18. září : Váení uivatelé, vkládat zde odkazy na různé e-shopy a stránky je přísně zakázáno, je to poruení Pravidel. Takové příspěvky budou smazány. Děkujeme za pochopení! 18. září : Objevte kouzlo brambor po římsku. Jednoduchý recept, kdy vás tlačí čas i finance! 18. září : Je vám čtyřicet a u řeíte menopauzu? Co je příčinou předčasného nástupu, vysvětluje gynekolog |
|
|
Chtela bych se zeptat tech, co maji deti nebo zkusenosti s detmi, zda je normalni, ze deti maji strach ze smrti.
Proc se na to ptam?
Delam ted au-pair skoro sedmilete holcicce a posledni dobou mi hodne casto rika, ze ma strach ze smrti. Miva casto nocni mury, nedavno prisla cela ubrecena, ze mela hrozny sen, ve kterem se ji zdalo, ze umira.
Situace v jeji rodine je takova, ze zije s tatou, nevlastni mamou a sestnactiletou sestrou. Jeji vlastni mama umrela na rakovinu, kdyz ji byly dva roky.
Takze si myslim, ze to souvisi s tim, ale treba je mozne, ze to je v tomhle veku normalni - nemam vlastni deti a ze sveho detstvi si to nepamatuju.
Hlavne nevim, jak mam reagovat a jak zodpovidat jeji dotazy, vzdycky tak nejak varim z vody. Kdyz mi rekne, ze ma strach, ze brzo umre, tak ji samozrejme nemuzu rict, ze neumre, protoze to neni pravda. Takze kdyz ji odpovim, ze pravdepodobne neumre, ze doroste, vystuduje, vda se, bude mit rodinu a bude zit normalni zivot, tak se samozrejme zepta, co kdyz ji prejede auto nebo dostane rakovinu.
Pta se na to ted skoro denne, nekdy i breci, takze ji to asi opravdu trapi a ja ji neumim dat uspokojivou odpoved.
Taky chce vedet, co bude po smrti, protoze pry ma strach, ze az umre, tak uz nebude sama sebe videt a nebude nic citit a neuvidi sve pratele.
Rikam ji, ze si myslim, ze po smrti bude citit a vnimat dal, ale asi jsem ji zatim moc nepresvedcila.
Krome toho chodi do krestanske skoly, takze obcas prijde s tim, ze ma strach, ze pujde do pekla.
Muzete mi treba nekdo dat nejake rady, jak v takovych situacich reagovat, kdyz maji deti nocni mury nebo se ptaji na tyhle veci?
Není tady
No pane jo......tak nějaké ty můry jsme s holkama zaily, ale nikdy nic tak intenzivního.
Bublinko, to vypadá skoro na nějakého dětského psychologa -moc se mi nezdá, e by se tohle dalo vyřeit samo domo.
Jene ty jako chůva má ztíenou situaci - hádám, e nemůe asi něco takového rodině přednést.
Já bych to dítě předevím konejila, jak jen to jde; vzala ji do náruče a kolíbala....nenapadá mě nic rozumného, co by se jí dalo říkat, jak to tak popisuje. Myslím, e víc ne jakákoli slova by jí v tomhle případě pomohl dotek a pocit bezpečí, hnízdečko, ví?
Není moné, e by ji vyděsil její katecheta? Třeba těm dětem popisuje příli barvitě zatracení.........
Ale moná bych jí do děttiny převyprávěla příběhy lidí, kteří si vzpomněli, jaké to bylo, kdy umřeli. Ale já jsem o tom pevně přesvědčená, co je důleitý, protoe děti holt neoblafne.
Napi, jak se to vyvíjí, moc mě to zajímá.
Jo mmch, normální to skutečně není. Děti mají k smrti spí realistický vztah.
Ale můe jí říct, e v daleké (?) zemi ije jedna teta Lupina, která slyela, jak se trápí a protoe má moc ráda malé holčinky, vzkazuje jí, e docela určitě po smrti bude vidět i slyet i vechno a bude tam, kde bude chtít být.
A e teta to ví moc dobře, protoe jí to řekl její anděl.
Chuděrka malá.....
