a nema treba kvuli nim spastne svedomi a neumi se jim podivat do oci?a nebo si treba rika,ze uz jsou dospele ze uz ho nepotrebuji.......jojo ale chlapum do hlavy nevidim......muj otec byl to same,bral si me jednou za rok a to protoze jsem chtela ja,ale nakonec byl rad ze u nej jsem.....byvaly muz si taky dcerku bere jednou do roka.....

Jeja napsal(a):

Ahoj lidičky. Možná bych měla psát do jiné rubriky, ale jde o to, že problém nemají ani tak děti, jako spíš já. O co jde?
S manželem jsme se rozvedli v době, kdy naše děti byly naštěstí už dospělé. Dceři bylo 18, syn je o 4 roky starší. Tatínek se zamiloval a odešel. To se prostě stává, s tím už jsem se vyrovnala. Co ale stále nedokážu pochopit a překousnout je, že ho nezajímají ani děti. Stýká se s nimi velice málo, občas jim zavolá, osobní setkání jsou buď náhodná (když se potkají ve městě) anebo velice velice (na můj vkus) zřídka. A většinou je iniciativa na straně dětí. Přitom vím, že tak zaneprázdněný zase není, aby si jednou za dva nebo tři týdny nenašel odpoledne, které by jim věnoval.  Ty už to ale pomalu vzdávají, protože jim připadá, že se vnucují někomu, kdo o ně nestojí.
Já to ale pořád nedokážu pochopit, nemůžu se srovnat s tím, jak na ně kašle. Rozešli jsme se rozumně, v dobrém, to, že vyměnil mě, chápu. Ale že děti? Anebo je to normální? Jakože chlapi takoví jsou? Že mají ty děti spojené s tou ženou, a když vymění partnerku, vyruší ze svého života i děti, které s ní mají? Nějak nedokážu spolknout to, že jsem přes dvacet let žila s člověkem, který si dokáže v klidu užívat i přesto, že ví, že se dětem po něm stýská. Poraďte mi, prosím, jak se tím přestat trápit.

Bud je tak zalaskovany, ze ine nevidi. Alebo zide z oci zide... A co sviatky, narodeniny a pod ? Ozve sa vtedy sam ?

Nasi sa tiez rozviedli a keby som teraz mala cas, tak vidim otca min. 4x do mesiaca. Kazdy vikend chodime spolu do zahrady. Obcas zavola len tak, ze ako sa mame alebo nas so sestrou pozve na obed. Obcas zavolame my jemu, ked potrebujeme auto a on nas ochotne odvezie. atd. Obe mame uz po 20ke. Sledujeme jeho sviatky a vtedy sa ozveme, stretneme a oslavime. On sleduje nase sviatky a ozve sa sam a vzdy kupi darcek podla zelania (samozrejme v ramci moznosti) a oslavime to spolu. Aj Vianoce sme slavili u neho hned dalsi den a pozval nas sam.
No mama obcas do nas zo zaciatku tlacila, aby sme sa mu ozyvali, ale uz to nechala na nas a poviem ti, ze ja s nim dlhsie ako ten 1 den byt nemozem, lebo to sa mi zacnu vracat vsetky spomienky a veci, co mame urobil.

Ako dlho ste rozvedení ? U nas sa to upravilo tak cca. po polroku, co sa odstahoval a zariadil. Dovtedy mal malo casu a my sme tiez prerabali byt po novom...

Upravil(a) Mafia (15. 5. 2007 15:18)

Holky, moc vám děkuju
Podle vašich reakcí zjišťuju, že je to fakt asi normální. Nebo jinak - není to tak nenormální, jak mi to připadá.

Já myslím, že se před nimi nestydí. Spíš k tomu přistupuje tak - jsou přece dospělí, tak mě nepotřebují. Ano, nepotřebují ho, pouze by s ním chtěli být.

Rozvedení jsme přes půl roku, ale odešel už skoro rok před tím. Ze začátku omlouval situaci právě tím, co psala Mafia. Že se zařizují, shánějí, rekonstruují ... Jenomže to už je dávno hotovo a .... nic. Dokonce jim po jednom z mála výletů dal najevo - za chvíli už budete mít auto a zajedete si na výlet, kam budete chtít (dopracovala jsem se k vozítku teprve před pár týdny). Jako by si myslel, že chtěli jet na výlet, aby neseděli doma. Vůbec ne, chtěli být s ním. Samozřejmě, že si na výlet zajedeme, ale jim přece jde o ten ČAS strávený s ním.

