Take jsme je nemeli vyvinute a take cca kolem pul roku to bylo dobre. Myslim, ze je to opravdu bezne.

Holky díky docela jste mě uklidnili

Upravil(a) Sigi (4. 5. 2007 10:24)

Davča, měl podle zprávy z ortopedie postavení kyčlí v pořádku, ale nezachycená jádra, takže jsme dávali  široké balení. Na kontrolu jsme šli v 16-ti týdnech, to ještě v pořádku nebylo, tak jsme pokračovali s širokým balením až do 6-tého měsíce.To už bylo v pořádku, takže už široké balení nemáme, ani na kontroly nemusíme

Já mám zprávy, že na nedovyvinutá jídra je široké balení naprosto zbytečné. Jádra se vyvíjí kolem půl roku věku miminka.

PavlaH napsal(a):

Já mám zprávy, že na nedovyvinutá jídra je široké balení naprosto zbytečné. Jádra se vyvíjí kolem půl roku věku miminka.

No je fakt, že nám žádné široké balení nikdo  ani nedoporučil.
Neřekli nám vůbec nic

Taky jsem to tu četla. Unás v Plzni mi to kvůlli jádrům doporučili, tak jsem si našla další net ortopedickou poradnu a pan doktor mi odpověděl tak vám to sem zkopíruju







Dobrý   den, 
nález   IA   je    v pořádku,   asi    je nezachyceno    jádro -  počátek    kostnatění    hlavice  -   zde    je    výdodné   široké    balení -    jádra  rychleji  dorostou
Nemusíte tedy   mít  obavy
Zdravím  Dr.Ostrý



Položka     Hodnota   
popis_potizi     Dobrý den,
ráda bych znala Váš názor na abdukční balení u mého syna, který se narodil ve 38. týdnu těhotenství s porodní váhou 2815g. Davídek má v 16- ti týdnech tyto vysledky: Klinický nález- vlevo normální, vpravo normální ; Sonografický nález- vlevo 1 a, nezachyceno,vpravo- 1a, nezachyceno. Bylo nám doporučeno široké balení, ale bohužel vzhledem k plné čekárně a rychlému střídání miminek, není u našeho ortopeda čas na nějaké diskuse. Dočetla jsem se, že někdy preventivní široké balení může škodit. Za zodpovězení předem děkuji. Školová

Jadérka se dřív nebo později dotvoří určitě. Širokým balením vývoj jadérka NEURYCHLÍTE! Kyčle se kontrolují dokud nejsou jadérka dovyvinuta a to z toho důvodu, aby se doktor ujistil, zda se vyvíjejí SPRÁVNĚ (nikoli zda se vyvinou). A pokud se vyvíjí nestandardně (nezapadají do kloubní jamky atd), pak aby se včas zahájilo správné řešení, vedoucí k nápravě problému (např. široké balení, rehabilitace a tak podobně). Pokud jadérko nebude v jamce správně uloženo, hrozí v budoucnu vykloubení. Cvičením či širokým balením lze u méně závažných nálezů nasměrovat vývíjející se jadérko správným směrem (do kloubní jamky) atp.

PODROBNĚJI:

Vý­voj ky­čel­ní­ho klou­bu za­čí­ná me­zi 3. a 6. týd­nem nit­ro­dě­lož­ní­ho ži­vo­ta a po­kra­ču­je i po na­ro­ze­ní dí­tě­te. Osi­fi­kač­ní já­dro ste­hen­ní kos­ti se ob­je­vu­je od 3. do 10. mě­sí­ce vě­ku. Pro správ­ný vý­voj kos­tí jsou dů­le­ži­té nu­trič­ní vli­vy – pře­de­vším do­sta­tek váp­ní­ku, fos­fo­ru, vi­ta­mi­nů A a D.

O zdra­vém ná­le­zu ho­vo­ří­me, když je ná­lez ul­tra­zvu­ku hod­no­cen ja­ko Ia, Ib či IIa, te­dy nor­mál­ní cen­t­ra­ce hla­vi­ce, správ­ně for­mo­va­ná jam­ka a po­stup­ný vý­voj osi­fi­kač­ních ja­der hla­vic ste­hen­ních kos­tí, při sou­čas­ném nor­mál­ním kli­nic­kém ná­le­zu na no­vo­ro­zen­ci.

V prv­ních mě­sí­cích po po­ro­du do­chá­zí k po­stup­né osi­fi ka­ci pů­vod­ních chru­pavči­tých ja­dé­rek (cen­ter hla­vi­ce ste­hen­ní kos­ti) a po­stup­né úpra­vě úhlu krč­ku, kte­rá se ješ­tě upra­vu­je v prů­bě­hu ně­ko­li­ka dal­ších let. Dá­le do­chá­zí spo­lu se za­po­če­tím chůze dí­tě­te k po­stup­né fy­zi­o­lo­gic­ké ro­ta­ci krč­ku ste­hen­ní kos­ti a tím k vy­tvo­ře­ní op­ti­mál­ních pod­mí­nek pro na­lé­há­ní do jam­ky při zá­tě­ži.

