Určitou dobu ano - ale ne na stálo, už to mám vyzkoušené ale bylo to za hoodně míň peněz. Jenže prachy jsem potřebovala a jiná práce nebyla...
Hledala bych ale něco méně zatěžujícího, nevydržela bych to třeba mnoho let, vydržela jsem rok a něco, už si ani přesně nepamatuju jak dlouho to bylo.

Kamílku, když jsi to vystudovala a následně se tím živíš, tak jsi logicky musela dopředu vědět, co Tvoje práce bude obnášet. 24 tisíc čistá ruka je velice dobrý plat. Tak si teď musíš rozhodnout sama, co v tuto chvíli chceš - buď méně časově náročnou práci za méně peněz, nebo setrvat ve stávajícím zaměstnání s tím, že Ti práce požere spousty volného času, zač jsi ale na druhou stranu finančně odměněna.

Kamílek napsal(a):

Ahoj, mám na vás otázečku

Byly by jste schopné dělat práci, která je extrémně stresující, příliš vás nebaví, děláte spoustu přesčasů a měsíčně byste měly jen jeden volný víkend a spoustu nočních?

S trochou nadsázky... neznám, jaké to je jet s kamarády na víkend, jít v pátek večer do hospody, na Štědrý večer být doma, prostě normálně žít..!!!

Jenže jsem to vystudovala, nic jiného vlastně ani neumím a jako odměnu dostávám 24 tis čistého. To je vždycky argument, který vše přebije.

Byly byste schopné dělat takovou práci??

něco takového jsem taky dělala... 7let.. nejdřív jsem tu práci milovala, ke konci nenáviděla:-) rozhodla jsem se po roce přemýšlení odejít... měla jsem peníze,ale neměla jsem čas je utrácet, nebyla jsem pánem svýho času, nemohla jsem si naplánovat dovču, pravidelně se něco dělo.... stálo mě to manželství, přátele... no tak jsem se na odchod připravila.. rok si užila doma..... v lese jsem si připadala jak alenka v říši divů:-) Teď mám klidnou práci úplně v jiném oboru, jsem spokojená.... jen mi někdy chybí ten adrenalin... ale nelituju... :-)

alyxa napsal(a):

Kamílek napsal(a):

Ahoj, mám na vás otázečku

Byly byste schopné dělat takovou práci??

něco takového jsem taky dělala... 7let.. nejdřív jsem tu práci milovala, ke konci nenáviděla:-) rozhodla jsem se po roce přemýšlení odejít... měla jsem peníze,ale neměla jsem čas je utrácet, nebyla jsem pánem svýho času, nemohla jsem si naplánovat dovču, pravidelně se něco dělo.... stálo mě to manželství, přátele... no tak jsem se na odchod připravila.. rok si užila doma..... v lese jsem si připadala jak alenka v říši divů:-) Teď mám klidnou práci úplně v jiném oboru, jsem spokojená.... jen mi někdy chybí ten adrenalin... ale nelituju... :-)

Souhlasím. Téměř doslova. Zatím to dělám čtyři roky, ale přijde mi, že jsem za tu dobu zestárla asi o dvacet. Když někde vidím svoje "pracovní nástroje", zvyšuje se mi tep. Nikdy jsem o odchodu nepřemýšlela, zvykla jsem si až moc na plat, ale poslední měsíc mě ta myšlenka napadá dost často.

Kiaro: Dost dobře jsem nemohla vědět, co mě čeká. Nemůžu to vysvětlovat, ale opravdu nemohla.

Pokud je ti špatně při pohledu na tvoje "pracovní nástroje", asi pomalu nastává čas odejít.

Kamílek: Řekla bych, že ti může hrozit syndrom vyhoření ... pak už nezbyde než tu práci opustit. Takže já bych asi hledala něco jiného. Třeba jen na čas, než bych zase načerpala sílu dělat to, co jsem vystudovala. Navíc ten plat, když ho rozpočítáš na hodiny a pak si tu částku vynásobíš normálním fondem pracovní doby, nebude nic moc... Ale těžko radit, nevím, v jakým oboru děláš, ani jaká je možnost sehnat ve tvém bydlišti jinou práci. Každopádně jsem viděla v telce pořad o vyhoření a ty ženský říkaly něco podobného jako ty a všechny nakonec vyhořely a jediná šance pro ně byla jiná práce. Pracovaly na místech s extrémní psychickou zátěží - nemocnice, kojeňák apod.

