29. ledna : Vážení uživatelé, vkládat zde odkazy na různé e-shopy a stránky je přísně zakázáno, je to porušení Pravidel. Takové příspěvky budou smazány. Děkujeme za pochopení! 29. ledna : Poslední šance pro přezrálé banány? Upečte z nich lahodnou buchtu 6. prosince : Je vám čtyřicet a už řešíte menopauzu? Co je příčinou předčasného nástupu, vysvětluje gynekolog |
|
|
Zase máš pravdu - taky si myslím, že bych měl být trpělivější. Myslím, že se mám ještě hodně, co učit. Snad to zvládnu. Docela ti závidím ten přehled a takové to know-how.
A to moje heslo je jen taková sranda:D. - narážka na bývalou kamarádku, bez níž bych se nedostal nikam - ani k těmto problémům.
. Vím už dnes jedno - myslím, že až nějakou příjemnou holku najdu - budu si ji snažit max. vážit.
Měj se hezky!
Není tady
přehled a know-how? ... ale kdeže! ... i já jsem netrpělivá (šíleně).... ale snažím se krotit...ono, já jsem taky o nějaký ten "pátek" starší...a moje maminka vždycky říkala, že s věkem se člověk klidní....ještě nedávno jsem se jí ptala, kdy u mě už ta doba klidnění se nastane (ani na tohle jsem neměla trpělivost čekat), ale dneska koukám, že už to nastává
... takže je to tak - maminka má vždycky pravdu
Tak ahoj.
Není tady
Vás dvoch čítať.... to je jednoducho paráda!
Není tady
Ahoj Niclote, v prvé řadě bych Ti chtěla napsat, že Ti fandím, protože jsi hodný a slušný člověk. Bohužel musíš počítat s tím, že jako takový to někdy budeš mít trochu těžší ...
Podle toho, co Ti tenkrát slečna řekla, cituji: "Mě taky přijdeš fajn, jsem ráda, že můžem sem tam někam zajít a že se shodneme i na kině, ale bohužel to na chození necítím. Nezlob se. Budu ale ráda pokud se mnou budeš chtít kamarádit." bylo naprosto jasné, že jako s intimním přítelem s Tebou nepočítá...
Na druhou stranu, netřeba házet flintu do žita a zkoušet a zkoušet a hledat a hledat. A jak vidím, jsi na dobré cestě uspět, protože jsi aktivní. Hledáš na internetu, snažíš se pochopit naše ženské myšlení skrze babinet... Pokud bych Ti mohla v něčem poradit, tak snad jenom, abys nebyl až příliš hodný ... pokud ženám pokaždé sneseš modré z nebe, tak si toho potom nebudou vážit. S dobráctvím je třeba šetřit Píšu to proto, že si myslím, že jsi typ, kterému by se lehce mohlo stát, že by ho nějaká vypočítavá ženská mohla využívat ... Ale neboj, nejsou všechny takové a já věřím, že ono to za čas přijde. Zejména, pokud si udržíš takovou životní filosofii, kterou jsi prezentoval na mém fóru "Sedávej panenko v koutě...?"
Hlavně se nesmíš nechat odradit možnými neúspěchy. Ber to tak, že ty jsou na cestě za poznáním nezbytně nutné.
Opravdu Ti moc držím pěsti
Není tady
Děkuji a i tobě přeji úspěch!!!!
Ano budu to zkoušet dál, vím že jsem docela houževnatý. Dobrák asi spíš sem (spíše snažím se být), ale mám své limity a zásady a na nich docela lpím, ale stejně díky za radu! Myslím, že nemá za každou cenu skákat do vztahu. Kdo to dělá, může být později skutečně využit.
Teď lovím holky v reálu, než na netu, protože v práci to hlídají. Je to sice těžké se odvážit je oslovit, ale jde to a navíc už to že se odvážím mě posiluje. To bych si nedovedl ještě před rokem vůbec představit.
No a k té životní filosofii, snažím se si ji držet, někdy je to ale těžké -mám někdy takový splín, naštěstí vím, že se vždy zas poměrně rychle přejde. Hlavní je nic moc neočekávat - pak není člověk zklamaný i na to jsem musel přijít.
To poznání je přesné - mám pocit, že se pořád učím a učím a je to pravda!! Toto fórum je pro mě taktéž užitečné - ať ví člověk co ho třeba jednou čeká. (někdy je to ale spíš deprimující)
Upravil(a) Niclot Doglio (24. 8. 2007 20:17)
Není tady
Tak s těma spínama a vírou v to, že zase přejdou, tak to je, jako bych to psala já sama
Moc se mi líbí Tvůj přístup k tomu hledání.
