Jééj, Mafia, ti jsou nádherní
Počkej, až sem za nějakou dobu šoupnu svoje mafiány i s rodokmenem. Celou stránku s nimi zahltím
Jinak Mafia mi připomíná mého Filípka - druhého kocoura, kterého jsem měla zasvobodna.
Felix mi zase připomíná kocoura, kterého jsem vzpomínala na jiné diskusi. Samozřejmě nebyl čistokrevný a v jeho případě došlo k mesalianci, která měla možná vliv i na jeho ostrou povahu.
Jééžiš, a jak ti dva kočičáci spolu spinkají v košíčku ...

Co se mi líbí na kočičkách, a proč jsem si (mj.) taky jednu pořídila, to je mazlivost.
Každý ví, že se kočka mazlí JEN KDYŽ SAMA CHCE, ale ona obvykle chce mnohem méně, než majitel...

Pořídili jsme si úplně obyčejnou kočku z venkova, bez očkování, odčervení,atd., takže jsme to museli absolvovat s ní (ním) v 1 roce věku. Sice mi mnoho lidí říkalo, co se zatěžuji s "nezdravým" zvířetem, když z útulku bych mohla mít zdravé a kastrované zvíře...

Ale povaha samaritána mi dovolila "zachránit" jedno ze zvířat, které by jinak veterinární péči nemělo (při baráku na dědině se nějaký svrab v učích či škrkavky opravdu neřeší) a tak jsme více či méně šťastnými majiteli kocourka, který má už rok (máme ho 6 týdnů).

Život se nám od té doby změnil. To je jasné. My, původně psíčkaři, jsme přesedlali na kočku, kterou jsme vždy obdivovali. A hlavně náš ml. synek je "kočičí král", už odjakživa. Tomík (náš kocourek) to rozpoznal a spí pouze s ním a od něj se nechá bez výhrad nosit, je to až k nevíře, jak toho malého prďocha "bere".

Tom nikdy nepřijde se pomazlit, spíš láká zvláštním mručením ostatní, aby ho pohladili...samozřejmě se u toho tváří neodolatelně něžně a roztomile...
Ale mívá i AMOKY a to dost hrozné. Skáče, vydává "nekočičí" zvuky, vyšplhá se na nesmyslná místa...posledně na dveře od záchodu, obalené jutou, po tom se mu dobře šplhá, (ale to nemůžu říct páníčkovi, ten by neměl pochopení ) a visel nad odkrytou mísou, bál se skočit, tak tam trnul kdovíjak dlouho, než se někdo probudil (já) a sundal ho.

Jo, doma, to je geroj. Ale na chatě, to si zalaze do sklepa a dělá "bojím bojím". Řádí jen doma.
Dnes jsem ho neviděla celý den-byl s mužem na chatě, a když teď přišel, bylo mi smutno, a mazlila jsem to nezávislé kočičí individuum...
Potvora, mám ho tolik ráda...)

Upravil(a) Damila (26. 5. 2007 21:29)

Ďakujem za pekné slovíčka. Nuž, niekedy sa až divím, kam všade sa dokáže mačka dostať či zmestiť.

A čo hry ? Aké hry sa hráte ?
Felix ma pasiu na gumičky do vlasov. Ako malému sme mu ich frngali a on ich potom chytal a to mu zostalo. Na takú hru sa nechá vždy nalákať.
Inak fungujú aj loptičky, tie plnené myškou, či roľničkou ešte viac, keď im ich kotúľam po celom byte. Potom šnúrky a všetko šnurkoidné, čo visí alebo sa ťahá po zemi. Potom mám také mávatko (kupujem na výstavách) s pierkami na konci. Potom myšičky, ktoré vnútri hrkajú.
Občas sa vyskytnú aj "náhodné" či alternatívne, zo situácie vyplyvajúce, hračky ako korkový štupel z fľaše, šušťavé papieriky, pohodené noviny (super skrývačka), pero (keď píšem tak sa loví najlepšie), plachta, keď si ustieľam (Mafiina pasia, loviť plachtu) a keď je ustlaná, tak Radkova pasia hrať sa na krtka podplachtového. Takže niekedy postielam aj 2-3x po sebe.

