|
1.září : Vážení uživatelé, vkládat zde odkazy na různé e-shopy a stránky je přísně zakázáno, je to porušení Pravidel. Takové příspěvky budou smazány. Děkujeme za pochopení! 1.září : Národní klasika: ovocné knedlíky. Jak zvádnout veškeré nástrahy jejich přípravy? 1.září : Dechberoucí krása těchto levitujících skleněných zahrad vás okouzlí. Aerárium: Vytvořte si svůj malý zelený svět |
|
|
Kiara napsal(a):
Já jsem nikdy byť jen na jediný okamžik nezalitovala svého rozhodnutí mít děti.
A to já se přiznám, že já už jo. Hlavně ve chvílích, kdy jsme měla pocit, že to nezvládnu, když jsem byla třeba nemocná ...
Jo a ještě: nijak se za to nestydím, připadá mi to takové lidské, i když u mě to spíš než lítost byly pochybnosti o správnosti mého rozhodnutí ...
Já totiž vůbec nejsem rodinný typ a dítě jsme plánovali jen to druhé, ostatní k nám přišly protože to asi tak má být, já bych totiž na potrat nemohla ...
Jé teď to vypadá nějak tragicky - děti jsou pro mě to nejlepší, co jsem v životě udělala a taky to nejdražší, co mám, i když je mám jen na čas vypůjčené než odejdou do života ....
Upravil(a) Vanilka69 (4. 6. 2007 20:59)
Není tady
To já jsem asi nelitovala.Ale musím říct,že MILUJU ty víkendy a prázdniny,kdy jsou u jedněch nebo druhejch rodičů!!!
Jinak si myslím,že pokud se na děti někdo necítí,tak by neměl podlehnout tlaku okolí.Ono to bývá něčím podložený(ta nechuť) a než aby se pak ti dva či tři trápili...Ale je pravda,že našeho syna jsme původně plánovali až dva roky poté,co se nám narodil...V té době jsem si to moc nedokázala představit,mít dítě,ale stalo se a - prostě ty vlastní děti,to je něco naprosto úžasnýho a jinýho.Oni jsou to nejdokonalejší na světě.Každá matka jistě ví o čem mluvím.
Taky moc nemusím cizí děti.Jednou jsem šla za kamarádkou do porodnice a úplně jsem se zhrozila,co to v tom košíku má.Já se jí za to hluboce omlouvám,doufám že tenkrát nic nepoznala,ale ty cizí děti...No,taky z nich nejsem unešená. 
Upravil(a) bazalka (4. 6. 2007 20:40)
Vanilko69, tak to já si dětiček užila měrou vrchovatou. Hlídací příbuzní nebyli, děti věčně nemocné, já s nimi, takže bacily přeskakovaly stylem: jedno dítě, druhé dítě, maminka 
Nějaké společenské akce jsem nemohla plánovat, protože se vždycky na poslední chvíli vynořila nějaká potíž - například na plánovanou oslavu Silvestra jsem mohla tiše zapomenout, protože se mi syn na Silvestra v poledne osypal neštovicema a podobné lahůdky.
Protože byly děti zvyklé na to, že s nimi maminka sedí doma, "nepustily" mě do svých deseti let života ani na krok. Jednou jsem jim "zdrhla" na místní myslivecký ples, který začínal ve 20,00. V deset hodin večer jsem vyklouzla ze zábavy s tím, že půjdu zkontrolovat děti, načež už z náměstí mě vítal táhlý řev. Obě děti visely na klice u domovních dveří a řvaly jak propíchnuté, takže maminčiny zábavy skončily dříve, než začaly
Ale jinak musím souhlasit s bazalkou. Taky opravdu cizí děti nemusím, kór, když začnou někde na veřejnosti ječet. Moje děti byly na řvaní do ušních bubínků experti a to, co člověk snáší od vlastních dětí mu u cizích docela dost vadí.
