Hannah napsal(a):

Nudící dítě přibité k lavici bude na její desku psát,puberťáci ryjí.Pří rodičáku očíhněte lavice.Budete hned vědět na čem jste.

já mám 3 roky nové lavice a ještě ani jedna rýha a poznámky nepíšu je to pod moji úroveň

Mončo a byl dostatečně vyzrálý na první třídu? I tady může být někdy zakopaný pes. Neob může být zase až moc popředu ve vědomostech - to taky není dobré a tím pádem se nudí. U nás se to v 1.tř.řeší tak , má-li dítě hotovo frčí na koberec a hraje si dokud to neudělá i ten poslední. A psát poznámky hned v prvních měsících je skutečně blbost. A co na uč.říkají ostatní rodiče? Nebavila ses o tom s nima?

Saďourek napsal(a):

Selim, já ti taky neříkám, že jí máš volat, ale jde o to, proč by to dítě mělo dělat ve škole, když to doma nedělá. Ale o to tady nejde, to by bylo na samostatnou diskusi - jak jsou učitelky strašné a nespravedlivé, ale otázka Moniky zněla úplně jinak. Jinak bych do této diskuse raději ani nelezla. Jsem totiž učitelka a vím co je to mít 30 ratolestí ve třídě, z nich třetina je hyperaktivních, další má problémy domaa často si jich rodiče nevšímají a je jim jedno co dítě dělá a pak pár jedinců, často ostatními označováni jako šprti se chtějí učit. Ale já taky nadávám na nevlídnost úředníků, takže si klidně poslužte

Píšete že jste učitelka měla jste 30 dětí ve třídě naše učitelka jich má 14.Můj syn potřebuje cítit autoritu to jsem jí řekla asi při třetím jednání s ní já opravdu nechci všechno svádět na ni já s ním doma taky bojuju.Já mám obavy aby si na něj nezasedla jen kvůli tomu že je živější už se stalo že ji naštval a poslala mě ho domů místo posledních dvou hodin měli sportovní hodiny tak koukám a milej synáček doma a to ještě že jsem doma byla čekalabych ho dýl ,paní učitelku vytočil a musel odejít. Teď na ten výlet taky málem nejel protože ji naštval ale dva dny byl hodnej jak si přála v rámci možnosti.Těď jsme měli rodičák tak jsem se dozvěděla že na něj dokáže být opravdu moc naštvaná no to asi pak člověk moc oběktivní není no a vy taky voláte mamince čtvr hodiny a tam jí líčíte jak vás žák vytočil atd.Máme trenéra na tenise je přísný ale dokáže i pochválit a to byste koukala jakou tam seká latinu.Doma se dětem věnujem neříkám že 24 hodin v kuse ale výlety prostor ke hraní atd mají i tu pevnou ruku.Už jsem přemýšlela že do školi začne chodit manžel a když ani to nepomůže tak uvidím co dál.M

Mončo a to je vysazena jen na tvého syna? Ale jestli ti kluka poslala o 2 hodiny dříve domů, okamžitě bych letěla za ředitelem a řešila to s ním, To se nesmí dovolit i kdyby učila 20 roků.

Saďourek napsal(a):

Mončo a to je vysazena jen na tvého syna? Ale jestli ti kluka poslala o 2 hodiny dříve domů, okamžitě bych letěla za ředitelem a řešila to s ním, To se nesmí dovolit i kdyby učila 20 roků.

To já vím jenže jsem ji nechtěla podrazit ještě mi volala a moc se mi omlouvala že ji to došlo až když jsem ji volala co dělá syn doma.Já nechci dělat zbytečný zle ale to víte hrozně mě to mrzí když pak si na mě slsne a dává mi za příklad jiné děti jako kdy mě to bylo jedno.Ve tříde jsou tři takový co ji prej štvou a když jsem se dověděla že je má spolu v lavici tak jsem nechápala poprosila jsem ji a´t je rozsadí že né musí je mít přece na očích no zkušenost za půl roku dala že kluci už spolu nesedí a je v tomto líp.Opravdu se bojím aby  se to s ním netáhlo celou školu.