Není tady
Tak tohle jsem si zaila s mým synem. Bylo mu pět, kdy zemřel můj otec, jeho dědeček a on začal mít stranou hrůzu ze smrti. Asi si uvědomil, e jednou umře a nedokázal se s tím vyrovnat. ( A mezi námi, kdo to dokáe i v dospělosti? Větinou na smrt nemyslíme a kdy, tak ty mylenky odháníme nebo si vymýlíme, e po smrti budeme v nebi, v ráji, v burdu, e se znovu narodíme apod.) Já jsem mu tehdy trpělivě opakovala, e ano, vichni jednou umřeme, ale zatím musíme ít a e je nepravděpodobné, e on sám by umřel nějak brzo. e mezitím proije krásný dlouhý ivot a umře a jako starý dědeček v době, kdy u bude unavený a nebude se mu chtít ít. Ale ten jeho panický děs ze smrti trval asi půl roku, pak to samo pominulo.
Není tady
Bublinko, já bych v tomto případě mluvila PRAVDU. Pravda osvobozuje od strachu a nerozliovala bych, jestli mluvím s dítětem nebo dospělým.
1) Vysvětlit, e tělesnou schránku opustí v určitý čas kadý člověk (kadá due), e není čeho se obávat a tím, e si některé "cokdyby" plánujeme dopředu, si v ivotě rozhodně nepomůeme.
2) Tam kam se odebere její due je nesmírně krásně, tam jsme opravdu doma.... (rozhodně se vyhnout debatám o peklu).
3) Hlavně bych asi sama za sebe nebrala ohledy na katolická dogmata, kterými jí někde jinde někdo jiný zahlcuje rozum i dui. Ty v tomto případě osvobozující nebudou. Asi to není jednoduché, ale jsem přesvědčená, e citlivým přístupem by se potíe mohly zmírnit a ty URČITĚ nevaří z vody, ty pravdu zná.
No Bubli, sem zvědavá, jak ti tohle sloitý vysvětlování půjde v agličtině
No chudinka mala - jeste ke vsemu nabozenstvi - nevim, nechci byt moralistka, ale takhle malejm detem neco vtloukat do hlavy o bohovi je spise vymyvani mozku
A jestli ma jeste ke vsemu nocni mury, tak to musi premyslet nad peknymi vecmi pred spanim. Ja nevim, zkusila bych treba i cteni nejakych veselych pohadek s dobrym koncem. Davala bych pozor, na co kouka v telce - nevim, co jeji rodice toleruji, nechci nikomu sahat do duse, ale z vlastni zkusenosi vim, ze rodice cuci na detektivku, kde se vrazdi a deti na to koukaji s nima
Napred bych mozna i zjistila, odkud tyhlety "napady" ma - treba tema smrt po hodinach katechismu probiraji s detmi, ktere ji necim vystrasily.... Az priste prijde s brekem, nebo vystrasena, zeptej se ji, proc ji zrovna tohleto napada...
Není tady
Tak psycholog nebo nejaka odborna pomoc me samozrejme napadla hned prvni, ale to bohuzel neni na me. A rodine to opravdu nejak moc navrhnout nemuzu, rodice nejsou moc komunikativni a otevreni. Spis bych rekla, ze by sami nejakou terapii potrebovali - jsou hodne v praci a kdyz jsou doma, tak otec sedi na pocitaci a mama je zavrena v pokoji, vypijou par lahvi vina za vecer a pak do sebe hazi prasky na boleni hlavy.
Aby to nevypadalo, ze je ale holka nejake utapnute a nestastne decko, to ne. Krome tech nocnich mur a slabych chvilek je vetsinu casu pekne rostidlo, je hodne bystra, takovy maly uzvaneny blizenec
Je mi jasne, ze smrt mamy v tomhle veku v ni pravdepodobne zanechala trauma a ovlivnuje ji to. Me umrela babicka, ke ktere jsem mela snad blizsi vztah nez k mame, kdyz me byly dva roky a teprve pred nedavnem jsem v regresi zjistila, jak velky vliv to melo na muj zivot.
Samozrejme, ze vim, ze je potreba rikat ji pravdu, jenze prusvih je, ze ja samozrejme v urcite veci, co se tyce posmrtneho zivota, duse apod. verim, ale nemuzu zarucit, ze to tak opravdu je, ze to, co ji rikam, je pravda, je to proste jen moje vira....
Nechci ji vypravet zadne bachorky na uklidneni.
Kdyz jsem prijela, tak jsem si sebou privezla obrazky andelu, co kamaradka namalovala automatickou kresbou a taky lapace snu.
