19. dubna : Váení uivatelé, vkládat zde odkazy na různé e-shopy a stránky je přísně zakázáno, je to poruení Pravidel. Takové příspěvky budou smazány. Děkujeme za pochopení! 19. dubna : Obyčejný citrón a jeho netradiční vyuití beze zbytku. V kuchyni i v domácnosti je skvělý pomocník! 19. dubna : Rodičovství podle zvěrokruhu: tíři jsou přísní, Panny umí ustoupit. |
|
|
Prosím vechny kdo si to přečte zda by mi poradil nebo mi aspoň napsal jaký má na daný problém názor. Pocházím z ,,úplné" rodiny, tj. máma, táta bratr a já. Matka nás celý ivot tyranizovala a to doslova a do písmene. S bráchou jsme jako děti zkusili jako psi. Otec byl slabý a nezmohl se na to aby se rozvedl a vzal si nás, děti k sobě a tak jsme se vichni trápili. Abych to objasnila. Matka je typ člověka, který je patologicky závislý na matce, manel je pouhým terčem a děti? Kdy u jsou, tak se o ně budu starat. Je pravda e nám kupuje, jinak se stará, ale ale. Pravidelně jednou do měsíce se bez příčiny s otcem hádala, brečela jaká je chudinka. Byla na něj vdycky straně sprostá, fyzicky ho napadala. To trvalo i víc jak týden. Pak začala na mě, hádala se semnou i kdy mi bylo třeba sedm let, ztrapňovala mě a kdy jsem se táty zastala tak mě napadala e s tátou něco mám. Straně jsem trpěla, často nespala nebo ona začala i o půl noci a řvala jako na lesy. Naoko se před námi trávila nebo chtěla skočit z okna, jako dítě jsem myslela e to váně udělá a trápila se. S těí jsem to vydrela do 19 let, během střední jsem se musela léčit na psychiatrii pro deprese a léčím se dodnes. Po střední kole jsem začala chodit na vysokou a odloučila se od domova. Nyní bydlím s přítelem, dost daleko od domova ale mé potíe přetrvávají. Kdyköliv přijedu domů je straně zle, máma je straně zlá, vyčítá nám lecos, tátu úplně tyranizuje, vydírá, volá mi a atd. Asi si řeknete, proč se na ní nevykaleme....Táta nedokáe odejít, nemá u rodiče,nemá příbuzné ani kamarády, bojí se a já s tím nic nenadělám, i kdy mu říkám a odejde, je to jako do zdi. Já sama jetě nevydělávám a musím přijímat peníze od nich a je mi hloupé brát peníze a neukázat a do třetice mě prosí bratr a občas přijedu e s nima musí bydlet a je rád kdy si semnou pokecá. A tak jednou za 14 dní na víkend jezdím domu a trpím a musím koukat jak matka ničí celou rodinu. Asi přestanu jezdit domů ale bojím se o tátu a hlavně bráchu. Tátovi je 55 let a vypadá na osmdesát, je to ivá mrtvola, která mi čím dál častěji říká e bude pro něj vysvobození sebevrada. Kdy matce navrhnu psychiatra, řve na mě jak tur. Nic u k ní necítím a řekla bych e ji spíe nesnáím. Je to těké, nebo před dvěma roky onemocněla rakovinou, v té době jsem ji byla oporou, moc jsem ji litovala, dnes s ní mluvím přes zuby a nerada na ní koukám, je jako satan. Prostě je to blázen ale co s tím, léčit se nechce.Její rodina nám není oporou, její matka je to samé, akorát trochu mírnějí. Promiňte e jsem to tak napsala, opět brečím nebo jsem doma a matka opět řádí a vyhrouje e a táta přijde večer z práce tak mu dá co proto, nebo ve městě nekoupil chleba. Lidičky prosím vás, co mám dělat, co má dělat táta? Nic na ní nezabírá, kdy vichni odejdeme, zabije se jako to udělala její sestra. Jsem dnes pomalu na dně a nemohu dnes odjet nebo mám migrénu a jsem dost slabá. Jsem takový dobrák a pořád touím po rodině kde bysme se měli vichni rádi, navíc mám hrozně ráda tátu na kterého jsem se během dětství upnula.Prosím napite mi někdo aspoň něco co by mě trochu povzneslo.Jsem ráda e jsem se vám mohla vyzpovídat. Díky moc
Není tady
Ahoj řepelko,
já jsem to samé zaívala s nevl. otčímem. 15 let nám otravoval ivot, kritizoval, ponioval...řval kvli nesmyslům, z matky si dělal sluku. Bráchu nenáviděl, mnou opovrhoval.S vlastní dcerou se nikdy nebavil a na ní platil minimální výivné.Prostě na kadým něco viděl, zahlíel, rejpal a v sousedství nám dělal jen ostudu-na kadýho řval.Jedině on měl pravdu-nikdo jiný.