Naštěstí dnešní doba s sebou nese takové trendy, že babičkou hooodně dlouho nebudu 
Není tady
Kiaro,to já se zase na babičkovství ohromně těším!!!Vidím to totiž u našich.V životě bych totiž do mý mámy neřekla,že bude někdy lézt po stromech(leze),že si bude hodiny hrát na zemi s autíčkama(hraje),že udělá první poslední,aby,když tam děti jsou,neměla skoro žádnou práci(udělá),že bude trpělivě syna učit na kole,kol.bruslích,lyžích,koloběžce(učí,protože syn je poleno na pohyb a my na to nemáme trpělivost).Dokonce si koupila takový ty botz s kolečkama v podrážce!!!Jestli budu mít jen třetinu energie na děti,co má ona,tak se fakt těším.A navíc-když už to dál s těma dětičkama nejde,tak je máš kam vrátit!!!A tuhle volbu u vlastních dětí prostě nemáš... 
Kiaro, tak nějak podobně - že jsem si dětiček užila vrchovatě - jsem to měla já s prvníma dvěma dětma, zůstala jsem s nima doma celkem pět let. Taky jsem si to zdůvonovala okolnostma, že nemám hlídací příbuzné nebo peníze na hlídání, že děti jsou věčně nemocné, že jsou na mě závislé a beze mně by trpěly ... Pak jsem si řekla dost, šla do práce, většinu výdělku vrazila do chůvy...
Třetí dítě přišlo hodně po letech hodně nečekaně. A já dnes už vím, že předtím tenkrát to u mě byly skutečně výmluvy a pohodlnost. Že to jde i jinak aniž by děti trpěly. Pracovat jsem začala při třetím dítěti dva měsíce po porodu - z domova, v devíti měsících jsem na čtyři hodiny začala chodit do práce. V čase, kdy nejsem v práci, se radostně věnuji dětem a rodině. Věnuji se jim více a radostněji a intenzivněji než kdybych byla jen a pořád doma.
Přesto že jsem své třetí dítě rok a půl roku kojila, zorganizovala jsem si čas tak, že jsem měla čas na všechny své koníčky včetně Babinetu ... 
Také jsem měla období, kdy jsem cizí děti nemusela, ale bylo to po těch pěti letech v kuse doma s dětma ....
Není tady
Když jsem pracovala v domově důchodců, žila tam jedna obyvatelka, která vždycky, když se jí někdo zeptal na děti, s úsměvem odpovídala - Děti? Ty jsem nikdy neměla, víte, aspoň se na mě neměl kdo vysr.......
Není tady
vlcice_samotarka napsal(a):
avalonka napsal(a):
(PS: sama jsem kdysi "obhajovala" život bez dětí. Vím, že to byla jen póza, ospravedlnění toho, že nemám žádného chlapa, se kterým bych založila rodinu. Dneska vím, jak bláhová jsem byla. Ne-li přímo pitomá...
Tak existuje spousta zen, ktera chlapy ma, nicmene je bez deti velmi spokojena. O chlapech to IMO vubec neni.
Ale ja pozoruju jednu vec, cim jsem starsi, tim mam vyraznejsi touhu se ohrazovat vuci lidem, co maji deti. V mem veku (29) je cim dal mene bezdetnych a zacinam citit spolecensky tlak ("kdy uz budes nekoho mit", "kdy konecne zalozis rodinu" apod.)
BTW moje kamoska porodila jedno dite a pak se nechala sterilizovat. Prohlasila, ze sve dite ma sice rada, ale kdyby ho nemela, tak by uz byla nekde uplne jinde..
Myslím, že přemýšlíš velmi tendenčně (z nějakého důvodu prostě CHCEŠ věřit, že je lepší nemít děti) a tvoje kamarádka je kráva a jejího dítěte je mi líto. Mít takovou matku je strašný. Můj bratranec má takový osud, jeho matka (moje teta) mu často říká, že se neměl narodit (jako by to býval on mohl ovlivnit). On je těžce obézní a koktá jako blázen. Přitom je to duše hodná a čistá. Je pro mě strašně těžký se s nima vidět a tetu nezabít.
