|
1.září : Vážení uživatelé, vkládat zde odkazy na různé e-shopy a stránky je přísně zakázáno, je to porušení Pravidel. Takové příspěvky budou smazány. Děkujeme za pochopení! 1.září : Národní klasika: ovocné knedlíky. Jak zvádnout veškeré nástrahy jejich přípravy? 1.září : Dechberoucí krása těchto levitujících skleněných zahrad vás okouzlí. Aerárium: Vytvořte si svůj malý zelený svět |
|
|
Dobrý den, chtěl bych vás poprosit o radu.
Chodím se svou partnerkou půl roku, je nám oběma 22. Myslím, že mohu říct, že jsme spolu šťastní. Oba jsme rádi, že se navzájem "máme". Vztah je to moc pěkný, oba se milujeme a už pomaličku plánujeme i svou společnou budoucnost.
Ale je tu jedna věc, která mě trošku trápí. Když si vzpomenu na začátek našeho vztahu, tak to bylo jiné, než je v současné době (nebo už cca 2 měsíce zpět). Ze začátku byl plný vášně, takové té zamilovanosti, psali jsem si i desítky zpráv denně apod. Hlavně se mi líbilo, že ten vztah byl plný vášně a takového toho náboje.
Když jsem partnerce říka, co mě trápí, tak řekla, že mě miluje stejně jak na začátku, ale že pokud chci, tak se pokusí chovat tak, jako dřív. Ale to už není ono, aby se musela nějak přetvařovat, nechci ji nutit do něčeho, na co se necítí. Chtěl bych, aby se tak chovala přirozeně, předtím se taky nepřetvařovala.
Prostě se mi zdá, jako by nám něco vyprchalo. Ona tvrdí, že ne, že to tak necítí.
Ještě jsem slyšel jeden názor, že je rozdíl mezi zamilovaností a láskou. Na začátku vztahu je člověk zamilovaný, plný energie, náboje, ale postupem času se ze zamilovanosti tvoří vztah a nastupuje láska, která je charakteristická spíše takovým klidnějším průběhem. Tohle jseem četl v jedné knize, to není můj názor. Co si o tom myslíte vy?
Kdyby se to stalo třeba po několika letech vztahu, tak to pochopím....občas se objevuje takový ten stereotyp, ale po pár měsících?
Můžete mi prosím poradit, mockrát vám za případné dotazy a postřehy děkuji. Možná to jen já zbytečně moc řeším a pitvám se v tom a je to přirozený průběh a vývoj vztahu, ale nerad bych něco zanedbal nebo zlehčoval.
Ještě bych doplnil, že nežijeme společně, zatím já i ona u rodičů...(studenti).
Není tady
Je to tvůj první vážnější vztah? S tím rozdílem mezi láskou a zamilovaností bych souhlasila..Je pravda, že po půl roce vztahu je trochu brzy na to, aby zamilovanost vyprchala. Se svým bývalým přítelem nám to vydrželo poměrně dlouho - rok, možná i dýl...
Třeba to nebude to pravé ořechové, nemyslíš???
Není tady
myslím tu zamilovanost, že nám vydržela...
Není tady
Vážnější vztah to je můj druhý a její taky. Oba cítíme, že spolu cheme být a v budoucnu spolu žít, milujeme se, ale jak už jsem psal není to tak vášnivé jako na začátku. No přesněji řečeno, ta vášeň už skoro chybí...
Možná to může být i jinými starostmi, nemyslíte?
A kdybychom se za rok nastěhovali do společného bytu, asi se tím nic nezmění, že?
Není tady
Teda koukám, neznám chlapa, který by to takhle řešil
. Ale můj názor je, že - ano, přesně tak, zamilovanost trvá cca první tři měsíce (tuším, že to josu slova dr. Plzáka). A pak se uvidí. Pak buď nastoupí láska a s ní jistý emoční stereotyp, pohodlí, pocit sounáležitosti a důvěry, anebo je konec.
My jsme s přítelem spolu od prvního dne bydleli. Neptej se mě, jak k tomu došlo, prostě prošel dveřmi a ven jsem ho už nedostala
. Jsme spolu 3 roky, za měsíc se bereme. Zamilovanost je pryč, ale místo té prvotní nejistoty, bilancování, snahy zaujmout atd. je tu důvěra, opora, vědomí, že je někdo doma, kdo na mne čeká. Je v tom klid, že toho člověka už lépe znám, že tuším, co od něj mohu čekat atd. Porozumění, názorová blízkost atd. Těžko se to popisuje. taky jsem cca po roce bilancovala, zda mi ta zamilovanost chybí, ale te´d už vím, že to je jen takový předstupeň opravdového vztahu.
