|
1.září : Vážení uživatelé, vkládat zde odkazy na různé e-shopy a stránky je přísně zakázáno, je to porušení Pravidel. Takové příspěvky budou smazány. Děkujeme za pochopení! 1.září : Národní klasika: ovocné knedlíky. Jak zvádnout veškeré nástrahy jejich přípravy? 1.září : Dechberoucí krása těchto levitujících skleněných zahrad vás okouzlí. Aerárium: Vytvořte si svůj malý zelený svět |
|
|
nevim jak dal, nevim uz nic... ctu denne vsechny ty rady, co tu vsichni ostatnim davate, mimo jine vlastne i me... mam pocit, ze je znam uz navzpamet.... vim jak by se clovek mel chovat ve vztahu, aby to vsechno klapalo.... jenze jak to pouzit v praxi??? je tu spoustu lidi, co maj stejny problem jako ja, a obdivuju je, ze to zvladli... ja ne.... vsechno proste po*eru.....
vcera mi pritel opet oznamil, ze chce mit klid.... to udelal uz minuly tyden, a nevylepsila to ani bila ruze:( vylepsili to az kluci, s kterejma sel na pivko, a pak kdyz prijel za mnou, byl najednou v poho a vysmatej:(
v pondeli jsme se hrozne pohadali, a uz je toho na nas oba moc, protoze mam pocit, ze my dva vlastne ani nic jinyho nedelame.... my jsme oba stejny, a kdyz se hadame, mam pocit, ze najednou soutezime, kdo rekne a udela horsi vec... ale uz se nemlatime, aspon to se mi povedlo... jenze pritel ted chce par dni volna, protoze si to prej musi vsechno srovnat.... jenze ty by mel stejne, protoze jede s kamaradama zitra pryc, tak proc mi to rika:( vcera mi to nejmin stokrat rekl do telefonu, ze chce klid, a pak mi vecer zavola, co delam, a popreje mi dobrou noc, ze me chtel slyset? chcete slyset nekoho, od koho chcete mit klid?
ja proste nevim, co si mam myslet, ale vcera jsem dost premyslela, a vim, ze o nej prijit nechci... miluju ho jako nikoho.... jenze on ma asi pocit ze ne... udelala jsem nejmin milion chyb, za ktery bych se prizabila... kdyz si to tak uvedomim, vlastne ho skoro porad kritizuju, a o tom co na nem miluju, vlastne nemluvim... nechodim nikam s jeho kamaradama, a kdyz on s nima nekam jde, tak vycitam:( vim, ze je to spatny...
jeho kamaradi jsou fajn, jenze ja z toho mam strach, neumim se bavit s lidma, ktery neznam:( ale chci to zmenit, moc, jenze ja... ja nemam kamarady jako on, a kdyz nejsem s nim, tak vlastne sedim doma, a to je problem...
jenze na druhou stranu si rikam, ze i kdybych je mela, tak chci bejt s nim.... a to neni spravny... potrebovala bych nejakou vyhybku v hlave, ktera mi to cely prehodi, nebo cerveny svetlo, ktery mi bude rikat "lucinko takhle ne"....
pripadam si uz jak magor... vcera jsem si napsala par vet, respektive rad, kterejma se budu ridit, a povesila na zed,abych na to videla... na kus papiru jsem si napsala, co na nem miluju, a co nenavidim.... toho co miluju je moc, a asi bych mu to mela ukazat..... proste chci zmenit svuj pristup k nemu a k jeho kamaradum, chci je mit rada, jako je ma rad on, a nechci jancit, kdyz s nima nekde bude, nebo bude nekde jinde... jenze jak....?
Není tady
a konicky nejake mas? svuj zivot, na kterem se pritel nepodili?
