Já si myslím že jediný lék na to je aby vyvětrala,bez dětí uplně mimo prostě odjet a nechat vás(jestli ti zaměstnání dovolí)Jeďte na dovču a děcka nechte(už jsou velký)třeba těm rodičům...
Nevím máme jednoho kluka 3 roky a je to pěkný divich neni zlý to ne ,ale je ho dost je všude nesmí se nudit to je pak na zabití...a někdy mi to fakt vyčerpá a pak řvu hlava nehlava...,ale manža se snaží s klukem vypálit...na bazén,do ZOO(máme ji inaštěstí 5 min od domova..)
No a naši taky jsem slýchavala nech ho je ještě malej a nekřič....no a teď mám nějaké zdr.problémy a nesmím nic dělat tak mají synátora naši a uznali ,že je ho dost že chce prostě vše vidět,všude sáhnout,vysvětlit...spát nemusí apod. všichni to známe....no ale jsou už jako vyměnění.....
Tak snad to bude ok někdy se to prostě nastřádá a pak je to začarovaný kruh......

No já z toho nejsem taky nadšený. Měl jsem ale během pár minut vyřešit otázku, zda zavolat ženu k tomu nebo ne. Protože jsem nevěděl do té chvíle, o co jde. Je jasné, že měla být u toho, ale na druhou stranu jsem si chtěl nejdřív poslechnout o co jde, kdyby to byl nějaký nesmysl, abych jim prostě řekl, ať to koukají neřešit.
Táty je často opravdu hodně a já nemíním nechat ženu otravovat nějakými jeho nesmysly, jsem vždy 100% se ženou, to rozhodně, to je prostě bez debat. Ale jak píšu, protože to už nebyl jen můj postřeh, trochu o tom přemýšlím.

No pokud jde o děti, rodiče pohlídají kdykoliv je třeba, máme doma jen ty dvě, mojí holku 1x za 14 dnů. Teď jsme chtěli být o víkendu se známými bez dětí, jeli jsme do penzionu a co byste neřekli ? Krom nás bez dětí (4 dospělí) tam bylo 6 rodin každá s minimálně 3 dětmi. Umíte si představit ten odpočinek ?

Já to sleduju, a podle mého to není až tak hrozné, on je táta taky nemocný, tak má nervy, navíc když hlídají malýho, je u nich jak vyměněný. ale proč se o tomhle vlastně rozepisuju, je to, že ten starší, když jela žena do Paříže na zájezd se svým tátou, který ji poslal, tak on si u babičky ulevil stylem - je to je parada mamka nebude doma. Když se babička ptala, že je jí to divné, odpověděl, že mamka jen pořád řve. Babička na to, že budu ale přece doma já, na to on odpověděl, že já mu nevadím, protože je to "na férovku" a že když už zahulákám, že ví, že je zle. A to nejsem jeho táta, vyženil jsem ho. Malej taky  u babičky už hlásal, že maminka moc křičí. No a vrchol byl, když byla v nemocnici a ten starší u babičky prohlásil že by nevadilo, kdyby se mamka z nemocnice nevrátila. Když jsem se tohle dozvěděl, docela mne zamrazilo.   Tak se nedivte, že to, co mi řekli rodiče neberu až tak na lehkou váhu. Opět opakuju, že jí mají hrozně rádi a nejde o nějaké "nasazování",  prostě mají strach, co se to děje.

