Ahoj pokud se ti nikdo neozve.tak si najeď na stránky www.help24.cz  jsou tam lidi s podobným osudem i depresemy a někteří hledají kamarády

Je mi přes čtyřicet a koníčky jsem si našla ještě před rozchodem s mužem. Dělám pár věcí, co mě baví a hned se cítím líp. My velký holky známe jen pracovat a dělat pro rodinu, co potřebuje. Neumíme koukat na sebe, dávno jsme zapomněly, jaké to je, mít radost z obyčejných věcí, zasmát se samy sobě, udělat si z něčeho legraci. Potom nám odejdou děti, krachne vztah a my se zbytečně rozkoukáváme po světě, nevíme, kam se vrtnout, čeho se chytit. Překonáváme samy sebe, když se nám naskytne možnost něco hezkého si užít, přesvědčujeme se, zda to máme či nemáme udělat, rozebíráme, co bylo a bojíme se podívat někam dopředu, co asi bude. Je nám smutno, protože si uvědomujeme, že život strašně utíká a my si ho uprostřed povinností nechaly protéct mezi prsty. Koukáme se na ostatní, jsou v partě, v párech, baví se, a my si připadáme samy a k ničemu. A když už se nám vyskytne někdo v okolí, nedokážeme si při nejlepší vůli říct...dám mu najevo, že by to mohlo být docela fajn, jen tak se blíž poznat a pak se uvidí, protože si nevěříme a bojíme se, že se ztrapníme. Na to, aby člověk neseděl jen doma, nevnucoval se příbuzným s nevítanýma návštěvama a udělal pro sebe něco užitečného, není žádná škola. Jen životní realita. Každý má v okolí nějaké možnosti sportu, kultury, vzdělání, organizace, kluby...Lidí, co žijou sami, je hodně a není proto třeba ¨lámat nad sebou hůl  a vidět všechno černě. Zase bude líp. Záleží to ale na nás. Jak k tomu přistoupíme, abychom si svoji situaci nezhoršili, ale naopak zlepšili. Je to v Tvých rukách. V ničích jiných pomoc nehledej. A uvědom si, že to, co vyzařuješ ze sebe, vidí ostatní lidi. Pokud jsi smířená s tím, že jsi sama a nic už Tě nečeká, bude to tak. Ale pokud si řekneš...dokážu to, něco pro sebe udělám, budu se zabývat tímhle, protože mě to baví...na těch cestách  a výpravách jinam, než do smutnění, najdeš nejen sama sebe, ale i plno lidí, co si Tě všimnou a budou Tě mít rádi. Věř mi. Už to mám za sebou a funguje to. Cesta životních změn, co někam vedou, je sice dlouhá, ale vyplatí se  vydat se na ní. Držím Ti palce.