|
29. ledna : Vážení uživatelé, vkládat zde odkazy na různé e-shopy a stránky je přísně zakázáno, je to porušení Pravidel. Takové příspěvky budou smazány. Děkujeme za pochopení! 29. ledna : Poslední šance pro přezrálé banány? Upečte z nich lahodnou buchtu 6. prosince : Je vám čtyřicet a už řešíte menopauzu? Co je příčinou předčasného nástupu, vysvětluje gynekolog |
|
|
Já už nevim, co mam dělat...jsem prostě pořád sama, nezadaná...A vůbec nevim, čím to je. Poslední dobou mám pocit, že muj život nemá žádnej smysl, že se to stejně nikdy nezmění.
Je mi 20 a pořád jsem nepotkala toho pravýho (teda...já jsem vlastně nepotkala ani nikoho levýho). Chodim na vysokou a některý holky ve třídě jsou už i vdaný nebo aspoň bydlí u přítele a řeší se jenom, jak oznámit doma, že se stěhujou, co uvařit k veřeči, kde nejlíp nakoupit, atd. Připadam si tam, že tam vůbec nepatřim... Jsem z toho už vážně docela zoufalá...s klukama si píšu přes internet, ale to je tak všechno. Kolikrát se mě třeba i ptaj, jestli s nima někam nepůjdu, ale já mám strach. Vůbec nevim, o čem bych se s nima bavila a navíc si i myslim, že kdyby mě viděli, otočili by se a šli by radši zase domu...
Navíc všichni moji kamarádi někoho maj a mě už fakt nebaví dělat pořád jenom křena, takže s nima ani moc nikam nechodím...
Poslední dobou mám fakt strach, že už se ani nikdy zamilovat nedokážu a že zůstanu napořád sama...
Vůbec nevim, co mam dělat...
Není tady
Emy - teprve 20??? Když jsem viděla nadpis "pořád sama", tak jsem myslela že to bude nějaká kolem 45.... Ve 20 to přece není žádná katastrofa, dceři je 19 pryč a má spoustu kamarádek, které nemají žádného kluka! A když tě někdo pozve, tak běž a neřeš dopředu, o čem by ses s ním bavila, to přijde úplně samo. Problém myslím je ale jinde, protože ty píšeš - kopíruju:
a navíc si i myslim, že kdyby mě viděli, otočili by se a šli by radši zase domu.
takže podle toho myslím, že trpíš komplexem méněcennosti, takže by ses měla snažit vyřešit napřed to. To ostatní pak už přijde.
Není tady
Bety díky za odpověď...když já právě neznám nikoho, kdo by ve 20ti ještě neměl kluka...si připadám jak exot...
A jak se takovýho komplexu méněcennosti zbavuje?
Není tady
Emy, smarja pano - co blbnes, ve 20 mas jeste moooore casu. Co bych mela rikat ja, je mi 33 a taky zadnej vztah nemam a rozhodne mi nepripada, ze by kvuli tomu nemel muj zivot smysl.
Trosku si odporujes, na jednu stranu te trapi, ze nemas zadny vztah, ale na schuzku s nekym mas strach jit. Tak to se pak nediv.. Nejdriv se zbav sveho strachu a makni na svem sebevedomi. Kdyz pujdes na schuzku se strachem, ze se nebudes mit o cem bavit a ze se ten druhy hned lekne a odejde, tak si pis, ze se to taky stane.
Takze uc se byt sama sebou, vaz si sama sebe a mej se rada a uzivej si zivot, i kdyz jsi zatim single.
Upravil(a) bublinka (5. 5. 2007 17:53)
Není tady
Emy, většinou se člověk seznámí, když s tím nejmíň počítá.
Není tady
A porč myslíš že by sis neměla o čem povídat 
přes ICQ vám určo "pusa" jede 
Neboj se klidně se sejděte ale netlač na pilu 
Ve 20 to opravdu není žádná tragédie, ty co dnes řeší manželství možná za pár let budou řešit rozvod 
nemáš kam spěchat
Není tady
Emy napsal(a):
Bety díky za odpověď...když já právě neznám nikoho, kdo by ve 20ti ještě neměl kluka...si připadám jak exot...