Není tady
Tedy Luco řeknu Ti, že to co píšeš je na jeden vztah moc. pokud Ti přítel řekl tohle tak ho ignoruj a dej mu čas. Hlavně udělej něco sama se sebou nebo ho opravdu ztratíš. Vždy když Ti řekne něco co s e Ti nelíbí (že jde s kamarády ap. ) zkus së nad tím povznést, usměj se a řekni mu ať si jde a že se na něho budeš těšit až se Ti zase vrátí.
jak se změnit Ti nikdo neporadí to musíš Ty sama a dá to práci,ale věř,že pokud budeš opravdu chtít tak to dokážeš. Držím pěsti
Není tady
Konicky vlastne ani nemam, ale rikala jsem si, ze zacnu zase malovat, jako driv, a vic venovat pesanovi a tak...
Není tady
_luca_ napsal(a):
Konicky vlastne ani nemam, ale rikala jsem si, ze zacnu zase malovat, jako driv, a vic venovat pesanovi a tak...
Hlavně to chce kamarády
Není tady
Kamaradi, konicky, to je jedno co. Zacni se vic venovat sobe a tomu, co te opravdu bavi.
Upravil(a) vlcice_samotarka (13. 6. 2007 13:40)
Není tady
lilinka : ja vim, je toho moc.... snazim se pritele ignorovat, nijak ho neotravuju, a proste doufam, ze az se vrati, ze se vrati i ke me.... nedivim se, ze chce cas.... jenze je to tezky, jsme spolu pres pul roku, a ja na nej predtim pul roku cekala, a trpela, nez si uvedomi, ze se mnou chce bejt... jenze to jsme delali spolu v jedny praci, tak mozna o to to bylo jednossi, chvilema vlastne i slozitejsi....
prave, to chci, kdyz rekne jdu tam a tam, abych se usmala a rekla mu, jasny, v poho, uvidime se zitra, a dala mu pusu....
Není tady
a kamarady najdu jen tak na ulici? v patnacti jsem se odstehovala, a tim jsem prisla o vsechny kamarady z detstvi.... zustala mi jedna ze zakladky, a ta bydli u melnika, a druha ta odjela do anglie...
Není tady
Určitě si zařiď svůj program nezávislý na příteli a pro sepsání svých bodů - potřebuješ je - sáhni po knize od Plzáka - něco o výběru partnera nebo o soužití. Gordické uzly. Cokoliv. Jojo, asi si tímto obdobím sebeneujasnění prochází každá(ý). Čím dřív se zorientuje, tím líp.
Není tady
Ahoj, tak můj vztah je na tom podobě. Taky jsem udělala milion chyb a nevím, jak z toho už ven. Vím, co mám dělat, jak se zachovat, ale prostě, když přjde na lámání chleba, tak stejně jsem naštvaná, že tráví raději čas s někým jiným než se mnou. V čem je to jiné, tak já už jsem pochopila, že nemůžu být na svém příteli závislá, že musím mít čas i pro své kamarády, sama pro sebe. Dřív jsem se snažila zapojit přítele mezi své kamarády, ale to nějak moc nešlo. nebavil se a tvářil se pak hrozně znuděně. No a tím jsem měla zkaženou náladu i já. Pochopila jsem, že musím žít část života nezávisle na něj. Možná tak to bude fungovat a možná jen tak můžu zachránit náš vztah. a možná je to cesta i pro tebe.
Upravil(a) Sweepe (13. 6. 2007 13:46)
Není tady
ja jsem to asi vedela vzdycky, ze mam mit vlastne tak trochu svuj zivot, ale asi jsem potrebovala poradnou lekci, abych s tim neco zacla delat.... ja ho mezi svoje kamarady zapojovala, nez odjeli do pryc, a bylo to v poho... zrovna tak chce zapojit on me, ale moc mi to nejde... videla jsem se s nima dvakrat:( ja jsem odhodlana proste udelat cokoliv, cokoliv aby se to zlepsilo, a vim, ze je to hlavne na me..... ale bojim se, az k tomu dojde, ze zase udelam tu samou blbost, a budu nastvana, a budu se tvarit a tak.....
