14. února : Váení uivatelé, vkládat zde odkazy na různé e-shopy a stránky je přísně zakázáno, je to poruení Pravidel. Takové příspěvky budou smazány. Děkujeme za pochopení! 14. února : Kyjevské smaené fazole. I bez masa se dá připravit skvělý oběd! 14. února : Menopauza mění vzhled eny. Na co vechno má vliv kolísající hladina hormonů |
|
|
Máme dvacetiletou dceru, s kterou máme poslední půl rok vyhrocené vztahy. Zřejmě má prodlouenou pubertu. Odela ze koly (VO), nevěděli jsme , e tam ji nechodí, dozvěděli jsme se to náhodou. Má dluhy na T-mobilu, ikdy slíbila, e ve zaplatí z první výplaty, nestalo se tak.Nevíme kde se v noci toulá, přichází v raních hodinách.Nemáme právo ji moc omezovat, je plnoletá,ale myslíme,e nám snad můe oznámit, kdy a kde asi bude.Slíbí například v 22.00hodin, mobil po této době nebere na SSM později odpoví, e čeká na autobus, nebo e přijde do 1/2 hod.Přijde ráno.Celou noc s manelem čekáme.Máme strach. Pozdějí odpoví, e potkala známé a dobře se bavila.Je toho více.V něčem jsme ve výchově pochybili, asi jsme ji rozmazlili.Situace je o to sloitějí, dcera máme od 3 měsíců adoptovanou.
Není tady
Ne jsem si přečetla poslední větu, chtěla jsem ti napsat a proč ji neřeknete a si zařídí vlastní bydlení?? Ani nevím proč jsem se pak zarazila Není to jen odezva na to, e se třeba a teď dozvěděla, e je adoptivní, nebo to teprve teď dává najevo?? Nemyslím to vůbec jako vyhazov jen mi tak připadá, e v naich krajinách na rozdíl od jiných zemí, dospělé děti zůstávají dlouho v jedné domácnosti s rodiči. Chtěli by výhody dospěláka, ale povinnosti dítěte. V této situaci bych byla bezbraná fakt by mě samotnou zajímalo jak to řeit a přitom neublíit ani dítěti ani rodičům
Není tady
Nemysli si, e jste ve výchově pochybili...určitě jste vychovávali jak se dalo...ale puberta...holt někdě se projeví více, jinde méně.....Dobře, skončila se kolou, to znamená, e se upíchla někam pracovat, věřila bych jí, e telefon zaplatí z výplaty - zkuste nepomáhat, a jí to dojde, e tel. není zadarmo.OK, je ji plnoletá, ale zkuste jí vnutit to, e bydlíte-li ve spol. domácnosti( a na příbuznosti opravdu nezáleí), tak je SLUNOST ost. dát vědět, kdy dorazím, zvlátě v noci - řekni jí, e je ti jedno, zda dorazí a ráno, ale e bys to ráda předem věděla, ostatně v dnení době mobilů a tedy i moností sms by přeci nebyl problém se by jen přes sms ozvat....ty by sis zprávu přečetla a byla bys v klidu( i kdyby tam bylo napsáno, e příjde pozítří....zkus jí to takhle vysvětlit( e bude mít o ní strach, chápu, ale ona ne ve svých cca 20 letech....)Vysvětlit, e nejde z vaí strany o to ji kontrolovat, ale jen abyste byli ujitěni, e je ve ok....