Není tady
Souhlasím s tím, že kamarádka je kráva. Chudák dítě a za takový blbý řeči by zasloužila akorát 
. Na světě je tolik neplodných párů, dítě by si přáli a ona si toho daru, mít zdravé dítě neváží.
Není tady
vlčice,
máš plné právo odmítnout zodpovědnost za druhého člověka a žít bez dětí.
Jen nechápu, proč se potřebuješ "ohrazovat" vůči lidem, kteří děti mají???
Nejsi si snad jistá??
Není tady
Ale nechci bejt protivná, vlčice.
Chci jen říct, že když nemáš děti, neumíš si představit jaký to je. Nemůžeš tudíž zvážit, zda je lepší je mít nebo ne.
Tím pádem kdo děti mít dobrovolně nebude, asi mu nebudou chybět, protože nebude vědět, o co přichází. Pokud se tedy rozhodneš je nemít, bude ti bez nich pravděpodobně dobře. A tak to má bejt, každej si nese za své (ne)štěstí zodpovědnost sám.
Já si jen nesměle myslím, že pokud ženská opravdu cítí, že děti nechce, pak je to jakýsi zástupný projev hlubšího problému (s identitou, sebeúctou, komplexy atd - něčím hodně hluboko skrytým) a tento problém (tedy nikoli ten projev - touha nemít děti) by si měla vyřešit. Nejen proto, že pokud ho vyřeší, zástupný projev zmizí - aneb začne děti chtít (jako každá normální ženská), ale i proto, že bude obecně víc šťastná. Člověk je spojitá nádoba, jedna část je úzce propojená s druhou. A určité problémy jsou jako zánět zubů. Ten když člověk neléčí, dostane zánět do celýho těla a přitom to začalo jedním podebraným zubním kořenem.
Už plácám kraviny, jdu spát - papapa
Není tady
Osobně beru jako samozřejmost, že děti chci, ale neodvážila bych se tvrdit, že to tak má každá "normální" žena. Jen si myslím, že pokud někdo hledá ospravedlnění a důvody, proč je život bez dětí "lepší a krásnější", je to projev alibismu. Pokud žena po dětech netouží, nepotřebuje to podle mě nijak zdůvodňovat, prostě to tak má...
bazalko, ale to nééé, že se na babičkovství netěším, naopak se na něj těším zcela zběsile cizí děti mi sice vadí, ale vlastní vnoučátka mi zcela určitě vadit nebudou. Za prvé mě regulérně pomstějí vůči vlastním dětem 
a za druhé to budou rozkošná ňouňátka, se kterými si jejich blbí rodiče nebudou vědět rady, budou je nemístně týrat a hodná babička Kiara bude jejich vděčným útočištěm
Kotěvbotě: No, mateřství holt není povinné a když někdo děti mít nechce či nemůže, nakonec možná skončí v domově důchodců a zaujme tentýž postoj, jako uvedená babča. Babča měla asi v životě štěstí na partnery 
kteří postupně procházeli jejím životem a odumřeli, aniž by po sobě zanechali nějakou závažnou památku. Víš co, Kotěvbotě, domov důchodců je poslední štace, kam se odchází kvůli nemohoucnosti stáří čekat na smrt a posléze umřít, ti lidi to vědí a svůj postoj maskují okázalým cynismem.