Není tady
Lucinko, kamarády najdeš leckde, třeba na té ulici při procházce se psem. Víš, jenom musíš chtít, usmívat se a s lidmi si taky povídat , no a zrovna pejskaři toho napovídají... Víš, tvůj příběh sleduju a pořád mi připadá, že za tvou agresivitou se někde schovává malá ustrašená holka, co si vůbec nevěří. Já vím, žes to neměla v životě lehký, ale teď už je to jenom na tobě. Žádnej chlap nemá rád, když je na něm ženská zavěšená, s jeho kamarády se stýkat nechce a pak jenom vyčítá. Zkus si vzít papír a napsat si, co tě v životě baví, třeba ten pes, co tak s ním chodit na cvičák, nebo malování, co nějakej kroužek, zase bys poznala jiný lidi.
Není tady
V patnácti najdeš přátele úplně stejně jako ve třiceti. Jen musíš začít někam chodit mezi lidi. Nemyslím diskošku, ale nějaké cvičení, nebo pravidelné cvíčo s pejskem. Tam máš víc příležitostí, jak poznat jiné lidi více.
Není tady
každý děla chyby, je dobře, že si to uvědomuješ a tak máš šanci to změnit. možná to nepůjde hned na poprvé, ale časem určitě. Podstatné je, že chceš něco změnit.
Není tady
Svas : asi mas pravdu... navenek pusobim jako drsna holka, a taky si to vetsina lidi mysli.... jenze uvnitr jsem uplne neco jineho... mala ustrasena holcicka.... mas pravdu, neverim, porad o sobe pochybuju... mam pocit ze jsem k nicemu... jenze to je asi nasima, ty nikdy neverili ze odmaturuju, ze udelam ridicak... mysleli si, ze kdyz od nich vypadnu, budu za mesic zpatky... a uz jsem dva roky od nich, a o nic se neprosim.... chapu, ze zadnej chlap tenhle pristup nema rad, vedela jsem to vzdycky, ale asi jsem si myslela, ze on je jinej, ze me ma rad.... tim nechci rict, ze me rad nema, kdyz nechce mit privesek....chci se dat dohromady, protoze mi na nem fakt zalezi.....
Není tady
kolik ti je?
Není tady
24... skoro....
Není tady
Luci, to právě jsem měla na mysli, žes ten start do života měla ztíženej. Rodiče umí utlouct sebevědomí naprosto dokonale, znám to, proto svoje děti chválím a chválím, ono je vždycky za co. Ale už se stalo a teď je to kočko opravdu jen na tobě. Už jsi velká holka a zvládlas to osamostatnění skvěle, ne? A určitě spoustu dalších věcí. Luci a proč ti tak záleží zrovna na tomhle klukovi, není to proto, že se bojíš bejt sama?
Není tady
nerekla bych, ze bojim bejt sama....v podstate jsem na to zvykla, protoze jsem nikdy zadnej dlouhej vztah nemela.....a nikdy mi to nevadilo, kdyz jsem videla, jak se stejne ostatni hadaj, a co musej resit za problemy a ja vlastne nic:) a ted to mam, a jsem za to rada... ja toho kluka vazne miluju, a nikdy jsem takovy zlaticko jako je on nevidela.... jasny, sundej si ruzovy brejle:) ale tak to je... nerikam, ze je dokonalej, to neni nikdo.... ale tohle je prvni kluk, kterej je na me hodnej, umi me pohladit, pomazlit, a je na nem videt, ze mu na me zalezi... a snasi me uz pres pul roku:) a predtim rok v praci:) ja se do nej zamilovala uz hodne davno, a celou dobu az do ted mi to vydrzelo.....
Není tady
navic je to prvni chlap, s kterym si dokazu predstavit zbytek zivota... a vzdycky jsem proste z nas dvou mela pocit, ze my dva k sobe proste patrime.....
