Verča75 napsal(a):

Zdravím všechny a ráda bych se podělila se svým problémem. Možná nebude úplně typický pro tyto stránky. Je mi 31 let, mám vystudovanou VŠ (práva) a dobře placené místo v Praze. Asi před rokem jsem ukončila skoro dvouletý vztah s úspěšným manažerem jedné velké společnosti. Při sexu (jen při něm) občas šňupal pervitin, což bylo často důvodem našich hádek. Já jsem s drogami neměla nikdy vůbec žádné zkušenosti, ani s marihuanou, dokonce jsem nikdy nekouřila cigarety. Přítel mi často popisoval své zážitky a nakonec se mu podařilo mě po mnoha přemlouváních přesvědčit, abych před pohlavním stykem taky drogu jednou jedenkráte zkusila. Sedlo mi to (bohužel), prožili jsme nádherný sex (až na ten dojezd:)) a tak jsem zapomněla na své předsevzetí, že jen jednou a párkrát jsem si s ním při sexu ( tak 1x za 6 týdnů až dva měsíce,ale třeba celý víkend) zašňupala. A byl to vždy ten nejlepší sex, jaký jsem kdy prožila.Loni v květnu jsme se z důvodů, které nesouvisely s drogami, rozešli. Asi měsíc po rozchodu jsem zatoužila po pervitinu. S nikým jsem nechodila a neměla sex, vysvětlovala jsem si to tak, že jsem potřebovala nějakou náhražku. Asi 14 dní jsem s tím pokušením bojovala a nakonec se rozhodla si ještě jednou (jak jinak) zašňupat. Pervitin mi vždycky dával přítel a tak jsem byla postavena před novou situaci. Už totiž jen sehnat piko bylo v mém postavení hodně obtížné, v kanceláři neměl nikdo potuchy, že bych s tím mohla mít něco společného. Ale podařilo se mi diskrétně pervitin sehnat a udělala jsem si sama doma víkendovou jízdu. Přiznám se, že jsem sjela všechno, co jsem si koupila. Samozřejmě jsem si v pondělí a úterý musela vzít dovolenou. Během čtyř měsíců jsem si to pak třikrát zopakovala, vždy si to zdůvodnila náhražkou za sex. V listopadu jsem si našla nového přítele, se kterým jsem doposud. Myslela jsem si, že jakmile začnu opět pravidelně sexuálně žít, přestanu mít na pervitin chuť. Bohužel sex bez pervitinu byl pro mě poté, co jsem si užívala s ním, zklamáním. Příteli jsem se s tím nesvěřila, neví nic ani o mém šňupání. Držím se, od listopadu jsem si šňupla jen 3x. Chtěla bych se tady zeptat, jestli si myslíte, že za této situace mohu být už závislá ? A jestli máte nějaké zkušenosti s tím, že sex po pervitinu může být v mém případě o tolik lepší? Nedávno jsem viděla film, kdy pomáhal v sexu i kokain. Nemáte s tím nějakou zkušenost? Kokain mi vedle pervitinu naposled nabízel můj "zásobovač". Nevím, jestli ho mám taky zkusit, bojím se, abych do toho nějak nespadla. A nevím, co by pak pro moje občasné braní (tak 1x za 2 měsíce)bylo lepší, jestli kokain nebo pervitin. Neporadíte? Vím, že jsem plná otázek. Jinak naposled jsem si pervitin vzala v březnu. Mám čím dál častěji dny, kdy jsem rozhodnutá si ho už nevzít. Pokud někdo víte, kdy pak můžu reálně uvažovat o započetí dítěte, aby to bylo zcela bez problémů? Hezkou neděli. Verča z Prahy.

