Stranpa - ani mi to neříkej, se mnou byla taky na pokoji taková hubenďoura, prsa měla  menší než můj manžel a přitom jí mlíko stříkalo půl metru, a po nakojení svýho mimča ještě odstříkala 125ml pro ostatní maminy do zásoby a já mám takový mlíkárny a nemám dost mlíka ani pro svoje mimčo :-(  a v porodnici to bylo taky v pohodě, to jsme  navážili dost. Ono je to možná i těma nervama,  porodce jsem se taky vůbec nevyspala, před tím jsem měla dvoudenní těžkej porod a  pak doma ubrečený miminko co prořvalo několik nocí a holt ten stres  asi  udělal svoje.  Teď po každým kojení dokrmujeme a malá je spokojený hodný miminko

Ahoja holčiny...tak jsme přijeli od dětské..v pátek nás pouštěli z porodnice,štěpán měl 3500g dnes u dětské 3560g..tak nevím,zda je to málo,nebo v mezích normy..právě jsem dokojila a řve a řve...mě se to mlíko ani nemá šanci udělat...přitom v noci je to fakt v pohodě, mám mezi kojením větší intervaly,takže mu to stačí...včera usnul v 21,30 a vstával až v 3,30hod...pak v 7...pak jsme ještě vytuhli do půl 10..a v pohodě...ani nekviknul,jak je mezi kojením 3hodky,tak se mi mlíkárny nalejou a paráda,v noci jsem měla zmáchanou košili..prostěradlo všechhno,už jsem se těšila jak se vzbudí..ale přes den to je peklo.V pátek se mám u mudr stavit,zvážit před kojením a po kojení, bohužel moje dětská tam nebyla, jen zástup, jsou dovolené..takže to byla rychlovka..prý to chce čas,je ještě brzo...je mu prý jen týden,že se to srovná..já teda pochybuju
Neodstříkávám,protože by asi nebylo co...a už tak mám prsa vytahaný jak stará indiánka, po hodine hodinu kojím..vlastně nedelám nic jinýho..no je to furt dokola..kdo to zažil,tak ví o čem píšu...fakt se snažím...chci kojit..ale prostě to asi nepujde..zatím nehážu flintu do žita, vydržím do pátku a pak koupím sunar a hotovo..je to hrozný,ale fakt me z toho šibe...zazžívám poporodní blues..hormony se mi zbláznily....stále mám výčitky, že já se cpu řízkama a malej trpí hlady....nooo prostě nekonečný příběh

Jo jo Blue...taky to vidím na Nutrilon,první dítko melo ještě reflux,že furt malej blindil...takže než jsem našla to správný mlíko,tak to byl maraton..štěpán vypadá v pohodě,po kojení ho můžu jít hned přebalit a je to bez nehody...blue,přesne jak to píšeš Ty...proklínám sebe a vůbec..jak to tu čtu a po sobe čtu,tak u toho řvu...vidím,že v tom nejsem sama,to je taková jediná náplast..jak se mě všichni před týdnem ptali kdy budu rodit,tak ted mi všichni zas píšou jak kojím..a jak malje papá a přibírá...a vůbec...včera na mě padla večer depka jak barák..tlustá jsem,15kg stále nahoře..na sebe co nemám...ted mi ještě začnou padat vlasy..jako u prvního dítka...a visím na první větvi...ted chudák, asi hladovej usnul, mám pocit,že to do pátku nevydržím. Jsem vyždímaná jak citron,bud brečím,nebo kojím..piju asi 6litrů denne,už mi je zě těch čajů špatně
Mě nevadí,že budu dokrmovat....me štve,ba přímo se....že nemám mlíko...proč je to stejný, kkde a čím je to daný? Hlavně že mám nakoupenej vagon vložek do podprsenek...hmmm a jak jsem byla v těhot.odhodlaná kojit a i kdybych cedila krev..

Blue, přesne tak, tak velký prsa..a nemáááš mlíko?..divili se kamarádky, každá kojila s prsama velikosti švestek do 1,5roku dítete a já vypadavši jak kojná jen do 4týdnů...pak jsme najeli na umelou,myslím, že to syna nějak nepoznamenalo, mě už vůbec ne..výhoda byla,že jsem se necítila tak svázaná kojením...všechno se dalo lépe načasovat  naplánovat  a abych ulehčila svým pocitům,jaká jsem matka.. dokonce jsem si to i chvílemi pochvalovala. Synovi jsem pak stravu vynahradila ve 4.mes kdy jsme začli s příkrmy, nakoupila jsem literaturu a vařila obilné kaše a zeleninové polévky, vařila ovocné přesnídávky...a tak nějak si vykompenzovala ten "neštastný" start.
Nyní mám pocit..možná jen pocit, že se situace malinko zlepšila...třeba to chtelo čas, nebo možná, že už jsem se smířila s dokrmováním a tělo tak nějak nastartovalo samo..dokonce mi po 2hod teče mlíko samo,už se i těším až se malý vzbudí...konečně začínám cítit,že se mi prsa nalejvají, malej po kojení už nebrečí, dokonce se tváří spokojeně a usne..je teda fakt,že nekdy na mě visí i hodinu, ale venku je na padnutí, tak jsme doma pekně v chládku a kojíme a kojíme..po kojení si ještě prsa nahřeju teplou vodou a neco málo odstříkám...a tak za hodku a půl už cítím pnutí..
Uvidíme uvidíme...v pátek, zda se váha zas pohne smerem nahoru..Já to říkám furt, že kojení je věda

Tak dnešní den je hotové peklo...furt jen kojím a kojím,už ani nemám co..a malej řve a řve a řve...od rána nespal, já jsem taky docela už hotová, přehazuju si ho z leva do prava,chovám, houpu...už nevím co s ním. Při kojení pokaždé usne, odpadne..dám ho lehnout a je hnedle vzhůru, takže vůbec nevím...jestli má dost, nebo jestli řve že ho bolí břicho..a to to vypadalo tak hezky...napapal se...a byl spokojený, ale odpoledne se to všechno pokazilo..jestli mu je teplo, nebo já už nevím..ale představa noci me teda děsí...Přitom si mylím,že mlíko mám...po kojení ještě neco málo odstříkám, takže nevysaje všechno..třeba je líný..já už tomu fakt nerozumím..Ze zoufalství jsme ted doslova sežrala celou čokoládu, takhle asi nezhubnu..hmmm

Stranpo,prožívám doma to samé,ale mi už přikrmujeme ,sice ne pokaždé.Malej u prsa chrní a pak je hladovec.kojim hodinu a je to furt dokola -chvíli baští a chvíli ho budim.

Chudinko malá, máš můj obdiv, že se ještě držíš. Já už bych mu určitě šupla nutrilon.... Ale ono se to určitě zlepší, chce to vydržet.