co k psychologovi????

luciferka123 napsal(a):

co k psychologovi????

To já už jsem byla, když jsem se začala přejídat a zvracet (cca před 8 lety). Jediný, co mi řekl, bylo, že to nemám zapotřebí, že jsem hezká holka a ať začnu třeba plavat. Pak mi chtěl doporučit nějaké sezení za 2 tis. Mamka mi ho chtěla zaplatit, ale já věděla, že ten problém je v mojí hlavě.A dokud si sama sobě neřeknu, že zvracení fakt nemá smysl a nic mi to nepřinese, tak s tím nikdo nic neudělá. Dostala jsem se z toho asi tak po roce. Ale pořád mám občas stavy, kdy se strašně přejídám (třeba i pár dní v kuse) a nevím v podstatě proč....Kolikrát už jsem stála nad záchodovou mísou a říkala si, že to jídlo vyzvracím, ale naštěstí jsem to od té doby ještě neudělala... Snažím se žít zdravěji, více sportovat. Proto mi tohle moje přejídání začíná čím dál tím víc vadit

Sandro, stan se sama sobe detektivem. Co se deje ve tvem zivote? Neco prece muselo spustit ty "stare vzorce". Tvoje prejidani a zvraceni je reakce na neco s cim se mentalne a emocionalne nedokazes vyporadat (a muze to byt i na podvedome urovni). Nauc se relaxovat, pis na papir svoje myslenky, co te trapi, pracuj s meditaci a hlubokym dychanim.

Co se mě týká - můj osobní názor, že bulimii nezvládne sama jen tak meditací a hlubokám dýcháním.....

sandra napsal(a):

Ahoj,
můžete mi prosím poradit, kdo mi pomůže se odnaučit přejídat? Ke komu bych měla zajít? Jsem vylečená bulimička a vím, že mám s jídlem občas problém. Jakmile jsem z něčeho nervózní nebo nejistá, sahám po jídle. Mám ale zase naopak i období, kdy mám sice stres, ale jídlem to neřeším. Jen za posledních 14 dní se mi to stalo dvakrát a už z toho začínám mít strach. Koníčků mám dost, chodím pravidelně 2-3 x týdně cvičit....Jen to jídlo občas nezvládám

Děkuji,
S.

2x za 14 dní nie je nič zvláštne. Vieš koľko žien sa párkrát do mesiaca preje a nie sú si vedomé žiadnej choroby ? Proste to neriešia ako niečo zvláštne, to len ty sa príliš sleduješ a obviňuješ. Iné je ak potom vraciaš, to už je choroba !

Vravíš, že sa to stáva pri strese. Mala som rovnaký problém. Naučila som sa stres eliminovať a ak sa to predsa občas stane, tak pridám pohyb. Na stres u mňa funguje relax - vedome uvoľnenie celého tela : lahni si na chrbát, zatvor oči a pomaličky od spodných končatín uvoľnuj svalstvo až skončíš tvárou, ktorá sa uvoľňuje 2x, pretože sa uvoľňuje najťažšie (budeš si hovoriť v hlave - uvoľnujem pršteky na nohách...pršteky uvoľnené, uvoľňujem nárt... nárt uvoľnený... až kým neprídeš k tvári a začneš sánkou a skončíš vlasovou časťou. Najťažšie sa uvoľňuje mimika a možno sa ti to na prvýkrát ani nepodarí.) Ak náhodou zaspíš, zvládla si to na jednotku ! Ak nie, stačí len 10-20 minút zostať v tomto stave a buď na nič nemyslieť alebo myslieť na pekné veci. Potom sa pomaličky začneš preberať. Nesmieš z takéhoto stavu totiž hneď vyskočiť na nohy, bo by ti mohlo prísť nevoľno. Prosto ako ránov posteli, najprv sa ponaťahuješ, posadíš a voalááá budeš svieža ako rybička a hlavne v pohode !

Praktikujem aj keď nemôžem zaspať, lebo ma mátajú starosti a pod. Funguje to !

Selima napsal(a):

Podľa mňa bz si mala royhodne zistiť, čo spúšťa takéto správanie, kde to má korene - a ísť až k tým koreňom, inak sa toho nezbavíš. Podvedomie bohužiaľ má sklony správať sa ako ja: nič nevyhodí, len odprace do kúta a po čase znovu použije. Bolo by dobré definitívne vyhnať z podvedomia tie problémy, aby si mala pokoj už raz navždy.

