14. února : Váení uivatelé, vkládat zde odkazy na různé e-shopy a stránky je přísně zakázáno, je to poruení Pravidel. Takové příspěvky budou smazány. Děkujeme za pochopení! 14. února : Kyjevské smaené fazole. I bez masa se dá připravit skvělý oběd! 14. února : Menopauza mění vzhled eny. Na co vechno má vliv kolísající hladina hormonů |
|
|
budu asi hnusná, moná někomu rozkopu bábovičky, ale děti a psi mohou umřít, odejít. CO vám pak zbude? prázdnota? Smyslem ivota je ivot sám, ale pravda, kadý z nás hledá oporu.
Není tady
PavlaH napsal(a):
budu asi hnusná, moná někomu rozkopu bábovičky, ale děti a psi mohou umřít, odejít. CO vám pak zbude? prázdnota? Smyslem ivota je ivot sám, ale pravda, kadý z nás hledá oporu.
No, děti by neměly umírat! Obvykle se to nestává.
Je jasné, e kadá láska k nějakému tvoru nebo věci způsobuje připoutanost. Ale jak mít psy, jak mít děti a nemilovat je?
Práce jako smysl ivota je také pomíjivý...
Souhlasím s tím, e smyslem ivota by měl být ivot sám...ale upřímně, kdo z nás, pozemanů toho docílil, aby se vůbec nepřipoutal? Moná nějaký buddhistický mnich, odříznutý od běného ivota a tedy nemá k čemu se připoutat. To se to pak medituje a kontempluje, kdy nemusí přemýlet o ničem jiném, ne o Bohu. To ale není skutečný ivot. To je izolace.
Běný ivot s sebou nese připoutání, a následné (bolestivé) poznání, e nic není neměnné.
Není tady
rozvoj mojich duevných, duchovných a praktických vlastností a vedomostí (baví ma objavova nové a zlepova sa v tom čo ma baví)
Není tady
Damilo, opravdu myslí, e kadá láska způsobuje připoutanost? A práce e je pomíjivá? Moná zaměstnání, pokud někdo dělá něco jen proto, aby si vydělal na ivobytí...
Pokud je to myleno takto-můj smysl a cíl je MOMENTÁLNĚ těení se a stavba nového domu. Ale stejně smyslem mého ivota zůstanou ty děti. Ano-láska je taky pomíjivá a kadá láska nezpůsobí připoutanost-jen ta, k naim dětem! A to mi nikdo nevymluví!
Jak je ten vtip: nevím přesně začátek, ale cikán odpovídá, e enu si můe najít novou, ale děti ne!
Není tady
tohle tema mi nedalo a musela jsem se zaregistrovat..:-) pro me je smyslem delat radost druhym i sobe...jen se mi to obcas nedari :-(
Není tady
Judita napsal(a):
Damilo, opravdu myslí, e kadá láska způsobuje připoutanost? A práce e je pomíjivá? Moná zaměstnání, pokud někdo dělá něco jen proto, aby si vydělal na ivobytí...
Pokud je práce smyslem ivota, co se stane, kdy z nějakého důvodu nemůeme dělat svou práci?
Ztratíme smysl ivota? Take jsme určitým způsobem závislí na práci, připoutaní...
Není tady
Myslím, e smyslem ivota je prostě "ivot ít", mít rád ivot se vem radostmi i starostmi, radovat se z velkých věcí i z maličkostí, překonávat překáky, ze svých chyb se učit, dělat vechno, jak nejlíp umíme. Smyslem ivota je něco po sobě zanechat...
Mým smyslem ivota do nedávna byla spokojená rodina - spokojený manel a syn. Momentálně je mým smyslem ivota hlavně můj syn, a potom zvědavost.... jsem zvědavá a těím se na to, co mi ivot hezkého přinese. Mám za sebou patné období, proto se teď těím na něco krásného...
Není tady
Pro mě je smysl ivota rodina (zatím jí nemám, ale u se straně těím
Není tady
Já svůj smysl ivota stále hledám... ale jednou bych určitě chtěla mít rodinu, hodného manela, děti, pro které bych udělala cokoliv, které bych mohla vychovat v kvalitní a schopné lidi..To by pro mě znamenalo těstí. Láska je asi tím motorem. Láska k dětem, partnerovi a svým způsobem i k přátelům.. Straně bych si přála, aby se mi tenhle můj sen jednou vyplnil, ale po tom vem, co vidím kolem sebe a co čtu tady na Babinetu se bojím, e mít spokojený rodinný ivot je dneska u veliká vzácnost Bojím se toho, e skončím jako rozvedená, zhrzená enská s dětmi, pak děti vyrostou, začnou ít vlastní ivot a já budu sama stárnout... Čeho se v ivotě bojím nejvíc je NEMOC a SAMOTA...