S bráchou jsme se raději odstěhovali, abysme ho nemuseli vidět, bylo nám z něj nazvracení.Před třemi lety ho máma vykopla a vem se nám ulevilo!!! Ze začátku si myslela, e dům neutáhne, ale vichni jsme si pomohli a jsme astní.
Ví, ono se nestačí jen litovat. Ty napíe. Pomozte, ale stejně nic se nebude dělat. To je pak těké...Kadý psycholog ti poradí, a odejde od tyranky.
A ty bys nemohla vzít tátu k sobě nebo mu pomoci najít jiné bydlení??
Vím, nejtěí je udělat první krok...toho se moje máma taky bála udělat a teď nelituje.Pořád říká, e to měla udělat dávno...ivot co ije je jen jeden, jiný u ít nebude...přeji tátovi pevné odhodlání:-).
Není tady
Ahoj Křepelko, Tvúj příspěvek je velmi smutný, e jsem z toho patná i já.. Já měla moc hodnou maminku, která před 13 lety nečekaně zemřela a není dne, abych na ni nevzpomněla., táta byl naopak ten chladný, měl zvlátní povahu, ale před několika měsíci taky zemřel, take o mrtvých jen dobře....
Tvoje matka je asi duevně nemocná, je to asi nějaké rodinné zatíení. Nejsem psycholog, ale zřejmě se jedná o patologickou hysterii a kdoví jestli jetě málinko chycenou schizofrenii. Léčit, říká, se nepůjde...
Nevím, jak Vaí bydlí a kde, ale chudák bratr a tatínek. Opravdu je asi nejlepí od tyrana odejít. Tátovi je 55 let, zřejmě jetě chodí do práce, nelo by nějak přechodně pro něho sehnat klidnou ubytovnu ? Mohl by s v klidu srovnat ve v hlavě. Já vím, je to také otázka peněz, kdyby si mohl dovolit zaplatit advokáta, nemusel by se s Tvou matkou ani u vidět. Po rozvodu by nějaký ten peníz ze SJM dostal a mohl by si platit třeba podnájem a vzít k sobě bratra..... Já vim, je to moc těké a člověk u má i svoje stereotypy, ale , kdy se chce, ve jde. Kadopádně by měl alespoň on navtívit psychiatra, aby ho navedl na cestu posílení jeho vůle , to je ZÁKLAD, pak se otevřou netuené monosti, věř mi...
Křepelko, přeju Ti hezký víkend s přítelem , raduj se z hezkých letních dní... A jetě něco Ti poradím, neber na sebe tíhu ivota druhých, by blízkých lidí, zlomilo by Tě to a to si nezaslouí . Kadý má svůj osud ve svých rukou, druhý mu můe jen ukázat cestu, ostatní je na něm.