Pesimisti by řekli: takhle to vždycky začíná....
Pervitin a jiné "vařené" bych nikdy nezkusila, a za tím si stojím. Nejsem svatá, občas si dám "brčko"... tak 1xza měsíc, s kamarádkou, s přítelem... ale to myslím spousta mladých lidí, že.
Ovšem loni na Silvestra jsem zkusila kokain. A ten tě změní. Navenek to není vidět, ale uvažuješ jinak(nevím jak u pervitinu). Příklad? Umíš lidem ublížit, a to sakra hodně, s ledovým klidem umíš tít do nejbolavějších míst.. A to nejen pod jeho vlivem ale zůstane to v tobě napořád. Díváš se prostě na svět jinak. Co se týče sexu tak nejlepší co jsem zažila (ale já toho zažila málo )... Nekonečná touha a největší "prožitek"...
Nepůsobí dlouho, tak třičtvrtě hoďky, ale mozek ti pracuje na trojnásobek toho co normálně... Jde ale taky o to, jaký si dáš. Měl by být co nejvíc přírodní, já měla 90% protože potom už je to "hegeš" jako všechno ostatní... Doufám že to nevypadá že tě k tomu navádím, ale zakázat ti to nemůžu...
Já to beru jako zkušenost, a kdybych si mohla vybrat, tehdy bych do toho nešla. Pár měsíců po tom jsem měla nutkavý a intenzivní pocit, že to bez něj nevydržím, a co by se stalo, zkusit to ještě jednou... atd... je to "zážitek" starý skoro rok a půl a přesto se mi teď třesou ruce když to píšu.
No nevím je to můj názor a zkušenost, příručky možná říkají něco jiného....

Lucianna_88 napsal(a):

Pesimisti by řekli: takhle to vždycky začíná....

A nejen pesimisti, ale každý rozumný člověk. Holky, neblázněte. Raději čtěte, co to s vámi udělá, jděte se podívat na detoxikační oddělení někde na psychiatrii, do léčeben. Takhle chcete dopadnout? Vždyť jste rozumné ženské.

Ahoj Verčo, já také nejsem žádný puritán, ale myslím, že ty už jsi na hranici propasti. Přestan s tím dokud je čas. Stejně jednou budeš muset, pokud plánuješ rodinu. A čím dřív, tím líp. Můj bratr bral perník, možná rok. Začal se svou přítelkyní taky kvůli sexu, protože po tom to prý fakt bylo super. Nakonec byl z toho tak v pr..., že se z toho tak tak vzpamatoval. Dodnes chodí k psychiatrovi a léčí se z depresí. Je to svinstvo, který ti užírá mozek.

ja s tim nejake zkusenosti mam a vim,ze jestli mas nejakou zavislost je to psychicke,neee fyzicke.da se toho zbavit....jeste nejsi na tom tak spatne aby jsi potrebovala nekoho na pomoc,urco to zvladnes sama.....ale do castejsich dejchanku bych se nepoustela......ono to opravdu zacina.....tak jenom o vokend......tak jednou v tejdnu to neublizi a tak.......a opravdu po nejake dobe to totalne rozboura psychiku.....drzim palce pa

Znám lidi závislé na kokainu a jejich život vypadá dost špatně. Třeba 4 dni nespí a pak zase 2 dny v kuse dospávají. Vlasně jsem je pár let neviděla a možná někteří z nich ani nežijí. Bylo jim tak 40, ale zdraví měli tak na 70 let.
Já jsem si šňupla jen jednou a pak jsme s kamarádkou vymetali diskotéky to rána a nebyli unavené, řekla bych, že účinek byl spíš na hodiny. Vše jsem vnímala detailněji a rychleji, prý je to droga lidí, kteří se musí rychle rozhodovat na burze a tomu bych i věřila, ale na sex to si myslím, že vliv moc nemá.
Sex jsem jednou zažila dobrý po kombinaci alkoholu s marihuanou, ale druhý den mi bylo hodně špatně, takže to za to nestálo.
Ty bys Veřčo asi měla seknout s drogami, protože jsi už na šikmé ploše psychické závislosti a jestli uvažuješ o dítěti, měla bych být čistá. Myslím, že to zvládneš, když jsi od března nebrala.

Verčo, pervitin jsem nezkoušela, bojím se chemických drog hodně a ani mi nebyly nabídnuty. Srovnat nemůžu, akorát vím, že kokain působil pouze povzbudivě na smysly, že jsem vše dobře vnímala, ale úplně reálně.