Blackie, ne nadarmo se říká, co vydrží ženská, to by člověk nevydržel. Ale i ženská je jen člověk a se třemi dětmi, potažmo puboši a malý rošťák, je toho víc než požehnaně. Mám to taky doma, ikdyž naštěstí "jen" dvě holky a kluka, který ale vydá za 10 a kdyby takový měli být všechny moje děti, tak už dávno jsem skočila z mostu (s nadsázkou).
On je to fakt věčný kolotoč - péče o domácnost, nikdy nekončící úklid (začneš v jednom pokoji a než se prokoušeš do ložnice, můžeš opět začít od začátku, děti jsou prostě děti), žádný klid, nikde chvíle soukromí .. to všechno psychiku neskutečně ovlivňuje.
Už to tady někdo napsal - ideální je svěřit na alespoň týden děti na hlídání někomu (rodičům ?) a vyjet si někam spolu sami. Protože klid a relaxaci tvoje žena nepoznala už několik let a psychicky je na pokraji zhroucení (teď bez nadsázky).
A pak tady může figurovat ještě jeden faktor .. kolik tvé ženě je let ? Jestli ke 40-ce, může se jednat o první záchvěvy přechodu (teď se nesměj, ale ten může přijít klidně i ve 30-i, už bylo dost takových případů). Hormonální hladina může být rozkolísaná a náladovost a nepřiměřená vznětlivost je jedním z průvodních jevů. Možná by to chtělo i gynekolog. prohlídku a náběr krve ke zjištění hormonální hladiny.. Ikdyž, osobně si myslím, že tvá žena je prostě "jen" vyčerpaná a má toho všeho po krk (nad hlavu)..
Hm, to mi připomnělo - mně obě starší děti odjíždějí 13.6. na ozdravný pobyt se zdravotní pojišťovnou a doma mi zůstane jen ta nejmladší. Ani netušíš, jak já se na ten relativní klid těším .. Bude pryč i manžel a věř, že se po ty dny vykašlu na každodenní úklid, vařit budu na dva dny (nikoliv denně a teplé večeře) a prostě si to s malou užijeme. Taky mám toho všeho nad hlavu a po krk ..

PS: A to, že ti starší synek - puboš, prohlásí v době maminy nepřítomnosti, že paráda, to bude klídek, neber až tak vážně. Oni totiž puboši mají nejraději, když není doma pokud možno nikdo z rodičů (nikdo je nekybicuje za rozházené boty, oblečení, nenutí do učení aspol..)

Upravil(a) Ela.. (22. 5. 2007 8:22)

ahojky,
4 roky na mateřské to už asi nemusí mít nervy.
Nechtělo by to změnu?
Může jej dávat dle domluvy do školky?
Co plánuje dál?
Kdy nastoupí do práce?

Díky holky. Víte prostě mně to až tak nepřipadá, teda sleduju to, ale popravdě Vám řeknu, že bych s mojí milou neměnil. Já sice ač podnikatel vypadnu v 5.15 a vracím se kolem 15.00 a pak kolikrát ještě musím dělat doma, ale kolikrát děkuju ženě za to, že máme vypráno, vyžehleno, uvařeno, (nádobí meju já, nebo puboš :-) za odměnu, případně vyluxuju, uvařím + "chlapské práce" doma a na zahrádce) a ještě zvládne být krásná a milá.
Když mi prostě táta zavolá, že se mnou nutně potřebujou něco vyřešit, já tam přijdu a oni si oba sednou s mámou kolem mně a začnou s tím, že mají o ženu a malého strach (ale jak jsem psal, táta je díky nemoci trochu víc na nervy a mám na něj kolikrát alergii) tak po tomhle jsem byl trochu vyplašenej.
Samozřejmě jsem bránil tu moji květinku, to je bez debat. Problém je, že oni to neberou tak, že by si na ni stěžovali, mají ji rádi to je fakt. Prostě mají starost. Nejhorší je, že víte, že v něčem mají asi pravdu, ale já jak jsem psal, bych s mojí ženou neměnil, protože i když za den kolikrát padám na hubu, za to, jak ona to zvládá ji maximálně miluju a neměnil bych za žádnou jinou.
Samozřejmě jsem jim vysvětlil pár věcí, které si myslejí, ale špatně protože neznají okolnosti.
No a ta moje láska to vlastně ví taky, kolikrát mi říká - "mně přijde, že na ty děti moc řvu, ale kolikrát mne tak vytočí......" a raďte někomu, kdo má na krku domácnost, starost o děti a muže že má předem počítat do deseti - to bych si prostě nedovolil. Je pravda, že když jsem měl 3 dny  s 3 kusy dětí od rána do večera, tak jsem byl šťastný, když jsem je večer zahnal do pelechu, a to jsem neměl na starost praní a žehlení (vaření jo, ale nikdo naštěstí neumřel)

Jinak samozřejmě to není každý den a podobně, prostě jednou za čas bouchnou saze (ale to se mně stává taky), ale kvůli blbině (pověstná poslední kapka) a problém byl, že se to stalo asi u rodičů.