Zatím má syna 13 let, take nemluvím z vl. zkuenosti, jen jak to cítím, či jak si to pamatuji ze svých mladých let( haha, minulé století...).V sobotu mi taky chlapec volal, e by rád s klukama navečer na bowling do sousední vesnice, e je tam nějaká akce. Já věděla, e domů s man. přijedeme a ve 22 hod., tak jsem jen polkla a opatrně se optala:kdo má finance - take chlapci nějaké měli ( syn a jeho kamarád), tak i souhlasili, e doma budou do 21,30....no, taky jsem si nebyla jistá, zda dělám dobře, ale byl víkend, kam měli namířeno, tam to znám...a ve dopadlo ok
Yvono, a proč přestala chodit na VO?Dřív bych měla radikálnějí názor, e dokončit studium a pak si dělej co chce...ale oni na to, e nějaké vzdělání přeci jen musí mít asi musí přijít sami....take zkus zjistit, zda lze přeruit, na jak dlouho, a dcera se třeba i po roce vrátí, nebo vymyslí jiné studium( nebo se taky zabere do nějaké práce( a ber i e to je v lepím případě)
Není tady
Yvono,dceru mám vlastní a taky měla někdy podobné úlety.Musíte si stanovit řád a ten dodrovat i kdy je dítě plnoleté.Ta moje argumentovala tím ,e je plnoletá.Na to je jediná odpověď :my vichni (já,manel) jsme plnoletí. Kdy odcházím ,řeknu nebo nechám vzkaz kdy přijdu,popřípadě zavolám(bylo by mi divné probudit se v nemocnici s tím e mě několik dnů nikdo nepostrádá),popřípadě sdělím kde asi tak budu. Své dluhy si platí kadý sám,případně informuje rodinu ,e na to nestačí a situace se řeí, dcera nikde nic nepodepisuje ani by u toho byl manel nebo já(podvodníci - prodej pojistek,otevírání debetních účtů ap.).Chce to klid ,rozmyslet pravidla a domluvit se.Souití dospělých lidí je jiné ne ivot s dětmi.Dospělé dítě je v domácnosti rovnocené s rodičem , stejná práva ale i povinnosti.Za dítě ledacos doma dělá ,za dospělého ne. Dítě iví,dospělé dítě se iví samo (přispívá na domácnost).Pro dvacítku je mnohem jednoduí bydlet s rodiči ne sama.Fakt adopce je z dneního pohledu jen drobný detail.Dcera je dospělá.
Není tady
Yvono,
má dvě monosti a to bez ohledu na to, zda je dcera vlastní nebo adoptovaná -
- dospělý x dítě = bude ílet strachy, ponocovat a dceru stále peskovat, hlídat, ehlit její průvihy..a ona jako
vzdorovité dítě bude stále peůvihy dělat
- dospělý x dospělý = stáhne svou ochrannou ruku, dá jí svobodu a zaodpovědnost za její vlastní ivot do její
kompetence se vemi důsledky, které z toho vyplývají
Obě ty cesty jsou těké, obě bolestivé, ale jen na konci jedné z nich je z dítěte dospělý člověk. A ádná KDYBY neexistují
Není tady
Yvono,
mám doma taky dvacetiletou dceru a k tomu jetě skoro čtyřiadvacetiletého syna. Take si dovedu představit, v jaké jsi situaci.
My jsme si stanovili pravidla, taky je nehlídám, ale vdycky vím, kde jsou a kdy zhruba budou doma. A kdy to natáhnou, dají vědět. A já vůči nim to samé. Neříkám, e je mezi námi ve OK, ale tohle funguje. Moná, nevím, je to následek jedné příhody, to byl kluk jetě o dost mladí, řekla jsem, e se vrátím tehdy a tehdy a prostě jsem to nestihla. U ani nevím proč. Kdy jsem dorazila domů - on vykulený, oči navrch hlavy - maminko, kde jsi byla, já měl hrozný strach, e se ti něco stalo. Moná to v něm zůstalo, ta vzpomínka na ten strach, pak to předal i "ségře".
Ale jak píou holky, musíme se k nim chovat jako k dospělým. Vdycky jsem dětem, kdy začali s řečmi - já u jsem dospělý(á), já můu - říkala, e dopělost není jenom o tom, e můu sama o sobě rozhodovat, ale hlavně o tom, e nesu důsledky svých rozhodnutí. A to je někdy dost bolestivý proces, si to uvědomit.