Ahoj Verčo,
jak to dopadlo?

Ahoj Verčo!
Moc mě zaujal Tvůj příběh a taky bych ráda věděla, jak vlastně pokračuješ. Posílám Ti proto svou zprávu i na email, pokud jsem třeba už nechodíš.

Já získala své první zkušenosti s pervitinem ještě v posledním ročníku na střední škole a jak tu někdo v diskusi napsal, byla jsem taky víkendová pikařka. Brala jsem nosem na různých akcích, ale nijak jsem to nepřeháněla. Stavy na piku se mi líbily, pamatuji si je dodnes. Nájezdy a tak..., však to znáš. Po maturitě a odchodu na VŠ jsem piko přestala brát úplně, sem tam jsem hulila anebo si dala s kámoškama éčko, teda extázi.

Po skončení VŠ jsem začala pracovat v Praze a na předloňském vánočním večírku (můj první ve firmě) jsem ze zvědavosti neodmítla nabídku své kolegyně z kanceláře a daly jsme si na WC kokain, já prvně v životě. Nájezd byl nádherný, skvěle jsem se bavila. Jen mě překvapilo, jak krátce oproti perníku kokain působí. Někdy je to výhoda a někdy nevýhoda:jojo:

Stavy na kokainu se mi líbily a tak jsem se ani moc nebránila, když mi kolegyně občas nabídla. Jednou, když měla narozeniny, mě dokonce překvapila, když si chtěla vzít v pracovní době. Napřed jsem se bránila, ale nakonec jsme si v polední pauze každá malou čárku daly a prožily si nájezd v kanceláři. Co se týče sexu, na který se ptáš, asi neporadím. Kolegyně přítele nemá, já mám přítele mimo Prahu a vídáme se o víkendech, takže bereme jen spolu s kolegyní a žádné zvýrazněné třeba lesbické sklony na sobě nepozoruju. Chuť nějak se mazlit tam není. Aspoň v mém případě.

Myslím, že drogy jsou hlavně o hlavě. Přiznám se, že kokain beru už skoro rok a půl, nemám s tím žádné problémy a ani ho nemusím. Bereme tak 1x až 2x za měsíc podle nálady, nemáme žádné problémy. Vím, že asi někomu pokazím představy o feťačkách, ale píšu to tak jak to je. Asi se do mě pustíte, že tu nabádám k drogám, ale to já nedělám. Drogami nejdou řešit problémy, jsou nebezpečné, nesmějí vás ovládnout. Já sama  mám před kokainem obrovský respekt. Kdo se někdy trošku přestřelil, ví o čem píšu.

Maťa

Ahoj lidi,

psala jsem tady před rokem o svých zkušenostech s kokainem. Tak bych jen chtěla říct, že jsem s tím po jednom takovém divném zážitku před 6 měsíci úplně skoncovala. Od té doby jsem čistá. Ale o tom bych dneska nechtěla psát.

Ale některé z vás zajímalo, jak se má Verča, která tohle téma založila.

Tenkrát před rokem mě to také zajímalo. Napsala jsem jí tenkrát email, odepsala a pak jsme si občas napsaly o svých zkušenostech s drogami. Verča opravdu začala s kokainem a tak jsme si sdělovaly, jak to každá snášíme, co nám to dává a tak. Já zůstávala opravdu pořád sváteční "feťák", tak 1x do měsíce 2-3 lajny, ale Verča na koksu začala pomalu ujiždět. Mohla si dovolit za něj asi i dávat dost peněz.

Psala mi, že měla tehdy velký zápřah v práci a že se rozešla se svým přítelem (nepsala, že kvůli koksu, to opravdu nevím) a řešila to samozřejmě zase kokainem. Myslím, že pak byla už dost psychicky závislá. Snažila jsem se jí tenkrát psát, že to přehání, ať si dává s rozumem, ale na to už moc neslyšela. Ale přišlo mi, že to má celé pořád pod kontrolou.