Ale pravda je, že se tím asi trápím zbytečně, protože to stejně nezměním. Jenom nevím, jak na to - přestat to řešit. Má to totiž i následky. Tím, že s nimi vůbec není, neví, co prožívají, jaké mají problémy, starosti, ve škole, v práci ... Zvláště dcera to pak po návratu dost těžce nese. Na setkání s ním se vždycky těší a pak se vrací vykolejená, jak je úplně jiný, že už jí skoro nezná, zapomněl, co má ráda a tak. A na mě zbyde utěšování, vysvětlování a chlácholení, i když bych nejradši řekla naplno, co si o tom myslím. Jenže tím bych jí ještě víc ublížila. Je to začarovaný kruh a mně připadá, že zatímco on je v pohodě, já se v tom kruhu plácám.

U nás je to podobné. mám dvě dcery 18 a 16 let. Manžel žije s jinou ženou a její 17- ti letou dcerou a já jsen dnes ráda, že platí alespoň výživné na naše dcery. Někdy mě to hodně mrzí a často to bolí, když vidím ostatní otce, jak se chovají ke svým dětem, ale nemůžu to změnit a tak si začínám zvykat a neřešit to ani v myšlenkách. Ubližuju tak hlavně sobě a jemu je to nejspíš jedno. Spletla jsem se v něm, udělala jsem chybu a tak se snažím, aby holky vyrostly a byly z nich i přesto, že tu otec není "fajn "ženský do života...........Jestli to já i ony zvládly ukáže čas.
Někteří muži nikdy nepochopí o co přichází tak u svých dětí, ale je to jejich volba a
my ženský s tím nenaděláme, i když nám to občas rve srdce....

Když oni jsou asi chlapi v tomhle jiný,  prostě má pocit, že děti jsou dospělé, takže svoje "otcovské povinnosti" už splnil.
Možná s ním o tom promluv,  třeba jen prostě neví, jestli a jak s dětmi vytvořit lepší vztahy.

Blue - víš, já jsem o tom s ním mluvila snad tisíckrát, jenomže to byla tak akorát zbytečně vynaložená energie. Vždycky se dozvím, jak je to těžký a složitý, jak má spoustu práce, jak nestíhá (ale na výlety a dovolené s ní má času dost), jak nemá peníze - no největší chudáček pod sluncem, srdce by se nad ním ustrnulo. Nějak mu nedochází, že to byl on, kdo to všechno spustil a že jsem to já, kdo sklízí ty kyselejší plody jeho rozhodnutí. Možná bych ho měla ještě politovat.
Jednoduše už jsem tohle vysvětlování vzdala.

Jejo, chlapi to mají asi jinak. Známá má dva kluky, rozvedli se ,odstěhovali, ten její BM si přivedl do domu  novou ženu (kvůli které se rozvedl) + její tři děti. O svoje kluky nemá zájem a ty tři cizí se stará jak divý     

Tak všichni chlapi takoví nejsou. Můj bývalý se o děti velmi zajímá, volá jim několikrát týdně a nejméně 1x týdně se spolu vídají. Zve je na různé oslavy a i jen tak do své nové rodiny třeba na večeři, na oběd apod. Dětem je 19 a 21.

Dobrý den,

rád bych Vás touto cestou moc poprosil o vyplnění krátkého dotazníku. Dotazník je určen osobám osobám pocházejících z rozvedených rodin. Výzkum se zabývá vlivem rozvodu rodičů na utváření partnerských vztahů jejich dětí ve věku od 15 let. Budu Vám moc vděčný, pokud mi dotazník vyplníte. Je krátký a nezabere Vám více jak minutu (odpovědi ano/ne). Pokud by někoho dodatečně zajímalo, jak výzkum dopadl, určitě mi dejte vědět na e-mail Libor.x@seznam.cz a rád Vám výsledky zašlu.

Předem Vám moc děkuji za spolupráci.

S pozdravem Libor Vlach.

http://www.vyplnto.cz/databaze-dotaznik … -a-rozvod/