a bude ti lépe. Drž se

Nabuko, holčičko zlatá....
v jednom ze svých příspěvků jsi použila slovo iluze... troufám si tvrdit, že to je alfa a omega vašeho společného života.
Tvůj manžel žije v iluzi, že je po vztahové stránce dospělý muž. Bohužel,  n i k o l i v ..... jeho zdravá vztahová potence je na nule.
Jeho přítelkyně na tom není o moc líp. Ani jeden z nich nemá na to, aby sám za sebe a bez manipulace ustál, do čeho se pustil... a navíc - z pýchy a z ješitnosti, možná i z nudy, vsadili do svých hrátek úplný domov dětí.

Ve vašem manželství máš ty dost lásky za vás za oba a svůj cit, odražený od jeho ega, považuješ za jeho lásku k tobě. Myslím, že to je tvoje iluze - dlouhodobá.... a bolestná.

Řekla bych, že jediná cesta pro vás oba je v tom, že svého muže psychicky a citově opustíš a svou lásku si necháš jako energii pro sebe a syna. (Pořadí je správně - potřebuješ ji, aby ses zklidnila, zařídila si život po svém a pro sebe a svého syna udělala všechno, co je třeba.) S klidnou myslí buď tak "sobecká". Všechno tvé dávání jako ženy je totiž marné, pokud tvůj manžel doteď v sobě nemá mužský protipól láskyplného ochránce. Absolutně nevěřím, že bys mohla svému muži pomoci tím, že ho budeš milovat ještě víc. Naopak - myslím, že jeho uzdravování začíná od samoty a uvědomění si vlastní citové a vztahové prázdnoty.

Nutně potřebuješ oporu, neodkládej odbornou pomoc, potřebuješ "přítele". V pomstě milence úlevu nehledej - zaplatíš pošpiněnou sebeúctou a to je nadlouho.
Zdravím tě.

P.S. Vzpomínáš na svůj pocit z nabídky pomoci toho právníka při nehodě?

Upravil(a) Largo (24. 7. 2007 11:30)

Já se ještě připojím k tomu, že se určitě nemusíš bát, že bys to všechno nezvládla i sama. Už jsi ve svém životě předvedla, že zvládneš hodně moc, kam se na tebe mnohé hrabeme. Toho se opravdu bát nemusíš. Zvlášť, máš-li po ruce někde babičku, sestru nebo kamarádku, které by v případě nouze pomohly.

AnnaP. napsal(a):

Nabuko , nečekej na nějakej brzkej happyend , když už tak milenku před tebou brání , je v tom až po uši !

dost možná, že má jen strach aby mu přítel nerozbil ciferník, a nebo se taky bojí aby mu milenka neskončila na krku i s dítětem. Starat se o manželku, milenku a dvě děti musí být docela náročné jak po stránce finanční, tak psychické.

ahoj všichni, ráda bych se také podělila s někým podělila o svůj příběh. Je mi 30 let a jsem devět let vdaná. Máme s manželem osmiletého syna Martina. Do letošního února jsme měli skvělé a harmonické manželství, alespoň já jsem si to myslela. V té době jsem z chování manžela začala mít pocit, že je tu ještě někdo další než já a mé podezření se potvrdilo. Manžel sice nejprve tvrdil, že je to jen kamarádka, která má problémy a potřebuje pomoc. Později se ukázalo,že spolu mají něco víc než jen kamarádství. Ta žena je vdaná a má dvě děti. Pokoušela jsem se z manželem nějak situaci řešit, dokonce jsem navštívila manželskou poradnu. Dle rad z poradny jsem se snažila zachránit vztah i rodinu. Dokonce už chvilku začalo vypadat, že i manžel se začíná snažit. S ženou se přestal stýkat, netelefonovali si, začal se mnou předělávat byt a znovu plánovat budoucnost. Jenže tento týden za onou ženou jel, protože prý má problémy a potřebuje si popovídat. Bohužel u povídání nezůstalo. Ráda bych mu dala ještě šanci, ale nevím jestli to není naivní. V poradně mi radí ještě setrvat, ale jak dlouho to má člověk vydržet. Ráda bych znala i názory ostatních, kteří mají s nevěrou manžela nebo partnera zkušenosti a jestli to vůbec je možné dát znovu dohromady.

Ahoj.Nejdůležitější je asi otázka "A co chceš ty?" Jaké máš ty z toho všeho pocity, jak se k tomu všemu staví tvůj M a jak se k tobě chová?

Tvůj M má asi pro tu ženu slabost a tahle situace se může klidně opakovat. Jak jste to vlastně řešili poprvé? Dostal nůž na krk nebo to ukončil sám od sebe?