Pre­ven­tiv­ně je tře­ba dbát na správ­né ba­le­ní no­vo­ro­zen­ců. Ši­ro­kým ba­le­ním, pře­de­vším v prv­ních týd­nech, za­jis­tí­me správ­né po­sta­ve­ní hla­vi­ce ste­hen­ní kos­ti a jam­ky ky­čel­ní­ho klou­bu, čímž umož­ní­me správ­ný vý­voj ky­čle. Jsou však zná­my i pří­pa­dy, kdy se ne­vhod­ným ba­le­ním no­vo­ro­zen­ce pů­vod­ně dob­rý ná­lez vý­raz­ně zhor­šil.

Nej­běž­něj­ším di­a­gnos­ti­ko­va­ným pro­blé­mem je opož­dě­ný vý­voj ja­der. Ja­dér­ka by se mě­la for­mo­vat v roz­me­zí me­zi 3. a 10. mě­sí­cem vě­ku, even­tu­ál­ně mů­že do­chá­zet k asy­me­t­rii vý­vo­je ja­der, kte­rá se ve vět­ši­ně pří­pa­dů spon­tán­ně upra­vu­je s vě­kem. Dá­le bý­vá vel­mi čas­to ome­ze­ný po­hyb v ky­čel­ních klou­bech do uno­že­ní, což bý­vá stan­dard­ně kom­pen­zo­vá­no cvi­če­ním, pří­pad­ně re­ha­bi­li­ta­cí či ši­ro­kým ba­le­ním.

Léč­ba vro­ze­né dy­spla­zie ky­čel­ní (VDK) mu­sí být za­há­je­na co nejdří­ve. Leh­čí stup­ně dy­spla­zie jsou lé­če­ny ab­dukč­ním re­ži­mem, te­dy ši­ro­kým ba­le­ním, kte­ré se do­po­ru­ču­je vět­ši­nou i pre­ven­tiv­ně. Čas­to se po­u­ží­va­jí ta­ké ab­dukč­ní po­můc­ky (Frej­ko­va pe­řin­ka, Pavlí­ko­vy tř­me­ny). Ul­tra­zvu­ko­vé kon­t­ro­ly jsou pro­vá­dě­ny po čtyřech až šes­ti týd­nech. Dů­le­ži­té je správ­né na­sta­ve­ní a pra­vi­del­né kon­t­ro­ly, po­u­ží­vá­ní po­mů­cek i ve vzta­hu k růstu dí­tě­te.

Zá­važ­něj­ší stup­ně VDK se ře­ší po­mo­cí dis­trakč­ní léč­by (dis­trak­ce = zá­věs ky­člí v ta­hu). Dis­trakč­ní re­žim tr­vá cel­kem 6 týd­nů, pro­bí­há 24 ho­din den­ně, dí­tě je sní­má­no pou­ze na kou­pá­ní. Ne­zříd­ka se stá­vá, že k re­po­zi­ci (za­klou­be­ní) do­jde až v 6. týd­nu. Po ukon­če­ní dis­trakč­ní­ho re­ži­mu ná­sle­du­je rent­ge­no­vé kon­trast­ní vy­šet­ře­ní klou­bu. Pou­ze ma­lá část pa­ci­en­tů je dnes lé­če­na chi­rur­gic­ky, vět­ši­nu z nich se da­ří vy­lé­čit kon­zer­va­tiv­ně. Ope­ra­ce by při­tom mě­ly být pro­vá­dě­ny pou­ze na pra­co­viš­tích, kte­rá ma­jí s tím­to ty­pem zá­kro­ků zku­še­nost.

Opož­dě­ný mo­to­ric­ký vý­voj je mož­né upra­vit po­mo­cí re­ha­bi­li­ta­ce, tech­ni­ky měk­kých tká­ní, mo­bi­li­za­ce, pa­siv­ní cen­t­ra­cí ky­čel­ní­ho klou­bu ne­bo ta­ké Voj­to­vou me­to­dou (lé­čeb­ná tech­ni­ka za­lo­že­ná na prin­ci­pu re­flex­ní­ho po­hy­bu vpřed po­mo­cí sti­mu­la­ce přes­ně de­fi­no­va­ných spouš­ťo­vých zón na tě­le pa­ci­en­ta; je vhod­ná pro ko­jen­ce, dě­ti i do­spě­lé a je účin­nou léč­bou i pre­ven­cí po­hy­bo­vých vad). Cí­lem re­ha­bi­li­ta­ce je sy­me­t­ric­ký a pl­no­hod­not­ný psy­cho­mo­to­ric­ký vý­voj.

Výskyt VDK pod­le růz­ných stu­dií v po­pu­la­ci ko­lísá me­zi 0,2–4 %. VDK je však nej­čas­těj­ší vro­ze­ná va­da u dě­tí. Má pře­kva­pi­vě se­zon­ní výskyt – vy­sky­tu­je se čas­tě­ji v zim­ních mě­sí­cích, vliv má ta­ké ra­sa – u čer­no­chů se VDK vy­sky­tu­je vel­mi vzác­ně. En­de­mic­kou ob­las­tí výsky­tu VDK je střed­ní Ev­ro­pa.