hlídáš její menstruaci? jakmile jí vynechá tak dojděte na dětskou gyndu
tam by jí mohli domluvit ...
mám tu zkušenost s dcerou, vynechala jí menstruace, hodně zhubla po nemoci, jako údajné anorektičce jí vynadala obvodní lékařka i gynekoložka ... naštěstí jsme nic dále neřešily, dcera začala pomalu jíst, měla stažený žaludek a šlo to ztuha, vše se jí během měsíce  srovnalo a posléze  přiznala, že se jí líbilo, že je ze všech holek nejštíhlejší...

Tak to ti nezávidím. Moje dcera zápasila 5 let s bulimií, mezitím se chvílema plácala v anorexii. Když nabrala, zvracela, pak nejedla několik dní, když na ní přišel záchvat jezení, tak fakticky ve špajzu vyjedla vše! Včetně zbylé jíšky, strouhanky a podobně. Katastrofa! Chodila jsem s ní psycholožce, "zavřela" do léčebny!!!
Teď je jí 19 let, zdá se vyléčená (jistota není nikdy), a diví se tomu, jak se chovala. Bylo to opravdu příšerné, zvracela i 15 denně, pak se bila do břicha, že je tlustá - přitom měla bříško jak obrácenej lavor a vážila 45 kg při výšce 164 . Začalo to ve 12 letech, skončilo v takřka 18. Nesmí se to ponechat tak, musí se to léčit, musí se chodit na sezení k psych. , brát antidepresiva, jinak je to fakt na smrt. Přeji ti hodně štěstí.
Nejhorší na tom všem je, že tam hrozně zafunguje myšlení, které myšlením není. Holky jsou jak lunt ale jsou přesvědčené, že jsou tlusté. Nějak se jim to v tom mozku přehodí či co a jsou jak posedlé. Moje holka se při tom nejezení ještě mořila cvičení. No, co mám psát, bylo to na mrtvici, já jsem z nervů tenkrát shazovala aniž bych chtěla.

Upravil(a) Dinner (3. 5. 2007 15:10)

pipi72 napsal(a):

Ďakujem všetkým za rady,  menštruáciu našťastie zatiaľ nestratila, ale badám u nej to divné myslenie a bojím sa, že sa to bude len zhoršovať. Teraz váži asi 50 kg pri výške 167cm, ale nie je spokojná. Mne do očí nič nepovie, ale kamarátkam hovorila, že potrebuje zhodiť ešte 7kg. Pije strašne veľa vody, cvičí každý deň, výťah zo zásady nepoužíva. Ja ju dosť strážim, bez raňajok ju do školy nepustím, lebo viem, že desiatu vyhodí, cez víkendy s nami obeduje a zatiaľ nevracia, ale bojím sa že sa tak vyhladuje, že to skončí pri nejakom záchvate prejedenia a zvracania.
Dinner, držím palce nech je to už za vami, možem sa ťa opýtať ako si ju dostala k lekárovi? Šla dobrovoľne? Moja dcéra sa tvári, že ona žiaden problém nemá a keď začnem o tom hovoriť, začne lepšie jesť, aby odpútala moju pozornosť od myšlienky na lekára.

Já sem dělala příšernou melu, pořád jsem s ní dělala kravál, tlačila na ni, zuřila, prosila. Prakticky na tohle neexistuje rada...je to opravdu těžké, ale podle toho co píšeš, že snídá, řakla bych, že je to počátek, myslím, že by se dalo návštěvou psychologa ledasco zachránit. Možná bys jí měla nakoupit literaturu. Píše se tam zcela otevřeně o následných problémech takového hubnutí nejezením. V poslední době taky zemřely asi 3 krásné modelky, zkus je najít na internetu, dej jí přečíst příběh modelky Sudové, ta se nedávno z anorexie dostala, myslím tak za pět minut dvanáct...
Na internetu je taky plno takových fotek anorektiček, chce to ji zkusit vyděsit, třeba to zabere. Jenže každej jsme jinej. Musíš být statečná, protože jako matka vím, co prožíváš. Smutné na tom je a je třeba si uvědomit: SKUTEČNĚ JDE O ŽIVOT!!!!