Aneri-  to je právě to -doktor a doktor....    Většinou je baculáč považován za chronického žrouta s nevázanými zlozvyky...  Mě tenhle "můj"doktor  zpočátku vůbec nepřišel sympatický-
1. furt čučel do PC, pak mě zběžně prohlédl, změřil metrem, zvážil , pak se zeptal jestli jsem už nějak hubla...  2.Než jsem se nadechla abych mu všechno řekla , hnal mě na krev a pak že si promluvíme...
3. No a když jsem přišla na kontrolu, očekávajíc nějaké úžasné zjištění , tak mi nasadil antibiotika- mě, která  je prakticky nikdy a na nic nebrala....
4. Dorazil to pro mě nejdříve  nepochopitelným jídelníčkem.
Te´d už mi je jasné, že  v kuřecím těch živin moc nenajdu, že je lepší kotleta, než kuřecí prsa ( pro mě)jsem zjistila až po pár týdnech.
  Nejdříve se ve mě všechno pralo- já, která  zhřeším jedine BBčky k snídani, jsem dostala povolený k snídani kus sladkého pečiva...
K obědu povolené špagety ( moje milované  dřív přesně odvažované těstoviny), hovězí tataráček.....( ten v rozpisu samozřejmě není , ale je to libové hovězí  )

Je fakt , že shoda s obvyklým režimem je v četnosti jídel 5-6 denních porcí, ovoce, zelenina mají zelenou, ale necítím se být omezovaná a už vůbec ne hladová.
A hlavně je mi podstatně líp. Kila šla dolů, hlídám se, občas skočím na krev, hýbu se spíš míň než předtím, ale příjemněji- rychlou chůzi preferuju před hodinou aerobiku, po které jsem ve svém věku odrovnaná a  připadám si jako debil, který jen nešťastně přešlapuje "medvěda" zatímco  něžné víly v lesklých trikotech v prvních řadách plynule  přehazují  "Step by step".....

Možná, že jsou léky, které dobře  zabraňují chuti k jídlu ( viz kdysi Fenmetrazin, či jak se to jmenovalo), nebo nějaké podpůrné  přípravky k vyvázání přebytečných tuků, ale já jsem přesvědčená, že jsou to jen berličky- změna musí být jinde a jinak potvrzená- ne polykáním bobulí....