|
9.dubna : Vážení uživatelé, vkládat zde odkazy na různé e-shopy a stránky je přísně zakázáno, je to porušení Pravidel. Takové příspěvky budou smazány. Děkujeme za pochopení! 9.dubna : Vaření na chatě či chalupě bez stresu: Tipy na vaření z jedné pánve nebo hrnce. 1.dubna : Jak vznikla záhada ďáblova trojúhelníku: Odhalil ji už Kolumbus? |
|
|
...je mi 17, o životě vim prd, smysl života nevidim, protože ještě vůbec nevim, jakej ten muj život bude...ale teď mě zrovna naplňuje, když vidím něčí úsměv - nejenom ústa...ale hlavně oči...a když ho vykouzlim...je mi krásně...
...
...láska je pomíjivá, krása, peníze, sliby a plány taky...ale ten úsměv...zůstává...ve mně jo...
naivka...? možná...
Není tady
Ivana napsal(a):
lueta napsal(a):
Andromeda napsal(a):
Jen se pěkně užírejte, jde vám to oběma naprosto skvěle
Taky sleduješ, jak si v tom obě libují?
Myslíte, že si v tom libuju? Myslíte, že nechci být šťastná a spokojená? Vám se to kecá, máte své drahé polovičky, ale co já, která jsem o tu svoji přišla? Mám si podle vás říct - ále co, 27 let jsme se sice měli rádi, ale te´d si honem honem najdu jinýho chlapa? A co když žádnýho nechci? Co když chci raději žít sama?
Ivano tak žij sama, ale SPOKOJENĚ !!! . Ale Ty spokojená nejsi!!! Ty své štěstí a smysl života podmiňuješ návratem BM a jsi jak umíněné děcko. Žiješ v nějaké iluzi, či co, že nic nemá smysl, když Tě ten koho Ty chceš, nechce. Jsi egoistická, umíněná, rozmazlená a ............nešťastná. A nic jiného kromě Tebe to nemůže změnit. V mých očích - promarněný život. 
P.S. Promiň, ale já se vůbec nedivím, že Ti zdrhnul.
Upravil(a) lueta (26. 6. 2007 18:42)
Není tady
Venuše, i když se ptáš někoho jiného, já se třeba večer těším na nový den, jak se mi asi podaří.....Je to i o pozitivním myšlení, večer si najít aspon dva body dne, které tě těší a říct si, že druhý den zase začínáš novou čistou nepopsanou stranou....
Není tady
Jak už tady někdo psal ( tuším, že Selima) smysl je přece život sám. Se vším, co nabízí. Beru to dobré i špatné, je to o učení o růstu, o poučení se z chyb, o prožívání drobných radostí, třeba že vstanu a nebolí mě achillovka, že můžu pracovat, milovat ( je jedno, jestli mám partnera, nebo ne !!!!) že můžu pomáhat ostatním, když o tu pomoc stojí, že můžu jít v pátek do kina, že si můžeme s dětma koupit zmrzlinu a sníst ji na lavečce v parku a smát se, že můžu plakat, když je mi nanic a mám to komu říct, že mám kolem sebe přátele, že nemám kolem sebe někdy nikoho a je mi dobře i samotné, že vím, že každá bolest přebolí a jedeme dál, je to .......prostě život a to je MUJ SMYSL ŽIVOTA!!! 
Není tady
arwenah napsal(a):
Tetamáma napsal(a):
Proboha arwenah, děti a manžel, to není smysl života,
Proč bys neměla být ženská i bez dětí a bez rodiny. Navíc v dnešní době spousta lidí zakládá rodinu daleko později, nevím kolik ti je, možná máš ještě spoustu času. A jestli ne, tak opuštěného otce s dětmi taky můžeš najít a ještě mít radost z toho, že jsi někomu tu rodinu vytvořila.
Proč bych nemohla mít smysl života v rodině?v dětech?v manželovi?Cítím své naplnění života právě tam!A proč bych neměla být ženská i bez rodiny a dětí?Protože to co právě prožívám a čím procházím způsobilo,že se necítím ženou v pravém slova smyslu.Jsem ráda,že mi alespoň PavlaH rozumí.