A jak se takovýho komplexu méněcennosti zbavuje?
Buď to zkusíš napřed sama - zadej do vyhledavače a studuj, případně si zajdi do knihovny, zkus vyhledat nějaké kurzy, a pokud si netroufáš tak si najdi psychologa, pomůže ti...
Není tady
Kurz zbavení se méněcennosti - první krůček : každé ráno se koukej do zrcadla a chval se a říkej jaká jsi vyjímečná a nikdo není dokonalý - tak proč bys měla být ty??
Prostě musíš přijmout sama sebe taková jaká jsi nechtěj ze sebe za každou cenu dokonalou bytost - to není nikdo 
až budeš mít první krůček úspěšně za sebou 
bude to lepší a lepší
Není tady
To je pravda - sice to zní jako fráze, ale pozitivní myšlení dělá divy, proč si říkat já to nezvládnu, nemám na to, říkej si co je na tobě pěkného, že to zvládneš, nebo aspoň budu se snažit a nenechám se odradit.
A když to nepůjde hned, nevadí, však ono to po čase půjde...
Není tady
Milá Emy, vím, o čem mluvíš. Bývala jsem taky dost sama. Nikdy jsem nechápala, proč některé holky mají plno kamarádek či nápadníků, když jsou úplně stejné, jako já. Obyčejné, ničím vyjímečné. Trvalo mi moc dlouho, než jsem pochopila, že k tomu, abych měla pro mě uspokojivé, četnější, fajn a přínosné vztahy s ostatními lidmi, musím nejprv začít u sebe. Musím umět překonat ostych, jít mezi lidi, mluvit s nimi, mít koníčky, které mě baví a za nimiž budu pravidelně vyrážet do světa. Zdokonalovat se v tom, v čem jsem dobrá, zkusit něco nového, co mě láká, ale zatím jsem si netroufla, že musím na životních situacích hledat vždycky spíš klady a umět přijít na jejich řešení. Ne se jimi nechat zdeptat či odradit. Že není důležité, kolik známých mám, ale jací jsou. Emy, pěkně se na sebe podívej a řekni si:
JSEM MOMENTÁLNĚ BEZ ZNÁMOSTI, PROTOŽE JSEM JEŠTĚ NEPOTKALA NĚKOHO, KDO BY MI ZA TO STÁL. MÁM TYHLE KLADY...A TYHLE ZÁPORY.... CHTĚLA BYCH DOKÁZAT TO....A UDĚLÁM PRO TO TOHLE. RÁDA BYCH SE NAUČILA ....A ZAČNU S TÍM HNED ZÍTRA. VYPTÁM TOHO A TOHO , ABYCH VĚDĚLA VÍC. NAŠETŘÍM SI NA .... A CHCI SE PODÍVAT TAM A TAM. NEŽ SE K TOMU DOSTANU, NĚCO SI O TOM PŘEČTU...NA SOBĚ BYCH CHTĚLA PRACOVAT A ZMĚNIT...ÚČES, OBLEČENÍ...INSPIRACI NAJDU....
A tak dál. Neříkej si, že jsi sama, a sama stejně zůstaneš, protože se Ti do ničeho neche. Emy, svět nepřijde za Tebou. Musíš Ty za ním. Studuješ VŠ. Jsi jistě chytrá holka, sympaťanda, pohodářka. Možná ti okolo Tebe nedokážou docenit, jak jsi prima. Najdi si proto nějaké sportovní či kulturní aktivity, aby ses jim zdravě vzdálila. Tví spolužáci Tě třeba vnímají jako někoho, koho denně večer najdou na koleji v pokoji číslo patnáct u knížky. Až tam nebudeš, budou se divit. no a Ty jim řekneš...byla jsem prostě někde, bylo to tam fajn, zas tam půjdu. Zkrátka, pocit samoty je normální. Musíš umět být sama a udělat si v sobě pohodu. Pak s Tebou bude rád trávit čas i někdo, koho potkáš, až to nejmíň budeš čekat!