Není tady
samba napsal(a):
Já svůj smysl ivota stále hledám... ale jednou bych určitě chtěla mít rodinu, hodného manela, děti, pro které bych udělala cokoliv, které bych mohla vychovat v kvalitní a schopné lidi..To by pro mě znamenalo těstí. Láska je asi tím motorem. Láska k dětem, partnerovi a svým způsobem i k přátelům.. Straně bych si přála, aby se mi tenhle můj sen jednou vyplnil, ale po tom vem, co vidím kolem sebe a co čtu tady na Babinetu se bojím, e mít spokojený rodinný ivot je dneska u veliká vzácnost Bojím se toho, e skončím jako rozvedená, zhrzená enská s dětmi, pak děti vyrostou, začnou ít vlastní ivot a já budu sama stárnout... Čeho se v ivotě bojím nejvíc je NEMOC a SAMOTA...
Sambo, neil!
Člověk si na Babinetu spí postěuje (ale i v ivotě vůbec), to nemůe brát, e to tak je. Ty spokojené sem o svém těstí nepíou, protoe jaksi nemají co řeit.
Spokojená manelství i přijatelné děti existují. někdy si myslím, e takové mám právě já.
No, a někdy si to nemyslím vůbec.
Nic není černobílé. A kdy nepozná tmu, nebude vědět, e je světlo. I v tom nejlepím vztahu přijdou mraky.
Jestli Ti Babinet přijde moc pesimistický, prokládej to červenou knihovnou. Rovnováha musí být! ))
Není tady
Tak červená knihovna není zrovna můj álek čaje
Já vím, e v kadém vztahu je to jako na houpačce, jednou jsi dole, jednou nahoře.. Ale jsem v tomhle pesimista. Sama pocházím z rozvedené rodiny, nevím, co to je ít společně s mámou, tátou a sestrou pod jednou střechou a fungovat jako normální rodina. A v mém okolí je velmi málo takto "spokojených" rodin. Větinou jsou rozvedení a kdy nejsou, tak se nedá mluvit o spokojeném manelství. Připadala bych si dost naivní, kdybych věřila v to, e najdu partnera, se kterým zaloím rodinu, proiju relativně astný ivot a společně spolu zestárneme...krásná představa, ale myslím si, e nereálná...
Na druhou stranu... moc se mi líbí mylenka, kterou tady někdo má pod čarou, bohuel teď nevím, kdo.. ztraceno je to, čeho se sami předem vzdáme
Není tady
majkafa napsal(a):
Zajímavé téma. Dostala jsem krásný mail - díky, e jsi. (Ty, kdo jsi mi ho poslala, ví, viď? Dík jetě jednou za tohle vyznamenání) Tohle. e má existence tady a teď snad někomu zpříjemnila minutu jeho ivota, nebo e jsem chviličku někoho poponesla na jeho cestě ivotem, kdy ho malinko opustily síly. e se cítím jako pevná skála, která je tady pro mé děti, kdy mě potřebují. e se mi dostalo té cti, e mi byly svěřeny dvě nádherné duičky, aby jsem jim spolu s mým m. pomohla na tento svět. A ta úasná kola ivota, do které chodím 24 hodin denně a někdy zírám s pusou dokořán. Ta mě baví a přináí mi potěení.
Majky, svůj smysl ivota plní krásně! A já ti dekuji za vechny utrápené duičky, kterým si kdy pomohla. Určitě, kdy někomu pomůe, tak cítí takový zvlátní hřejivý a imravý pocit na hrudi, protoe tě to těí a naplňuje. A tenhle zvlátní pocit............... to je ten ivot v nás...........a jen ve chvíli, kdy ho cítí, tak opravdu ije! Proto ij majky! ij co nejvíc to jen půjde!!!!
A věř, e pro své děti jsi to nejcenějí co mají! A u si to v pubertě buou či nebudou chtít uvědomovat, tak někde ve skrytu důe to budou pořád pevně cítit. A jednou to ocení!
Jen tak dál!
A písnička pro tebe : http://exchristian.com/gin.mp3
Není tady
Moje pritelkyne a samozrejme moje prace...A budu oponovat PavleH : Ano, clovek muze cloveka opustit, ale kvuli tomu snad nebudeme brecet, ne ? Prilezitosti k nove znamosti je habadej a psu a kocek se tu potuluje take dost
Není tady
Dark Angel: ale ty mi neoponuje. Kdy si udělá z konnkrétní věci, člověka smysl ivota a on ti odejde, v tu chvíli se pro tebe hroutí svět. Najednou tu není ten důvod ít. Jak to zvládnout? Jedině tak e připustím to, co píe ty, e pro jedno kvítí slunce nesvítí.
Není tady
Smysl ivota. Mohla bych učeně říci naplnění plánu due. Vím, jaký mám plán a snaím se ít kadý den nejlépe jak umím a tak, abych svůj plán naplnila. Nebo obyčejně - kadý den se raduji z maličkostí a iju, jak nejlépe dokáu. Někdy líp a někdy hůř. A o tom to je
Upravil(a) lvice (11. 6. 2007 13:15)
A jak se má člověk naučit radovat se z maličkostí?? Kdy celkově neproívá zrovna astné období...