Neznám mámu, která by občas "neřvala" na děti, manželka má taky jenom jedny nervy a pokud se chce prezentovat před tchýní, jak má hodného a poslušného syna................ a on  je jak  utržený ze řetězu, tak na malého zakřičela. Já bych to neřešila a hodila za hlavu. Pokud ho nemlátí, syn nemá modřiny a nestěžuje si na maminku...............

Upravil(a) briza3 (22. 5. 2007 10:35)

Blackie,
nemám radu, jen chci vyseknout poklonu. Mužský a takový názor? Takto si vážit ženy, přestože MD nikdy nezažil? To čumím! Smekám!
Tvé ženě posílám hodně síly, ať to nervově zvládá, ono je to jiné ve dvaceti a ve čtyřiceti, ustát mateřeskou...
Mějte se rádi a za pár let to bude jistě v pohodě. Držím pěsti

Damila napsal(a):

Blackie,
nemám radu, jen chci vyseknout poklonu. Mužský a takový názor? Takto si vážit ženy, přestože MD nikdy nezažil? To čumím! Smekám!
Tvé ženě posílám hodně síly, ať to nervově zvládá, ono je to jiné ve dvaceti a ve čtyřiceti, ustát mateřeskou...
Mějte se rádi a za pár let to bude jistě v pohodě. Držím pěsti

Dík, ale nepřehánět, mám taky pro změnu spoustu chyb......

ahoj, Blackie, myslím, že tvoja manželka je už psychicky vyčerpaná a tak kričí stále, tým pádom jej krik nemá pre dieťa žiadnu váhu. Odporúčam vám obom pozrieť si reláciu Pestúnka v archive TV markiza na jej stránke www.markiza.sk - neustály krik rodiča bez účinkov je dosť častý problém, nájdete tam obaja dobré rady
PS: Je fajn, že ťa rodičia upozornili, ale nehovor to manželke. Bola by z toho nešťastná. Ja si myslím, že osobne by som svojej dcére/synovi dôverne položila takúto otázku ako jeho/jej partnerovi, lebo viem, že on by sa neurazil, ale trebars by sme si to prekonzultovali. Keby som sa opytala nevesty prečo kričí na syna, mohlo by to v konečnom dôsledku viesť ku konfliktu a odcudzeniu. Mohla by si namýšľať, že ju nemám rada, ... takže podľa mňa rodičia urobili správne, že svoje otázky smerovali na teba. Keby chceli konflikt, tak sa "obujú" do nej na navsteve u nich !

Protože jsem sama na mateřské, tak si myslím, že tvoje žena potřebuje do práce, mezi lidi, přijít na jiné starosti než jen ten stereotyp doma a pořád stejné zlozvyky dětí. Nemusí jít hned na osm hodin, výhrou by byl třeba jen částečný úvazek, přece jen při třech dětech je i starostí kolem domácnosti až až.

Každopádně je důležité o problému s ženou mluvit. Sám říkáš, že ona sama si toho všímá, tak se zajímej. MOžná má sama v hlavě nějaké řešení a čeká na správnou otázku, nebo až o problému začneš.

Jediné, na co bych si extra dala pozor, tak na prozrazení zdroje info. Klidně bych to svedla na hovor s puberťáky, nebo že sis sám všiml. Rodiče se to podle mého pohledu snažili řešit velmi taktně. Nezatahovala bych je do řešení problému...