Věř mi, Emy. My zkušenější už to víme! Musíš změnit svoje zvyklosti a udělat si pořádek v sobě, kolem sebe, a pak se uvidí!
Není tady
Ano, Kalupinko, máš naprostou pravdu.
Lépe bych to nedokázala napsat 
Není tady
Teda, to jsem ani nečekala, že mi napíše tolik lidí 
A moc vám za vaše rady děkuju!
Ono mě to teda trápilo už i dřív, ale ne tolik...měla jsem kamarády, naše třída ze střední byla super! Ale po maturitě jsme se strašně rozprchli, každej jinam a už se spolu moc nescházíme. No a já zůstala doma, protože obor, na kterej jsem chtěla je zrovna ve vedlejším městě, takže jezdím do školy tramvají...tak si říkám, že kdybych byla na koleji, bylo by to asi jiný...teď si připadam jako že nikam nepatřim: polovina lidí jede na kolej a druhá domů ke svým přítelům...No a prostě si připadam strašně sama a tim víc mě trápí, že nikoho nemam...
Není tady
jo na koleji je jinej život :-)
Není tady
My jsme se po maturitě taky rozprchli a teď na stará kolena se zase začínáme scházet, hodně s enás vrátilo ze světa do rodného města a vyrážíme vcelku pravidelně do kavárny, cukrárny apod...holt člověk s věkem dětinští...a ten život rychle utíká.
Není tady
Teda, tak to já jsem na nás zvědavá...my i když se sejdeme, tak si stejně nějak nemáme co říct, byla bych ráda, kdybysme si za pár let zase začali rozumět
Není tady
Emy, poslala jsem ti SZ.
yellow108 napsal(a):
Emy, poslala jsem ti SZ.
Už jsem odpověděla
Není tady
Emy,mě bude 29 a stále jsem sama,ani kamarádů moc nemám,ty jsi na tom ještě mooooc dobře.
Není tady
Taky si myslím,že ve 20 to není žádná katastrofa,netlač na pilu a užívej si.
Není tady
Emy napsal(a):
Bety díky za odpověď...když já právě neznám nikoho, kdo by ve 20ti ještě neměl kluka...si připadám jak exot...
A jak se takovýho komplexu méněcennosti zbavuje?
Moje holčička před rokem, kdy jí bylo 20 a půl, ještě nikdy neměla žádného kluka. Dnes bydlí se svým moc prima přítelem. Emy, jsi tak mlaďoučká a máš před sebou spoustu času a krásných životních chvil. Užívej si života. Ten tvůj pravý se taky jednou objeví, neboj. 
Emy napsal(a):
Já už nevim, co mam dělat...jsem prostě pořád sama, nezadaná...A vůbec nevim, čím to je. Poslední dobou mám pocit, že muj život nemá žádnej smysl, že se to stejně nikdy nezmění.
Je mi 20 a pořád jsem nepotkala toho pravýho (teda...já jsem vlastně nepotkala ani nikoho levýho). Chodim na vysokou a některý holky ve třídě jsou už i vdaný nebo aspoň bydlí u přítele a řeší se jenom, jak oznámit doma, že se stěhujou, co uvařit k veřeči, kde nejlíp nakoupit, atd. Připadam si tam, že tam vůbec nepatřim... Jsem z toho už vážně docela zoufalá...s klukama si píšu přes internet, ale to je tak všechno. Kolikrát se mě třeba i ptaj, jestli s nima někam nepůjdu, ale já mám strach. Vůbec nevim, o čem bych se s nima bavila a navíc si i myslim, že kdyby mě viděli, otočili by se a šli by radši zase domu...
Navíc všichni moji kamarádi někoho maj a mě už fakt nebaví dělat pořád jenom křena, takže s nima ani moc nikam nechodím...
Poslední dobou mám fakt strach, že už se ani nikdy zamilovat nedokážu a že zůstanu napořád sama...
Vůbec nevim, co mam dělat...