Babča by se asi rozplakala, kdyby jí někdo nanesl, že sice teda děti neměla, tudíž se na ni neměl kdo vys*rat, zato se na ni vykašlali všichni, kteří jí prošli životem a ona skončila tak, jak skončila - v domově důchodců
Není tady
avalonka napsal(a):
Já si jen nesměle myslím, že pokud ženská opravdu cítí, že děti nechce, pak je to jakýsi zástupný projev hlubšího problému (s identitou, sebeúctou, komplexy atd - něčím hodně hluboko skrytým) a tento problém (tedy nikoli ten projev - touha nemít děti) by si měla vyřešit. Nejen proto, že pokud ho vyřeší, zástupný projev zmizí - aneb začne děti chtít (jako každá normální ženská), ale i proto, že bude obecně víc šťastná. Člověk je spojitá nádoba, jedna část je úzce propojená s druhou. A určité problémy jsou jako zánět zubů. Ten když člověk neléčí, dostane zánět do celýho těla a přitom to začalo jedním podebraným zubním kořenem.
Už plácám kraviny, jdu spát - papapa
A z ceho vychazi tva jistota, ze zena ktera nechce deti, nutne musi mit nejaky zastupny problem? Kazda normalni zenska je ve tvem pojeti, prosim co?
Judita napsal(a):
Osobně beru jako samozřejmost, že děti chci, ale neodvážila bych se tvrdit, že to tak má každá "normální" žena. Jen si myslím, že pokud někdo hledá ospravedlnění a důvody, proč je život bez dětí "lepší a krásnější", je to projev alibismu. Pokud žena po dětech netouží, nepotřebuje to podle mě nijak zdůvodňovat, prostě to tak má...
Ja nehledam duvod, proc deti nemit, ja vim, ze je k zivotu nepotrebuju, jde mi o to najit spriznene duse. Na netu je plno klubu o "tehulkach", "snazilkach", chci si pokecat s nekym, komu je kolem 30 a nemaji i nechteji deti. To je vse.
Není tady
Ja mam 27 /teda budem mat 
/ a na deti sa zatial necitim. Donedavna som zastavala dost radikalne a bezcitne nazor, ze keby som nahodou neplanovane otehotnela, pojdem na potrat, Bez debaty. No, poslednych par mesiacov som si ista, ze keby sa nieco protrafilo, na 90% by som si babo uz nechala. Napriek tomu mi zatial hodinky netikaju a cudzie deti velmi nemusim, ale citim v sebe taky zvlastny pocit, ze ak raz deti budem mat, budem mama na 100%.
Tak si tak cakam, kedy ma ta tuzba pochyti uplne,no a ak nahodou nie, tak zostanem bezdetna. Nejako to nesilim, poddavam sa vyvoju a cakam.
ale vcelku si viem predstavit aj zivot bez deti natrvalo a stale si myslim, ze este som nedospela do bodu, ked sa dokazem uplne nesebecky odovzdat inemu stvoreniu a byt mu 24H denne k dispozicii.
Není tady
Nanesla jsi téma - my jsme se vyjádřily.
Za sebe můžu říci, že mateřství opravdu není povinné a pokud děti nechceš, je to je a jen tvoje věc a právo tvojí životní volby. Jsou ženy, kteé v sobě prostě mateřský pud nemají. Nejsou o nic horší, ani o nic lepší nežli "zasloužilé matky". Na to konto si s Tebou asi nepokecám, protože sice chápu Tvůj postoj, ale jsme každá asi někde jinde.
Hlavně - jestli Tě o to můžu poprosit, tak se vzhledem ke svému přesvědčení dostatečně chraň před početím.
Bohužel, život je nespravedlivý a děti přináší těm, které o početí vůůůbec, ale vůbec nestojí, zato ženám, kteé by kvůli miminku lezly světa kraj vůbec nevychází vstříc
Není tady
Kiara napsal(a):
Nanesla jsi téma - my jsme se vyjádřily.
Hlavně - jestli Tě o to můžu poprosit, tak se vzhledem ke svému přesvědčení dostatečně chraň před početím.
