Ako sa pletu do manzelstva ?

Měla by si promluvit s manželem co on na to...že ona se cítí blbě, atd...nakonec on jí sliboval, že manželstvím se vše změní...
děti ať neřeší, nakonec až budou, a budou natolik chápaví, že zjistí, že babička a děda matku ignorují, nechtˇse prarodičů optají sami - ale to bych teď neřešila...
No, jsetli oni ignorují a nemíní  situaci změnit, tak je možné je ignorovat taky,  - pouze prostě odezva na chování

a to jako příjdou na návštěvu a vůbec s ní nekomunikují? třeba nepoděkují ani za kafe? nebo kafe dělá manžel?

Michaela.43 napsal(a):

Měla by si promluvit s manželem co on na to...že ona se cítí blbě, atd...nakonec on jí sliboval, že manželstvím se vše změní...
děti ať neřeší, nakonec až budou, a budou natolik chápaví, že zjistí, že babička a děda matku ignorují, nechtˇse prarodičů optají sami - ale to bych teď neřešila...
No, jsetli oni ignorují a nemíní  situaci změnit, tak je možné je ignorovat taky,  - pouze prostě odezva na chování

a to jako příjdou na návštěvu a vůbec s ní nekomunikují? třeba nepoděkují ani za kafe? nebo kafe dělá manžel?

S manzelem uz to probirali. Manzel bohuzel nechce rodicum nic rict, resp. po Vanoci jim rekl,ze bylo nevhodne, kdyz dali darky jenom jemu. Bohuzel nic se nezmenilo - byl svatek manzelky a nic. Pak mel manzel svatek a rodice mu prisli poprat. Kafe vari manzel. Prijdou na navstevu, bavi se s manzelem. Ji se zeptaji jak se ma. Bohuzel kamaradka docela temito navstevami trpi. Mrzi ji to. Jeji rodice i sourozenci jejiho manzela berou a to i v dobe,kdy spolu pouze chodili. Ja nevim jak ji poradit.

Drobku,oni se nepletou ,oni jí ignorují. Ať se k nim chová stejně.

Presne tak, oni sa nepletú, ale ignorujú a ja by som sa chovala k nim rovnako. Ked pridu, bude ich ignorovat a žiadne gratulácie, ani darčeky. Ale osobne si myslím, že by mal zasiahnúť syn a zakázať rodičom návštevy pokiaľ sa nezačnú k ich neveste chovať slušne. Nemusia ju milovať, ale aspoň sa chovať na úrovni. Tým, že napriek ich nevhodnému chovaniu, im návštevy povoľuje, dané chovanie im vlastne nepriamo schvaľuje a upevňuje.

drobek napsal(a):

a jakym zpusobem je ma ignorovat? Ona k nim na navstevy nechodi. A kdyz prijdou k ni,tak ma odejit?

Ale oni nenavštěvují ji ale svého syna.Ona jejich přítomností není tudíž nijak vázaná.Žádný kafe a bábovka,žádný cukrbliky.Samozřejmě , musí to rozštípnout kluk.Je možné , že nevycválanost rodičů nevidí,možná je takové chování v rodině běžné.

Upravil(a) Hannah (9. 5. 2007 10:50)

Presne tak, at se bude snazit jak chce, nic nezmuze.  Kazdopadne ja takoveho chovani nechapu a mrzi me to i za kamaradku. Uz to doslo tak daleko,ze kamaradka chodila do aerobiku,ale jakmile tam zacala chodit manzelova sestra,tak tam kamaradka prestala chodit. To si myslim,ze neni spravne,ale na druhou stranu ji chapu,ze se s ni nechce sestkat

To je těžké, asi bych se chovala slušně, ale s patřičným odstupem. Protože když někdo nechce respektovat zásady slušného chování, dokázala bych mu, že já jsem sice mladší, ale slušnou úroveň mám. Tudíž, jsem lepší, než oni.  A ještě si myslím, že syn byl mě stát na straně své ženy (i když neznám důvod, proč je chování jeho rodičů takové, jestli už od první chvíle, co svou tehdy ještě snachu viděli, nebo se to změnilo v průběhu vztahu a z jakého důvodu, přece ti rodiče mají nějaký důvod ke svému chování) a buď rodičům říci, že mohou chodit na návštěvy samozřejmě po předchozí domluvě (to mi přijde úplně normální, sama nerada chodím někam neohlášená) pokud budou respektovat jeho ženu jako ženu a matku jeho budoucích dětí, nebo že je bude navštěvovat on sám doma.

Holky naivní! Rodičům už je jistě x let a proč by se svatbou měli měnit? ... dobré je, že kamarádka ví, s kým má tu čest. Je potřeba je tak brát...asi jako kdyby měli lepru, za to taky člověk nemůže... (to pro odlehčení, ale já když někoho nemůžu pochopit, tak mi tohle pomůže

A jéje, jakmil je v tom náboženství, je to v háji. Nejedená se tedy o objektivní, diskusi přístupné důvody, ale o víru....to je asi ztracený. Osobně bych se na to vykašlala a ignorovala je.

Ale je zajímavý, že ona je hříšnice a na syna se to jaksi nevztahuje.

Já bych jim kdysi řekla do očí svůj názor...jenže léty tak nějak moudřím nebo co, takže dneska už bych je ignorovala. Bylo by to plýtvání energií. Ono totiž stejně její názor nepochopí a bude pro ně stejně ta špatná, možná ještě o něco horší.... a manžel? Ten si to s nimi bude muset vyřídit sám, jestli bude chtít a jestli najde tu odvahu. Do toho bych se už vůbec nepletla. Ostatně - jak by bylo vám, kdyby se vašemu partnerovi něco na vašich rodičích (i třeba oprávněně) nelíbilo a ten partner by pak vašim rodičům řekl, ať nechají na pokoji nejen jeho, ale taky vás? ... trochu uhozený, ne?

Já myslím, že těm rodičům by svůj názor raději říkat neměla. Určitě by to nedokázala bez emocí a tím by celou situaci jen a jen zhoršila. Jednak by se tchánovci ujistili ve svém úsudku - že totiž je nejen hříšnice, ale navíc nevděčnice a bůhvíco - no, kdo chce psa bít.....
A druhak hrozí, že se manžel přidá spíš na stranu rodičů. Je to smutný, ale vidím to takto černě, protože pokud nějak nesrovnal situaci doposud, ve chvíli, kdy kamarádka bude v roli agresora a útočníka, to neudělá určitě.
Myslím, že nejrozumnější a nejmíň konfliktní by bylo,poprosit manžela, aby se s rodiči setkíval jinde, u nich, nebo někde na neutrální půdě.
Je tu bohužel možnost, že manžel i toto pochopí jako útok na své rodiče a potažmo svoji rodinu....ale to už je jiná káva a hlavně - úplně jiný typ vztahu.