Pak se pár měsíců neozvala a vůbec neodpovídala na emaily, aby mi najednou napsala, že se má fajn, protože vypadla z toho kolotoče. Byla zrovna bez práce. Okolnosti jejího odchodu z práce nevím, bylo to někdy loni na podzim. Pak se mi přiznala, že se vrátila zpátky k pervitinu, který je levnější. Chtěla jsem jí tenkrát zase pomoct, ale ona nechtěla. I to byl jeden z důvodů, proč já jsem v zimě s koksem nadobro sekla.

Psala mi pak, že je šťastná  a spokojená, protože žije s někým, kdo jí rozumí. Pochopila jsem z toho, že žije s nějakou dívkou, která taky fetuje. Že prodala byt, který měla na hypotéku a teď žijí obě spolu. Sehnala si v zimě dokonce novou práci, někde na úřadě městské části dělá právničku (nebo možná už nedělá, poslední dobou se s tím moc nesvěřuje).

Minulý měsíc mi prozradila, že si pervitin už pár týdnů píchá jehlou. Chtěla jsem se s ní sejít a vše jí rozmluvit, ale neměla zájem. Nechce se mi věřit tomu, že takhle může skončit. Tak jsem jí napsala, že už mě nezajímá, ať už mi nepíše. A tak teď nevím. Je mi jasné, že se strachuju o někoho, kdo si to nezaslouží, když s tím nechce seknout, ale stejně je mi z toho nějak úzko. Když si přečtu, co tu psala před 2 lety a kde je teď.

Takže měsíc je naše korespondence mrtvá. Napsala bych ji, ale nevím, jestli už nejdu příliš daleko.

Ale napadlo mě, že pokud by některá z vás chtěla, tak jí můžete napsat , třeba o tom, jak jste si přečetly na babinetu její příběh a jak to dopadlo.

Díky moc a zatím čau

Maťa

Alushka napsal(a):

Ahoj Maťo,

Zajímalo by mě, jak je na tom Verča, jestli jsi s ní v kontaktu? Četla jsem její příběh a dostala jsem se až ke Tvému. Uplně jsem to hltala, je to jak z nějaký knížky nebo filmu. Sama jsem si také prošla drogovým obdobím, teď jsem v 19.týdnu těhotná.
Díky Alena

Ahoj Alushko,
sem tam sem na vlákno zabrousím, protože jsem si taky prošla děsivým drogovým obdobím 10 let, ale z druhé strany od dcery (hlavně heroin). Teď je dcera 1 rok ve vězení, paradoxně tam úplně  rozkvetla, teď požádala o podmínečné propuštění, těším se, ale i děsím, že se to všechno zase vrátí. Je z teď "jiný" člověk, jakoby těch 10 let neexitovalo, jakoby se vrátila zpět do období 16ti let, kdy začala. Jak si na tom byla Ty a jak si se z toho dostala ? Zřejmě si nejela ve tvrdých. Dcera byla v 18ti rok na komunitě, dostala i "diplom" za abstinenci, ale přišla zpět a začalo to nanovo.        díky

Alushko, díky za podporu... na to dno už jsem si tak nějak sáhla při tom dlouhým trápení i já... Taky tohle mě přivedlo tak trošinku k duchovním věcem a jsem tomu vděčná a jsem i smířená, že by se to nemuselo povést. Tak nějak jsem se nějak časem "omlátila", ale nemyslím otupěla... Každý máme nějaký ten kříž a každý dostaneme spravedlivě po stejným dílu toho dobrého i zlého, tomu věřím... Aby si se nelekla, nejsem nějaká bigotně věřící, prostě si jen tak něco přečtu, popřemýšlím ...  přeju ti hezký život a zdravé děťátko      a přeju sílu i Tvoji mamince, ženy, zvláště když jsou inteligentní, nezačnou pít jen tak pro nic, většinou je dožene mrcha depka nebo přetížení... ještě jednou hodně štěstícka     

Upravil(a) Décima (7. 10. 2009 14:49)

Maťo, Tvůj příběh je z dobrým koncem, bohužel z příběhu Verči mě až mrazí, když to čtu.