Bohužel, život je nespravedlivý a děti přináší těm, které o početí vůůůbec, ale vůbec nestojí, zato ženám, kteé by kvůli miminku lezly světa kraj vůbec nevychází vstříc
jojo, davam si bacha ;-) neotehotnet je pro me naprosta priorita
Není tady
Kazda zena je jina,stejne tak jako je jiny kazdy clovek.Nelze odsuzovat zadnou zenu k tomu ze neni normalni,kdyz neciti potrebu mit deti. Kazdy z nas si muze vybrat zit s detma nebo bez.
Vlcice pokud sis vybrala zivot bez deti,tak jen Ty vis proc. Proste to tak citis a Tva intuice rika, ze to tak ma byt.Neni na tom nic divneho.Nejsi prvni ani posledni a co se tyka tech pripominek, kdy s tim zacnes neco delat,kdy budes mit deti.S tim si musis poradit tak ze se Te to nebude dotykat na zaklade tveho presvedceni a rozhodnuti. Ony ty zeny a okoli co maji deti,proste jinak uvazovat nedokazi a tak se je v tom zase naopak Ty snaz pochopit a nenech se ovlivnit tim ze by ses mela citit spatne.
Existujou zeny,ktere miluji sve deti,ale cizi nemusi,ba dokonce jim lezou na nervy. A ja se ptam proc?Jak je tohle vlastne mozne? Jak se pak takove zeny divaji na skutecnost ,ze stejne tak nemusi nekdo snaset jejich vlastni dite? Samozrejme budou pobourene ale pritom uple zapomenou si uvedomit ze to same delaji oni.
Pak existujou zeny ktere se rozhodly deti nemit a presto miluji deti a je jedno,ci to sou deti. Jestli jsou takove ci makove.Jsou to nevine stvoreni tak jakepak rozdily.
Jsou zde zeny ktere daji zivot a jsou zde jine ktere nedaji. Neexistuji zadna vepsana pravidla,co je normalni a co neni. Tolerance,pochopeni,by melo byt predmetem k zamysleni.
Kdo z nas vi,proc zeny nechteji deti.Nejaky duvod urcite existuje ,stejne jako ten ze nektere zeny mit deti nemohou a take existuje duvod a pak ty co mit deti chteji a maji k tomu duvod take.
Dat ale diteti zivot a milovat ho tak ze k nemu ve stari citi pripoutanost,ocekavaji odmenu,nebo starostlivost na oplatku.Dat diteti zivot proto ze se boji (rodice) byt sami na stara kolena. To je smutne uz jen z faktu ze tomu tak je a stava se to velice casto. Dite neni vec,nemuze to byt jistota k tomu co se ocekava.Dat zivot musi byt nezistny dar. Mit deti je nadhera. Nemit je, je svobodou a umenim zit tak trochu sam se sebou a presto spokojene. A presto muze takova zena vyhledavat spolecnost deti.
No tak jen jsem tim vsim chtela rict ze nikdo neni lepsi nebo horsi at ma deti nebo nema.
Není tady
Vlčice,
myslím, že kdybys byla absolutně spokojena a smířena s tím, že děti nechceš, neřešila bys to tu vůbec.
Já myslím, že děti má mít ten, co je chce, to je v pořádku. Taky si myslím, že i "normální" (viz Avalonka) ženy nemusí pociťovat touhu po dětech
Ale jakmile cítíš touhu o tom diskutovat nebo přesvědčovat druhé o svém postoji, mám dojem, že si tím tak úplně jistá nejsi...
Neumím si představit, že by někdo děti třeba do 35-ti vůbec nechtěl a pak by najednou po nich začal toužit. To se snad nestane přes noc. Člověk je nějak nastavený a žádné biologické hodiny nemůžou změnit jejich základní nastavení.
Není tady
hirondel napsal(a):
Existujou zeny,ktere miluji sve deti,ale cizi nemusi,ba dokonce jim lezou na nervy. A ja se ptam proc?Jak je tohle vlastne mozne? Jak se pak takove zeny divaji na skutecnost ,ze stejne tak nemusi nekdo snaset jejich vlastni dite? Samozrejme budou pobourene ale pritom uple zapomenou si uvedomit ze to same delaji oni.