Ber to tak, že nastalo období první těžké zkoušky vašeho vztahu. To co možná přijde (a držím palce aby ano), není stereotyp v podobě nudy, ale v podobě sounáležitosti, pohody, klidu, ale i vášně (to se přeci nevylučuje). Pomine ten počáíteční adrenalin, to jistě. Záleží na tom, co chceš, jestli máš potřebu znovu něco dobývat (pak ještě na tu druhou fázi zralý nejsi), anebo zda se těšíš, až se spolu třeba někde usadíte, něco začnete budovat, společně si vařit, nakupovat, jezdit na dovolenou, sportovat, uklízet... prostě běžný činnosti.
Rozhodně ale netlač na pilu. nech to plynout, ono se to projeví samo :-)
Není tady
http://fora.babinet.cz/viewtopic.php?id=18621#p619641
že by další vtipálek?
Není tady
No Olafio, to si žádá vysvětlení.....
Není tady
to luciferka123 : jak to myslíš, vtipálek?
Není tady
Jája napsal(a):
http://fora.babinet.cz/viewtopic.php?id=18621#p619641
že by další vtipálek?
Tak to je hustý!!! A já si tu tak plácám játra, já husa!!!



Není tady

Veranna napsal(a):
Teda koukám, neznám chlapa, který by to takhle řešil
. Ale můj názor je, že - ano, přesně tak, zamilovanost trvá cca první tři měsíce (tuším, že to josu slova dr. Plzáka). A pak se uvidí. Pak buď nastoupí láska a s ní jistý emoční stereotyp, pohodlí, pocit sounáležitosti a důvěry, anebo je konec.
My jsme s přítelem spolu od prvního dne bydleli. Neptej se mě, jak k tomu došlo, prostě prošel dveřmi a ven jsem ho už nedostala![]()
. Jsme spolu 3 roky, za měsíc se bereme. Zamilovanost je pryč, ale místo té prvotní nejistoty, bilancování, snahy zaujmout atd. je tu důvěra, opora, vědomí, že je někdo doma, kdo na mne čeká. Je v tom klid, že toho člověka už lépe znám, že tuším, co od něj mohu čekat atd. Porozumění, názorová blízkost atd. Těžko se to popisuje. taky jsem cca po roce bilancovala, zda mi ta zamilovanost chybí, ale te´d už vím, že to je jen takový předstupeň opravdového vztahu.
Ber to tak, že nastalo období první těžké zkoušky vašeho vztahu. To co možná přijde (a držím palce aby ano), není stereotyp v podobě nudy, ale v podobě sounáležitosti, pohody, klidu, ale i vášně (to se přeci nevylučuje). Pomine ten počáíteční adrenalin, to jistě. Záleží na tom, co chceš, jestli máš potřebu znovu něco dobývat (pak ještě na tu druhou fázi zralý nejsi), anebo zda se těšíš, až se spolu třeba někde usadíte, něco začnete budovat, společně si vařit, nakupovat, jezdit na dovolenou, sportovat, uklízet... prostě běžný činnosti.
Rozhodně ale netlač na pilu. nech to plynout, ono se to projeví samo :-)
Děkuji za tvou radu Veranno. Ano, chtěl bych se "usadit" a žít s partnerkou a řešit starosti všedního dne. Mimochodem ten tvůj příspěvek je moc hezký. Ovšem, to si oba ještě minimálně rok počkáme, ale to je ted jedno.
Mě trávě trápilo tady toto chování, nebo spíše změna chování z její strany, už to prostě není takové jako na začátku a to mě právě mate.
Není tady
tvoje příspěvky si trochu protiřečí, nemyslíš?
Není tady
luciferka123 napsal(a):
tvoje příspěvky si trochu protiřečí, nemyslíš?
Nemyslím si......myslíš kvůli dítěti? Ono to je tak, že jsem nynější přítelkyni poznal, asi 3 měsíce po porodu, když už mimčo měla.
Nebo co se ti nezdá?....já jsem chtěl od vás jen poradit 
Není tady
To je ovšem velmi zajímavé, že jsi přítelkyni poznal 3 měsíce po tom, co už dítě měla, protože - kopíruji !!! z tvojeho příspěvku:
ž necítím takové dráždění jak předtím. Zdá se mi, že se to objevilo po narození našeho dítěte. Takže se ptám, myslíte si, že těsnost pochvy může ovlivnit porod? Přítelkyně je prvorodička.