Doplním - ten čistý plat neodpovídá "mému případnému"  a tak maximálnímu nasazení, to bych chtěla být jinak oceněna. O to hůř, pokud by byly pracovní podmínky pro mě nepřijatelné, pak jednoznačne ne.

Ano v případě, že by mě práce a podmínky vyhovovaly (myslím za 24čistého), i s tímto časovým nasazením a jednalo se o dočasnou záležitost (např. měsíc - dva) s tím, že pak naběhne víceméně "normální" prac. doba.

nie, pretože zarábam ešte o niečo viac za 8 hodín denne, žiadne soboty, nedele, nadčasy. Možno sa na Mňa niekto nahnevá, ale 24 tis. čistého nie je hodná počtu hodín, ktoré popisuješ.

ještě ke mzdě a počtu hodin:-) jsme si s jednou kolegyní z jiného oddělení spočítaly,že s těma našema přesčasama máme vlastně na hodinu 65Kč hrubého..... ! Vedoucím se přeci přesčasy neplatí. Teď mám jako řadový zaměstnanec podstatně více.:-)

Kamílku a co vlastně děláš?

Kamílku, máš tu práci v PRaze? Mne ten plat za extrémní práci totižto extrémně vysoký nepřipadá! Alespoň na pražské platy ne.
Máš-li cíl a víš proč to děláš a naco ty peníze potřebuješ, chvíli to jde. Ale kolem 5 roku dření přichází dilema, zda to má smysl a pro co vlastně žiješ a jak. Věkem a zkušenostma jednou doješ k tomuto rozhodnutí. Vím, o čem mluvím - jsem vyléčená workoholička... Má práce mne prostě bavila, celou dobu bavila.
Já třeba jednou měla plat "SEN"...5o.OOO na měsíc, hrubého. Vydržela jsem tam být 3 měsíce, nebot jsem zažila skutečnou šikanu, komplikované dojíždění, zničené zdraví a nervy. HOROR.
Nestojí mne ty peníze za zničené zdraví, nervy a život. NE. Peníze nejsou všechno.
Kdybys budovala firmu pro sebe, tak to je něco jiného, víš, že ti poběží a něco do budoucna dá.
Skutečně si spočítej, zda čas a nervy a ten příjem je adekvátní, a kolik ti vydají ty hodiny za hodinový příjem. Aby si se pak nedivila... třeba to bude i mín než 65 na hodinu....
Já-dnes-už bych to nebrala. Vím o místě...je volné za 70.000 hrubého, prac. doba po-pá 7.oo-22,oo a so-ne na povel, většinou taky pracovní...vícedenní služebky. Nemám zájem.  A nejsem jediná, která by už to nebrala třeba ve 4o-ti nebo 5o-ti. A to pracuji za 19.ooo hrubého....jiný příjem nemáme, takže sranda to není.
Už víme, co je důležitého v životě. Třeba vidět, jak vyrůstá mé dítě a mít čas ji něco naučit, ne nechat růst, jak dříví v lese. Mít s ní společné zážitky a tak.
Třeba něco tajně hledej. Mne pomohl pobyt- práce v cizině. Být mladá...tady nejsem. Syndrom vyhoření těžko překonáš, akorát onemocníš - duševně ještě víc a pak i zdravotně se to přenese.

Upravil(a) Evelin (28. 4. 2007 0:39)

Za 24 tis. měsíčně nikoliv. I když záleželo by na tom v jaké životní fázi a kokrétní situaci bych byl. Třeba kdybych bydlel sám nebo u rodičů, tak bych do takového zaměstnání šel, pokud bych měl partnerku, tak bych se chtěl věnovat hlavně jí......nejde to obecně říct. Práce ti sice něco dá (penízky), ae zase to toho hodně může vzít, třeba ten čas nebo příležitost.

Ale zase 24 tis. měsíčně je dost peněz.....