Saďourek napsal(a):

Selim, mi ani tak nevadí hyperaktivní dítě, jak dítě drzé a rozmazlené, které si myslí, že může vše a je středem vesmíru.
Takový příklad, loni si uč.zavolala maminku, kvůli tomu, že klukovi vycházela 4 z matiky. Maminka plakala, jaký je její drobeček chudáček (chlap jak hora), že on má na starosti jen fotbal a školu a že bude každý týden do školy volat, jestli se zlepšil a jak se chová - mimo jiné byl drzý a neustále něco v hodinách vykřikoval. Maminka za tu dobu nezavolala ani jednou. Tak je to vina učitele nebo rodiče?

Vina sa mi tu nezdá adekvátne slovo... Aká vina? Chlapec je taký, aký je, ide o to, motivovať ho - ale keď sám nechce... tak ho asi ani rodičia nedonútia. Prečo si učitelia myslia, že rodičia si naschvál vybrali z katalógu problémové deiťa, naschvál ho poslali k nim do triedy a naschvál potom bojkotujú spoluprácu?
Na druhej strane - bývalý prestal do školy chodiť s tým, že tie učiteľky sa ani už veľmi nesnažia učiť jeho syna, ale skôr prevychovávať jeho... a apelovali na jeho pocity viny, hanby a čojaviemčoho. Ak bol niekto vinný, tak asi najviac chlapcova matka, ktorá sa ho vzdala, keď mal 7 mesiacov a viac sa oňho nezaujímala. Na ňom sa to podpísalo. No ale keďže ona naňho s... kašlala, zlizli si to logicki tí, ktorí sa starali - teda jeho otec a ja, v podstate cudzia osoba. Vyčítali mi, že som primladá(to bola ale aj jeho biologická matka, lenže tam sa na to tak nehľadí), neskúsená a hento tamto. Keď si však vezmem, že väčšinu toho, čo sa podarilo za školskú dochádzku napratať mu do hlavy, som tam vtĺkla ja(zo školy chodil tak, že ani netušil, aké brali učivo - ale ja som nikdy učiteľkám nevyčítala, že čo to tam robia, keď chlapec nemá ani paru o tom, čo sa tam deje), tak by som im najradšej niečo šťavnaté odpovedala.
Väčšina mojej rodiny sú učitelia, tak viem, o čom to povolanie je, ale napr. moji starí rodičia boli ešte zo staršej školy, učili na dedinskej štvortriedke, a v živote nevolali rodičov do školy s tým, že ich dieťa čmára na lavicu... Naopak, deti z "pochybnejších" rodín nechali vyspať - väčšinou spávali odma po 5-6 na jednom gauči - občas im dali desiatu a aspoň ako-tak sa ich snažili zapojiť do diania na vyučovaní. Nepoznali vyrovnávacie triedy, kde sa akumulujú deti s rôznymi výchovnými problémami, ale posadili zlého žiaka vedľa dobrého, aby ho ťahal dopredu. Všetky deti za tie štyri roky aspoň ako-tak vybavili do praktického života(žiaden síce nedostal Nobelovku, ale všetci vedeli ako-tak čítať, písať a počítať) a tie sa k nim hlásili ešte celé roky potom, aj ako dospelí. Ani ja si v práci nevyebrám len tú ľahkú robotu, rovnako popracujem na ťažkom preklade ako na ľahšom a nereklamujem, že nemám len samé "lahôdky".

