|
1.září : Vážení uživatelé, vkládat zde odkazy na různé e-shopy a stránky je přísně zakázáno, je to porušení Pravidel. Takové příspěvky budou smazány. Děkujeme za pochopení! 1.září : Národní klasika: ovocné knedlíky. Jak zvádnout veškeré nástrahy jejich přípravy? 1.září : Dechberoucí krása těchto levitujících skleněných zahrad vás okouzlí. Aerárium: Vytvořte si svůj malý zelený svět |
|
|
No měli jsme se vidět dneska, ale ráno to zrušila a napsala mi, že jede se svým tatkou na chatu a přijede až zítra k večeru. Bohužel je to v horách a není tam signál, takže ji napsat stejně nemůžu, nebo můžu, ale bude to zbytečné....
Ale myslím si, že jak zítra přijede,tak by se měla ozvat sama od sebe.
Není tady
proč na tu chatu jede? musí tam něco neodkladně udělat?
Není tady
luciferka123 napsal(a):
Ona se ti ozve, toho se neboj. Jde spíš o to, abys v ní probudil tu nejistotu...
Ale jak budeme spolu někdy, tak si o tom budeme muset promluvit, protože takhle bych to už dlouho asi neudýchal 
Není tady
na té chatě bydlí její dědeček s babičkou a ten bude mít další měsíc narozeniny, tak tak jeli odvést nějaké věci a asi se domluvit na oslavě....neodkladně tam jet nemusela, ale jela i s dítětem. Babička ji chtěla vidět ...
Což chápu, jen mi to mohla říct dřív, já se na tu dešní schůzku těšil jak malý kluk
Není tady
Obávam sa, že ste každý v inej životnej fáze. Ty ešte študuješ a začínaš pracovať, ale vlastne len vstupuješ do "dospeláckeho", samostatného života. Ona tam bola hodená tým, že sa jej narodilo dieťa, a momentálne je pre ňu - celkom pochopiteľne - prioritou dieťa a život v rámci rodiny, ktorej je súčasťou. Verím, že ty pre ňu predstavuješ najsilnejší vzťah k mužovi, akého je schopná, ale problém je, že tebe to asi nestačí... Skús sa s ňou porozprávať o tom, ako si predstavujete prípadnú budúcnosť, či sa vaše predstavy približujú, a ak áno, vydrž momentálnu medzifázu. Ak nie... tak je ďalšie rozhodnutie na tebe. Spoločné bývanie v budúcnosti, hm, to je fajn, ale skús sa opýtať, aká blízka či vzdialená je tá "budúcnosť". To môže pre každého znamenať niečo iné. Ale podľa mňa je to jednoducho naozaj tak, že spolu bývať nemôžete, ona má svoje povinnosti, tak sa proste vídate toľko, koľko je možné. Snažte sa (obaja) nejako urýchliť čas, keď spolu nemôžete byť, a vyskúšajte si spoločné bývanie. Potom sa ukáže...
Není tady
mohla ti aspoň navrhnout, jestli nechceš jet s nimi... mě se to nelíbí, musíš to začít rázněji řešit. Nedělej ze sebe hodnýho blbce, musíš si dupnout, jinak to nepůjde..
Není tady
to Selima : co se týče té budoucnosti....občas se o tom bavíme a plánujeme, ale jelikož studuju, ona je bez práce (na mateřské), tak si o společném bydlení můžeme nechat jen zdát. Ale věřím, že kdybychom měli prostředky a finance, tak už se stěhujeme, ona to totiž taky chce. Ale zatím to je jen hudba budoucnosti. Cca rok, dva.
Není tady
naprosto souhlasím se Selimou...
Není tady
luciferka123 napsal(a):
mohla ti aspoň navrhnout, jestli nechceš jet s nimi... mě se to nelíbí, musíš to začít rázněji řešit. Nedělej ze sebe hodnýho blbce, musíš si dupnout, jinak to nepůjde..
Víš, já její rodinu neznám natolik.....akorát rodiče, takže já bych asi ani nejel, bylo by to blbé, oni mě tam vůbec neznají.
Není tady
Selima napsal(a):
Obávam sa, že ste každý v inej životnej fáze. Ty ešte študuješ a začínaš pracovať, ale vlastne len vstupuješ do "dospeláckeho", samostatného života. Ona tam bola hodená tým, že sa jej narodilo dieťa, a momentálne je pre ňu - celkom pochopiteľne - prioritou dieťa a život v rámci rodiny, ktorej je súčasťou. Verím, že ty pre ňu predstavuješ najsilnejší vzťah k mužovi, akého je schopná, ale problém je, že tebe to asi nestačí... Skús sa s ňou porozprávať o tom, ako si predstavujete prípadnú budúcnosť, či sa vaše predstavy približujú, a ak áno, vydrž momentálnu medzifázu. Ak nie... tak je ďalšie rozhodnutie na tebe. Spoločné bývanie v budúcnosti, hm, to je fajn, ale skús sa opýtať, aká blízka či vzdialená je tá "budúcnosť". To môže pre každého znamenať niečo iné. Ale podľa mňa je to jednoducho naozaj tak, že spolu bývať nemôžete, ona má svoje povinnosti, tak sa proste vídate toľko, koľko je možné. Snažte sa (obaja) nejako urýchliť čas, keď spolu nemôžete byť, a vyskúšajte si spoločné bývanie. Potom sa ukáže...