Není tady
Pratele se opravdu daji najit vsude a kdykoli. Jen to chce mit otevrene srdce a oci. Zustala jsem v cizine kvuli byvalemu priteli, ktery se potom se mnou nakonec rozesel prave z duvodu, ze jsem na nem asi moc visela. Nakonec jsem zustala kvuli sobe, nasla si kamarady, praci a konicky. Pracovala jsem na sve vlastni osobnosti. Taky jsem mela pocit, ze uz nikdy nebudu mit takove kamarady, jake jsem mela (a porad mam) doma v Cesku. Ale stale potkavam nove lidi a jsem moc stastna, kdyz se to s nekym preklene do opravdoveho pratelstvi. Na druhou stranu nyni, kdyz zacnu novy vztah, vzdy si nechavam prostor pro sve pratele, konicky, zajmy a priteli davam ten prostor taky. No a pak si mame aspon o cem povidat a vymenovat si nazory a zkusenosti. Luci, jsi jeste hodne mlada, a pokud se nenaucis zit sama za sebe, budes mit vzdy problem. Protoze nikdy nebudes mit jistotu, ze s tebou ten dotycny zustane navzdy. Nemuzes si budovat svuj zivot na zaklade zivota nekoho jineho. Jak jsi travila cas, nez jsi potkala pritele?
Není tady
Víš Luci, být sama zvyklá a být spokojená a vyrovnaná s tím, že jsem sama, to je obrovský rozdíl. Ale jo, já chápu, že svého přítele miluješ, jenom mi ten váš vztah připadá malinko nezdravej, promiň. Teď tím nemyslím to, že se doma mydlíte, ale to, že on je středem tvého vesmíru a ty kromě něj vlastně nic nemáš. Nemáš, já tomu říkám, svou vlastní základnu. Své přátele a své koníčky. Jenomže všechno jde, když se chce. A vůbec to neznamená, když budeš mít taky svůj vlastní život, že o to budeš mít přítele míň ráda. Jen se budeš těšit taky z něčeho jinýho a na něco jinýho. Tak co, už víš, kde máš nejbližší cvičák?
Není tady
jak jsem travila cas prednim? hlavne se svoji spolubydlici... a s jejim pritelem... s kamaradem z prace.... s kamoskou... jedne spolubydlici odjela do anglie, kamarad z prace je v ostrave, a kamoska zacala chodit do prace, predtim studovala, tak mela vic casu... ted pracuje, vikendy tancuje, takze toho casu moc neni.....
chapu, ze musim vic zit svuj zivot, taky mi z nej posledni dobou bylo spis zle.....
jenom doufam, ze jsem to nepochopila moc pozde....
Není tady
Svas: jo, to chapu, ze ti nas vztah pripada nezdravej... mas pravdu, on je stred vesmiru, a nic jinyho me nezajima... sice nevim proc, ale tak to je.... na cvicak zatim kaslu, na to jsem asi moc lina:) ale dneska s pejsanem pujdem na poradnou prochazku, zadna odflaknuta jako vzdycky... a taky se chci mrknout po vecech na malovani.... barvy, stetce... a tak... spoustu veci mam jeste u nasich, tak se tam asi stavim.....
Není tady
_luca_ napsal(a):
jak jsem travila cas prednim? hlavne se svoji spolubydlici... a s jejim pritelem... s kamaradem z prace.... s kamoskou... jedne spolubydlici odjela do anglie, kamarad z prace je v ostrave, a kamoska zacala chodit do prace, predtim studovala, tak mela vic casu... ted pracuje, vikendy tancuje, takze toho casu moc neni.....
chapu, ze musim vic zit svuj zivot, taky mi z nej posledni dobou bylo spis zle.....jenom doufam, ze jsem to nepochopila moc pozde....
Nikdy neni pozde. Ja verim, ze pokud spolu mate zustat, tak spolu zustanete. Pokud ne, tak to nevydrzi, ale da ti to nejakou lekci do budoucna. Vsechno ma svuj smysl. A i pratele ber jako neco, co se meni. Nekteri odejdou za praci, nekteri se ozeni/vdaji, s nekteryma si prestanes rozumet. Zivot je plny prekvapeni a zmen, neboj se jich a snaz se na ne naopak tesit.
Upravil(a) Sorcière (13. 6. 2007 14:31)
Není tady