Jsme s manželem 22let. Brali jsme se z lásky. Máme dvě děti ve věku 20 a 17 let. Naše manželství bylo jako každé jiné, občas se vyskytly nějaké mráčky, někdy větší, někdy menší, ale vždy se po nějakém čase vyčistilo nebe a vše fungovalo tak jak má. Před třemi lety jsme tak jako asi každý byly postiženy takovou tou jak se říká " manželskou krizí". Nevím jak se to stalo, ale začali jsme se jeden druhému odcizovat. Často jsme si neměli co říct, když jeden vešel do místnosti druhý odešel. Začali jsme si lézt na nervy. Pokud nebyly děti doma, tak jsem ani s návratem z práce nepospíchala a časem ani manžel nechodil rovnou domů. Byl to asi první výstražný signál, že není něco v pořádku. Chybělo mi s někým si popovídat o čemkoliv. V práci jsem sice obklopena samými muži, ale to není ono, chtěla jsem si povídat s ním. Když všechny snahy byly marné, tak jsem začala surfovat po netu a dostala se až na chat, kde jsem si ze začátku povídala s mnoha muži i ženami svého věku. Postupně jsem si s jedním začala psát víc a víc, po půl roce mu dala i telefonní číslo. Za čas jsem zjistila, že jsem se platonicky zamilovala. Asi Vám bude připadat nemožné být zamilovaná a jen si psát a volat. Nikdy jsem se s oním mužem neviděla na živo. Vyměnili jsme si fotky, to ano, ale měla jsem šílený strach se s ním potkat. Jenže jak jsem tak byla ovlivněna tímto netovým vztahem, tak jsem si nevšimla, jak se mi manžel mění před očima, jak je čím dál tím méně doma, jak o sebe začal přehnaně dbát, jak přestává nechávat telefon volně položený, jak si ho bere i do vany, na toaletu, ven když si jde zaběhat, jak v noci když nemůže spát si zapne počítač a vydrží tam až do rozednění. Jednoho dne jsme si omylem vyměnili telefony ( máme úplně stejné), vůbec nevím jak se to mohlo stát, nenechával ho volně. Ve výtahu když jsem chtěla zavolat kamarádce že už jedu jsem ten omyl zjistila a jak jsem se vracela zpátky tak jsem ani nevím proč mu koukla do zpráv a v tu chvíli se mi zhroutil celý svět. Děkoval ji tam za krásný večer a všechny předchozí a že večer až usnu tak se opět sejdou alespoň na PC když ne v reálu. Ale že ten včerejšek byl úžasnej. V tu chvíli mi došlo, že jsme ten údajný včerejšek měli výročí svatby a porve jsme nikam nešli, protože musel zůstat v práci. Vrátila jsem se domů, on v pohodě spal na gauči, takže jsem se jako správná hysterka předvedla v tom nejhorším světle, asi si dokážete představit co to je když ženská něco takového zjistí a jedná s horkou hlavou.  Bylo to šílený!  Přiznal, že bedlivě sleduje mou korespondenci s oním pánem, že si do Pc nainstaloval jakýsi program, který mu stahuje vše co napíšu a to že ho dohnalo najít si přítelkyni.  Tolik vzteku a hněvu pohromadě, dokonce na mě poprve vztáhnul ruku, děti ne to jen koukaly, syn mě začal bránit a on na něj vztáhnul ruku, vlítla jsem mezi ně a chytla pořádnou facku. Bylo to šílený !! Druhý den jsme se domluvili , že to oba ukončíme, že jsme udělali kopanec oba dva. Takže já jsem sedla k PC napsala že už nechci aby mi volal a jakkoliv kontaktoval. Údajně mi pak ještě odepsal, ale to už četl jen můj manžel a zprávu vymazal. Myslela jsem a věřila tomu, že manžel udělal to samé a svou kamarádku vymazal ze života. Bohužel neudělal za tři měsíce ( těsně před vánocema) jsem ho nachytala u vchodu jak si s í přes třicet minut telefonuje a slibuje, že s tím vztahem něco udělá a že po vánocích od nás odejde. On byl totiž v tu chvíli tak nemyslící, že si stoupnul ke zvonkům a když jsem zvedla domácí telefon, slyšela jsem celý jejich rozhovor. Tohle mě porazilo, začala jsem mít psychické potíže, skončila na práškách, zhubla 12 kg. Po novém roce se zdálo, že už je opravdu konec, jenže během několika měsíců jsem zjistila, že pokračuje vesele dál, zapoměl se totiž odhlásit z ICQ a zústal tam viset poslední vzkaz, že se těší na zítra do lesa a že se tam budou zas a znovu pářit. Nadopovala jsem se práškama abych získala klid a začala to řešit, jenže prášky začaly učinkovat nějak úplně jinak, začala jsem brečet, prosit ho na kolenou, bylo to šílený a ponižující, on semnou jednal jak s kusem hadru, řekl, že si to všechno musí rozmyslet a že neví jestli chce být semnou, že chce být sám a svobodný. neustále se snažil mlžit, že už s ní nic nemá. Pak jsem díky těmhle všem šokům skončila v nemocnici. Ze dne na den jsem začala mít ukrutné bolesti v podžebří. Okamžitě mě operovali a našli ve mně 64 kamenů. Všemi těmi stresy jsem přišla o žlučník. Nikdy jsem žádné zažívací problémy neměla, ale co dokáže stres to by člověk nevěřil. Manžel začal být pozorný a opět to vypadalo, že je vše tak jak má být. Jenže když už jednou vás zklame a podvede, nikdy už nevěříte. Jak jsem si tak doma marodila, tak protože zůstával telefon už opět volně ležet, tak jsem ho prolustrovala no a byla jsem opět na začátku. Přál tam Marcelce krásný a úspěšný den a posílal ji spoustu pozitivní energie, protože jí ten den měl nějak moc. Bodeť by neměl, když měl doma prvotřídní servis. V tu chvíli se ve mně něco zlomila, přestala jsem prosit, žadonit, naléhat a zcela otevřeně mu řekla že bych chtěla aby se do vánoc odstěhoval. Byl vykulenej, tohle jistě nečekal. Asi po měsíci mi ta jeho napsala jednou v noci SMS, kde mě osočila z jakéhosi zneužití jejího čísla. Začali jí volat nějací muži a nabízet sex, měla dojem, že jsem to její číslo zveřejnila já. naštěstí byl mažel doma a tu zprávu si přečetl jako první. Takže mám pocit, že to byl takový bod zlomu. Od té doby jsem nenašla nic co by nasvědčovalo tomu, že spolu pokračují. Ale kdo tohle prožil, ví jak se věci mají. NEVĚŘÍM mu !!!  I když mě podvedl tolikrát, ponižoval mě, dokonce i nějakou tu facku jsem chytla jsem asi nenapravitelný snílek, stále ho miluju a nedokážu si představit zestárnout bez něj. Mám všude kolem sebe spoustu mužů, nemůžu si stěžovat, že by se žádná nabídka nevyskytla, ale byla jsem přísně vychovaná, naši se rozvedli když mi bylo 15 let a jsem si řekla, že nikdy nedopustím aby moje děti prošly tím samým. Stačí to co prožily do teď. A mimo jiné táta je pro ně středem vesmíru, teda teď už jen pro dceru.