Takze lapac snu mi holka hned zabavila a dva obrazky andelu jsem ji nalepila na postylku. Takze ted kdyz ma nocni mury, tak ji rikam, aby se vzdycky koukla na ty obrazky a poprosila andele o ochranu. To je fakt jedine, co me napada, ze ji muzu konkretne poradit.
A samozrejme, ze ji ukonejsim, dam ji hug and kiss, oblozim ji v posteli jejima oblibenyma plysakama.
Chtela bych ji nejak naucit, aby se umela s temi murami vyrovnavat sama, protoze od rodicu a sestry bohuzel moc pomoci nedostane.
Tuhle nechtela, abych vecer odjela plavat, pro pripad, ze by mela nocni muru. Rekla jsem ji, at v tom pripade zajde za sestrou nebo za rodici, ale rekla mi, ze oni ji nic k tomu nereknou
Jinak diky za rady, zkusim to jeste o te dusi a pravem domovu a o tom, ze jsou lide, co si pamatuji jake to je umrit, treba to trosku helfne.
Není tady
lvice napsal(a):
No Bubli, sem zvědavá, jak ti tohle sloitý vysvětlování půjde v agličtině
To je v pohode, vedeme s holkou docela debaty na urovni
Není tady
Kukusa, na tv se divam s ni a vim, jake knizky cte, takze tim to nebude.
Odkud ty nocni mury a strach ma, jsem se uz ptala, ale rikala, ze nevi...
Není tady
Aha.....no jak líčí tu rodinu(paráda, s těma bych chtěla sdílet dvojdomek! ), moná to skutečně nebude nic víc, ne pocit ohroení, osamění. (Tedy- nic víc, tím nemyslím, e by to bylo "lepí", jenom snadnějí)
Říkalas, e je Blíenec a ty nedostatek kontaktů a vztahů vyloeně mučí. Je to, jako kdy se dusí. Není divu, e za těchto podmínek se bojí smrti....moná má pocit, e umírá- ne tedy ve fyzickým slova smyslu a ne, e by umírala skutečně - jen jí chybí ivotně důleitý prvek. (a navíc holčička..)
Kontakt, kontakt a zase kontakt, ve vech podobách a v kadém smyslu - moná to bude ten správný lék, jene to závisí na tom, jak dlouho s ní bude. Jestli toti odjede poměrně brzy, tak aby to pak nebylo jetě horí..........
V tom případě by bylo lepí nechat ji vlastnímu osudu, a to zní jakkoli íleně.
Není tady
No tak to ma holka super rodice, tatka pc maniak, mamka alkoholik......... to bych teda mela taky nocni mury....
ac to zni hnusne, tak ted bych bejt tebou mela strach, ze na tobe bude mala zavisla, protoze az se jednoho dne vratis domu, tak se zblazni samotou...
Není tady
Lupino a vis, ze se uz parkrat v noci dusila? Jo, je to takovy spolecensky zivel, je potreba s ni porad mluvit a poslouchat ji.
Budu s ni do zari, pak ji prijede dalsi au-pair, je zvykla, ze se ji co rok au-pair stridaji. No neni to asi zrovna idealni, ale tak to tu chodi.
Ta rodina neni zas tak hrozna, to mozna jen tak vyznelo, ale bohuzel ji asi nedavaji to, co by potrebovala.
Nu coz, pry si rodice vybirame sami, takze i ona si vybrala zrovna tyhle
Není tady
Mám neteř, má teď 11. Před půl rokem tím taky prola. Stupňovalo se to a přidaly se k tomu i neurózy. Chodila také k psycholoce, ale nic jí nepomáhalo. My ani nevíme, co jí pomohlo a ani co byla příčína takovéhohle stavu. Museli jsme tím s ní asi projít. Změnilo se to a je v pohodě, ale ptala jsem se sestry a prostě to přelo, jako to přilo. Ale nejsem její matka, tak do toho tak nevidím. To jen takový příspěvek, e tím moná prochází víc dětí, moná ty citlivějí.
Není tady
Tak dneska vecer prislo na pretres tema nocnich mur.
Nejdriv me poprosila, abych vyklepala z okna lapac snu, ze pry uz jich je plny a pak se ptala, co ma delat, kdyz na ni ty mury prijdou.
