Nabuko napsal(a):

Míša Kulička napsal(a):

Nabuko a co si takhle domluvit, aby na víkend přijela třeba kamarádka nebo maminka, pomoct s miminkem, pokecat o všem možném (jen ne o tvé drahé polovičce, to by asi moc dobroty nenadělalo), prostě sdílet s někým radost nad miminkem a neřešit - má mě rád, nemá mě rád...
A taky bych asi souhlasila s vyhledáním odborníka, jak ti radí Eva. Miminko ti taťka tu hoďku, dvě pohlídá a tobě to pomůže.

My jsme skoro každý víkend někde pryč, spolu. Jenomže v neděli večer/odpo dorazíme domů a na mě to nějak padne a je to. Nejvíc mi vadí ta nejistota. Tak sakra, proč pořád lže, když ví, že stejně skoro všechno vím. Když o mě nestojí a nemiluje mě, proč mi tedy nevpálí pravdu, že nic ukončit nehodlá. Pravdu mi říká jen v tom, že na mě kašle (ne tedy takhle doslova ...).

Jenže já myslela trávit ten čas občas i s někým jiným, než s tvým manželem, chápeš?

Míša Kulička napsal(a):

Nabuko napsal(a):

Ty mě trápíš :-) Dobře tak
- udělala jsem státnice velmi dobře (i jako těhotná - budeme mít geniální dítě :-), zítra mám promoci s červeným diplomem
- porodila jsem nádherného syna za 2,5 hod.
- vážím stejně jako před těhotenstvím (no, ještě míň :-)
- zvládám i v 6nedělí vše, co jsem zvládala předtím (myslím úklid, vaření, flákání se po netu :-)
- rozhodla jsem se, že budu pokračovat v dalším studiu.

Ať přemýšlím, jak přemýšlím, nenapadá mě, co jsem ještě udělala dobře. To je hrozný, co?

A co bys asi ještě chtěla psát, ty šíšo? Vždyť si toho zvládla daleko víc, než většina jiných ženských.

V tomto kontextu mě napadá, jestli vedle tebe ten tvůj netrpí určitými komplexy ... a jestli si je na tobě tak trochu neléčí (což by bylo vcelku dost ubohé). Nám to s BM taky začalo skřípat, když jeho vyrazili od zkoušky z matiky a já ji vzápětí dostala za 1 - on tu školu nedokončil, já až po našem rozvodu.
Jestli je to tak (ale to můžeš zhodnotit jen ty), začala bych spíš přemýšlet o tom, jestli má cenu dál se trápit s někým takovým. Otec zůstává otcem i po rozvodu, pokud chce ... Ale ty máš nárok na šťastnější život a tvůj chlapeček na šťastnější maminku. Aspoň v tomto kontextu jsem kdysi uvažovala já a vyplatilo se mi to .
Drž se. Přeji ti hodně štěstí

No, on mi už před časem (shodou náhod zřejmě v době, kdy se zamiloval do naší Zuzanky :-)) říkal, že si proti mě začíná připadat blbě. Že jemu už se v práci tolik nedaří, nepracuje na sobě tak jako dřív, nějak ho už nebaví dělat kariéru (byl vždy ve všem jednička), že mě obdivuje, jak na sobě pracuju, v práci, že mi vše vychází, škola atd. Bavili jsme se tenkrát o tom, že začne znovu studovat, třeba blbé MBA. Ale nakonec se na to vybodl. RAdši si našel obdivovatelku. Nemyslím si však, že bych ho nepodporovala já. Když se nevěra proflákla, na tenhle rozhovor jsem si vzpomněla. Přiznal, že by to mohlo mít leccos společného, když chybí sebevědomí tady, naženu si ho onde. Ale stejně pokračuje dál :-)

Dneska v noci jsem zase cítila jeho pusinky a objímání. Nevím, proč to dělá, když mě vlastně nemiluje, neváží si mě atd. jak tvrdí. Myslím, že jsou to hlavně kecy.

Těmi víkendy jsem myslela to, že máme většinou všechno dlouhodobě naplánováno. Jsme celkem společenští a máme hodně kamarádů :-) Takže proto je trávíme spolu. Málokdy se stane, že by byl prázdný víkend.

Nabuko napsal(a):

Míša Kulička napsal(a):

Nabuko napsal(a):

Ty mě trápíš :-) Dobře tak
- udělala jsem státnice velmi dobře (i jako těhotná - budeme mít geniální dítě :-), zítra mám promoci s červeným diplomem
- porodila jsem nádherného syna za 2,5 hod.
- vážím stejně jako před těhotenstvím (no, ještě míň :-)
- zvládám i v 6nedělí vše, co jsem zvládala předtím (myslím úklid, vaření, flákání se po netu :-)
- rozhodla jsem se, že budu pokračovat v dalším studiu.

Ať přemýšlím, jak přemýšlím, nenapadá mě, co jsem ještě udělala dobře. To je hrozný, co?