http://fora.babinet.cz/viewtopic.php?id=18621#p619641
Není tady
Nene, tak to došlo k nedorozumění z vaší strany. S přítelkyní jsem půl roku a znám ji od jejich třech měsíců, co byla po porudu. Prostě jsme se poznali až po narození holčičky. Tot vše....a tpo, že se mi zdálo milování předtím (na začátku) jiné je fakt...prostě se mi zdá ted o dost volnější, ale to do tohoto vákna nepatří.
No nic, chtěl jsem od vás poradit a vy tu řešíte takové blbosti 
Ale velký dík Veranně 
Není tady
jo tak, k nedorozuměni z naší strany... a to je zajímavé, že jseš si tak jistý že se to stalo po porodu když nevíš jaké to měla před porodem...
Upravil(a) Bety (27. 4. 2007 17:22)
Není tady
Bety napsal(a):
jo tak, k nedorozuměni z naší strany... a to je zajímavé, že jseš si tak jistý že se to stalo po porodu když nevíš jaké to měla před porodem...
to nevím, protože jsem ji neznal.......CHÁPEŠ? nebo ti to mám vysvětlit mongolsky?
Není tady
ne bude stačit když nás nebudeš tahat za nos, kluk v tvojem věku přece ví že se vztah vyvíjí a mohl by být natolik inteligentní, aby do všech příspěvků napsal stejně a ne do každého příspěvku něco jiného
Není tady
Bety napsal(a):
ne bude stačit když nás nebudeš tahat za nos, kluk v tvojem věku přece ví že se vztah vyvíjí a mohl by být natolik inteligentní, aby do všech příspěvků napsal stejně a ne do každého příspěvku něco jiného
ano, to vím, že se vztah vyvíjí, ale chtěl jsem od vás radu, toť vše. A nepsal jsem věci, které si protořečí, jen jsem se ptal na dvě odlišné věci. A místo toho se tady dočkám takového osočování.....no asi jsem tu neměl vůbec lézt 
Není tady
Takže ještě jednou z tvojeho příspěvku, ne mongolsky, napsal jsi to naštěstí česky, kopíruji:
....... už necítím takové dráždění jak předtím. Zdá se mi, že se to objevilo po narození našeho dítěte. Takže se ptám, myslíte si, že těsnost pochvy může ovlivnit porod? Přítelkyně je prvorodička.
takže necítíš takové dráždění jako předtím a zdá se ti že se to objevilo po narození vašeho dítěte...
takže předtím jsi to dráždění cítli a po narození vašeho dítěte ho necítíš, na tom není co mongolsky vysvětlovat a říkat že nevíš protože jsi ji předtím neznal když tady píšeš že to předtím bylo jinak a předtím jsi dráždění cítil takže zřejmě jsi ji předtím musel znát když jsi to dráždění cítil
Není tady
To je ale dobře, že víš že se vztah vyvíjí, četl jsi to přece v té knížce, i když - ty na to máš jiný názor, že, kopíruji z tvojeho příspěvku:
Ještě jsem slyšel jeden názor, že je rozdíl mezi zamilovaností a láskou. Na začátku vztahu je člověk zamilovaný, plný energie, náboje, ale postupem času se ze zamilovanosti tvoří vztah a nastupuje láska, která je charakteristická spíše takovým klidnějším průběhem. Tohle jseem četl v jedné knize, to není můj názor. Co si o tom myslíte vy?
Pozoruhodné u 22-letého!
Není tady
Ano, tak....jak bylo v tom foru napsané, změna může nastat po narození dítěte, aspon tak to tam je a partnerka říkala,, jak jsme se o tom bavili, že je to celkem možné....ale po porodu se mi zdála akorát a ted větší. před porodem nevím, protože jsem ji vůbec neznal.....tím "předtím jsem nemyslel dobu před porodem, nýbrž začátek našeho mil.života.......
No nic thle nřeš, taky už nemám náladu ti cokoliv vysvětlovat.
Není tady
a co máš proti tomu názoru z knížky? Myslíš, že neumím ve 22 číst? 
Není tady
Já bych se tě spíš, Olafio, zeptala, jak to je s tím "vaším" dítětem, protože mi to celé taky zrovna nehraje... Že by jsi po půlročím vztahu přijal dítko za své? Po půl roce, kdy ani nežijete spolu?
Není tady
Olafio, vzhledem k tomu, že se o dítěti vyjadřuješ jako o "našem", i když nejsi bioĺogický otec, bych řekla, že se váš vztah už dávno vyvinul od počáteční zamilovanosti k něčemu vážnějšímu 
On se nevyvíjí jenom vztah, vyvíjí se i lidi jako osobnosti, takže se v životě střídají různá období... Pokud máte oba podobnou představu do budoucna (oba to berete stejně vážně) a jste schopní spolu mluvit o svých pocitech a přáních (a taky o praktických věcech), vůbec se o vás dva nebojím 