Takze jsem ji poradila, aby si pred usnutim predstavila, ze je v takove svetelne kouli, ktera ji ochranuje, protoze nocni mury se svetla boji a hlavne at z nich nema strach, protoze to je to, co oni chteji a tim nasim strachem se zivi. Tak uvidime, zda to zabere.
Pak jsem se do toho ale nejak zamotala, protoze kdyz pry mury jedi nas strach, co pry jedi nase sny
A jestli pry to svetlo, co zahani mury je primo z naseho tela nebo odkud.
Smarja, ja proste nezvladam konverzaci s sestiletym deckem
Není tady
Nojo......a věděla bys, proč vlaky jezděj po kolejích a ne po silnici??? Děti dostanou kdekoho...
ale čím se iví sny.....mno, budu o tom uvaovat, co jeděj sny.......
Já čarovala s pavími pery, kdy jsme měli takový problém, kdy bylo děti potřeba ochránit před nějakými straidly. Proč paví pera ani nevím, asi e jsou sama o sobě taková kouzelně vypadající, ale fungovalo to. Vzala jsem to pero a udělala jím okolo děcka takovou spirálu ("mami,tady jsi nechala dírku! Jetě udělej otočku!" ) a to bylo takové ochranné vajíčko - jakoe. V jednom případě jsem dělala "mříe" nad postýlkou, aby tam nemohly právě ty můry.
Moná tkví to kouzlo v tom, e ty jako osoba dospělá a mocná udělá to kouzlo - tak, jako jsi jí dala lapač snů.
Mmch....poslouchej - tohle je logický vývod mé dcery, kdy jí bylo tak 4-5 let: " v noci jsou sraidla straidla lidí a ve dne jsou lidi straidla straidel..."
No a nemohlo by to být tak, e noční můry teda jedí ten strach, take čím víc se človík bojí, tím jsou tlustějí...a naopak ty hezké sny papají radost a potěení, take čím víc má radosti a smíchu, tím jsou taky tlustějí??
Není tady
Řekl bych jí tu nejpravdovatějí Pravdu: ádná smrt jako nebytí neexistuje... Protoe, kdyby nebytí existovalo, potom bychom defakto nebyli... Ale my jsme. Anebo ne..? Ale ano, JSME...
Upravil(a) Pedro (12. 5. 2007 17:38)
Není tady
bublinka napsal(a):
Chtela bych se zeptat tech, co maji deti nebo zkusenosti s detmi, zda je normalni, ze deti maji strach ze smrti.
Proc se na to ptam?
Delam ted au-pair skoro sedmilete holcicce a posledni dobou mi hodne casto rika, ze ma strach ze smrti. Miva casto nocni mury, nedavno prisla cela ubrecena, ze mela hrozny sen, ve kterem se ji zdalo, ze umira.
Situace v jeji rodine je takova, ze zije s tatou, nevlastni mamou a sestnactiletou sestrou. Jeji vlastni mama umrela na rakovinu, kdyz ji byly dva roky.
Takze si myslim, ze to souvisi s tim, ale treba je mozne, ze to je v tomhle veku normalni - nemam vlastni deti a ze sveho detstvi si to nepamatuju.
Hlavne nevim, jak mam reagovat a jak zodpovidat jeji dotazy, vzdycky tak nejak varim z vody. Kdyz mi rekne, ze ma strach, ze brzo umre, tak ji samozrejme nemuzu rict, ze neumre, protoze to neni pravda. Takze kdyz ji odpovim, ze pravdepodobne neumre, ze doroste, vystuduje, vda se, bude mit rodinu a bude zit normalni zivot, tak se samozrejme zepta, co kdyz ji prejede auto nebo dostane rakovinu.
Pta se na to ted skoro denne, nekdy i breci, takze ji to asi opravdu trapi a ja ji neumim dat uspokojivou odpoved.
Taky chce vedet, co bude po smrti, protoze pry ma strach, ze az umre, tak uz nebude sama sebe videt a nebude nic citit a neuvidi sve pratele.
Rikam ji, ze si myslim, ze po smrti bude citit a vnimat dal, ale asi jsem ji zatim moc nepresvedcila.
Krome toho chodi do krestanske skoly, takze obcas prijde s tim, ze ma strach, ze pujde do pekla.
Muzete mi treba nekdo dat nejake rady, jak v takovych situacich reagovat, kdyz maji deti nocni mury nebo se ptaji na tyhle veci?