Moc těstíčka přeji
Není tady
Décimo mockrát ti děkuji za moc pěkná slova povzbuzení. Vím e mi tady nikdo nepomůe, nebo to není ve vaich silách, ale i slova pochopení mohou trochu ulevit. U nás je to těké, táta nedokáe odejít a udělat za ivotem silnou čáru, je to mámy kapárek. Mě u dochází trpělivost a dnes jsem matce dala ultimátum, e nebudu jezdit domů dokud se to tady aspoň nezlepí a opravdu pokud to bude stejné tak s těkým srdcem budu od nich co nejdál a s tátou budu komunikovat jen po telefonu. A jak velmi správně píe, nebudu ji brát tíhu světa na sebe, zvlátě tam kde to nejde po dobrém ani po zlém. S přítelem o tom mluvím, ten je z naí situace úplně na větvi, nebot toto neviděl ani ve filmu. Kdy jsme se seznámili tak byl přítomen u jedné drsné máminy akce a sám byl z toho patnej. Dohodli jsme se e vezmeme za tři týdny tátu k nám s tím e matce řeknu e potřebujeme pomoci s kopáním septiku a dopřejeme mu pěkný a klidný týden, který pomalu nezná. Buď ráda e jsi s maminkou proila pěkné chvíle, straně bych si přála aby mě moje máma přivinula a řekla mi jak mě má ráda. Vím e bych byla dobrá dcera a rodičům bych dala první poslední ale nejde to. Nejsem sama, ve mi vynahrazuje můj partner a vím e děti z dětského domova nemají vůbec nikoho, take nechci a nebudu se litovat. Uvidíme jak to bude dál a budu apelovat aby táta fakt odeel a třeba si nael nějakou hodnou paní. Zaslouí si to! Décimo je moc smutné e u nemá rodiče ale je dobře e můe na maminku v dobrém vzpomínat!! Děkuju
Není tady
Křepelko, něco podobnýho jsem proívala celé dětství, s tím rozdílem, e táta sice hádky nevyvolával, ale neuměl je nijak řeit, a tak větinou dlouhé hodiny mlčel, pak mu ruplo v bedně a začal mámu mlátit. Servali se jako idioti (podotýkám, e byli oba střízliví, alkohol v tom nehrál ádnou roli) a začalo ve nanovo. Někdy pro změnu matička začala sama tatíčka pouchovat, e jako mlčí a neargumentuje (spíe si nesype popel na hlavu před jejími výtkami či co), pamatuju si, jak do něj jako kráva ouchala smetákem, aby ho rozhýbala a on jí ho přerazil o nohu. (Jen tak pro zajímavost - matka byla učitelka, otec sice zedník, ale ádný buran). Doma jsem to nenáviděla tak silně, e jsem si řekla, e první, co udělám, pokud to bude moné, zmizím z "domova". (Pro ilustraci, kdy jsem viděla na jakémsi kýčovitém ubruse vyito:" Vude dobře, doma nejlépe", nemohla jsem to pochopit, prostě mi to hlava nebrala, neuměla jsem si představit, jaké to je jinde, anebo uměla, ale ten mizerný nápis mi svou jistotou iritoval). V estnácti jsem opravdu z domova zmizela, nejdřív na střední kolu (600 km od "domova") a po maturitě jsem se nevrátila. Radi jsem bydlela na ubytovně. S rodiči se stýkám stále, bohuel jsou to moji rodiče, nevybrala jsem si je.., ale snaím se eliminovat kontakty na minimum. I dnes je to občas záhul. (Mé děti zase, na rozdíl od jiných, kteří mívají u prarodičů láskyplný veget) k nim jezdí sporadicky a z povinnosti... Slýchávala jsem sice od matky, e údajně "nevedu své děti k lásce k ní" jako ona prý vedla mne k lásce k mé babičce (ke své matce), ale neuvědomuje si, e ona mě vést nemusela, babička byla přirozeně LASKAVÁ a bylo s ní člověku PŘÍJEMNĚ, na rozdíl od ní. A e to, e k ní nejezdí a e se s ní moc nekontaktují samy, není tím, e by to byli nevychovaní spratci, ale tím, e SE S NÍ ZROVNA NECÍTÍ, a proč by někdo dobrovolně strkal hlavu do lví klece, e. Píu to, abys věděla, e nejsi v tom sama Hodně sil. A pokud se tvoje duevně vyinutá maminka nechce léčit, aby neničila okolí, bylo by jí moná líp, kdyby.....Tím chci naznačit, e nemusíte brát ohled na monost, e kdybyste se od ní distancovali, spáchala by sebevradu. Tys jí anci ukázala, a se jde léčit, řvala na tebe ...Pokud s tím něco neudělá, ona bude sama, časem s ní nebude ani tvůj bratr ani táta.
