Tak se mi situace trochu vyřešila, ten princ, kterého mám daleko od sebe je ještě dál..pracovně odjel na 2 měsíce do ciziny a možná je to tak lepší...aspoň si srovnáme v hlavě, jestli na sebe vydržíme čekat a uděláme vše pro to být spolu nebo jestli se vše přeruší..

Vztah na dálku by nebyl nic pro mně, obdivuju ty, co to zvládnou

No právě....má pravdu....

to asi ne, ale řešit to něják budeš muset...

Moc ráda bych se k tomuto příspěvku vyjádřila, mám za sebou to samé, vzdala jsem to a po půl roce za mnou ten dotyčný jede...i přesto že jsme zůstali jen na mailech a telefonátech, nedokázal se ani jeden z nás odpoutat..víme, že vztah z toho nebude, jsme od sebe daleko, ale po dnešních slovech, že za mnou jede 300km jen aby mě viděl, jsem se posadila na zadek..
Přijde mi to nádherné a romantocké, chlap a chování jak z jiné planety, ale škoda jen, že to zůstane na kamarádské úrovni..

Nemyslím, vím...je spousta překážek, které nejde přeskočit..

K tomuto tématu asi tohle...

Bývalý se dva měsíce po odchodu z domu zaláskoval do paní, se kterou se znali už dřív z pracovních seminářů (2-3x ročně).

Tedy dva měsíce po jeho odchodu z domu se znovu viděli na exkurzi. Ještě ten večer si dali rande na slavnostech v naší vesnici (prý ve vší počestnosti) a přišel spát totálně opilý ke mně domů. V průběhu dalších dvou měsíců se viděli cca 4x o víkendu. Tedy viděli se celkem 5x, "chodili" spolu dva měsíce.

Ona dala výpověď v práci, přestěhovala se za ním 100 km, sehnala si práci v jeho městě, pronajali si byt, teď pracuje s ním i na jednom úřadě. Oba všude tvrdili, že ten druhý je ten pravý, že takového partnera celý život hledali, vrkali jako holubičky.

Mně to přišlo hodně narychlo, já bych něco takového neudělala, v tomhle jsem hodně opatrná. Ale to bude tím, že jsem už matkou, bez dětí bych možná klidně řekla "jdi do toho" - o co vlastně jde, že?
Já osobně bych dala přednost spíš po nějakou dobu vztahu na dálku.

Výsledek je ten, že spolu bydlí už víc, než rok. Ona zřejmě nic netuší, ale bývalý si chodí ke mně postěžovat, že není vůbec spokojený a šťastný, že nemá radost z toho, že pracují na jednom patře, že si to všechno představoval jinak, že není taková, jako se mu zdála být na začátku, že si neuvědomil, že mu některé její vlastnosti budou tak vadit atd. Dokonce řeší návrat ke mně. Odcházet od ní však přesto zatím nehodlá.

Všechno je vlastně v pohodě, protože byli oba "sami" a ona se nebála hledat si jinou práci. Bývalý by za ní nikdy neodešel. Ale skončit může takový rychlovztah jakkoli, ne vždy happyendem. Hlavně proto, že ti dva se vlastně vůbec neznali a nevěděli, co od sebe čekat.

Ale bylo by moc krásné, kdyby vám to vyšlo... Moc přeju!

Prý, zda Má cenu bojovat?.... já myslel, že půjde o nějakou sokyni, a ono zatím o blbých 120km...



ČAS prověří každý vztah, a je jedno, zda jeden či druhý dojíždí, nebo zda pracují oba dva na jednom
pracovišti (- tady hrozí mnohem dřív "ponorka"... ;o)

Po čase to první okouzlení malinko vyvane a začnete se mnohem víc zabývat tím, zda se shodnete
v sexuální frekvenci, zda vám navzájem vyhovuje výše příjmů toho druhého, přístup k problémům,
k rodičům a sourozencům jednoho i druhého, k plánování společných aktivit a ochotě jejich prožívání,
atd.

Upravil(a) Slavek17 (14. 1. 2008 11:19)

Toriso, 300 km je opravdu docela dost ...My jsme byli 60km a rok jsme se vídali jen o víkendech vlastně do doby než jsme spolu začali žít a já se přestěhovala za ním...
Uvidíš sama, třeba tě překvapí a objeví se, ale možná je to takhle lepší a trvalý vztah by z toho asi nebyl, když byste se nevídali ....