Ano, je to někdy trochu deprimující, ale oba máme evidentně jednu velkou devizu: optimismus a životní nadhled.
Když k tomu přidáme ještě trochu té trpělivosti, tak ono to půjde... Musí!
Není tady
Ono nic jiného ani nezbývá. Člověk se i toto musí naučit.
Nejhorší jsou ty chvíle, když se člověku něco nedaří např. v práci nebo je nemocen, nepříjemná událost v okolí atd. Není prostě o koho se opřít jen o sebe. No a moc příjemné mě ani nepřipadá sledovat líbající se a laškující milence. Hlavně třeba na Špilasu.
Ale musí to prostě jít! A s tou trpělivostí naprosto souhlasím - chcete prostě čas!
Upravil(a) Niclot Doglio (26. 8. 2007 20:20)
Není tady
No, jsem tu zaregistrována jeden den, takže tuhle stránku teprve poznávám, zdá se mi moc přeplněná,ale to jen možná proto že ji ještě neznám,ale každopádně jsem našla tohle téma.No, jak bych to popsala:S přítelem jsem se seznámila a začala s ním chodit v 16 letech nyní je mi 23 let a dostali jsme se do fáze kdy u něj bydlím už 3 roky,ale bydlí tu i jeho matka.My máme nahoře koupelnu, ložnici, záchod, obyvák a dole společnou kuchyň.Docela dlouhou dobu to bylo super, vlastně celé tři roky to bylo super,ale teď začínám mít pocit, že mi něco chybí a že už tu bydlet nemůžu.Vadí mi chování jeho matky a celkové to žití se mi už nelíbí, chtěla bych bydlet sama s přítelem a už si i pořídit rodinu.Jelikož tu chce přítel zůstat tak budem bydlet nahoře a jeho matk adole, je rozvedená a přítel má pocit že jí musí být furt při ruce kdyby něco potřebovala.Tak jsem souhlasila s tím že si zrekonstrujeme vrch.Ještě nikam se to pořádně nehlo, zatím jsme na úplným začátku a já mám stále větší pocit že už potřebuju zahnízdit a mít u sebe ten malej uzlíček...pořád jsem nevrlá,už se mi nechce ani nikam chodit jako třeba na diskotéky, do hospody a tak.Ach jo, nevěděla jsem že ten ženský pud na mě padne tak brzo,ale moje kamarádky už vozí a mě připadá jak si hraji s jejich dětma, že mi něco chybí, i když svého přítele miluji.Poraďte jak na to nemyslet nebo to prodloužit,ať na to nemusím pořád myslet.Děkuji!
Není tady
Verunielko, zkus myslet na to, že nejdříve musíte vyřešit bydlení, dej si to jako krok k cíly (kterým je rodina) a dělej třeba něco víc, ať se to budování vaší vlastní kuchyně nějak pohne. V momentě, kdy začnete intenzivně něco v domku budovat - nebudete mít na diskotéky ani energii. Když to půjde rychle a není mezi Vámi jiný problém a přítel taky dítě chce, tak se můžete brzy o mimčo začít snažit. Na začátku si s přítelem promluv, třeba ještě o dítě nestojí. Než začnete něco budovat, taky si vyjasněte majetkové poměry (jestli má třeba přítel sourozence, kt. bude muset vyplatit) a ty si musíš být jistá, že společné bydlení s tchýní ustojíš. Abys tam nenarvala do baráku tchyně spoustu peněz - a pak neodešla jen z kufrem svých věcí. Možná bude lepší, když si založíš vlastní diskuzní fórum, ať se to tu neplete s jiným dotazem.
Není tady
Ahoj Evi, s přítelem máme jasno, ta polovina domu je napsána na něj, takže v tomhle by nebyl problé,ale jelikož na mě přítel nechce přepsat půlku nebo aspoň čtvrtinu, bo jsme si chtěli vzít spoluu tu hypotéku, tak jsem řekla, že si ji bude muset vzít sám, bo já se nehodlám na dvacetlet zadlužit pro jeho krásný oči.Ne že bych mu nevěřila nebo tak něco,ale prostě chci mít jistotu, a zvlášť, když chci miminko.On s mimi souhlasí, sice nevím jestli proto abych mu dala "pokoj" a nebo vážně chce,ale prostě souhlasí, řekl, že až se dostaví.Ale ještě jsme ani nezačali, je to teprve na začátku u přepisu,zanedlouho už se to pohne snad o kousek a budem žádat o stavební povolení.
Není tady