Není tady
Balonku vidím e jsi to taky neměla jednoduché.Taky jsem, stejně jako tvé děti, vysloveně trpěla kdy jsem jako dítě musela na týden k babičce. Nikdo se o tom semnou nebavil prostě jsem tam frčela a trápila se nebot nikdo se tam semnou nebavil a babča pořád jenom sprostě nadávala na mého tátu. Dnes jsem na tom přece jenom lépe, mám zázemí u partnera a kdy se mi doma něco nebude líbit tak prostě odejdu, u mi dochází trpělivost, ale jak píe, jsou to moji rodiče a já je budu navtěvovat, i kdy sporadicky jako ty. Za týden k nám přijede tatka, vymysleli jsme si s partnerem e potřebujeme pomoct na baráčku a tak ho k nám aspon na víkend vytáhneme, moc se na to těím. Věřím e tvé děti a mé budoucí děti nebudou nikdy trpět jako my dvě. Hodně těstí a děkuji za tvůj příspěvek
Není tady
Křepelko, to je mi moc líto, co sem píe.
Tvoje matka je klasický případ domácího tyrana, zralá na léčení v ústavu. Bohuel vás vechny bude deptat tak dlouho, dokud s ní budete ochotni být v kontaktu a snáet její nálady. Straně nerada to říkám, ale tatínek je asi dobrák na entou a s matkou-psychickým tyranem nedokázal za celý ivot jaksepatří zatočit. Kdy vyhroovala skokem z okna nebo se trávila, to ho nenapadlo na ni zavolat zdravotníky a nechat ji odvézt tam, kam podle mě dávno patří??? Je to nemocný člověk, který patří do péče odborníků a pokud se od ní včas nedistancujete, zničí vás vechny, jak v rodině jste. Ohledy nepřicházejí do úvahy - jsou druhy nemocí, kdy rodina musí dát od nemocného, co odmítá léčbu ruce pryč, aby si zachovala poslední zbytky zdravého rozumu.
Není tady
Kiaro děkuju za podporu. To ví táta je dospělý člověk a nese za sebe zodpovědnost sám, já mohu jen radit. Já dokáu moc věcí odpustit, ale co nedokáu je fakt, e díky ní se musím léčit, cpát do sebe léky a i kdy jsem na tom nyní mnohem lépe tak mám občas depresivní stavy kdy je mi opravdu straně mizerně, bohuel často kdy jsem s partnerem. Nevím jak to bude dál, já nyní bydlím u partnera 200 km od domova a po státnicích tu budu mít práci. Vdycky jsem chtěla bydlet tam kde jsem vyrůstala, nemyslím u rodičů, určitě aspon 50 km od nich ale stejně se bojím e kdy se tam pak s přítelem odstěhujeme tak nebudeme mít klid a pořád to budeme řeit. No vechno se uvidí....
Není tady
Ahoj, určitě bych doporučila dobrého psychologa tobě i otci. V kontaktu s vámi zjistí víc a spí najdete nějaké řeení. Hlavně vy musíte být silní a v pořádku. Vae matka se k vám chová jen tak, jak vy jí dovolíte. Naučte se bránit, utíkat není třeba. Hodně těstí.
Není tady
Jarko, ale kolikrát Ti i ten psycholog na rovinu řekne, e nejlepí je spasit dui útěkem
Co z toho, e se kvůli nemocné paní léčí celá rodina, kdy ona sama, která to léčení potřebuje nejvíc, nikam dobrovolně nepůjde. Ale je určitě dobře, kdy toho psychologa Křepelka a její tatínek navtíví, to určitě nebude od věci. Kdy nic jiného, alespoň je provede pro ně nelehkým obdobím a navrhne jim skutečně odborné řeení, co dělat.
Není tady
Holky nebojte se, já u psychologickou péči absolvovala. Měla jsem moc dobrého psychologa, hodně mi pomohl. Tátovi jsem tuto péči nabízela a on neel, e se bojí toto někomu říct, ale myslím e jednou ho to stejně nemine, bez pomoci to nezvládne. Kromě matky zaívá jeden stres za druhým, nejdříve mu zemřel táta a v únoru mu umřel brácha, můj strejda. Táta to moc patně nesl, s bráchou jsme mu byli oporou, máma jen pronesla e toho nadělá....Tenkrát jsem se s ní straně chytla a řvala jsem na ní spí já, protoe mě její slova bolela zvlát kdy vím jak strejda, mladý člověk moc trpěl a jeho rodina taky. Poté táta havaroval.