Také si myslím že pokud žáci ve třídě dělají čurbes,je to vina učitelky-le .Pokud nepodá učivo nějak záživně,tak to je pak těžké.Udělat si respekt.Aby nemusely být poznámky.Sice po 20 ti letech je to dobrá sranda ty jejich poznámky,ale kdo to má pořád přežívat.Já už to mám naštěstí za sebou ,ale také jsem si užila.syna třídní měla moc ráda.ale prostě ji psychicky deptal.ne že by byl vulgární,ale prý ji vždycky rozhodil hodinu nějakýma poznámkama.nejhorší to bylo v 8 a 9 třídě.Dovedete si představit,že jsem chodila každý týden do školy?Síla,ale něco to pomohlo.Nebyly žádné poznámky a hned se vše vyřešilo ústně.Navíc to byla třída hokejistů,tak byli všichni děsní borci a úča byla trubka která ničemu nerozumí.Ale na tady tuhle úču vzpomínám ráda,protože chtěla pomoct.musím vám napsat jednu historku,za kterou málem dostal trojku z chování.Řekl prý učitelce z angliny,že jí páchne z pusy(no,prý řekl že jí táhne z d*žky)ale to by přece můj slušně vychovaný chlapeček neřekl že)Tak jsem měla jít za onou paní učitelkou a jakmile na mne promluvila,myslela jsem ,že se vyvrátím!Jí opravdu páchlo,úplně hrozně.Tak jak koho potrestat.Za to,že jí řekl pravdu,nebo za to,že nelhal.Puberťák si nebude brát servítky,navíc jí to neřekl do očí,ale slyšela ho jak se bavil s ostatníma klukama.Jeho třídní to nějak vyžehlila,řekla jsem jí že měl přece pravdu a jestli s ní sedí ve stejné místnosti,tak to musí vědět sama ne?Trojka z chování naštěstí nebyla.

Co to vlastně znamená zlobivé dítě? Obtěžuje nás svým chováním? Nemáme náladu stále řešit jeho výstřelky? Měla jsem doma to samé. Syn - lehká mozková dysfunkce - dyslexie - dysgrafie -  bydleli jsme v Praze, pořád se něco řešilo, potom jsme se přestěhovali na vesnici. Najednou se všechno změnilo. Žádná dyslektická třída - když chtěl stačit, musel se učit! Rvačky přestaly tím, že přepral toho nejsilnějšího ze třídy a pak už si na něj nikdo netroufl. A on sám od sebe se naštěstí nepral. Devítku končil s průměrem 1,6,  vyučil se automechanikem, udělal si nástavbou maturitu, dneska pracuje, dělá to co chtěl. Na diskotéky chodil od 13 let, nikdy nepil ani nekouřil.  Ty začátky byly ale hrozné, od 2 do 10 let, galeje.........

http://zivotni-energie.cz/indigove-deti … zname.html

Kalupi, takže hyperaktívne dieťa je problém? Hm, a máš nejaké riešenie? trebárs učenie doma? Alebo ich treba zabiť hneď po diagnostikovaní - ako slabé deti v starovekej Sparte?
A prečo si myslíš, že keď dieťa nezvláda učiteľ, rodič (často bez vzdelania a možno vôbec si neuveodmujúci, čo LMD je) by ho mal zvládnuť lepšie? Dostávajú rodičia nejaké nadprirodzneé schopnosti po narodení potomkov? Pýtam sa, lebo ja som neporodila žiadne, ale o jedno s LMD a ďalšími problémami som sa starala(navzdory škole a pani učiteľkám)...

Dneska už jsou kluci velcí... ale ten první šel do školy jako inteligentní klučík, hodný, stačilo vždy říct maximálně 2x. Ve škole od počátku neustále problémy s chováním, učitelka přitom zkušená - důchodkyně, která držela místo pro svou dceru na MD, tu pak měli od 2.třídy. Neustále jsem slyšela "on je šikovný ale to chování, baví se, otáčí, vyrušuje.." Od jeho 3.třídy jsem to pouštěla jedním uchem tam a druhým ven, jen jsem se bála, co budou dělat s tím druhým synem, který měl už v porodnici v každém oku 10 čertů, když neumí zvládnout to moje hodné prvorozené dítě.
A ejhle - ten druhý měl taky učitelku důchodkyni, ale prostě to s ním uměla. Na rodičáku ho dlouho chválila a když nenásledovalo žádné ALE, zeptala jsem se sama. "Ale jistě, on je živější, jak se začne ošívat, dám mu další práci, on je totiž rychle se vším hotový, atd." Podobné štěstí na učitele ho provázelo celou ZŠ, takže i když od 7. třídy se našly i problémy, učitelé je vždy řešili ve škole a hned v zárodku.