Nabuko, myslím na tebe, jak je?

Nabuko, zvládáš to hezky   

Držím moc palce, ať je zase dobře.

Nabuko napsal(a):

Ahoj holky,

nebyla jsem tu, jelikož nám na sídlišti vypínali teplou vodu, takže se celý týden binkám s malým po příbuzenstvu. No, dnes už jsme konečně doma, i když voda poteče až od zítra.

Shrnu stav za poslední týden - v pondělí ráno manžel odcházel do práce, standardně mi dal pusu jako obvykle, já mu řekla, že už se nemusí přemáhat, že už si nemusíme na nic hrát a nemusíme dělat, co nechceme, oba. Koukal jak kdyby ho přejel vlak. Vypadal hooodně smutně. Cca za dvě hodiny mi přišla sms "Už jí psát nebudu, žádný kontakt, ani brusle :-(. Nám už to sice nepomůže.". Napsala jsem mu na to cca "Nevím, co Ti na to mám napsat. Snad jen, že zase bude dobře. Škoda jen, že nemůžeme být šťastni spolu. Tedy alespoň ne teď". Ozval se pak asi za další dvě hodiny, jestli mi může přivést k příbuzným čokoládu na nervy. Přijel a dával mi to s tím, že se mi omlouvá za včerejšek. Řekla jsem mu, že se má omlouvat za jiné věci a že to čokoláda nespraví a že už to nechci řešit, protože už máme vyřešeno.
Pak odjel na služební cestu do Rakouska (vrací se dnes). Každý den několik sms, jak se máme a co Vašík atd. atd. Ozývám se mu pouze v odpovědích a pouze o dítěti, nepíšu mu iniciativně sama. Včera jsme si napsali něco ráno a pak už celý den nic. Asi v šest mi přišla sms "Hmm... Jak se máte?". Předpokládám, že to hmm... mělo znamenat "tak vidím, že sama od sebe se mi neozveš" nebo něco v tom smyslu. Dneska přejížděl ráno z Rak. do ČR a hned volal, ale já neměla mobil u sebe. Tak jsem mu pak volala zpět a telefonoval. Předpokládám, že s ní (půl devátá je jejich komunikační hodinka). Zavolal mi a říkal "já jsem volal jen kolegům, protože jsem nevěděl, kam přesně jet". Prostě hned vysvětloval.

No, zkrátka nechápu, o co mu jde. Zase se mě snaží dostat tam, kde jsem byla. Ale já už se nedám. POkud mě (myslím tím mě - ženskou, manželku, milenku, přítelkyni, kamarádku) bude chtít, bude muset začít bojovat. Doteď jsem byla já ten, kdo se plazil, ale to už nedovolím. Získám zase sebevědomí a nebudu ho potřebovat.

Mimo jiné - od příštíhoměsíce by měl trávit polovinu týdne v RAkousku, takže odnaučování závislosti bude o něco jednodušší - stejně budeme žít prakticky sami (až na víkendy).

Nabuko, super. Držím palce

Wiki napsal(a):

Nejsem si tak úplně jistá, že to Nabuko zvládá skvěle.......plácá se v tom ode zdi ke zdi. A dokud se nevzpamatuje, bude hůř.

Někde dříve jsi Nabuko psala, že si ty věčné rány asi zasloužíš, že si připadáš jako otloukánek. A je to pravda. Přesně tak. Je to smutné. A myslím, že o tom co bude dál s tvým životem bys měla rozhodovat ty, ne tvůj muž.

Nezlob se na mě - a nebo se zlob - to bude možná nejlepší. Nechci ti ublížit. Naopak.

Wiki, mně to nepřijde, viz příspěvek od Nabuko: "No, zkrátka nechápu, o co mu jde. Zase se mě snaží dostat tam, kde jsem byla. Ale já už se nedám. POkud mě (myslím tím mě - ženskou, manželku, milenku, přítelkyni, kamarádku) bude chtít, bude muset začít bojovat. Doteď jsem byla já ten, kdo se plazil, ale to už nedovolím. Získám zase sebevědomí a nebudu ho potřebovat."

Díky holky, budu informovat. Ale v kostech a srdci cítím, že krize ještě příjde. :-) No, v každém případě si domluvím toho psychologa a ten mě snad pomůže, abych do toho zase nesklouzla po hlavě. Uvidíme, uvidíme, uvidíme.

PS: Ani nevím, co budu dělat o víkendu. Nejradši bych, aby zase někam odjel. Já jsem byla vyjetá celý týden, takže bych ráda pobyla doma.V klidu

Nabuko ,
hlavně se zabývej tím, co posiluje a je k radosti tobě. Svého muže neřeš. Nijak.