Všichni se tady zamýšlíte nad smyslem života, ale ten je přece už dávno daný. Někdo tomu říká Bůh, někdo příroda, někdo koloběh vesmíru. Ale podstata je pořád stejná, jsme prostě naprogramovaní, abychom se rozmnožovali, prostě dvě různá pohlaví se přitahují, aby mohl vzniknout nový jedinec. Proto ženy touží po dětech a muži touží po ženách. Genetická výbava se nedá ošálit, ať už ten smysl života se nazývá vznostně nebo jen pudově. A všechno co děláme je jen pokračováním lidského rodu. Teď jsem asi hodně lidí naštvala, ale je to tak.
____________________________________________________________
Rousseau : Každý chce být šťastný.Aby toho dosáhl, musí především vědět
co vlastně štěstí je.
Upravil(a) Astra (26. 6. 2007 19:08)
Není tady
Ano. Smyslem života je život sám. Jsme naprogramovaní, abychom se rozmnožovali. Ovšem nemůže na tom stavět své štěstí. To je prožití každého okamžiku naplno. Radost, že mohu dýchat, zpívat, sledovat ostatní lidi, vnímat vůni květin, let ptáků, ...
Zaměřovat se na to, jací bychom měli být, když v tu chvíli nejsme, přináší smutek.
Lépe je těšit se z toho, kým jsme - i se svými chybami, mít dobrý pocit z každé činnosti, učit se zvládat životní situace, jak nejlépe dovedeme.

Není tady
ajko.m,
ale všechno co jsi teď popsala potřebuješ s někým sdílet, potřebuješ tu druhou půlku svého celku. Nikdo není šťastný sám na pustém ostrově i když nějakou dobu každý zvládá samotu. Proč je tolik nešťastných lidí, kterým chybí láska a porozumění? Nemají tu svoji druhou půlku. Pokud ti chybí souznění, nenahradí ti to žádný majetek, ještě tak práce, v té se soustředíš na určitou činnost, ale jak pomine, začne každý opět vnímat nedostatek souznění.
Není tady
Astra napsal(a):
ajko.m,
ale všechno co jsi teď popsala potřebuješ s někým sdílet, potřebuješ tu druhou půlku svého celku. Nikdo není šťastný sám na pustém ostrově i když nějakou dobu každý zvládá samotu. Proč je tolik nešťastných lidí, kterým chybí láska a porozumění? Nemají tu svoji druhou půlku. Pokud ti chybí souznění, nenahradí ti to žádný majetek, ještě tak práce, v té se soustředíš na určitou činnost, ale jak pomine, začne každý opět vnímat nedostatek souznění.
Astro, pokud někomu chybí láska a porozumění, nenajde ji vně sebe. A pokud ji hledá právě tam, vypadá to tak jak vypadá... Nemůžu nabídnout druhému to, co sám nemám... Nejsem "půlka", jsem celistvá bytost.
Plný život můžu prožít jedině prosta jakékoliv závislosti, tedy i závislosti na druhém člověku.
Čím dřív tohle pochopí Ivana a Venuše (a další), tím dříve mohou začít doopravdy žít, prožívat život cele a do hloubky... Přeju jim to, ale bez vůle a práce to nepůjde...
Není tady
Astři, jsem ráda za tvůj názor. Ještě před nedávnem bych s tebou plně souhlasila, ovšem rozhodla jsem se být šťastná už dnes. Nepodmiňuji to životním partnerem. Pokud přijde, uvítám ho ve svém životě. Jinak sdílet své radosti mohu s rodinou i dalšími spřízněnými dušemi.

Není tady
"Plný život můžu prožít jedině prosta jakékoliv závislosti, tedy i závislosti na druhém člověku."
Ano, to je dobrá rada. Být nezávislá. Ale jak k tomu dospět se tady už nikdo nezmiňujete.....
Není tady
Petunka napsal(a):
"Plný život můžu prožít jedině prosta jakékoliv závislosti, tedy i závislosti na druhém člověku."
Ano, to je dobrá rada. Být nezávislá. Ale jak k tomu dospět se tady už nikdo nezmiňujete.....
Petunko, v první řadě se musíš ROZHODNOUT že to chceš. Že se chceš stát nezávislou a láskyplnou . Věř, že když je žák připraven, učitel se dostaví !
Není tady
smysl života žádnej neni ...
Není tady
Lueto, to víš, že chci!