Jarko má pravdu e máma se k nám chová tak jak ji dovolíme, jsme prostě slabí.Moná do určité míry tu hraje fakt, e oběti domácího týrání se ztotoní s tyranem a nedokáí u ít jinak, proto je to tak těké. Minulý týden mi táta řekl, e by si moc přál nějakou přítelkyni, hodnou paní co by ho dokázala pohladit. Přála bych mu ji ale doma s mámou ji asi nevyčaruje. Nechci být patný prorok ale u nás je to ztracené(
Není tady
Křepelko, nemá kontakt na oetřujícího lékaře? Kdyby věděl, co vyvádí, určitě by ji poslal na odborné vyetření. Pokud se chová stejně, jako její matka, asi to povauje za normální a nedá se očekávat náprava. Ve větích městech je občanská poradna, kde zdarma advokáti pomohou napsat podání k soudu ap. Zkus přesvědčit tatínka, e v 55 ivot nekončí, a s tím něco udělá.
Není tady
Teda holka,ivot se s Tebou vůbec nemazlí Je to fakt kruté,ale jak píe ita,klidně bych na ní podala i trestní oznámení za psychické týrání... Vím,pořád je to matka,ale kdy s tím ona sama nic dělat nechce a bohuel u nevěřím ani v nějakou únosnou nápravu,tátu a bráku bych vzala abych je vysvobodila a začala znovu...
Jak píe,e by spáchala sebevradu kdyby zůstala sama - kdy bude chtít,udělá to i kdy s ní jste,vím o čem píu a neovlivní to nikdo na světě...
Tak ráda bych Ti napsala něco pěkného,ale v této situaci .....
Není tady
Děvčata, bohuel, pokud je někdo nemocný tak, e psychicky týrá svoje okolí, zákony jsou na něj krátké. Jediné, co by bylo ve vyhrocené situaci účinné - na vyhroujícího sebevradou potvat zdravotníky a zařídit převoz do odborného zařízení.
Trestní oznámení? Neúčinné. Jak bude Křepelka prokazovat, e se skutečně stalo psychické týrání? Má důkazy, záznamy, svědky? Proti vlastní matce? Asi těko, e?
Křepelko, Tvůj tatínek je dospělý, svéprávný člověk a od matky ho nemůe odtáhnout s nabitou pistolí u hlavy, musí chtít ON SÁM. Musí mít kam, ke komu a musí to být jeho svobodné rozhodnutí z vlastní vůle nesnesitelnou manelku jednou provdy opustit. Obávám se ale, e v jeho 55ti letech si na nenormální rodinný ivot přivykl natolik, e na nějakou razantní změnu u nemá dostatek sil.
Není tady
Kiaro DĚKUJU!!! přesně tak jak píe, táta je dospělý člověk a musí rozhodovat za sebe a jeliko ten těký a drsný ivot měl od mala tak by si snad na nějaký klid nezvykl, ale kdyby se mu to potěstilo tak bych byla tastná!Je to těké, minulý týden zjistili mámě na CT vyetření e má něco na plicích, po zhoubném nádoru ledviny se obávám e to nebude cysta a prostě ji nikdo, ani táta a ani brácha neopustí, a já? Já pokud mě zase nějak nenase...tak si myslím e to budu taky snáet. Víte kolikrát mě napadlo ty zdravotníky zavolat ale jen ten pocit jak ji tahají do sanity a jak se zlomyslní sousedé smějí, já vím nám by se ulevilo ale na jak dlouho. Moc vám děkuji jak nad tím přemýlíte ale já se bojím budoucnosti jak má rodina skončí, hlavně táta, protoe my ač to máme vichni v sobě tak ji odpoutíme a jsme ji na blízku. Kdyby nás neměla tak je dávno v háji. No nevím, teď je zase chvíli klid, máma celkem v poho a táta zítra přijede ke mně s tím e jsme mámě s přítelem řekli e potřebujeme pomoct vymalovat. Moc se na tátu těim, aspon si odpočine a někam se pojedeme podívat. Jen se ptám zda ta subtilita táty můe souviset s tím, e jeho maminka od jeho dětství byla velmi nemocná a pouze leela a její manel(děda) s dětmi se o ní starali několik let ne zemřela a táta nedokáe eně ani říct něco patného. Máma to ví a straně tho zneuívá. Je to začarovaný kruh...