Není tady
PavlaH napsal(a):
budu asi hnusná, moná někomu rozkopu bábovičky, ale děti a psi mohou umřít, odejít. CO vám pak zbude? prázdnota? Smyslem ivota je ivot sám, ale pravda, kadý z nás hledá oporu.
U psu s tim musi clovek pocitat, bohuzel ziji pomerne kratkou dobu , ale zase muze prijit dalsi narozdil od deti.Mne osobne deti moc neberou.
Není tady
Sambo, kadý den dělej něco, co tě těí. Měj radost, e svítí sluníčko, choď hodně do přírody, kup si zmrzlinu, čokoládu, hezkou kníku, jdi na výlet, co já vím . Já mám ráno radost, kdy jdu zalévat truhlíky, jak krásně kvetou, kdy si mohu v klidu číst, dát si něco na zub.
Judita napsal(a):
Damilo, opravdu myslí, e kadá láska způsobuje připoutanost? A práce e je pomíjivá? Moná zaměstnání, pokud někdo dělá něco jen proto, aby si vydělal na ivobytí...
Kolik lidi ma asi to stesti, aby jim prace byla i konickem ? Asi dost mizive procento.
Není tady
lvice napsal(a):
Sambo, kadý den dělej něco, co tě těí. Měj radost, e svítí sluníčko, choď hodně do přírody, kup si zmrzlinu, čokoládu, hezkou kníku, jdi na výlet, co já vím . Já mám ráno radost, kdy jdu zalévat truhlíky, jak krásně kvetou, kdy si mohu v klidu číst, dát si něco na zub.
Ale jo, tohle jetě taky občas zvládám... koupila jsem si hezké fialky, které mi trochu rozveselily pokoj, něco na zub si taky dopřávám poměrně často Ale to zaradování z těhle maličkostí není moc veliké a za chvíli mě přejde...není to nic, co by ve mě zanechalo hlubí pocit spokojenosti.. asi se budu muset ládovat sladkostma od rána do večera, ale to zas pak budu mít depku, e jsem jak bečka Radovat se z maličkostí asi umím, jenom to neumím tolik proít, aby mi to dodalo energii a dobrou náladu..
Není tady
Tak na tom bude muset zapracovat . Prostě UROB SI SÁM . Nečekej, e tě někdo bude tou spokojeností stále zásobovat .......
Sambo,
Ty jsi smutná! To je tvůj permanentní stav, ten pesimismus, anebo jen takové období?
To je docela zvlátní slyet od mladé holky, e pochybuje o tom, e najde přítele a zaloí s ním astnou rodinu...
To bys měla povaovat za samozřejmé, e se Ti to podaří, vůbec neuvaovat o tom, e bys měla být jednou sama stařenka bez nikoho.
koda, e sebevědomí nejde poslat mailem, jsou jiní, co mají na rozdávání, třeba by se podělili.
Ví, je hodně en, co pocházejí z ne zrovna klidného rodinného prostředí, a nemyslí si, e v tom modelu musí pokračovat.
Jsem jedna z těch, její rodiče se hádali a bili, a pili, a nikdy se nerozvedli. Teď je ve jinak. teď bez sebe nemůou být, nějak vyzráli. Ale to zrání jsme s nimi bohuel bolestivě se sestrou museli zakouet taky. Vichni se učíme ít. Rodičům odpus a zkus ít jinak, ne oni. jde to. Fakt.
Není tady
PavlaH napsal(a):
budu asi hnusná, moná někomu rozkopu bábovičky, ale děti a psi mohou umřít, odejít. CO vám pak zbude? prázdnota? Smyslem ivota je ivot sám, ale pravda, kadý z nás hledá oporu.
hmmm fakt hnusný..ptaly jste se,co je ná smysl ivota.já např.psala,moje rodina a děti.protoe to tak cítím!take?.....
mě je na světě hezky,ikdy nebylo vdy jen krásně..ale tohle je teď "můj ivot".zab mě..
Není tady
Prcku, Pavla to myslela dobře, jen to tak asi pro tebe nevyznělo. Cílem bylo nehledat to těstí v partnerovi, v dětech, prostě vude okolo nás, ale hledat ho ve svém nitru. Bylo to spí myleno ve stylu: Kdy nemám partnera nemůu být astná. Kdy nemám děti, nemůu být astná. Kdy nemám doma psa, nemůu být astná. Takhle nějak . Ale ty můe být astná, i kdy nemá partnera, i kdy nemá děti a i kdy nemá psa. Kdy to pochopí, bude se psem, s partnerem a s dětmi dvojnásobně astná, protoe ví, e je nepotřebuje k tomu, abys byla astná, ale protoe je má, přináejí ti mnoho těstí. Je tenhle pohled na věc přijatelnějí ? Teda doufám, e jsou moje slova pochopitelná Někdy se mi ty mylenky patně slovně vyjadřují
Upravil(a) lvice (11. 6. 2007 16:09)