A co bys asi ještě chtěla psát, ty šíšo? Vždyť si toho zvládla daleko víc, než většina jiných ženských.

V tomto kontextu mě napadá, jestli vedle tebe ten tvůj netrpí určitými komplexy ... a jestli si je na tobě tak trochu neléčí (což by bylo vcelku dost ubohé). Nám to s BM taky začalo skřípat, když jeho vyrazili od zkoušky z matiky a já ji vzápětí dostala za 1 - on tu školu nedokončil, já až po našem rozvodu.
Jestli je to tak (ale to můžeš zhodnotit jen ty), začala bych spíš přemýšlet o tom, jestli má cenu dál se trápit s někým takovým. Otec zůstává otcem i po rozvodu, pokud chce ... Ale ty máš nárok na šťastnější život a tvůj chlapeček na šťastnější maminku. Aspoň v tomto kontextu jsem kdysi uvažovala já a vyplatilo se mi to .
Drž se. Přeji ti hodně štěstí

No, on mi už před časem (shodou náhod zřejmě v době, kdy se zamiloval do naší Zuzanky :-)) říkal, že si proti mě začíná připadat blbě. Že jemu už se v práci tolik nedaří, nepracuje na sobě tak jako dřív, nějak ho už nebaví dělat kariéru (byl vždy ve všem jednička), že mě obdivuje, jak na sobě pracuju, v práci, že mi vše vychází, škola atd. Bavili jsme se tenkrát o tom, že začne znovu studovat, třeba blbé MBA. Ale nakonec se na to vybodl. RAdši si našel obdivovatelku. Nemyslím si však, že bych ho nepodporovala já. Když se nevěra proflákla, na tenhle rozhovor jsem si vzpomněla. Přiznal, že by to mohlo mít leccos společného, když chybí sebevědomí tady, naženu si ho onde. Ale stejně pokračuje dál :-)

Dneska v noci jsem zase cítila jeho pusinky a objímání. Nevím, proč to dělá, když mě vlastně nemiluje, neváží si mě atd. jak tvrdí. Myslím, že jsou to hlavně kecy.

Těmi víkendy jsem myslela to, že máme většinou všechno dlouhodobě naplánováno. Jsme celkem společenští a máme hodně kamarádů :-) Takže proto je trávíme spolu. Málokdy se stane, že by byl prázdný víkend.

A proč se jednou nevykašlat na plány a nezačít myslet na sebe?

Takže si asi léčí pocity méněcennosti tím, že tě sráží ke dnu..... To si vybral opravdu příhodné období. Nemám k němu slov.

Nabuko napsal(a):

Jenomže ty plány jsou moje plány. Nechci se vzdát společností lidí, které mám ráda. A přeci mu neřeknu, aby nejezdil se mnou. Jsou to i jeho přátelé.

Hm ... přemýšlím o tom, kdo je u vás vlastně na kom závislý

Nabuko napsal(a):

Míša Kulička napsal(a):

Nabuko napsal(a):

Jenomže ty plány jsou moje plány. Nechci se vzdát společností lidí, které mám ráda. A přeci mu neřeknu, aby nejezdil se mnou. Jsou to i jeho přátelé.

Hm ... přemýšlím o tom, kdo je u vás vlastně na kom závislý

:-) Já myslím, že svým způsobem oba navzájem. Proto stále neodešel. Je závislý na mě, na rodině, kterou vytvářím. Myslím, že ve skutečnosti se zatraceně bojí, aby o mě, resp. to, co mu dávám, nepřišel.

No - a co třeba mu dát najevo, že pokud míní pokračovat v tomto stylu, přestaneš mít o udržení rodiny zájem ty?
Ale to je těžké s miminkem, to chápu.

Jen dodám, že eset má pravdu. Nabuko, ty jsi hodně silná žena a jsi silnější než tvůj muž. Tohle když mně řekla psycholožka, divila jsem se, a to moc. Cože? Já, ta nicka, co si bez něj neporadí? Co uléhá s pocitem, že je ta nejmrzčejší z mrzkých, protože mu přečetla email? Ta, co si podle manžela pořád jen stěžuje a nemá nač? Ta, která se prý má dobře a přitom jí dobře není? .... Jo a časem jsem jí musela dát zapravdu. Ale nejdřív mi to přišlo jako utopie, jako takový chlácholení, abych se tam nerozsypala...jenže časem jsem si toho začala všímat i já sama. Ano, byla jsem a jsem silnější, než byl můj bývalý muž. A velmi pravděpodobně jsi silnější i ty než ten tvůj.... přeju ti, ať na to taky přijdeš

