Ty, co me znaji, vi proc se tohle tematko jmenuje prave takhle...
Pokusim se o referatek z meho porodu. Takze...jeste minulou stredu jsem byla na KTG v poradne, kde sice byly zachyceny vice-mene pravidelne kontrakce k 80torrum, ale vnimala jsem je jen jako tvrdnuti briska a i to ne vzdy, nalez na porodnich cestach vsak byl - NEPRIPRAVENO...takze me poslali domu a mela jsem se ukazat opet za tyden, vychazelo to zrovna na termin. Druhy den vecer jsme s manzelem usedli k televizi, bylo kratce po 20:00, najednou jsem citila jakoby prasknuti - rikala jsem si, tak bud je to tady, nebo me jen maly silne kopl. Asi 15 vterin se nedelo vubec nic a pak to prislo, odtekla mi plodova voda. Byla uz nazelenala, takze jsem to porodnice vyrazila ihned, tasku jsem uz mela tyden zbalenou.
Tam me vysetrila porodni asistentka, byla jsem otevrena na 1cm, bylo asi 21hod. Monitor byl v poradku, maly mel normalni tepovou frekvenci. Doktorka usoudila, ze to tak skoro nebude, ale ze me samozrejme nechaji v porodnici a kdyz do rana do 6hod. neporodim, ze mi zavedou tabletku. Ulozili me na porodni box a cekalo se. Bolesti byly spocatku slabe, ale od zacatku po 5 minutach. Sprcha udelala zazrak, bolesti jsem pod horkou vodou necitila skoro vubec. Uz jsem si zacinala myslet, ze to tak bude porad...ale nasledujici hodiny me vyvedli z omylu. Kolem 23hodiny uz bolesti byly po 2 minutach, sprcha nezaberala uz vubec a byla jsem porad otevrena jen na 3cm. Nejhorsi byly bolesti v zadech a kyclech, dychat jsem pro bolesti pres absolvovani predporodnich kurzu vubec neumela, jen na zacatku a na konci kontrakce. Ptala jsem se na epidural, ale bylo brzo, pry by v te dobe uplne zastavil porod. Po pulnoci se situace radikalne zmenila, kontrakce uz neprichazely, byla jen jedna kontinualni bolest, ktera nedavala chvilku na odpocinek a navic jsem zacala pocitovat tlakove bolesti. Manzel privolal porodni asistentku, ta me hned vysetrila a zjistila, ze jsem otevrena uz asi na 4-5 cm a ze asi brzo porodime. Jenze ja se citila jako ze melu z posledniho, pomahalo mi jedine - manzel me drzel za ruku a porad mi rikal, ze to nesmim vzdavat...Asi kolem 1 hodinz rano jsem uz byla otevrena na 7cm, lem vsak jeste nebyl uplne zasly, ten tlak na panevni dno vsak nesel rozdychat zadnym zpusobem. Porodni asistentka mi vsak dovolila pri te nejhorsi bolesti pritlacit, mozna proto to nakonec slo tak rychle, i kdyz ja porad nemohla uverit tomu, ze za chvili budu moci fakt poradne tlacit. Asistentka me vzala za ruku a polozila mi ji malemu na hlavicku, ktera byla asi jeste 7cm hluboko, ale ja uverila, ze je to fakt tady a ze to za chvili skonci. Nevim, jakym zazrakem jsem nabrala silu na ty posledni momenty, ale to tlaceni uz byla fakt velka uleva, nastrih jsem ani necitila a maly byl venku v 2:20... Polozili me ho na brisko a ja i pres jeho modou barvu videla, ze je krasny... A veliky - vazil 3950kg... Pak me rychle zasili, maleho me vzali, protoze jsem byla prilis slaba, abych se o nej dokazala postarat. To vsak v prubehu par hodin po porodu odeznelo a v sobotu rano jsem uz maleho mela u sebe na pokoji, mohla jsem normalne chodit i sedet (bez kruhu).
Pres to, ze jsem v zivote nezazila vetsi fyzickou bolest nez byla tato, jsem si ani jednou nerekla, ze uz nikdy vic, protoze uz na druhy den jsem si nedokazala presne uvedomit a popsat prozitou bolest...jen "technicke" detaily. 
Ale ted uz vim, cim je vykoupena materska laska a jsem za to stesti, co ted lezi vedle me, moc vdecna...

Upravil(a) sillwan (24. 5. 2007 12:04)