Zní to moc lákavě být nezávislá (citově i materiálně) na druhých! Protože pokud o toho druhého člověka nějakým způsobem přijdeš, tak se s tím líp vypořádáš.... Teď mě ale napadá, jestli to trochu nezavání sobectvím...znamenalo by to především milovat sám sebe a pak až ostatní...
Není tady
tady se přesně pozná, kdo z vás je optimista a kdo pesimista např. viz Vašek nebo arwenah 
Jsem ráda, že převažují optimisté 
Není tady
Petunko
jsem rád, že jsi mě zařadila mezi optimisty :-)))))))))))))))))
je to zase jen uměle vytvořený mýtus, filozofická úvaha nic víc, dohadujete se o ničem
Není tady
Je to filozofická úvaha, ale podle mě to neni o ničem... Třeba tahle debata někomu otevře oči, aby svět neviděl tak černě nebo jiný si uvědomí, že je v podstatě šťastnej... Zamyslet se nad smyslem svého života neni od věci..
Není tady
Petunka napsal(a):
Lueto, to víš, že chci!
Zní to moc lákavě být nezávislá (citově i materiálně) na druhých! Protože pokud o toho druhého člověka nějakým způsobem přijdeš, tak se s tím líp vypořádáš.... Teď mě ale napadá, jestli to trochu nezavání sobectvím...znamenalo by to především milovat sám sebe a pak až ostatní...
Petunko, ale jak chceš mít ráda ostatní, pokud nebudeš mít ráda sama sebe? Samozřejmě, že to není myšleno narcisticky.
Není tady
Astra má pravdu, smysl života je v tom aby něco nezaniklo, prostě v pokačování, tedy rozmnožování. Tak to příroda zřejmě chce, funguje to u lidí, zvířat i rostlin. To je základ.
Na druhé straně, nevím, jestli je to smysl života (nemám moc ráda velká slova), ale krásné je žít v souladu sama se sebou a obrovské štěstí má ten, který navíc žije i v souladu s lidmi kolem sebe a s přírodou. Aspoň trošku.
Není tady
Petunka napsal(a):
Je to filozofická úvaha, ale podle mě to neni o ničem... Třeba tahle debata někomu otevře oči, aby svět neviděl tak černě nebo jiný si uvědomí, že je v podstatě šťastnej... Zamyslet se nad smyslem svého života neni od věci..
Petunko, co kdyby ses dnes, hned teď zařadila mezi ty nezávislé- chceš -li!!! Je to jen rozhodnutí! Jestliže se chci stát nezávislou, rozhodnu se proto a jdu na to!!!
A jak se to dělá prakticky ?????
.... každý na to jde jinak. já začínala programováním si dne, odškrtáváním splněných úkolů, odměňováním se apod. Teorii jsem doplnila knihami (názvy se tady stále opakují, teď jsem si vzpomněla na "svoji převratnou" - Barbara de Angelis - Tajemství života.) Zpočátku jsem všechno dělala vědomě. někdy jsem se musela přinutit - je to makačka...A pak už to běželo samo. Konkrétně této situaci- osamostatnění se- mi velmi pomohlo auto - první vlastní auto!! (řekla bych - povolená zkratka) Což tvou nezávislost prakticky dorazí. Naplánuješ si výlet - cíl- jedeš se koupat, na houby, pokud nechceš sama vezmeš kamarádku(da), zabloudíš-nevadí - atd. Ale lze se osamostatňovat i bez auta, to v každém případě. Ta duševní nezávislost jde ruku v ruce s fyzickou nezávislostí - tedy popisuju svůj zážitek. A pak večer v klidu ta rekapitulace dne....co jsem všechno zvládla a dokázala = ničím nenahraditelný pocit. A je možné žít nezávisle i coby vdaná se třemi dětmi....
Není tady
Já mám ráda sama sebe, ale milovaného člověka mám ráda víc....
Není tady
nejenom člověka, třeba i zvíře..
Není tady
Nikol napsal(a):
Petunko, co kdyby ses dnes, hned teď zařadila mezi ty nezávislé- chceš -li!!! Je to jen rozhodnutí! Jestliže se chci stát nezávislou, rozhodnu se proto a jdu na to!!!
A jak se to dělá prakticky ?????
