Myslím, že pokud si BM bere dceru na dovolenou, měla by tomu program přizpůsobit. Přece si jiě nebere na dovolenou, aby někde sama seděla a nikdo si jí nevšímal. To se nedivím, že na takovou dovolenou se nechce. Vím, že to není jednoduché, ale domluv manželce, že pokud dceru chce, musí jí připravit taky odpovídající program. Měli jsme manželovy děti (dnes už dospělé) na dovolené několikrát, ale to jsme jezdili pod stan k vodě, později na chalupu, po výletech...

Tak ji předejdi a stěžuj si na sociálce Ty. Měli by jednat v zájmu Tvé dcery, ať jí domluví. Ikdyž, taky si myslím, že dají za pravdu tomu, kdo si stěžuje, víc je to nezajímá.

Pokial dobre viem, tak je asi prirodzene, ze rodic ovplyvnuje dieta. Inak by nemohla prebehnut ziadna vychova. Ale takisto by rodic mal byt doma panom a nie dieta. Otazne ale je, ako ten rodic to dieta ovplyvnuje.
A s itou suhlasim, pretoze v tom spociva ich praca. Keby mali vsetko objektivne posudzovat, tak by sme potrebovali tolko socialnych pracovnic, kolko je stazovatelov. Preto je tolko hlupych sporov medzi rozvedenymi. V problemoch je vzdy nejaky naschval:-(

Já teda nevím, ale když už mám mít dítě na prázdniny, tak pro něj připravím odpovídající program tak, aby se dítě zabavilo
MMCH PetřeHl, když už matka dítěte žije v Německu a dcera ji výhledově bude navštěvovat, nebylo by od věci už dceru programově učit německy. Jestliže má dcera tu možnost do Německa pravidelně cestovat a tím pádem v praxi tu němčinu používat, bylo by to do budoucna jen pro její dobro. Mladá dívka, která mluví perfektně německy, má v dospělosti na trhu práce významnou cenu, to si uvědom už teď

PetřeHl, sice nevím, kolik Tvojí dcerce je, ale čím je dítě menší, tím si spíše cizí jazyky vštěpuje. A nikdy není na škodu umět těch jazyků víc, tím lépe do budoucna pro ni. Navíc když bude mít tu možnost němčinu uplatňovat v praxi. Vem si, kolik dětí jezdí za nemalý peníz na studijní pobyty do zahraničí, aby byly schopny se v reálu plynně domluvit. Na studijní pobyt v Anglii se dostane Tvoje holčička asi sotva, takže zkus tu němčimu.

Já vím, že jako otec máš v sobě asi určitý blok, ale jestli to s tím Německem dopadne, zahoď všechny předsudky stranou a nasměruj dceru na studium němčiny. Vzděláni, zejména jazykové, je to nejdůležitější, co do života můžeš svojí dcerce dát a když má dcera PŘÍLEŽITOST, byla by nesmírná škoda ji nechat plavat.

PetřeHl, patřím ke generaci, která se ve škole učila pouze ruštinu i přesto jsem těsně před pádem bolševika prožila týden dovolené v Bavorsku. Přišlo to tak nějak nečekaně, já uměla německy pouze pár základních frází a v Bavorsku jsem holt musela přežít týden. Známý, který mě měl "pod patronátem" mě za ručičku vodit nemohl - jednak měl rodinu, druhak tvrdě pracoval a za třetí předpokládal, že když někdo přijede na dovolenou, bude alespoň v základních věcech soběstačný a nebude mu viset na krku jako pytel kamení - BTW nebyl to žádný můj přítelík, ale kamarád mého budoucího manžela Takže jsem si musela poradit, jak jsem uměla - nákupy, bydlení v penzionu, stravování, procházky po městě a všechno, co s tím souvisí. Nebylo to jednoduché, ale dokážu pochopit, jak osaměle se člověk v cizině cítí bez dostatečné jazykové vybavenosti
Takže když jsem po převratu měla možnost navštěvovat kursy angličtiny hned za rohem od domu, kde jsem bydlela, bezezbytku jsem toho využila. Matka mi hlídala syna-nemluvně a já se po večerech šprtala. Fakt jsem se cizí jazyk učila za pochodu a v podstatě napřed s jedním malým dítětem, potom s druhým a žádná legrace to tenkrát nebyla. Sotva jsem skončila školu při zaměstnání, kterou jsem končila s jedním malým dítětem, vrhla jsem se po hlavě do dalšího studia. Kdybych tenkrát všechno hodila za hlavu a věnovala se pouze mateřství, později bych na to jako nekvalifikovaný pracovník trpce doplatila
Proto tvrdím - kdokoliv má dnes možnost snadně přijít ke studiu, je veliká škoda takovou příležitost propásnout.