Není tady
Křepelko, jak se ta situace u vás vyvíjí, docela by mne to zajímalo po tom, co jsem si přečetla tvůj příběh.
Někdo tady řekl, e děti si své rodiče nevybírají...nu, to tvrdí materialisticky smýlející lidé. Já vím, e je to poněkud jinak.
Po tom, co jsem dočetla tvé řádky mne napadlo...energie té rodiny je naprosto nemocná, celý energetický systém je nemocný, zauzlovaný...matka otce byla od dětství nemocná...teď je nemocná jeho manelka...kdo nastoupí po nich? Kdo tu tafetu obě versus agresor, nebo opatrovník versus nemocný převezme??? Bude to ty? Nebo bratr???!!!
Já osobně, sama za sebe bych ti navrhla Rodinné konstalace, u jsem o nich psala ve svém jiném příspěvku.
Tam bys se mohla na celý systém podívat z vnějku, mohla bys vidět kde k tomu zauzlení dolo, co tomu předcházelo, ale také co s tím dál, jak to rozklíčovat a napravit. Ve se děje na energetické úrovni, a ti, kterých se to týká, nemusí být přítomni...přesto i u nich díky změně celého systému dochází ke změnám, výrazným změnám a následně k léčení.
Konstalacemi namůe nic pokazit, ale mnohé můe dokázat. To u stojí aspoň za zamylení...
Není tady
X.caro, to je pre mňa skoro neznesitežná predstava, e tú osobu, ktorá sa za 40 rokov nevie zmieri s tým, čo sa jej narodilo, som si ete ku vetkému vybrala
Ja musím by sado-maso... Alebo si odpracúvam nejakú masovú vradu...
Není tady
X.caro jak se to u nás vyvijí? Přijela jsem domů po 14 dnech s dobrou náladou, za hodinu doma se výrazně zhorila-výčitky, výslech, výčitky a výčitky. Vydrela jsem v klidu 2 dny ne mě dnes v est ráno zase vyslýchala kde teda budu bydlet. Pohádali jsme se jako psi, i já začala vyčítat zkaené dětství, vyhazovala mě a jdu pryč. Byl do toho zatáhnutý brácha, hádal se s ní taky, táta mlčel jako vdy. Vyhroovala jsem e odejdu nadobro.........a jak to skončilo? Mým slibem e za dva roky se s přítelem odstěhujeme z Pluně a budeme bydlet blízko nich, abych měla klid byla jsem na dně. Já vím, jsem jako táta, úplný slaboch a asi taky na to jednou doplatím.Klidně bych ty rodinné konstelace zkusila, já bych zkusila ve aby se to trochu zlepilo. Jsem z toho patná. Co to obnáí?Děkuju
Není tady
moje matka je ta nejhorí chválně má někdo matku která mu zakazuje s kýmkoly se kamarádit ? moje matka ano a upčímne ě řečeno mám jí plné zuby drí mě doma zavřenou úpřed vekerím světem !!!
Není tady
nikolko, maminka asi chce, aby ses učila český jazyk, ve kterém má mezery.
Není tady
nikča10 napsal(a):
moje matka je ta nejhorí chválně má někdo matku která mu zakazuje s kýmkoly se kamarádit ? moje matka ano a upčímne ě řečeno mám jí plné zuby drí mě doma zavřenou úpřed vekerím světem !!!
Niki, záleí i na tom, kolik je ti let a jaký druh přátel vyhledává. Moná tě matka opravdu hrozně omezuje, ale na druhou stranu je dost moné, e to vechno dělá pro tvé dobro.
Abychom si dokazali udělat představu, měla by ses víc rozepsat.
Není tady
A jak je to po letech s Křepelkou a její rodinou? Ozvi se.
Není tady
MotýlekK napsal(a):
A jak je to po letech s Křepelkou a její rodinou?
Ozvi se.
prosím tě, přijde sem a první tvůj příspěvek je reakce na téma, které bylo naposledy otevřeno před rokem a ptá se křepelky, která na babinet přispěla naposledy v lednu...můu se zeptat, jak jsi na to přila, nebo přiel?
Není tady