Hirondel,tak ono to není zas až tak samozřejmé.Své děti miluju,to je vcelku jasné.Jak říkám,syn se narodil plánovaně,jen o dva roky dřív ,ale dcerku-to jsem byla jak utržená z řetězu,ta touha mít ještě dítě....Naprosto nepřekonatelná,tam pak všechna odhodlání má i manželova mít jen jedno dítě(zřejmě z pohodlnosti)šla absolutně stranou.No,dcerka se i bohatě odvděčuje,syn neméně i když teď to myslím s trochou nadsázky.
Ale k těm cizím dětem,opravdu je nemusím,málokdy v nich dokážu najít tu krásu,kterou ve svém dítěti vidí rodič a kterou někteří cizí lidé jsou v těch dětech schopni vidět...A dost často to je i výchovou,pokud se to dítě chová tak,jak mě se nelíbí,tak mi to prostě nejde.Ale za to nemůže ani to dítě,potažmo ani onen rodič,to já jsem tak předpojatá.A já si zase,vcelku pro mě samozřejmě,uvědomuju,že ani mé děti nemusí být a nejsou všem lidem sympatičtí.Podle svého nejlepšího vědomí a svědomí se je snažím vychovat tak,aby byly příjemní,aby dokázaly poznat a pokud něco přehánějí.No ale-znáš děti,všechno co dělají k tvé radosti je pouze a jen jejich blahovůle.
Damila napsal(a):
Neumím si představit, že by někdo děti třeba do 35-ti vůbec nechtěl a pak by najednou po nich začal toužit. To se snad nestane přes noc. Člověk je nějak nastavený a žádné biologické hodiny nemůžou změnit jejich základní nastavení.
Damilo,stane.Ale asi to nemusí být jen biologické hodiny.Prostě najednou chceš a pak pro to uděláš první poslední.
bazalka napsal(a):
hirondel napsal(a):
Existujou zeny,ktere miluji sve deti,ale cizi nemusi,ba dokonce jim lezou na nervy. A ja se ptam proc?Jak je tohle vlastne mozne? Jak se pak takove zeny divaji na skutecnost ,ze stejne tak nemusi nekdo snaset jejich vlastni dite? Samozrejme budou pobourene ale pritom uple zapomenou si uvedomit ze to same delaji oni.
Hirondel,tak ono to není zas až tak samozřejmé.Své děti miluju,to je vcelku jasné.Jak říkám,syn se narodil plánovaně,jen o dva roky dřív
Ale k těm cizím dětem,opravdu je nemusím,málokdy v nich dokážu najít tu krásu,kterou ve svém dítěti vidí rodič a kterou někteří cizí lidé jsou v těch dětech schopni vidět...A dost často to je i výchovou,pokud se to dítě chová tak,jak mě se nelíbí,tak mi to prostě nejde.Ale za to nemůže ani to dítě,potažmo ani onen rodič,to já jsem tak předpojatá.A já si zase,vcelku pro mě samozřejmě,uvědomuju,že ani mé děti nemusí být a nejsou všem lidem sympatičtí.Podle svého nejlepšího vědomí a svědomí se je snažím vychovat tak,aby byly příjemní,aby dokázaly poznat a pokud něco přehánějí.No ale-znáš děti,všechno co dělají k tvé radosti je pouze a jen jejich blahovůle.
No, možná to je nějaký prastarý pud matky zachovat svůj rod a cizí děti odvrhnout, aby neujídaly těm mým.
Já tohle nemám, ikdyž samozřejmě své děti miluju nejvíce (ostatně je to asi jediná naprosto bezpodmínečná láska, kterou zažijí, dokud nebudou mít své děti), cizí děti mi nejsou protivné.