Ver mi, že aj tí chlapci na druhej strane internetu majú strach, že keď ich uvidíš naživo, že už sa s nimi nestretneš. Vyrastala som ako jedine dievča v chalanskej partii a viem, že aj oni prežívajú strachy z prvého rande, aby sa neztrápnili alebo sa boja vôbec sympatické dievča osloviť, aby neprišlo bolestivé odmietnutie. Takže je to 50:50 a on bude rovnako nervozny ako ty. 
Takže ak ti je nejaký sympatický, tak choď do toho, nemáš čo stratiť. Maximálne môžeš niekoho úžasného spoznať, ak preletí iskrička. Ja som svojho priateľa tiež spoznala cez internet a čo bolo fajn, dlhšie sme si písali, než sme sa stretli, takže sme o sebe veľa vedeli a nebol problém o čom sa máme rozprávať. Povedala by som, že sa nám huba nezastavila a skoro som zmeškala posledný večerný spoj domov.
PS: V 20ke sa vydavat mi pride priskoro. Človek je ešte životom málo skúsený a môže si zle zvoliť svojho životného partnera. Ale je to môj osobný názor.
Upravil(a) Mafia (6. 5. 2007 0:05)
Není tady
Ahoj, no já ti rozumím, já jsem měla svého prvního přítele tesně před 20 narozeninami, no a to proto že mě sbalil, jinak bych byla sama doteď. Teď už vím, že je to o tom nebát se a prostě to zkusit, i když to nedopadne, další nová zkušenost.Radila bych ti brát to tak, že s těmi kluky jdeš prostě na přátelskou schůzku a nerešit jak to dopadne, protože to se o spoustu věcí připravuješ. Většina věcí v životě je o tom překonat strach a zkusit něco novýho. Držím palce.
Není tady
Emy,
to, že nikoho nemáš, vůbec neřeš. Když tě někdo někam pozve, klidně běž, pobavíš se, podíváš se někam, bav se s lidmi, kteří jsou ti sympatičtí. Jednou se určitě zamiluješ. A třeba do člověka, kterého dobře znáš už delší dobu. Podle mě láska na první pohled neexistuje. Takže choď ven, bav se, určitě jsi krásná holka, ve 20ti letech máš na starosti spoustu času. Ty vdané možná zase závidí tobě, že nemáš tolik povinností jako ony, že máš víc času na sebe. Jen nesmíš sedět doma, tam nikoho nepotkáš.
Není tady
Emy,tvůj příspěvek mi připomíná mě před pár lety:-).Byla jsem hrozně smutná a vystresovaná z toho, že nikoho nemám..Svůj první vážnější,delší a sexuální vztah mám taky až od 21 let.Taky sjem si připadala divná,všichni kolem mě už někoho měli,a já pořád nic.Dokonce jsem chodila pár měsíců i s klukama,kteří mě nepřitahovali,jen abych nebyla sama.Ty vztahy byly fiasko, už bych to nikdy neudělala,to budu radši sama!
Víš,ted když se na to koukám zpětně-Jen lituju těch dní,kdy jsem kvůli toho byla neštastná,ted si říkám, že jsem si to mohla užít,dokud jsem ještě byla nezadaná,mohla jsem cestovat apod.Místo toho jsem tvrdla tady v ČR a čekala na toho"pravého".Ted,když mám přítele, mě tady už trochu drží a svazuje-vztah je prostě závazek,at chceme nebo ne.Říkám si,že kdybych tenkrát nebyla blbá,tak jsem tenkrát mohla pořádně cestovat , protože jsem nebyla na nikoho vázaná. Takže ti radím:užij si to,dokud můžeš 
.Dělej věci,které v pozdějším vztahu budeš muset kvůli nedostatku času omezit.Cestuj.Můžeš být sama,ale nemusíš být osamělá,to je rozdíl!Musíš být jen odvážná
Není tady
Procvičte nejen pravopisná cvičení, diktáty, ale i kvízy, časté chyby, doplňovačky a vše, co pomůže ve výuce Vám nebo dětem na webu pravopisne.cz
Turistické, populárně – naučné, dětské a zábavné e-knihy. Stáhněte si zdarma e-knihy Jiřího Gleta. Můžete si vytvořit vlastní knihovničku e-knih na svých mobilech a tabletech.