Zamýšlím se nad tím Selimo a asi na tom něco bude, že je to tou odlišnou životní fází...ona je připravena bydlet, založit rodinu. Já na to připravený taky jsem, ovšem pouze vnitřně, citově. Potřebuji k tomu ty prostředky.
Takže řešením by mohlo být, tyto dvě životní fáze sladit dohromady, jestli tomu dobře rozumím???
Není tady
Hej, aspoň sa o to pokúsiť... nakoľko je to možné.
Není tady
Ale jak na to?
už mám hlavu jak balon.
Jak jsi psala Selimo, že bych to měl vydržet, nevím, jestli by se dal vydržet vztah, kdy se vídáš se svým partnerem 3x do měsíce třeba rok nebo dva. Já jsem byl zvyklý, ze svých minulých vztahů, se s partnerkou vídat třeba i 4x do týdne a ted toto. Je to pro mě nepředstavitelná změna.
Není tady
Olafio proboha vis do ceho se ritis?Ma dite...ma dite ...a to je proste to na co ted musis myslet...si schopny ve svych 22 letech vychovavat dite?protoze to ted je na tobe...neni jen Tva pritelkyne,ale je Tva pritelkyne a jeji dite!Jeji soucast!!!!!Ja mela pritele v Tvem veku ja jsem o rok starsi...byly jsme spolu skoro 3 roky a 1 rok z toho uz jsme spolu bydleli....nas vztah krachl....pritel to nezvladal...dite ve 22 letech je velka zoodpovednost a clovek ktery nemiluje deti a opravdu je nechce tak nema smysl aby se snazil hrat na tatu(nemyslim to spatne,jen mam zkusenost) To dite totiz taky vse vnima,zvyka si na noveho cloveka v jeho zivote.Na cloveka ktery objima jeho maminku takze ho bere taky jako nekoho hodne blizkeho.Neni fer kdyz pak ten clovek najednou zmizi...Dospelej clovek se s tim srovna lip nez ten malicky ktery ma pak v hlavicce zmatky a pta se kde je najednou ten kdo tu s nimi bydlel...chapes co tim chci rict?Je nefer kdyz si pak najednou vzpomene nekdo ze si chce uzivat...ze na tohle vlastne nema....proto se znova ptam...opravdu chces byt tatou ditete?Bylo by to tezke v tomto veku kdyby bylo tve,natoz kdyz je nevlastni...to bylo tak by the way...
ted k Tvemu problemu...taky si myslim ze cas ji sebere hodne dite.A to ji proste nemuzes mit za zle!Jednou to dite ma tak se s tim bud smir nebo nech byt!!!Co takhle je vzit nekam oba?Ne jen ji ale udelat si peknej den i s jejim ditetem?Oni proste k sobe patri...mozna treba ona sama citi ze s ni chces byt sam a stresuje ji to taky....pokud chces pokecat klidne pisni soukromou zpravu...pokud te jeste neco bude zajimat....mozna konecne pochopim co s nama prozival pritel:((
Není tady
to elementgirl : můžu se zeptat, přítel s vámi žil? jako myslí s tebou a dítětem? A to dítě je jeho vlastní?
Já už se pro tohle rozhodl na začátku a několikrát jsem si promyslel vše, čím si budu muset projít a můžu říct, že se nebojím. A kdybych neměl rád děti nebo se bál zodpovědnosti, tak bych do tohoto vztahu vůbec nešel. Měl jsem šanci a možnost se rozmyslet a tu jsem využil, promyslel a šel jsem do toho. Možná ti to nepřipadá, že bych mělk ve svém věku takovou zodpovědnost, ale myslím, že ji mám. Mám svou přítelkyni rád a to samozřejmě i s dítětem (ikdyž není mé vlastní) a beru je jako jednu součást. Tzn. že když jdeme na procházky, jdeme všichni tři, když jsem u nich doma, jsme taky spolu, prostě nějakých 80% času, kdy jsem se svou přítelkyní,jsem i s jejím dítětem.
A chápu, že ji zabírá spoustu času, ale vždyť přece může navrhnout to, že za ní můžu přijet a půjdeme zase všichni tři na procházku nebo budeme u ní doma nebo pojedem na výlet apod. Vůbec bych se tomu nebránil....
Ale bohužel nemůžu se na celou situaci podívat očima ženy s malým mimčem, protože takový pohled na život nemám, nejsem žena.......ikdyž jistou míru empatie mám taky a dokážu se do ní vcítit, ale to není ono.
Takže budu rád, když mi to nějak přiblížíte vy.