Docela mě překvapilo, když čtu, že by mé děti mohly jiným matkám vadit. prostě mě to nenapadlo, brala jsem to tak, že všechny mámy mají rády všechny děti, jen ty své nejvíce...
Tak to budu muset přehodnotit.
Není tady
Teď když jsou moje děti dospělé užívám si "bezdětnosti".Je to krása!Samozřejmě se stále o jejich život zajímám ale pocit volnosti a fakt ,že konečně zas můžu žít bez závazků je kouzelný. Myslím ale ,že to kouzlo bych nezažila , bez těch všech starostí které s dětmi jsou.
Mám i bezdětné známé.Chtěně i nechtěně.Některé jsou v jednom kole , jak profesním tak tetičkovském a koníčkovském. Žádná z nich ale ve srovnání s dětnými kámoškami nemá závratnou kariéru nebo majetek.Vyloženě mě deptají ty které do pětačtařiceti mávaly praporem svobody a bezdětnosti a teď po padesátce nevynechají příležitost filosofovat o mateřské flákárně , příživnicích s "nemocnými" dětmi , důchodovými parazity a pod. Mít nebo nemít děti je volba . Některé zvolily bezdětnost a mají bezva naplněný život až do vysokého věku.Některým se vyhýbam neboď to jsou baby princmetálové staropanenské.
Není tady
avalonka napsal(a):
Já si jen nesměle myslím, že pokud ženská opravdu cítí, že děti nechce, pak je to jakýsi zástupný projev hlubšího problému (s identitou, sebeúctou, komplexy atd - něčím hodně hluboko skrytým) a tento problém (tedy nikoli ten projev - touha nemít děti) by si měla vyřešit. Nejen proto, že pokud ho vyřeší, zástupný projev zmizí - aneb začne děti chtít (jako každá normální ženská...
Avalonko, tohle mi nesedí. Nic není přece černobílé, lidé nejsou černobílý, nemají stejné chutě, touhy, přání, sny... nesedí mi říct, ty nechceš děti, tak jsi divná, nechceš děti, protože máš problém... Nejsou prostě všichni stejní, nedají se házet do jednoho pytle.
Není tady
Inak, ked uz to tu tak bolo spomenute, mna dost pravdupovediac "vytaca" spravanie sa niektorych matiek, ktore evidentne maju pocit, ze ich deti musi kazdy milovat a respektovat rovnako, ako ony. Mam teraz na mysli verejne miesta, ako restauracie a podobne.
Vazne ma nenadchne, ked sedim v nejakom podniku a musim branit svoju kabelku, bundu a pripadne zmrzlinovy pohar pred najazdmi malych divochov a ich matky sa na mna hrdo usmievaju a maju pocit, ze by som mala byt za pozornost ich deticiek neskonale vdacna. 
Není tady
Vlčice, nechápu, proč to řešíš. Já taky neřeším, že si nepořídím hada a nepřipadám si divně. Možná na tebe tvoje okolí nějak tlačí, že se potřebuješ ujistit, že nejsi divná. Tuhle tu Selimka napsala" všelijakých nás pánbožko má " a měla pravdu. Když děti nechceš, tak víš asi proč a neřeš to . Je lepší je nemít , než si nějaké pořídit a nemít ho rád. Ale to se asi nedozvíš ..... jako já se nedozvím ( teda doufám ) jaké to je brát drogy.Třeba by se mi to líbilo ... vidět růžový slony, lítat v oblacích ... ale nechci a nemám potřebu to řešit .....
Není tady
Procvičte nejen pravopisná cvičení, diktáty, ale i kvízy, časté chyby, doplňovačky a vše, co pomůže ve výuce Vám nebo dětem na webu pravopisne.cz
Turistické, populárně – naučné, dětské a zábavné e-knihy. Stáhněte si zdarma e-knihy Jiřího Gleta. Můžete si vytvořit vlastní knihovničku e-knih na svých mobilech a tabletech.
