IvaM napsal(a):

Leni, děcka ještě nic neví, musíme jim to večer říct. Zuzka tuší, že se něco děje,ale stáhla se do pokoje a když nemluvím, tak nevyzvídá.
A popravdě řečeno, zkoušet znova se mi už nic nechce a myslím, že manžel na tom bude podobně. Je toho trochu moc, dlouhé čekání a pak když se zadaří, tak to skončí potratem. Ty nervy za to asi nestojí. Dvě děti máme, asi nemůžeme chtít víc, než máme.

Ivus, ja budu presto verit, alespon do soboty, ze ta carka na testu nesilila a HCG nerostlo jen tak pro nic za nic...

A já se přidávám k Silwan.......

jestli je někdo nahoře a zázraky se dějí, tak prosím za nás všechny tady, ať to ten nahoře zařídí a stane se zázrak, ve který všechny tak moc věříme a Ivušce přejeme

Ahoj Ivuško,
vše co bych ti ráda řekla, tu už bylo řečeno a tak bych ti jen ráda vyjádřila svou podporu. Příroda je mocná čarodějka

Ivi, moc a moc ti držím všechno co mám, ty si přece to miminko zasloužíš. Tak ať vám to dobře dopadne a uvidíte

Holky, musím vám napsat, jakou mám skvělou dceru. Jelikož cítila, že něco visí ve vzduchu, tak si mě zavolala do pokoje a zeptala se mě na rovinu co se děje. Tak jsem jí řekla, že kontrola nedopadla moc dobře a že miminko asi nebude. A ona mi na to řekla, že mě má moc ráda a že určitě je lepší, když se někdo nenarodí, než když někdo umře a že zcela jistě příroda ví, co dělá. Sice taky bulela,ale stále mi opakovala, že ona a Martin mě hrozně moc potřebují a že kdyby se mělo něco stát se mnou, tak to by teprve byla katastrofa. Prý ještě nejsme tak staří,aby se to nemohlo povéct příště a kdyžtak mám říct, že klidně budou víc zlobit,abych přišla na jiné myšlenky. Ona je tak rozumná, že mě to až zaráží, když jsem se rozváděla, tak mě taky takhle moc podržela a to jí bylo  10let. A nakonec řekla, mamčo, nevzdávej to a věř!!!

IvaM napsal(a):

Holky, musím vám napsat, jakou mám skvělou dceru. Jelikož cítila, že něco visí ve vzduchu, tak si mě zavolala do pokoje a zeptala se mě na rovinu co se děje. Tak jsem jí řekla, že kontrola nedopadla moc dobře a že miminko asi nebude. A ona mi na to řekla, že mě má moc ráda a že určitě je lepší, když se někdo nenarodí, než když někdo umře a že zcela jistě příroda ví, co dělá. Sice taky bulela,ale stále mi opakovala, že ona a Martin mě hrozně moc potřebují a že kdyby se mělo něco stát se mnou, tak to by teprve byla katastrofa. Prý ještě nejsme tak staří,aby se to nemohlo povéct příště a kdyžtak mám říct, že klidně budou víc zlobit,abych přišla na jiné myšlenky. Ona je tak rozumná, že mě to až zaráží, když jsem se rozváděla, tak mě taky takhle moc podržela a to jí bylo  10let. A nakonec řekla, mamčo, nevzdávej to a věř!!!

Ivi, to je skvele, ze mas takove zazemi. Clovek se potrebuje podelit i o bolest, nejen o radost. Ale jak uz jsem psala, treba bude v sobotu jeste velika oslava, moc bych vam to prala.

Holky, to bychom s mužem asi omdleli štěstím,ale raději se budu držet při zemi a smiřovat s tím, že máme naše dvě skvělé děti a ten nahoře nás tím již obdaroval. Asi nemá smysl bojovat proti přírodě, ona sama rozhodne, co je pro nás to nejlepší. Ale tím nechci brát naděje holkám, které nemají děti, určitě bojujte a nedejte se!!!! :styrka: Děti stojí za všechen ten boj,ale já už jsem starší a děti mám, takže je to něco jiného. Tak já jedu na tábor, moc vám všem ještě jednou děkuji a v sobotu zase napíšu SMS Lence a Andri.

Ivi, snad tě tábor trošku povzbudí a aspoň na chvilku odtrhne od toho smutného....máš úžasné děti, skvěle vychované, taky bych chtěla tohoto jednou docílit, je to "odměna", která je k nezaplacení, takové skvělé děti a muž.... vysněná rodina!!!
vím, že se chceš pomalu smiřovat s bolestí, ale my pořád ty palce držet budeme a těšit se na sobotní zprávu, zázraky se dějou a doufám, že zrovna teď Opatruj se beruško

Ivuš , žádná slova nebudou dost utěšující, ale drž se !!!!

Ahoj Ivi,
až teď jsem se dostala k netu..... a je mi to hrozně líto... ale taky pořád ještě věřím, že by se mohlo srdíčko ukázat!!!! Moc na Tebe myslím a držím pěstičky!!!

Iviku... keby si pocula, kolko nadavok som spustila jaky to je sk..veny zivot...
Drzkaj sa, strasne na Teba myslim a este stale verim, ze bud. tyzden tam srdicko bude !!!

Ahojky holky,tak odjíždím do CAR, jedu sama,nechtěla jsem nikoho u sebe,tohle si musím "vyžrat"sama. Je to opravdu moc těžké,hlavně v noci, vůbec nespím, celé noci probrečím,přes den je to lepší,mám hodně práce,kolem sebe hodně lidiček a pejsků,takže se snažím fungovat. Za ty 3 dny jsem vůbec nïc nesnědla,takže dneska jsem si po dlouhé době oblekla své staré jeansy:) ,alespoň nějaké pozitivum.
Ale horší je manžel,chodíme kolem sebe,uhýbáme pohledy a když mě chce utěšit,tak já ho odstrčím.Dneska v noci taky moc plakal,je mi ho líto,ale já nějak nemůžu ho uchlácholit.Oba nějak podvědomě cítíme, že to byla naše poslední šance. Vím, že se moc trápí,včera jsem mu řekla, že by si měl najít někoho jiného,mladšího,že on má ještě čas,který mě bohužel chybí - on se rozlobil,prý takové řeči nechce poslouchat. Když chtěl jet dneska se mnou, tak jsem ho odstrčila s tím, že je to MŮJ PROBLÉM a že si ho SAMA vyřeším,tak se asi urazil. Oba jsme se moc těšili,moc se upnuli a moc věřili a teď ten pád nějak nezvládáme...
Přijedu kolem poledního, tak napíšu ještě co a jak.
Prosím holky, co Romík?Je to v pořádku? Moc jí držím palečky a Naty taky.
Renky,ty se netrap, nemáš sice sílu kouzelníka,ale máš prïma srdíčko a to JE VÍC!!!Opatruj ten svůj poklad a já určitě budu chodit, prostě k vám patřím...