.... každý na to jde jinak. já začínala programováním si dne, odškrtáváním splněných úkolů, odměňováním se apod. Teorii jsem doplnila knihami (názvy se tady stále opakují, teď jsem si vzpomněla na "svoji převratnou" - Barbara de Angelis - Tajemství života.) Zpočátku jsem všechno dělala vědomě. někdy jsem se musela přinutit - je to makačka...A pak už to běželo samo. Konkrétně této situaci- osamostatnění se- mi velmi pomohlo auto - první vlastní auto!! (řekla bych - povolená zkratka) Což tvou nezávislost prakticky dorazí. Naplánuješ si výlet - cíl- jedeš se koupat, na houby, pokud nechceš sama vezmeš kamarádku(da), zabloudíš-nevadí - atd. Ale lze se osamostatňovat i bez auta, to v každém případě. Ta duševní nezávislost jde ruku v ruce s fyzickou nezávislostí - tedy popisuju svůj zážitek. A pak večer v klidu ta rekapitulace dne....co jsem všechno zvládla a dokázala = ničím nenahraditelný pocit. A je možné žít nezávisle i coby vdaná se třemi dětmi....
Dovoluji si nesouhlasit. Samostatnost a nezavislost neni vsechno. Ja jsem fyzicky nezavisla uz deset let, ale dusevne ne... jeste ne. Nekdy bych strasne rada chtela mit nekoho vedle sebe.... jindy je mi dobre, ze jsem sama. Bojim se neco zmenit prave proto, abych neprisla o tu fyzickou nezavislost. Je to bezva delat si, co chci, ale je to na druhe strane draze zaplacene samotou.
Upravil(a) venuše (26. 6. 2007 23:09)
Není tady
Lueto , máš pravdu v tom, že se bojím být sama. Celý život jsem někoho, komu na mě záleželo, měla. Nejdřív jsem byla opečovávaný jedináček starších rodičů, potom milovaná manželka svého muže. Vím, že se musím naučit žít sama, beru to jako svůj úkol, ale že bych z toho skákala nadšením, to tedy ne. A jestrli myslíš, že jsem svému muži visela na krku ajko závaží, a proto mě opustil, to tedy ne. On mi naopak řekl, že jsme se odcizili, protože měl pocit, že o něj vůbec nestojím, byla jsem propadlá do své deprese a introverze. A že ho pořád miluju? Tak mi tedy poraď, jak se odmilovat a já to udělám!
Není tady
lueta napsal(a):
Ivana napsal(a):
lueta napsal(a):
Taky sleduješ, jak si v tom obě libují?Myslíte, že si v tom libuju? Myslíte, že nechci být šťastná a spokojená? Vám se to kecá, máte své drahé polovičky, ale co já, která jsem o tu svoji přišla? Mám si podle vás říct - ále co, 27 let jsme se sice měli rádi, ale te´d si honem honem najdu jinýho chlapa? A co když žádnýho nechci? Co když chci raději žít sama?
Ivano tak žij sama, ale SPOKOJENĚ !!! . Ale Ty spokojená nejsi!!! Ty své štěstí a smysl života podmiňuješ návratem BM a jsi jak umíněné děcko. Žiješ v nějaké iluzi, či co, že nic nemá smysl, když Tě ten koho Ty chceš, nechce. Jsi egoistická, umíněná, rozmazlená a ............nešťastná. A nic jiného kromě Tebe to nemůže změnit. V mých očích - promarněný život.
P.S. Promiň, ale já se vůbec nedivím, že Ti zdrhnul.
Kdyz jsem se rozvedla taky jsem neumela sama zit, zustala jsem sama z detma a neznala nic jineho nez z prace na nakup a domu.Nemela jsem zadny smysl zivota stale se trapila odchodem manzela nedokazala se s tim srovnat.Takhle jsem promarnila sebelitovanim 10 let.Navic jsem dost ztloustla.Po tech 10 letech jsem zmenila zamesnani a nasel se clovicek ktery o me zacal mit zajem a ja mu podlehla a muj zivot najednou zacal mit zase smysl byla jsem po tolika letech zase stastna.Jenomze melo to chybicku byl zenaty a ja se pro nej trapila.Az jsme se museli rozejit.Takze jsem ten smysl zivota zase ztratila.
Není tady