Holcicka potrebuje vedet, ze Jezis, o kterem se uci ve skole, ji miluje, chrani a NIDKY ji neposle do pekla. Potrebuje vedet, ze kdyz mu otevre sve srdce, tak On do neho vstoupi a naveky bude v ni bydlet. Potrebuje slyset o tom, ze Bozi moc a ochrana je nade vvse a ze se nemusi vubec niceho bat. Je ji skoro sedm, to uz je dost velka na to, aby prijala Jezise a mohla s nim mit osobni vztah. Ten se o ni uz postara
Není tady
Bublin ahoj,
muj nazor podle me vlastni zkusenosti z detstvi je, ze ta holcicka potrebuje nekoho jako jsi to ted prave Ty,s kym o tom muze mluvit a ptat se.V tomhle pripade je dobre ze se vubec ta holcicka odvazila o tom komunikovat.
Bylo by horsi kdyby mela nocni mury ale nemluvila by a neptala se.
Citi v Tobe oporu a veri Ti .To znamena ze jsi to prave jen Ty kdo ji muze pomoc.
Neprisla k temto cernym myslenkam jen tak nahodou.S velkou pravdepodobnosti myslenka na strach ze smrty a nasledne sny k ni pres jeji citlivost prisli z okoli.Musela nekde neco zaslechnout(napr. ve skole) od deti apd.
Znamena to,ze ji to zpusobuje naproste podlehnuti temto negativitam z okoli. Ona ted hleda nekoho kdo ji to vyvrati.
Trosku si zavahala ale nevadi .Nikdy neni pozde.Mela bys ji zkusit tzv. vymyt mozek opakem.
Existuji preci knihy o vypovedi lidi co prezili klinickou smrt. Ale muzes ji rict napr. treba to, ze Ty se taky nebojis smrti.Taky treba to, ze se stejne kazdy narodi znovu jako kytky,jako listi na stome atd. Ze spatne sny poziraji sny dobre a taky statecnost. Cokoliv reknes pozitivniho,to se ji postupne bude vryvat do hlavy.
A pak preci bubli,dobro vitezi. Nebudes ji lhat i kdyz to tak treba citis Ty. Tady ted preci nejde o to. Jde o to ji pomoc.Je to ukol pro Tebe a ja verim ze to zvladnes.Mela bys.
Ale jedno Ti reknu jiste.Bude to chvili trvat ale ona se z toho dostane a s Tvou pomoci jeste lepe nez by to musela zvladnout bez Tve.
Zlom vaz!
Není tady
Zemřelá maminka jí asi chybí, moná by měla vědět, e maminka je navdy v jejím srdci a vdy, kdy si na ni vzpomene, ji chrání a je asná. Obavy z předčasné, či násilné smrti bych zahnala troku povídáním o tom, e kdy se bude chovat moudře, t.j. vyhýbat se nebezpečí, které je evidentní (silnice, jámy, el.proud, neznámí lidé...vak to známe), můe sama sebe a třeba i jiné ochránit. Také jí chrání vichni, kteří ji mají rádi. A ti lidi, kteří zemřeli, prostě svůj úkol na zemi u splnili a vrátili se k Bohu (kdy je teda věřící), a tam jsou vichni v bezpečí. O úmrtí milovaných tak stejně, jako o mamince: Vdy, kdy si na ně vzpomeneme, jsou s námi, spokojení a starají se, aby jsme byli i my vpořádku. patné sny vzniknou, kdy nás bolí bříko, nebo hlava a můeme je ve své mysli vygumovat jako nepodařenou kresbu, také jim nedovolíme přijít, kdy se před spaním dobře umyjeme, vycvrkáme, (vykakáme) a v postýlce si představujeme nějaké hezké věci, třeba co se hezkého přez den stalo, nebo co by jsme si přáli, aby bylo druhý den...
někdy jsem s malými dětmi, kdy se večer bály, normálním smetákem s dlouhou tyčí vymetala vechny kouty a pod postelí a tak, aby věděly, e tam nic není, lapač snů je úasnej, to mě nikdy nenapadlo.