Není tady
Nejlepší by bylo, kdyby ti to přiblížila ona sama... já se na to taky nedokážu podívat očima ženy s dítětem...jsem jenom o rok starší než ty a tvoje slečna, ale představa, že bych měla mít ted mimčo mě děsí.. Není to jednoduché, ale už jsi do toho jednou šel, tak to budeš muset asi respektovat a nechat to tak jak to je. A doufat, že to nebude trvat dlouho a pohne se to dopředu, k lepšímu. Ale ber v potaz i to, že se to může pokazit
Není tady
Ja som začala prirýchlo žiť s mojím bývalým - bol už rozvedený a sám vychovával svojho syna. Ja som vtedy mala 21, on 30... A hoci som ich oboch mala rada a v podstate nič neľutujem, dnes si myslím, že sme spolu začali žiť príliš rýchlo a príliš náhle-sčasti sme boli aj dotlačení okolnosťami. Tak si povedz, že si zatiaľ vychutnáš ten život, ktorý vedieš, venuj sa štúdiu, brigádam, športu, skús trebárs viac pracovať a zarobiť vám na spoločnú dovolenku... Alebo si naozaj vyskúšaj "spolužitie nanečisto" - trebárs strávte spolu celý vikend. Skús to nejako vymyslieť a nahovor ju, lebo len takt zistíte, či vlastne máte rovnaké predstavy o spolunažívaní. Inak, verím ti, že malé bábätko je chutné, ale rozmysli si, či sa ti bude páčiť aj riešiť finančné problény, prípadne chodiť poňho do škôlky, nechodiť nikam po večeroch, lebo však dieťa nemôže ostať samo... Ty ani netušíš, "co to vobnáší" mať dieťa a starať sa oňho. Nežeň sa tak do reality a naozaj si najprv vyskúšaj, ako by tá realita mohla vyzerať...
Není tady
olafio napsal(a):
to elementgirl : můžu se zeptat, přítel s vámi žil? jako myslí s tebou a dítětem? A to dítě je jeho vlastní?
Já už se pro tohle rozhodl na začátku a několikrát jsem si promyslel vše, čím si budu muset projít a můžu říct, že se nebojím. A kdybych neměl rád děti nebo se bál zodpovědnosti, tak bych do tohoto vztahu vůbec nešel. Měl jsem šanci a možnost se rozmyslet a tu jsem využil, promyslel a šel jsem do toho. Možná ti to nepřipadá, že bych mělk ve svém věku takovou zodpovědnost, ale myslím, že ji mám. Mám svou přítelkyni rád a to samozřejmě i s dítětem (ikdyž není mé vlastní) a beru je jako jednu součást. Tzn. že když jdeme na procházky, jdeme všichni tři, když jsem u nich doma, jsme taky spolu, prostě nějakých 80% času, kdy jsem se svou přítelkyní,jsem i s jejím dítětem.
A chápu, že ji zabírá spoustu času, ale vždyť přece může navrhnout to, že za ní můžu přijet a půjdeme zase všichni tři na procházku nebo budeme u ní doma nebo pojedem na výlet apod. Vůbec bych se tomu nebránil....
Ale bohužel nemůžu se na celou situaci podívat očima ženy s malým mimčem, protože takový pohled na život nemám, nejsem žena.......ikdyž jistou míru empatie mám taky a dokážu se do ní vcítit, ale to není ono.
Takže budu rád, když mi to nějak přiblížíte vy.
ano zil s nami...pokud to mas v hlave srovnane,tak je jedina cesta promluvit si s pritelkyni.Ps:pritel to mel pry take srovnane,ale proste nemel...jen si myslel ze ma...realita byla jina nez si to predstavoval!Tim Te nechci zrazovat!!!!To rozhodne ne!Pokud je vse opravdu tak jak to pises tak si s ni opravdu promluv.Treba jen sama tape a boji se ze to krachne prave proto ze ma malicke dite...ja to zazila a ver mi ze se mi porad honilo v hlave kdy si uvedomi ze si chce uzivat:(((Neni to fajn pocit:(((
Není tady
Ne, tak to si nemyslím, že by si o mě myslela, že jednoho dne příjdu na to, že si chci ještě užívat.......toho se nějak nebojm. Myslím, že se známe oba dobře a ví, že nejsem takový hajz*, že bych pak od ní a od dítěte odešel.
Kdyby se tohodle bála, tak se to nebude přece projevovat tím, že má na mě daleko míň času.
Vždyť my spolu plánujeme společnou budoucnost, bydlení apod. a to bychom se měli vídat naopak častěji, ne? Přitom to je úplně naopak. No až přijede, tak si s ní o tom promluvím....jenomže nevím jak na to:( nechci ji vylekat, aby si myslela, že už s nima nechci být a tohle bych bral jako záminku
Není tady
Procvičte nejen pravopisná cvičení, diktáty, ale i kvízy, časté chyby, doplňovačky a vše, co pomůže ve výuce Vám nebo dětem na webu pravopisne.cz
Turistické, populárně – naučné, dětské a zábavné e-knihy. Stáhněte si zdarma e-knihy Jiřího Gleta. Můžete si vytvořit vlastní knihovničku e-knih na svých mobilech a tabletech.