Není tady
Děkuji vem za příspěvky. Chtěla jsem si ověřit, zda nae poadavky na dceru, nejsou přemrtěné.Chtěla jsem jen jetě dodat, e kdy byli problémy s dceřinými návraty domů a jejím oznamováním, kdy asi přijde, upozornili jsme jí, e neradi ale museli bychom jí nabídnout, aby si hledala podnájem a začala se jako dospělá starat sama o sebe, kdy nás přestává uznávat jako součást svého ivota.Jene to obrátila proti nám, e jí vyhazujeme z domova.Upozornili jsme jí, e takhle se nemůe k nám chovat, e máme strach, kdy o ní celou noc nevíme. Dluhy v T-mobilu stále nezaplatila, nemá snad čas. Penále stále roste. Upozornila jsem jí i na vymahače atd. Jinak VO ukončila po půl roce, 3 hodiny denně dojíděla do meního města - jeden zdůvodu proč odela, dále nesedl jí kolektiv, z 90 procent - dívky,kola jí nebavila.Nabízeli jsme dceři monost udělat zkouky do jiné koly, nechtěla. Jinak v zaměstnání se jí líbí, pracuje jako recepční ve sportovním centru.
Výběr střední koly, krouků atd. jsme nechávali na dceřiném výběru. Jen po střední kole chtěla jen na roční kurs angličtiny, dál ji nechtěla. VO byl ná nápad.Zde z naí strany vidim moná jeden z problémů, kde to začalo. Dalí problém moná jsou lidé, se kterými se stýká v zaměstnání, je zde nejmladí, oni ji domů nehlásí kam jdou.Jene samostatnost není jen chodit si kam chce bez omezování, ale postarat se o sebe, viz dluhy,atd.
Není tady
Yvona napsal(a):
Máme dvacetiletou dceru, s kterou máme poslední půl rok vyhrocené vztahy. Zřejmě má prodlouenou pubertu. Odela ze koly (VO), nevěděli jsme , e tam ji nechodí, dozvěděli jsme se to náhodou. Má dluhy na T-mobilu, ikdy slíbila, e ve zaplatí z první výplaty, nestalo se tak.Nevíme kde se v noci toulá, přichází v raních hodinách.Nemáme právo ji moc omezovat, je plnoletá,ale myslíme,e nám snad můe oznámit, kdy a kde asi bude.Slíbí například v 22.00hodin, mobil po této době nebere na SSM později odpoví, e čeká na autobus, nebo e přijde do 1/2 hod.Přijde ráno.Celou noc s manelem čekáme.Máme strach. Pozdějí odpoví, e potkala známé a dobře se bavila.Je toho více.V něčem jsme ve výchově pochybili, asi jsme ji rozmazlili.Situace je o to sloitějí, dcera máme od 3 měsíců adoptovanou.
Jediné, co mi přijde negativní vůči rodičům je to, e nechápe vai starost, kdy nepřijde tak, jak řekla. Moná vás tím "trestá" za to, e se jí neustále vměujete do jejích osobních záleitostí
Není tady
Jeja napsal(a):
Yvono,
mám doma taky dvacetiletou dceru a k tomu jetě skoro čtyřiadvacetiletého syna. Take si dovedu představit, v jaké jsi situaci.
My jsme si stanovili pravidla, taky je nehlídám, ale vdycky vím, kde jsou a kdy zhruba budou doma. A kdy to natáhnou, dají vědět. A já vůči nim to samé. Neříkám, e je mezi námi ve OK, ale tohle funguje. Moná, nevím, je to následek jedné příhody, to byl kluk jetě o dost mladí, řekla jsem, e se vrátím tehdy a tehdy a prostě jsem to nestihla. U ani nevím proč. Kdy jsem dorazila domů - on vykulený, oči navrch hlavy - maminko, kde jsi byla, já měl hrozný strach, e se ti něco stalo. Moná to v něm zůstalo, ta vzpomínka na ten strach, pak to předal i "ségře".