Ahoj Selimo,
to je přesně ono. Já musím umět si dopředu uvědomit, že už to zase přichází a vědomě proti tomu bojovat. Ze začátku je to tak, že vím, že jsem ve stresu a snažím se odreagovat (cvičení, procházka,...), ale pak stejně přijde den, kdy mám tmu před očima, jdu do obchodu, skoupím všechno od slanýho po sladký a během hodiny to do sebe nacpu. A pak mám z toho výčitky, samozřejmě. Nejhorší je, že mě to jídlo na chvíli "uklidní", ale pak je to ještě horší. Nadávám si,proč to dělám.... Já mám tenhle vzorec chování zasunutý někde vzadu v hlavě a nevím, jak ho změnit...

sandra napsal(a):

Selima napsal(a):

Podľa mňa bz si mala royhodne zistiť, čo spúšťa takéto správanie, kde to má korene - a ísť až k tým koreňom, inak sa toho nezbavíš. Podvedomie bohužiaľ má sklony správať sa ako ja: nič nevyhodí, len odprace do kúta a po čase znovu použije. Bolo by dobré definitívne vyhnať z podvedomia tie problémy, aby si mala pokoj už raz navždy.

Ahoj Selimo,
to je přesně ono. Já musím umět si dopředu uvědomit, že už to zase přichází a vědomě proti tomu bojovat. Ze začátku je to tak, že vím, že jsem ve stresu a snažím se odreagovat (cvičení, procházka,...), ale pak stejně přijde den, kdy mám tmu před očima, jdu do obchodu, skoupím všechno od slanýho po sladký a během hodiny to do sebe nacpu. A pak mám z toho výčitky, samozřejmě. Nejhorší je, že mě to jídlo na chvíli "uklidní", ale pak je to ještě horší. Nadávám si,proč to dělám.... Já mám tenhle vzorec chování zasunutý někde vzadu v hlavě a nevím, jak ho změnit...

Tým jedlom si niečo kompenzuješ. Treba zistiť čo. Možno máš málo priateľov. Možno zlý džob. Samotu. Problémy vo vzťahu, ... zamysli sa nad tým, čo ťa trápi a začni to riešiť a tie ataky hladu samé pominú. Skús ten relax, čo som ti napísala, pri ňom sa dostaneš do takého stavu, že vidíš veci jasnejšie a odhalíš problém. Ja by som tipovala na nízke sebavedomie. Dievčatá, ktoré sa zameriavajú na postavu, majú pocit, že nič iné na nich nie je dobré. Väčšinou si myslia, že sú hlúpe, škaredé a pod. a preto nemajú kamarátov. Ale to nie je o postave ale o vyžarovaní.

sandra napsal(a):

Mamka mi ho chtěla zaplatit, ale já věděla, že ten problém je v mojí hlavě................A dokud si sama sobě neřeknu, že zvracení fakt nemá smysl a nic mi to nepřinese, tak s tím nikdo nic neudělá........

To nepochybně, jenže někdy máš ten problém v hlavě tak zabetonovaný, že se k němu prostě vlastními silami nepropracuješ. Myslím, Sandro, že ten homeopat je dobrá volba, jen počítej, že to bude na dýl.Homeopatie má jednu stránku, která ty netrpělivější odradí- a sice, že pokroky většinou nastávají po kousíčcích, takže si jich člověk někdy ani nevšimne. Ale zato jsou trvalé a to, co vyléčí, je vyléčeno, to znamená, že už se to nikdy nevrátí. 
A znovu zdůrazňuju-  raději  klasický homeopat/ka/.

Sandro když už tam budeš tak stejně budeš absolvovat vstupní pohovor tak mu řekni úplně všechno!

homeopatie??? a co třeba spíš kineze?

adra napsal(a):

homeopatie??? a co třeba spíš kineze?

Může zkusit obojí , ne?
Njn, Sandro.... já se taky těším na důchod, semtam proložený návštěvou mé homeopatky....ona mezitím dospějě do zralého věku....děti jí odrostou....jojo...  

sandra napsal(a):

Ahoj,
můžete mi prosím poradit, kdo mi pomůže se odnaučit přejídat? Ke komu bych měla zajít? Jsem vylečená bulimička a vím, že mám s jídlem občas problém. Jakmile jsem z něčeho nervózní nebo nejistá, sahám po jídle. Mám ale zase naopak i období, kdy mám sice stres, ale jídlem to neřeším. Jen za posledních 14 dní se mi to stalo dvakrát a už z toho začínám mít strach. Koníčků mám dost, chodím pravidelně 2-3 x týdně cvičit....Jen to jídlo občas nezvládám

Děkuji,
S.

Ahoj, je skvělé, že to všechno chceš řešit, máš ode mě plnou podporu!! Ve tvém případě by bylo dobré obrátit se na odborníka. Neslyšela jsi o Centru Anabell? Je to Centrum, které se na poruchy příjmu potravy specializuje. Kamarádka, která se s poruchou příjmu potravy léčila do poradny Centra Anabell pravidelně docházela, dále pak k nutriční terapeutce a psychoterapeutce, také do Centra Anabell. Sezení v poradně Anabell je zdarma, můžeš přijít sama nebo s doprovodem třeba kamarádky a vystupovat můžeš v poradně Anabell i anonymně. Se sociální pracovnicí můžeš sdílet vše, co prožíváš a ta tě nasměruje nejlepším možným směrem. Je dobře, že to začínáš řešit včas. Budu ti držet moc palce, věřím, že to zvládneš!