Kiara napsal(a):

PetřeHl, patřím ke generaci, která se ve škole učila pouze ruštinu i přesto jsem těsně před pádem bolševika prožila týden dovolené v Bavorsku. Přišlo to tak nějak nečekaně, já uměla německy pouze pár základních frází a v Bavorsku jsem holt musela přežít týden. Známý, který mě měl "pod patronátem" mě za ručičku vodit nemohl - jednak měl rodinu, druhak tvrdě pracoval a za třetí předpokládal, že když někdo přijede na dovolenou, bude alespoň v základních věcech soběstačný a nebude mu viset na krku jako pytel kamení - BTW nebyl to žádný můj přítelík, ale kamarád mého budoucího manžela Takže jsem si musela poradit, jak jsem uměla - nákupy, bydlení v penzionu, stravování, procházky po městě a všechno, co s tím souvisí. Nebylo to jednoduché, ale dokážu pochopit, jak osaměle se člověk v cizině cítí bez dostatečné jazykové vybavenosti
Takže když jsem po převratu měla možnost navštěvovat kursy angličtiny hned za rohem od domu, kde jsem bydlela, bezezbytku jsem toho využila. Matka mi hlídala syna-nemluvně a já se po večerech šprtala. Fakt jsem se cizí jazyk učila za pochodu a v podstatě napřed s jedním malým dítětem, potom s druhým a žádná legrace to tenkrát nebyla. Sotva jsem skončila školu při zaměstnání, kterou jsem končila s jedním malým dítětem, vrhla jsem se po hlavě do dalšího studia. Kdybych tenkrát všechno hodila za hlavu a věnovala se pouze mateřství, později bych na to jako nekvalifikovaný pracovník trpce doplatila
Proto tvrdím - kdokoliv má dnes možnost snadně přijít ke studiu, je veliká škoda takovou příležitost propásnout.

Kiaro, mas pravdu a souhlasim s Tebou jaky mas nazor na cizi jazyky, sama jsem zila sest let v USA a diky tomu trochu ovladam anglictinu. Ale PetrHl tady neresi jazykovou stranku dcery, ale chovani maminky k dceri. Maminka nedokaze se povznest a respektovat prani a potreby ditete a podle toho co pise PetrHl, mi pripada ze haji hlavne sve potreby, prani a tuzby, bohuzel na ukor ditete. A kdyz PetrHl se snazil hajit dceru a navest zenu, aby treba vymyslela pro ne vsechny jiny plan, ktery by byl i pro dceru, tak bohuzel se to ztrhlo v hadku. Bohuzel, myslim si, ze v tom se PetroviHl nepodari udelat nic. Jedine co muze pro dcerku udelat, je dat ji tu jistotu kterou potrebuje a brat ji jako sveho rovneho a umet planovat prazdniny spolu, dle prani obou. Kdyz to nejde s maminkou, tak alespon tatinek. Nadruhou stranu je taky dulezite, aby se dcera umela prizpusobit i programu rodice v mire jejiho veku.

Upravil(a) boruvecka (17. 7. 2007 22:32)

Jo, po přečtení Borůvečky mě napadlo, že skutečně můžeš udělat hlavně to, že "trumfneš" manželku v zorganizování Tvé společné dovolené s dcerkou. Když u maminy bude nuda, může to být lepší u táty - to pak bude výhra pro Tebe. Nic jiného s tím stejně asi nenaděláš.