Tak můj Ilčák měl jednu raritku, kterou už bohužel zapomněl. Začala jsem si ním hrát tak, že jsem mu házela lískový oříšek. No a on se mi ho naučil nosit zpátky. Měla jsem vždycky strach, že ho spolkne ...
Jinak se souká pod koberce, čeká, že ho budu tahat za ocas a on mě na oplátku poškrábe a u toho ještě vrní.
Samozřejmě hra ve vaně, kde má po kotníky a honí třeba korkový špunt, námořník jeden. Zrovinka dneska bych mu ji mohla napustit, když je tak horko.
Hopsnutí pod obrácený pelíšek kde číhá na myšku na tyčce nebo cokoliv, co se hýbe.
A nahánění se se mnou. Jéjé, to nejvíc.

Hellga napsal(a):

Hm, naši si s hračkama nehrají... Krom jejich oblíbeného klouzání, po čerstvě vytřené podlaze, kdy je honím a plácám mopem, se akorát mazlí, nebo prudí... Vyblbnou se venku, tak doma nemají potřebu se "zabavit"... Vynahrazují si to asi tím "pomáháním" dvounožcům... Dřív si hráli, teď už ne...

Chceš povedať, že sa doma spolu nehrajú ? Nenaháňajú ? Neschovávajú a nehľadajú na vzajom ?

Inak mačky mám už 14 rokov a ešte dlhšie ich obdivujem. Poznám neúrekom mačkárov čistokrvných i nečistokrvných a pochodila som pár výstav. Takže som zbehlá v mačacej reči.

Upravil(a) Mafia (27. 5. 2007 21:15)

Mafia, nehrají si... Kdyby malej občas "nedožíral" toho nejstaršího a sem tam nechytili některýho "raplíci", tak nic... Co chodí ven, tak si doma nehrají... Teda mám na mysli takové to pinkání míčků, běhání za špagátky, hraní na schovávačku a tak... Když se nepoflakují venku, tak doma polehávají, mazlí se a "pomáhají", do toho patří i česání a čištění kožichů, uší a u malýho "frňáku"... Tím, že jsou tři, tak se skoro pořád "něco děje"... ...tak asi proto...nenudí se, ...když se děje něco, co se týká jenom jednoho, mají ostatní alespoň divadlo a když mají společnosti dost, má každý svoji oblíbenou "trucovnu" a tam se zašije... Pomáhají dědkovi - to milujou všichni - a dokonce jej upozorní, že je čas nakrmit králíky a pustit, nebo zavřít slepice...(na dědu je "dozor nutný"... ) Když není čerstvě posečeno, je sranda vidět rozvážně kráčet dědu a za ním plují v rozestupu tři vztyčený ocásky, víc toho z trávy nečouhá... Kluci mají poměrně pevný režim...
Eileen, klekni bráchovi na prsa a nepust ho, dokud nekývne!

Ela.. krásne fotky krásnych mačičiek. Tiež mám tri, ale zvyknú sa hrať a mazliť po dvoch.

Mne sa páči Štístko svojim sfarbením a ako si tam spokojne vyvaľuje bruch.

Upravil(a) Mafia (30. 5. 2007 9:21)

No vida, jak může mít takový prostý soužití s kočkou, pedagogický dopad na ratolesti...

Tak u nás to funguje jen na cestovní zavazadla, to nesmí otevřené či pootevřené zůstat ležet ani na moment. Uskladnění pouze v silných igelitových pytlích a nebo v zamčeném prostoru bez přístupu... Pokud musím nechat nabalenout tašku např. do rána někde stát, musím na ni postavit např. baťůžek nebo nějakou igelitku s věcma a jako ji částečně maskovat, jinak bude okamžitě ztrestána pomočením , protože to znamená, že ji někdo z páníčků na chvilku opustí.... a dozajista za to můžou ty tašky a kufry, bez nich se vždycky nějaký páníček vrátí ten den domů.....
Jinak se může válet na zemi či na stole jídlo, igelity, oblečení a naprosto bez povšimnutí tam bude ležet i druhý den.... 
Jak psala Eileen, že měla strach, že jí kocour spolkne lískáč... proč? Tak by ho spolknul, naše kočka normálně baští mandle, lískáče - jen vlašáky jsou asi moc hořké, tak ty nechce....

Lískové oříšky mají typizovanou velikost, která odpovídá zhruba velikosti granule pro kočky, tudíž, určitě to není velký kus, mandli ji rozlomím na půlku... jelikož je vegetarián, ale nejí ani zeleninu ani ovoce jako např. siamky, tak už toho má tak žalostně málo na světě, co by si dala, tak když chce občas nějaký ten ořech, tak jí ho ráda dopřeju.... myslím, že papoušek křížený s krávou v podobě exotické kočky, to snad ještě svět neviděl....