Jinak si myslím, e bych se nezaměřovala tolik na vysvětlování do budoucnosti (vichni jednou zemřeme...), ale zaměřila se na konkrétní nejblií čas, hodiny, dny...Kdy řekne, e na ni spadne cihla, řekla bych, můe se třeba občas podívat nahoru, jestli nepadá a kdy bude padat, tak se jí vyhnout, kdy se bojí auta, tak se dobře rozhlíet a dret se s dospělákem za ruku...
Učila jsem ve kolce a jeden chlapec si asi proil něco nepříjemného a velmi dlouho plakal, pofňukával, nechtěl mluvit a byl docela nepříjemný, nevěděli jsme si s ním rady, akorát snad řekl, e má "patnou náladu". Kreslili jsme u stolů a tak jsem mu řekla: Pojď, namalujeme tvoji patnou náladu. Nevěděl. Vzala jsem mu barvičku z ruky a říkám, nemá třeba takovouhle velikou hlavu? Jo. A co takové tlusté břicho? Jo. A co má jetě?, postupně tam přikreslil, co si zamanul, třeba jakousi křivou čepici, příli velké boty, ost.děti se u začínaly dobře bavit. Kdy byl panák patná nálada hotový, společně jsme ho překrtli, začmárali, zmuchlali a zahodili do koe...
Není tady
Diky za rady, urcite neco pouziju, treba ze je potreba se umyt, aby neprisly spatne sny.
To vymetani smetakem se mi taky libi, me napadl pohrabac a s nim ty nocni mury mydlit po hlave, tak jako to dela Zuzanka v Pratchettovi (Lupina asi bude vedet )
To kresleni jsem na ni uz jednou zkousela v nejake jine souvislosti, myslim, ze to byl nejaky neprijemny pocit nebo situace, tak jsem ji navrhla, aby to nakreslila... no ale podivala se na me takovym pohledem jako ze jsem uplne posahana a rekla, ze si bude kreslit, co chce.
LViktorka, nevim jestli ji maminka chybi, nekolikrat jsme se o tom bavily, rika, ze maminka je v nebi jako andel a dava na ni pozor. Kdyz mluvi o strachu ze smrti, tak je to strach z vlastni smrti.
Kocicko, koukam, ze s tebou to je Jezis k snidani, k obedu i k veceri. Jezis jako lek na cokoli, na nocni mury, na bolavy zuby..
Není tady
bublinka napsal(a):
Diky za rady, urcite neco pouziju, treba ze je potreba se umyt, aby neprisly spatne sny.
To vymetani smetakem se mi taky libi, me napadl pohrabac a s nim ty nocni mury mydlit po hlave, tak jako to dela Zuzanka v Pratchettovi (Lupina asi bude vedet )
To kresleni jsem na ni uz jednou zkousela v nejake jine souvislosti, myslim, ze to byl nejaky neprijemny pocit nebo situace, tak jsem ji navrhla, aby to nakreslila... no ale podivala se na me takovym pohledem jako ze jsem uplne posahana a rekla, ze si bude kreslit, co chce.
LViktorka, nevim jestli ji maminka chybi, nekolikrat jsme se o tom bavily, rika, ze maminka je v nebi jako andel a dava na ni pozor. Kdyz mluvi o strachu ze smrti, tak je to strach z vlastni smrti.
Kocicko, koukam, ze s tebou to je Jezis k snidani, k obedu i k veceri. Jezis jako lek na cokoli, na nocni mury, na bolavy zuby..
To si pis . A zejmena na otazky zivota a smrti.
Není tady
to je pravda, slečna Stohelitská dobře ví, jak na noční můry
Tak a se vám to holčičky povede....
Není tady
Já u k tomu nemám moc říct, ale jen mě napadlo, co třeba jí dát do ruky růenín a říct jí, e je to kouzelný kamínek, kterýji ochrání před těma "potvorama"
Není tady
Ted byl uz tri noci klid, tak to vypada dobre, mozna ze neco zabralo. Uvidime, jak se to vyvine dal...
Není tady
Vechny tu na ni myslíme s láskou a soucitem, ale co je důleitějí, ona zjistila, e je někdo, kdo se zajímá o ni a o její problémy.....
já myslím, e má před sebou jetě dlouhou a asi i strastiplnou pou, ale její česká chůva jí bude v kebulce blikat, jako maják, věř mi.
A propos....to moná není patný nápad....a bude odjídět, co jí dát obrázek majáku a říct jí, e stráce toho majáku jsi ty...(třeba)
Není tady