Tak mám po promoci. Byla to legrace :-) Byli jsme jak Hujerovi - naši, tchýně, manželova babička, manžel, teta, strejda, švagr a jeho přítelkyně a můj synátor :-) Celou dobu byl hodňoučký. Ale ... cestou domů do mě nabourala nějaká ženská. Naštěstí se nic nestalo - já stála a ona to kolem mě šmrncla. Takže mám jen odřené auto. Synovi se nic nestalo. Ale ... byl tam svědek, který se nabídl, že kdyby byl problém, tak mi to dosvědčí, že byla vina na její straně. Byl to nádherný kluk, právník (kdybych prý potřebovala pomoct), sympatický. No úžasný. Dal mi na sebe mobil, kdyby něco. Poslala jsem mu před chvílí sms, že jeho svědectví nebudu potřebovat, ale že ho za jeho ochotu na oplátku někdy pozvu na kafe. No a on mi napsal, že v okolí je moc hezkých kaváren a až pojedu kolem, mám mu dát vědět. Byl fakt úžasný. A mně se zvedlo sebevědomí, páč ještě třeba dokážu sbalit chlapa a to jsem měla v náručí svého synka :-) Nechci to samozřejmě nikam dál vést, ale už jen to pomyšlení, že to ještě jde, je báječné. :-)

Jééé, Nabuko, vidíš, a já to říkám furt a furt, že vždycky se někdo odněkud nečekaně vynoří
I kdyby Ti nezměnil život v základu, stačí, že Ti zlepší náladu. Měj se moc krásně.

Tercila napsal(a):

Jééé, Nabuko, vidíš, a já to říkám furt a furt, že vždycky se někdo odněkud nečekaně vynoří
I kdyby Ti nezměnil život v základu, stačí, že Ti zlepší náladu. Měj se moc krásně.

Nic z toho nebude, ani od toho nic nečekám. Ale jak píšeš, jen mi to zvedlo náladu a i to je úžasný.

Nabuko napsal(a):

Tercila napsal(a):

Jééé, Nabuko, vidíš, a já to říkám furt a furt, že vždycky se někdo odněkud nečekaně vynoří
I kdyby Ti nezměnil život v základu, stačí, že Ti zlepší náladu. Měj se moc krásně.

Nic z toho nebude, ani od toho nic nečekám. Ale jak píšeš, jen mi to zvedlo náladu a i to je úžasný.

Holky, dnes jsem byla u kadeřnice. Vašíka mi hlídala kamarádka. Docela mi to sluší :-)

Opět jsem zjistila, že manžel svůj vztah neukončil (jak jinak - asi podesáté). Ráno jsem mu poslala odkaz z s byty k pronájmu v našem okolí. Jelikož včera pařil, probudil se až dopoledne. Tvářil se zase jako že pohodička. TAk jsem mu řekla, že jsem mu poslala ten odkaz, jak jsme se domluvili. On samozřejmě vůbec netušil. Tak jsem mu vysvětlila, že jsme se před 14 dny domluvili, že pokud svůj vztah neukončí, do měsíce se odstěhuje, takže mu pomáhám s plněním naší dohody. Zase tvrdil, že je konec a bla bla bla. V jednu mi napsal sms, jestli jsem to myslela vážně. Odpověděla jsem mu, že pokud neukončí svůj vztah, nepřestane mi lhát a podvádět mě, pak ano. Že je to pouze v jeho rukách.

Od té doby se mi neozval. Myslím, že dnes příjde a oznámí mi, že se tedy stěhuje. V tuhle chvíli je pravděpodobně s kamarádkou svojí milenky na spinningu.

Cítím v sobě takovou prázdnotu. Mám pocit, jako by se moje tělo připravovalo na pořádnou ránu. NO, v každém případě se to možná už konečně nějak vyřeší. Buď zjistí, že bez nás nechce být a vrátí se a začne sekat latinu. Nebo zjistí, že mu je bez nás docela dobře (styk s dítětem mu nechci upírat, bude ho moci vidět kdykoliv se MNĚ bude hodit - myslím, že budeme doma a nebudeme mít jiné plány) a já budu moct začít žít nový život. Snad jednou i s někým, kdo o mě bude stát a bude mě milovat takovým tím normálním způsobem.

Ahoj, Nabuko. Jen nedělej nic, co bys sama vážně nechtěla. Znám jednoho, co ho manželka vyhodila (měla vcelku pravdivé podezření na nevěru) a on tedy šel. Za 14 dní si to rozmyslela (jinak to je totiž celkem fajn chlap), jenže on už se nevrátil ... má přece svoji hrdost, že? ... Když jsem se ho ptala, jestli by tehdy, tj. asi před 15 lety, nebylo lepší, kdyby se vrátil, řekl mi nepřímo, že nejspíš jo, ale že on nikdy nevrací nic zpátky....ale vlastně uznal, že by mu s ní bylo dobře, i ji měl rád, rozuměl si s ní, měl s ní dvě dospělý holky...no jenže kvůli jeho vlastní ješitnosti nebo hrdosti nebo čemu už to nešlo... Dneska se u ní občas stavuje na kafi, to taky vypovídá, že byli asi celkem dobrej pár, společný názory apod... Uff....no držím ti palce.