Ale jak píou holky, musíme se k nim chovat jako k dospělým. Vdycky jsem dětem, kdy začali s řečmi - já u jsem dospělý(á), já můu - říkala, e dopělost není jenom o tom, e můu sama o sobě rozhodovat, ale hlavně o tom, e nesu důsledky svých rozhodnutí. A to je někdy dost bolestivý proces, si to uvědomit.
Ano, tohle funguje. Já jsem to jednou dokonce udělala schválně - taky byl vykulený a sám říkal, e u to chápe, e se o něj bojím - u mi to v ivotě neudělal, aby se neozval, kdy se někde zasekne
Není tady
Pandorraa napsal(a):
Yvono,
má dvě monosti a to bez ohledu na to, zda je dcera vlastní nebo adoptovaná -
- dospělý x dítě = bude ílet strachy, ponocovat a dceru stále peskovat, hlídat, ehlit její průvihy..a ona jako
vzdorovité dítě bude stále peůvihy dělat
- dospělý x dospělý = stáhne svou ochrannou ruku, dá jí svobodu a zaodpovědnost za její vlastní ivot do její
kompetence se vemi důsledky, které z toho vyplývají
Obě ty cesty jsou těké, obě bolestivé, ale jen na konci jedné z nich je z dítěte dospělý člověk. A ádná KDYBY neexistují :)
Má pravdu,plně s tvými názory souhlasím.Jene máme s manelem na řeení rozdílné názory. Já bych problém s dcerou řeila cestou dospělý x dospělý a manel cestou dospělý x dítě:dudlik:. V rodině jeho sestry nezbedného syna vyhodili z domu doslova. Přespával pod mostem, stal se z něho pobuda a narkoman.Manel se bojí , aby dcera nedopadla patně.Samozřejmě nechci dceru úplně ztratit z dohledu, kdy bude potřebovat pomůu a ráda.Zítra chci dceři nabídnout samostatné bydlení (byt 1+1 po tatínkovi). Samozřejmě to znamená, e si bude platit nájem, stravu, vařit si, prát atd.) O této monosti samostatného bydlení jsme společně hovořili s dcerou ji od 19. r.
Pochopila to tehdy patně, myslela, e se jí chceme zbavit.Jsem zvědavá, jak bude dcera reagovat nyní.:hjarta:
Upravil(a) Yvona (30. 5. 2007 20:47)
Není tady
Jaképak zbavit - dospělý mladý člověk by měl naopak výskat radostí, e mu vlastní bydlení spadlo do klína bez vlastního finančního přičinění, rodiče za tento dar náleitě zulíbat a za týden bydlet ve svém!!!
Ale - jak se mi celá situace jeví - dcerka nejeví sebemení touhu se osamostatnit. I kdy jí dělá potíe základní komunikace, jako sdělit, kam jdu a kdy se vrátím, přesto pod křídly rodičů přeívá ochotně a ráda. Vsadila bych se, e má doma mama-hotel, tzn. vypráno, vyehleno, uvařeno, na čem se podílí symbolickou částkou.
Vidina vlastního bydlení - by získaného zdarma - dcerce nahání husí kůi jak pralinky, protoe to s sebou nese fakt, e reii bytu si bude hradit z vlastní kapsy, kdy si nenakoupí a neuvaří, bude o hladu, kdy si neuklidí, shnije ve píně a kdy si nevypere a nevyehlí, bude chodit jak somrák. Dítě, doposud nezvyklé se o sebe postarat tuto situaci bere jako úkornou a samozřejmě dojemně pláče, e ho rodiče vyhánějí
Já zastávám stanovisko - a to rodiče bolí sebevíc, v ivotě dětem cestičku neumetat. Nehraje roli, jestli je dítě vlastní či adoptované, rodiče k adoptivnímu dítěti podle mě přilnou silněji, ne k vlastnímu a na to konto mu toho dost promíjejí. Ze svého okolí znám rodinu, která adoptovala děti dvě a se starím synem si uili takové lahůdky, e oba rodiče zestárli skoro o deset let
Není tady